Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Češi a Bělehrad 1918-1939
Trojan, Pavel ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Linda, Jaromír (oponent)
Masovější příchod Čechů do Srbska se datuje do druhé poloviny 19. století hlavně z důvodů ekonomických, v rozvíjejícím se Srbsku tehdy chyběli specialisté v mnoha oborech a proto byli oficiálně zváni. Češi se sdružovali se a zakládali české spolky. Velká migrace Čechů a Jihoslavanů mezi Československem a Královstvím SHS nastala po vzniku těchto samostatných států v roce 1918 a byla podporována ve všech sférách. V Bělehradě se usazovalo mnoho Čechů, většina z nich byla členy Československé obce, existovala Československá základní škola, v roce 1928 byl slavnostně otevřen Československý dům. Konaly se zde přednášky, byly pořádány nejrůznější kulturní akce. Vztahy na mezinárodní kulturní úrovni zajišťovala Československo-jihoslovanská a Jihoslovanskočeskoslovenská liga, na politické potom Malá dohoda. Druhá světová válka předznamenala poválečnou emigraci bělehradských Čechů zpět do Československa, pomalu přestala existovat Československá základní škola a Obec. Od roku 1989 můžeme zaznamenat několik pokusů o obnovení Československé obce v Bělehradě původními předválečnými nebo poválečnými členy Obce.
Češi a Bělehrad 1918-1939
Trojan, Pavel ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Linda, Jaromír (oponent)
Masovější příchod Čechů do Srbska se datuje do druhé poloviny 19. století hlavně z důvodů ekonomických, v rozvíjejícím se Srbsku tehdy chyběli specialisté v mnoha oborech a proto byli oficiálně zváni. Češi se sdružovali se a zakládali české spolky. Velká migrace Čechů a Jihoslavanů mezi Československem a Královstvím SHS nastala po vzniku těchto samostatných států v roce 1918 a byla podporována ve všech sférách. V Bělehradě se usazovalo mnoho Čechů, většina z nich byla členy Československé obce, existovala Československá základní škola, v roce 1928 byl slavnostně otevřen Československý dům. Konaly se zde přednášky, byly pořádány nejrůznější kulturní akce. Vztahy na mezinárodní kulturní úrovni zajišťovala Československo-jihoslovanská a Jihoslovanskočeskoslovenská liga, na politické potom Malá dohoda. Druhá světová válka předznamenala poválečnou emigraci bělehradských Čechů zpět do Československa, pomalu přestala existovat Československá základní škola a Obec. Od roku 1989 můžeme zaznamenat několik pokusů o obnovení Československé obce v Bělehradě původními předválečnými nebo poválečnými členy Obce.

Viz též: podobná jména autorů
4 Linda, Jakub
2 Linda, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.