|
|
Cesty prózou Miljenka Jergoviće. Naratologický komentář k dílu
Martinčák, Matěj ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Základním cíle této práce však bylo popsat dosud málo a fragmentárně zpracovanou problematiku narativního budování Jergovićových próz. Z naší analýzy vyplývá, že autor ve svých dílech užívá neobvykle bohatý rejstřík vyprávěcích způsobů, dokonce tak bohatý, že některé jím užívané postupy zatím v odborné literatuře ani podrobně popsány ještě nebyly (zde mám na mysli především neobvyklou formu vyprávění ve 2. osobě, tedy cosi jako du-formu, a také mimořádně komplikované přechody mezi partem vypravěče a partem postav bez jakéhokoliv grafického značení). Ovšem tyto a mnohé další narativní metody nejsou užity samoúčelně. Tvoří samu základní strukturu vyprávění, které je ve svém celku tak kompaktní, že tato značně komplikovaná rovina vyprávění nebyla ani některými kritiky zaznamenána, takže byli schopni psát o "tradičním" či "staromódním" vyprávění. K této zdánlivé (povrchové) jednoduchosti v nemalé míře přispívá i autorův lehký vyprávěcí styl, kdy na rovině jazyka užívá nezřídka imitace běžně mluvené řeči. Kombinace složité narativní struktury a přehledné dějové linie sjednocená na rovině slohové do jasného vyprávěcího stylu dodává Jergovićovým prózám osobitou dynamiku a čtenářskou přitažlivost.
|
|
|
Deskripce rodinné slávy, její původ, funkce a význam v srbské společnosti
Kopecká, Barbara ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Sláva, svátek domácího patrona v některých pravoslavných zemích,l patří bezesporu mezi nejvýznamnější okamžiky téměř každé rodiny v Srbsku. Jedná se o rodinný svátek, který slaví většina srbských rodin, a to na den svého patrona - světce. Přitom mezi jednotlivými srbskými regiony existují velké rozdíly ve způsobu slavení i v délce trvání tohoto svátku. O slávu jsem se začala zajímat při mém prvním studijním pobytu v Bělehradě v roce 2003. Zaujala mě natolik, že jsem si ji vybrala jako téma své diplomové práce. Svou práci jsem rozčlenila na část teoretickou a praktickou, jehož součástí byl terénní výzkum především v Bělehradě, ale také v jižním Srbsku a Vojvodině. V teoretické části jsem se zaměřila na deskripci tohoto svátku a na jednotlivé výklady původů slávy. Vycházela jsem přitom z literatury srbských etnografů a etnologů. Obsahem praktické části je terénní výzkum, který jsem prováděla na podzim roku 2003, v létě v roce 2004 a na podzim roku 2006. Výzkum je založen na zúčastněném pozorování, částečně strukturovaných rozhovorech s respondenty a dotazníkovém šetření. V 90. letech minulého století došlo v Srbsku k masové obnově slavení slávy, která byla oficiálně v bývalé komunistické Jugoslávii zakázána. Ve své práci se zaměřím na fenomén slávy a souvislost s národním cítěním Srbů včetně jejich vnímání...
|
|
| |
|
|
Poetika prózy Mirka Kovače v 60. a 70. letech 20. století. Cestou interpretace románu Má sestra Elida
Machková, Zuzana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem práce je rozbor poetiky prózy Mirka Kovače z období 60. a 70. let 20. století. Cílem této práce je především na základě interpretace románu Má sestra Elida přiblížit poetiku Kovačových děl. Stěžejní část je věnována interpretaci tohoto textu, nejprve se zabývá rovinou tématu, konstrukcí časoprostoru a postav a poté se zaměřuje na narativní složku a postmoderní znaky díla. Samotné interpretaci předchází kapitola, v níž je Kovačovo dílo zasazeno do kontextu srbské literatury 60. a 70. let 20. století. Dále je věnována pozornost několika aspektům autorovy prvotiny, novely Gubilište. Závěrečná část práce sumarizuje dosavadní zjištění a předkládá charakteristické rysy autorovy tvorby vymezeného období, přičemž se více soustředí na 70. léta 20. století.
|
|
|
Komparativní studium současného vtipu u vybraných jihoslovanských národů
Nováková, Radka ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem práce je komparativní studium současného vtipu u vybraných jihoslovanských národů, jejím cílem je kategorizace a rozbor v současnosti vyprávěných vtipů z oblastí Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Slovinska. Teoretické východisko práce tvoří práce Lutze Röhricha, Gordany Ljuboji a Jaroslava Otčenáška. Na základě terénního výzkumu je uveden návrh kategorizace vtipů, který reflektuje současnou situaci v oblasti vyprávění anekdot na zkoumaných územích. Terénní výzkum spočívá ve sběru anekdot, které se v současné době na studovaných územích vyprávějí. Po návrhu vlastního třídění do dvou hlavních kategorií byly definovány konkrétní skupiny vtipů podle obsahových kritérií. Závěr praktické části je zaměřen na speciální kategorie anekdot, na specifika vtipů u vybraných jihoslovanských národů.
