|
|
Trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou
Konečná, Eliška ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou Tématem této diplomové práce je vražda novorozeného dítěte matkou. první části práce se autorka věnuje historickému exkurzu v českých zemích od 16. století až do konce 20. století. Kapitola mapuje vývoj úpravy od raně novověkých zákonů až po současný trestní zákoník a reflektuje vliv předchozích úprav na dnešní podobu tohoto trestného činu. Práce pojednává i o kriminologických a kriminalistických aspektech této problematiky 19. století. Druhá kapitola se soustředí na jednotlivé znaky skutkové podstaty § 142 trestního zákoníku, tedy objekt, objektivní stránku, subjekt a subjektivní stránku tohoto trestného činu. Polemizuje zde např. o vymezení doby, kdy lze trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou spáchat. Také se věnuje problematice spáchání tohoto trestného činu omisivním způsobem, a úskalím spojených s dokazováním úmyslu v takovém případě. Následuje kapitola pojednávající o vývojových stádiích tohoto trestného činu, kde autorka rozebírá převážně pokus tohoto trestného činu, s důrazem na okolnosti zániku trestnosti pokusu a pokusu na nezpůsobilém předmětu útoku. Čtvrtá kapitola této práce je věnována prevenci. Jako zásadní vnímá autorka prevenci vzniku nechtěných těhotenství, které v extrémních případech mohou vést právě ke zkoumané trestné činnosti. Kromě...
|
|
|
Mimotrestní působnost státního zastupitelství a její využití v trestním řízení se zaměřením na hospodářské trestné činy
Krůtová, Karolina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na mimotrestní působnost státního zastupitelství a její provázanost s působností trestní se zaměřením na úpadkové trestné činy. Cílem této práce bylo jednak popsat obsah mimotrestní působnosti státního zastupitelství jako celku, procesní postavení a legitimaci jednotlivých stupňů státního zastupitelství při účasti v občanském soudním řízení, jednak se zaměřit na získávání a využívání poznatků získaných z mimotrestní působnosti v řízení trestním. Zvláštní pozornost je pak zaměřena na působení krajského státního zastupitelství v mimotrestní oblasti práva, jeho specifická činnost v této oblasti a zejména pak na poznatky získávané z mimotrestní působnosti této složky soustavy a jejich využití jak pro probíhající trestní řízení, tak pro jejich prověření v rámci trestního řízení. Pozornost krajského státního zastupitelství při získávání poznatků z mimotrestní působnosti je zaměřena zejména na úpadkové trestné činy a hospodářskou trestnou činnost jako celek, a v neposlední řadě je zjišťována provázanost jednotlivých právních oborů, tj. trestního práva s ostatními dotčenými právními odvětvími, zejména právem občanským, obchodním (včetně práva korporačního) a insolvenčním. Autorka čerpá své poznatky mimo jiné z praxe státní zástupkyně netrestního úseku Krajského státního...
|
|
|
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku
Herodesová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou pojmu a zejména pojetí trestného činu. Spáchání trestného činu je výlučným předpokladem pro vyvozování trestní odpovědnosti, navzdory jeho zásadnímu významu pro trestní právo hmotné i procesní však stran jeho pojetí v účinném trestním zákoníku zůstávají dílčí teoretické i aplikační nejasnosti. Tato práce si klade za cíl komplexně prozkoumat způsob, jakým bylo do trestního zákoníku zakotveno pojetí trestného činu, a to od obecných teoretických otázek, účinné právní úpravy včetně její historické geneze, až po upozornění na některé nedostatky právní úpravy a jejich možných řešení prostřednictvím návrhů de lege ferenda. První kapitola této práce je věnována vymezení výchozích pojmů, ze kterých trestný čin vychází. Dále se zabývá teoretickými modely pojmu a pojetí trestného činu, kterých může zákonodárce při konstrukci normativního textu využít, a popisuje jejich největší přednosti i slabiny. Věnuje se rovněž jejich vzájemným kombinacím. Další část práce se zaměřuje na genezi právní úpravy pojmu a pojetí trestného činu v moderních kodexech trestního práva na našem území, věnuje se prvorepublikovým osnovám trestního zákona z let 1926 a 1937, které nakonec nebyly přijaty do podoby zákona, a dále trestním zákonům...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Regnerová, Eva ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Abstrakt Tématem této diplomové práce je náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Jedná se komplexní téma, ve kterém se prolínají ustanovení a principy trestního a občanského práva. Adhezní řízení je institutem trestního práva procesního, které umožňuje poškozenému, aby se domohl náhrady škody, nemajetkové újmy a bezdůvodného obohacení během trestního řízení, aniž by musel postupovat cestou civilního řízení. Nemajetková újma je institutem soukromého práva, při rozhodování o výši nemajetkové újmy rozhoduje soud na základě soukromoprávních hmotněprávních ustanovení. První část práce je zaměřena na postavení poškozeného v trestním řízení. V práci je nejprve vymezeno postavení poškozeného, jeho práva a možnosti jeho zastoupení. Hlavní důraz je kladen na podmínky uplatňování nároku poškozeného, aniž by došlo z procesních důvodů k odkázání poškozeného na civilní řízení. Ve druhé části práce je pak řešena náhrada nemajetkové újmy, nejprve při ublížení na zdraví, v další části pak při usmrcení. V obou těchto oddělených kapitolách je nejprve popsáno současné právní ukotvení nemajetkové újmy podle občanskoprávní úpravy i v pracovněprávních vztazích. Neboť soudní praxe zachovává kontinuitu s předchozí...
