|
|
České kontexty lotyšských kulturních tradic
Štoll, Pavel ; Parolek, Radegast (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce vychází z autorova dlouholetého teoretického i praktického působení v oboru česko-lotyšských literárních a kulturních vztahů a současně ze zvýšeného zájmu o odkaz ochranovské Jednoty bratrské, který se v posledních letech projevuje jak na lotyšské, tak na české straně. Autor zkoumá určité lotyšské kulturní tradice a jejich české kontexty, zejména na základě konkrétních lotyšských textů a jejich smyslu, který je kontextem spoluvytvářen. Usiluje přitom o dialogický pohyb mezi strukturálně-sémiotickými a recepčně- -hermeneutickými přístupy, mezi syntézou a analýzou, dedukcí a indukcí s těžiskem v konkrétních jevech. Práce byla strukturována podle Komenského programu nápravy "moudrosti mysli", "zbožnosti srdce" a "životního klidu": v těchto oblastech v Lotyšsku působily také ideje české náboženské reformace. Mezi lotyšskými a českými kulturními tradicemi byly nalezeny mnohé shody a některé odlišnosti, k nimž v Lotyšsku patří silný vliv luterství s prvky pohansko-křesťanské synkreze. Ta se projevuje také ve výrazné tradici "kultury srdce", v níž byly rozlišeny tři roviny: (1) individuální - náboženská a etická, vycházející zejména z ochranovského pietismu (2) kolektivní - sociální, národní a politická, úzce související s českou náboženskou reformací (3) přírodní - panteistická, navazující...
|
|
|
Corpus analysis of chosen Latvian somatisms
Rýdza, Eva ; Škrabal, Michal (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Táto diplomová práca je korpusovou štúdiou, ktorá skúma vybrané lotyšské somatické frazémy s kľúčovými slovami galva, kāja a roka predovšetkým v paralelnom korpuse InterCorp v11. Cieľom práce je zistiť korpusové kategórie a aktualizáciu lotyšských somatizmov ako aj to, akým spôsobom sa prekladajú do slovenčiny a češtiny. Teoretická časť práce predstavuje úvod do frazeológie, kognitívnej a korpusovej lingvistiky, popisuje vlastnosti frazém aj ich klasifikáciu a poukazuje na rozdiely medzi frazeologickými terminológiami v slovenskom, českom, lotyšskom a západnom prostredí. Praktická časť je zameraná na analýzu opakovaných výskytov v kontexte somatizmov, hodnotenie aktualizácie frazém v porovnaní s lingvistickými príručkami a určenie prekladových ekvivalentov v slovenčine a češtine.
|
|
|
Lotyšský svátek "Jáni"
Bahenská, Veronika ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Předkládaná diplomová práce je výsledkem analytické komparace především písemných a zčásti i pramenných dokladů ve smyslu diachronního poznání a zároveň synchronním, byť ne přímo terénním výzkumem lotyšského Jánského a českého svatojánského svátku. Způsob zpracování a interpretace převážně participuje na etnologickém studiu slovesné folkloristiky a proměn etnokulturních tradic, jak novodobého lotyšského, tak i českého národa, respektive ve smyslu středoevropského kulturního dědictví obou, byť i za podmínek, že všeobecně uznávaná definice "národa" v současnosti vlastně neexistuje. Především to byl ale zájem o folklor, který ovlivnil i výběr tématu již i mé bakalářské, tak postupové práce. S folklorem se pojí přenos sociokulturních jevů a projevů kultury jednotlivců, lokálního společenství i zájmových skupin, potažmo ve společenské nadstavbě národa. Tyto cíle naplňovala především nacionálně laděná emancipace v českých zemích, proces spojený se společensky kulturním romantismem od konce 18. století, tzv. "národní obrození", a sekundárně podmíněné nástroje i důsledky průmyslová revoluce v 19. století v souladu s josefínským osvícenectvím. Hlavní platformou a nositelem tradiční kultury byl (a zůstává) hlavně venkov či periferie měst. Vše se až do nedávné historie řídilo podle ročního období a...
|
|
|
Jednoduché a složené časy v lotyštině a jejich ekvivalence v češtině
Verostová, Veronika ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Škrabal, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá slovesnými časy v češtině a jednoduchými i složenými časy v lotyštině. V teoretické části bude popsáno, jak se tvoří, kdy se používají a také jaký je jejich vztah k slovesnému vidu. Složené časy indikativu pak budou podrobněji analyzovány v rámci empirické části. Cílem výzkumu, který bude vycházet ze zpracovaných dat z Českého národního korpusu, pak bude zjistit, jakým způsobem čeští překladatelé překládají složené časy z lotyštiny do češtiny a také to, jak si naopak lotyšští překladatelé počínají při překladu sloves v minulém, přítomném a budoucím čase, překládají-li z češtiny do lotyštiny.