|
|
|
Obraz města v dílech současných chorvatských autorů. Záhřeb Eda Popoviće a Roberta Perišiće - skutečnost či iluze
Stuchlík, Jan ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Petr (oponent)
Diplomová práce Obraz města v dílech současných chorvatských autorů-Záhřeb Eda Popoviće a Roberta Perišiće-skutečnost či iluze je literárně-kulturologickou studií obrazu chorvatského hlavního města Záhřebu v dílech současných chorvatských autorů Eda Popoviće a Roberta Perišiće. Věnujeme se urbánnímu prostředí ze sociologického, kulturního i literárního pohledu, s bližší charakteristikou situace v Chorvatsku. Práce přibližuje vývoj urbánních témat v chorvatské literatuře od druhé poloviny 19. století a jejich vztah k obdobným tématům ve světě. Analýzou děl Eda Popoviće a Roberta Perišiće docházíme v práci k zjištění, jakým způsobem oba autoři s městskou tématikou pracují, jaký má Záhřeb v jejich textech charakter a v neposlední řadě, jaké má místo jejich urbánní literatura v kontextu s jinou chorvatskou městskou literaturou, co je typické pro podobnou literaturu ve Slovinsku a na evropské úrovni ve Velké Británii.
|
|
|
Chorvatské renesanční drama na českých scénách po roce 1945
Prchlíková, Lenka ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá chorvatským renesančním dramatem. Nejprve krátce vymezuje období jeho vzniku z hlediska historického, společenského a estetického. V teoretické části stručně definuje základní pojmy a nejčastější typy renesančního dramatu. Hlavní důraz je kladen na druhy komedií, a to včetně typických anonymních komedií. Dále představuje nejvýznamnější autory a jejich díla. Tři komedie, jež se objevily i na českých jevištích, jsou rozebrány z hlediska obsahu, postav, jazyka a zajímavých scén. Každá jejich inscenace je pak představena podle toho, jak ji ohodnotili divadelní kritici v denním tisku. V příloze si lze prohlédnout fotografie z vybraných představení.
|
|
|
Specifika překladu dětské literatury na příkladu vybraných překladů chorvatských a českých literárních děl
Danielová, Vendula ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl formulovat na základě odborných prací světových translatologů zabývajících se otázkou překladu dětské literatury specifické problémy překladu pro děti. Konkrétně se jedná o problém dvojího adresáta, visuální a zvukovou stránku děl, dále o otázku cenzury, didaktické funkce dětské literatury a další dílčí problémy. Zkoumaná problematika je aplikovaná při analýze překladů vybraných chorvatských děl pro děti přeložených do češtiny a naopak českých děl dětské literatury přeložených do chorvatštiny. Analytická část práce zkoumá, do jaké míry překladatelé specifické problémy překladu dětské literatury při své práci zohledňují. Dále práce mapuje situaci v oblasti překladů dětské literatury mezi češtinou a chorvatštinou a na základě srovnání vývoje obou literárních systémů hodnotí kvalitu výběru děl pro překlad. Toto srovnání ukázalo, že z češtiny do chorvatštiny se překládá více a výběr děl je kvalitní. Díla přeložená z chorvatštiny do češtiny jsou vybírána bez jakékoli koncepce či výrazné snahy českou literaturu obohatit. Nejkvalitnější díla chorvatské dětské literatury do češtiny, až na několik málo výjimek, přeložena nebyla.
|
|
|
Češi a Bělehrad 1918-1939
Trojan, Pavel ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Linda, Jaromír (oponent)
Masovější příchod Čechů do Srbska se datuje do druhé poloviny 19. století hlavně z důvodů ekonomických, v rozvíjejícím se Srbsku tehdy chyběli specialisté v mnoha oborech a proto byli oficiálně zváni. Češi se sdružovali se a zakládali české spolky. Velká migrace Čechů a Jihoslavanů mezi Československem a Královstvím SHS nastala po vzniku těchto samostatných států v roce 1918 a byla podporována ve všech sférách. V Bělehradě se usazovalo mnoho Čechů, většina z nich byla členy Československé obce, existovala Československá základní škola, v roce 1928 byl slavnostně otevřen Československý dům. Konaly se zde přednášky, byly pořádány nejrůznější kulturní akce. Vztahy na mezinárodní kulturní úrovni zajišťovala Československo-jihoslovanská a Jihoslovanskočeskoslovenská liga, na politické potom Malá dohoda. Druhá světová válka předznamenala poválečnou emigraci bělehradských Čechů zpět do Československa, pomalu přestala existovat Československá základní škola a Obec. Od roku 1989 můžeme zaznamenat několik pokusů o obnovení Československé obce v Bělehradě původními předválečnými nebo poválečnými členy Obce.
|
|
| |
host ::
RSS.