Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 125 záznamů.  začátekpředchozí58 - 67dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Populární píseň ve výuce klavírní hry
Lepšová, Barbora ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
NÁZEV PRÁCE: Populární píseň ve výuce klavírní hry ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá tématem populárních písní ve výuce hry na klavír. Práce obsahuje výzkumnou část, která zkoumá využitelnost a oblíbenost populárních písní ve výuce z pohledu klavírních pedagogů. Dále práce toto široké téma zužuje na deset konkrétních populárních písní, resp. jejich úprav vytvořených pro účely této práce, na nichž je jejich využitelnost ve výuce demonstrována. Šest z nich je určeno malým pianistům, čtyři pokročilejším žákům. Vlastním úpravám předchází teoretická část, jež popisuje vybrané aspekty elementární klavírní pedagogiky, které jsou v praktické části práce aplikovány. KLÍČOVÁ SLOVA: populární píseň, čtyřruční hra, klavírní metodika, rozvoj hudebnosti, pohádky, Zlatovláska, Lotrando a Zubejda, Hra o trůny, ABBA
The Role of Self-Regulation, Quantity of Practice and Self-Efficacy in Self-Assessment and Improved Performance among Lebanese and Czech Piano Students
Agopian, Vartan ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent) ; Sanders, Edel (oponent)
Tato práce zkoumá úlohu seberegulace a vlastní efektivity při klavírním cvičení, při zlepšování sebehodnocení a vlastní výkonnosti, protože v posledních několika desetiletích výzkum ukázal, že počet hodin cvičení není jediným prediktorem zlepšení výkonu. Studenti klavíru na konzervatořích v Bejrútu a Praze psali týdenní reflexe hodnotící jejich seberegulaci v cvičení po dobu devíti měsíců a poté vyplnili on-line dotazník. Výsledky ukázaly, že studenti seberegulují především dimenze metod a sociálních faktorů. Ačkoliv studenti v Praze připravovali náročnější repertoár, ve srovnání s žáky v Bejrútu nebyly lepší v seberegulaci, s výjimkou časové dimenze seberegulace. V závěru práce je prezentován seznam seberegulačního chování a důsledky pro hudební pedagogy a klavírní studenty. Zároveň jsou uvedeny příspěvky do oblasti hudební výchovy z hlediska přípravy na výkon v nepřítomnosti učitele. Klíčová slova klavírní pedagogika, cvičení, sebehodnocení, vlastní efektivita, seberegulace
Metodika klavírního vyučování začátečníků s návrhem optimálního řešení výběru a uspořádání notových materiálů
Lorenc, Eva ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent) ; Krajný, Boris (oponent)
Počátky výuky hry na klavír u dětí hrají významnou roli v položení kvalitních pianistických základů, které jsou klíčové pro jejich další pianistický rozvoj i pro budování jejich vztahu k nástroji a hudbě jako takové. Tato dizertační práce je věnována zkoumání problematiky elementárního klavírního vyučování dětí ve věku 5-7 let. Cílem práce je zmapování současného stavu klavírní pedagogiky v Čechách a navržení optimálních metodických postupů a řešení v počátečním klavírním vyučování založených na moderních pedagogických přístupech a potřebách současné klavírní pedagogiky. V pěti kapitolách práce bylo tohoto cíle dosaženo zkoumáním historického pozadí klavírních škol v Čechách v průběhu staletí dodnes, sestavením teoretických a praktických východisek pro zkoumanou problematiku a konečně samotným výzkumem. V rámci praktických východisek, která sloužila jako podklad pro následný výzkum, byl navržen optimální metodický postup výuky v počátečním stádiu hry na klavír u dětí ve věku 5-7 let odpovídající nejmodernějším požadavkům oboru. Byl též navržen optimální výběr a uspořádání notových materiálů pro danou oblast pedagogiky se zaměřením na české i zahraniční klavírní školy a instruktivní klavírní literaturu 20. a 21. století. Samotný výzkum pak probíhal prostřednictvím dotazníku, v němž byli osloveni...
Responsoriální žalmy Karla Skleničky
Nedbalová, Josefína ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich popisuje historickou úlohu žalmů v bohoslužbách od doby jejich vzniku do současnosti. Osvětluje novou roli žalmů v katolické liturgii po II. vatikánském koncilu a nastiňuje, jakým způsobem se tyto liturgické změny promítaly v českém katolickém prostředí. Druhá část představuje významné české žalmové celky, které vznikly pro potřeby liturgie v reakci na závěry II. vatikánského koncilu, a jejich autory. Třetí, stěžejní, části diplomové práce, obsahuje podrobný rozbor žaltáře Karla Skleničky Responsoriální žalmy pro neděle a významné dny liturgického roku z roku 1992. Analýza harmonických a melodických postupů jednotlivých nápěvů slouží jako podklad k praktické části diplomové práce, kterou je rozšíření stávajícího Skleničkova žaltáře na všechny dny liturgického roku. Nový žaltář zachovává hudební složku zkomponovanou Karlem Skleničkou a u nově vzniklých žalmů zachovává také práci s liturgickým textem po vzoru Karla Skleničky. Nový žaltář se stejně jako žaltář z roku 1992 striktně drží liturgicky předepsaných textů pro jednotlivé liturgické příležitosti.
Čestmír Gregor: Klavírní dílo skladatele
Veličková, Magda ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Zpracováním této práce jsem podala přehled veškerého klavírního díla současného skladatele artificiální moderní hudby Čestmíra Gregora, a pomocí podrobné analýzy jednotlivých děl jsem přiblížila kompoziční postupy a inspirační zdroje tohoto skladatele. Došla jsem závěru, že hlavní rysy, kterými se vyznačuje autorův značně osobitý skladatelský styl, jsou polyfonní myšlení, tonální neukotvenost skladeb kompenzovaná melodickou určitostí, rozvoj motivů z malých jader, výrazná témata, plastické melodie a především vynalézavá práce s rytmem. Inspiraci autor čerpá z lidového folklóru, zejména moravského (Leoš Janáček), dále z tvorby české meziválečné avantgardy (Pavel Bořkovec) a z jazzu (Jaroslav Ježek). Jeho hudba odráží pocitové vztahy člověka jednadvacátého století, jehož životní styl určuje především městské prostředí. Autor se v rámci Nové hudby neobrací žádné z teorií, ale nalezl si vlastní tvůrčí poetiku. Základem pro veškeré komponování je mu komunikativní hudba, která respektuje zákonitosti lidské psychologie vnímání. Gregorovy koncertantní skladby vynikají novou nástrojovou stylizací a netradičními přístupy nástrojové virtuozitě (hra dlaní, loktem, nekonvenční prstoklad). Jeho klavírní sonáty a koncerty dávají interpretovi možnost upozornit na brilantní ovládání techniky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 125 záznamů.   začátekpředchozí58 - 67dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.