|
|
|
Násilná kriminalita a její prevence
Valentová, Barbora ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Násilná kriminalita a její prevence Abstrakt Násilná kriminalita je součástí společnosti od dávných dob. Přesto se stejně jako společnost proměňuje a z toho důvodu je její zkoumání stále relevantní. Protože násilná kriminalita vzbuzuje u osob vážné obavy o vlastní bezpečí, věnuje jí policie, média i veřejnost velkou pozornost. Téma násilné kriminality je velice obsáhlé a v rámci omezeného rozsahu diplomové práce ho lze jen těžko postihnout. S ohledem na tuto skutečnost je cílem této diplomové práce především poskytnout v jejích šesti kapitolách alespoň základní přehled nejen o násilné kriminalitě, ale i její prevenci. V První kapitole jsou vysvětleny pojmy, jež s násilnou kriminalitou souvisí, a jsou zde v přehledové tabulce rovněž uvedeny trestné činy, které jsou do násilné kriminality řazeny. Druhá kapitola poskytuje na základě analýzy dat z policejních statistik informace o podílu násilné kriminality na kriminalitě celkové, stavu násilné kriminality v jednotlivých krajích i na území celé České republiky a struktuře násilné kriminality v roce 2020. Stejně tak pojednává o vývoji násilné kriminality od počátku tisíciletí do roku 2020. Třetí kapitola se zabývá charakteristikou násilné kriminality s důrazem na trestný čin loupeže, jeho typologii i mezinárodní srovnání. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na pachatele...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Sadecká, Aneta ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Diplomová práce se zabývá problematikou alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody, jejichž účelem je eliminovat negativní konsekvence doprovázející výkon trestu odnětí svobody. úvodu, devíti kapitol a závěru. Úvodní kapitola je věnována samotné podstatě trestu a trestání, jednotlivým složkám účelu a funkcí trestu, jakož i základním zásadám trestání. Druhá kapitola pojednává o systému trestů, jejich ukládání a hierarchii, zmiňuje též historii trestních sankcí a vývoj vězeňství. Dále je prostor věnován pohledu do trestní politiky, jejího vývoje a jednotlivých elementů, které ovlivňují její nastavení fungování. Exkurz do problematiky poskytovaný počátečními kapitolami vytváří nosný Jádrem kapitoly čtvrté je kritické zhodnocení veškerých negativních dopadů výkonu trestu odnětí svobody jak na samotného odsouzeného a společnost, tak i výrazných ekonomických důsledků. Pátá kapitola se zaměřuje především na vymezení alternativních opatření hmotných i procesních, ale i na činnost a fungování Probační a mediační služby, jakožto nepostradatelné součásti uplatňování alternativních trestů. Komplexní rozbor podstaty alternativních trestů nabízí kapitola šestá, která se také návaznosti na nepodmíněný trest odnětí svobody soustředí na zhodnocení kladů a záporů...
|
|
|
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení
Chmel, Jan ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení Abstrakt Soudní znalectví je podstatnou a nenahraditelnou součástí trestního řízení. Na jeho právní úpravu jsou kladeny vysoké nároky, jelikož musí, za prvé, poskytnout efektivní platformu pro využití znaleckého posudku v trestním řízení, za druhé, zajistit, aby znalci poskytovali kvalitní výstupy dle lege artis, a za třetí, nabídnout znalcům uspokojující prostředí pro výkon jejich činnosti. Tato diplomová práce vybírá některé aktuální problémy, které z těchto potřeb znalectví pramení, analyzuje jejich původ a hodnotí, jak se s nimi česká právní úprava vypořádává. Práce nejprve definuje základní instituty, na kterých stojí funkce znalce v trestním řízení. Následně nabízí souhrn právních předpisů upravujících znalectví v trestním řízení. Jedná se jak o zvláštní úpravu v trestním právu, tak o obecnou úpravu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, s prováděcími vyhláškami. Kapitola třetí se zabývá legislativními změnami v oblasti znalectví účinnými k 1. 1. 2021. Zaměřuje se na jmenování znalců, znalečného i dohledu nad znaleckou činností a provádí komparativní analýzu předcházející úpravy s úpravou aktuální. Některé změny jako vyšší transparentnost výběru a právní nárok na jmenování považuji za změny k lepšímu. Zvýšení...