|
|
|
Přínos Fricise Brīvzemniekse k lotyšsko-ruským kulturním vztahům
Skorvid, Alexandra ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dialogu lotyšské a ruské kultury v situaci, kdy lotyšské území bylo součástí Ruského impéria. Cílem práce je analýza materiálů, které se týkají působení významného představitele mladolotyšského hnutí, folkloristy, etnografa a literáta Fricise Brīvzemniekse v Rusku v letech 1867-1887. Brīvzemnieksova činnost je zasazena do širšího kontextu lotyšského národního obrození ve druhé polovině 19. století se zvláštním zřetelem k lotyšsko-ruským kulturním vztahům v tomto období.
|
|
|
Baltské chtonické bytosti v komparativním přístupu
Vaverová, Naďa ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Práce provádí na základě analýzy komparaci vybraných postav baltského folkloru v rámci bližšího balto-slovanského areálu. Definuje pojem "chtonický" v souladu se stávající tradicí a doplňuje jej o další znaky, které následně prověřuje. Pomocí těchto znaků pak určuje chtonické rysy jednotlivých bytostí. Komparace začínají velniasem/velnsem, bytostí s předpokládanou chtonickou povahou, jež je potvrzena. Jádro práce představuje kapitola o aitvarasovi, který je zkoumán nejdříve z hlediska jeho mýtopersonym a podoby, následně z hlediska funkčnosti, tj. syžetů, v nichž se vyskytuje. Podle syžetů je aitvaras a jeho baltské varianty komparován s východoslovanskými a západoslovanskými bytostmi, důraz je kladen na syžety českých démonologických pověstí. U aitvarase a jeho ekvivalentů jsou nalezeny významné hadí rysy a vztah k uctívaným duchům zemřelých předků. Výsledky komparace jsou porovnány s dosavadním bádáním, nabízeny jsou i některé rozdílné vývody, mezi nimi také návrh možné etymologie mýtopersonyma "aitvaras". Ve funkční rovině není konstatována rozdílnost mezi názvy "aitvaras" a "kaukas". Poslední kapitola je věnována bytosti laumė a jí zčásti podobným ženským božstvům a mytologickým postavám. Přestože ne všechny byly určeny jako zcela chtonické, všechny jsou spojeny chtonickými rysy. Výsledky práce...
|
|
|
Ruská menšina v Lotyšsku a její kultura
Černá, Barbora ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
(česky): Tématem bakalářské práce "Ruská menšina v Lotyšsku a její kultura" je proces formování tradiční ruské menšiny na lotyšském území. Hlavní část práce je věnována dvěma obdobím, která znamenala rozkvět ruské kultury - 1) období konce 19. století a začátku 20. století, 2) období nezávislé Lotyšské republiky (1918-1940). Cílem práce je představit důležité aspekty společenského a kulturního života ruské menšiny v kontextu mnohonárodnostní lotyšské společnosti do roku 1940.
|
|
|
Dievturība - lotyšské náboženské hnutí
Vacíková, Michala ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Tato rigorózní práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde bylo vybudováno významné centrum dievturisů. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol představuje jeho...
|
|
|
Konceptuální román Albertse Belse
Císařová, Svatava ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou žánru konceptuálního románu lotyšského spisovatele Albertse Belse, jmenovitě pak románů Vyšetřovatel (1967), Klec (1972), Hlas volajícího (1973) a Nespavost (1987), jež byly přeloženy do češtiny. Autorka věnuje pozornost především doposud nepřeloženému dílu Lidé ve člunech (Cilvēki laivās, 1987), které je považováno za jeden z vrcholů Belsovy tvorby. Vybrané úryvky, které autorka sama přeložila, svou tematikou a zpracováním vystihují podstatu autorova sdělení a jeho uměleckého a myšlenkového přínosu lotyšské literatuře a kultuře. Autorka se věnuje literárním interpretacím vybraných děl s ohledem na dobový kontext jejich vzniku. Neboť témata jako člověk a národ, čas a proud historie, všelidské hodnoty a hlavně morální úpadek jedince i společnosti na pozadí politicko-kulturního vývoje Lotyšska se stávají ústředními tématy Belsových konceptuálních románů. Jejich konceptualita spočívá především v koncentrovaném uměleckém sdělení, v němž Bels vyjadřuje své filozofické myšlenky ukryté v podtextu svých děl.
|
|
|
Ženská božstva v lotyšské mytologii a folkloru
Obuszáková, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu zobrazení ženských božstev v lotyšském folkloru a mytologii. Hlavní pozornost je věnována ústřední bohyni osudu Laimě a dalším bohyním, jež mají co do činění s lidským osudem, Dēkle a Kārtě. Dále se zde zabýváme zvláštními bohyněmi, takzvanými Matkami, které se v lotyšském folkloru hojně vyskytují. Božstva jsou sledována zejména z funkčního hlediska, a to na základě jak folklorního materiálu (lotyšských lidových písní zvaných dainy, národních pohádek, pověstí a pověr), tak na základě dosavadních lotyšských folkloristických a mytologických bádání.
|
host ::
RSS.