|
|
|
Poškozený a oběť trestného činu
Kadeřávková, Martina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Poškozený a oběť trestného činu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením poškozeného a oběti trestného činu. Cílem této práce je popsat právní úpravu oběti a poškozeného v České republice, upozornit na její nedostatky a představit návrhy de lege ferenda. Autor v práci užívá popisnou metodu a kritickou analýzu. První a sedmá kapitola obsahuje též komparaci se zahraniční právní úpravou. Diplomová práce se skládá z úvodu, osmi kapitol a závěru. První část práce se věnuje obětem. V první kapitole autor vymezuje pojem oběti. Uvádí také její význam pro trestní právo. Další kapitola se zabývá viktimologií a jejími základními pojmy. Třetí kapitola obsahuje právní úpravu v České republice. Autor se věnuje stavu před přijetím zákona č. 45/2013 Sb., zákonu o obětech trestných činů, jeho prováděcím právním předpisům a zákonu č. 59/2017 Sb. Čtvrtá kapitola podrobně rozebírá práva obětí: právo na poskytnutí odborné pomoci, právo na informace, právo na ochranu před hrozícím nebezpečím, právo na ochranu soukromí, právo na ochranu před druhotnou újmou a právo na peněžitou pomoc. Pátá kapitola se věnuje pomoci obětem. Autor představuje registr poskytovatelů pomoci obětem a vybrané subjekty, které poskytují pomoc. Druhá polovina práce se zabývá poškozeným. Šestá kapitola obsahuje vymezení pojmu poškozený. V...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Králová, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem poškozeného v trestním řízení a možnostmi zajištění jeho ochrany. Práce vymezuje pojem poškozeného, k čemuž předkládá jeho definici včetně pozitivního i negativního vymezení a dále uvádí výčet práv, které právní řád poškozenému přiznává. V navazujících kapitolách diplomantka charakterizuje další související instituty a poskytuje kritický pohled na současnou právní úpravu včetně návrhů na její změnu. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. Autorka zprvu definuje samotný pojem poškozeného v rámci současné právní úpravy, čemuž předchází stručné shrnutí historického vývoje pojetí pojmu poškozeného v právním řádu na našem území. V následující kapitole je představen pojem oběti trestného činu, který s pojmem poškozeného úzce souvisí, přičemž oba pojmy jsou vzájemně porovnány, a to včetně vymezení rozdílů mezi nimi s upozorněním, že se nejedná o pojmy totožné ani podřazené a jejich užívání nelze zaměňovat. Autorka následně poskytuje výčet procesních práv, které trestní řád poškozenému přiznává a věnuje se specifické právní úpravě týkající se souhlasu poškozeného se zahájením trestního stíhání. Procesní práva poškozeného jsou při jejich výčtu rozdělena podle toho, zda trestní řád konkrétní procesní právo přiznává všem...
|
|
|
Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti - trestněprávní a kriminologické aspekty
Mrázková, Barbora ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti - trestněprávní a kriminologické aspekty Abstrakt: Diplomová práce se zabývá těmi trestnými činy, které se dotýkají nejintimnější oblasti lidského života, a to oblasti sexuální. Analyzuje je z trestněprávního hlediska a porovnává současnou českou právní úpravu s právní úpravou těchto činů ve Španělsku. Na základě této komparace pak práce obsahuje několik úvah de lege ferenda, které by mohly přispět ke zkvalitnění současné české právní úpravy. Jelikož se zvoleného tématu silně dotýkají i jiné vědy, především kriminologie a kriminalistika, zabývá se dále práce těmito trestnými činy i z pohledu těchto vědních disciplín. Z pohledu kriminologického zkoumá osobnost pachatele a oběti. U pachatelů se zabývá především motivy, pohnutkami a typologií pachatelů obecně. V souvislosti s oběťmi zejména zjišťuje, jaký dopad má spáchání činu na jejich budoucí život (včetně sekundární viktimizace) a pojednává i o jejich postavení i z procesního hlediska. V kapitole věnující se kriminalistice popisuje specifika, která se pojí s vyšetřováním tohoto typu trestných činů. Aby bylo možné učinit si představu o tom, zda jsou uvedené postupy efektivní, doplňuje dále první kapitolu u každého z činů o statistické výkazy zobrazující počty registrované kriminality a úspěšnost při...
|
host ::
RSS.