|
|
Problematika hluku z hlediska zdravotních rizik, hlukové studie a možnosti prevence
Barvířová, Šárka ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zaměřila na hodnocení zdravotních rizik v pracovním a mimopracovním prostředí. Popisuji zde biologické účinky na sluchový aparát a nepříznivé účinky hluku na zdraví člověka, dále rozdělení hluku podle typu a jejich zdroje. Z výsledků vyplývá, že hlučnost nezpůsobuje u exponovaných osob specifická onemocnění, nýbrž celkově zhoršuje jejich zdravotní stav a přispívá k dřívějšímu propuknutí chorob, které by se jinak projevily později a zhoršují jejich průběh. V oblasti prevence a ochrany jsou popisovány možnosti v pracovním i mimopracovním prostředí. Nejdůležitější prevencí v oblasti hluku bych na prvním místě uvedla především legislativní opatření. Nejvíc účinným opatřením je snížení hlučnosti přímo u zdroje. Dále je v mé práci pojednáno o možnostech měření hluku a rozdělení prací s expozicí hluku do čtyř kategorií, které jsou dány legislativou. V závěru jsem popsala kazuistiku při posuzování zdravotních rizik při činnosti odborných pracovníků hygienických stanic včetně výkonu státního zdravotního dozoru nad plněním hygienických limitů hluku stanovených právními předpisy k ochraně veřejného zdraví. V kazuistice je uveden postup při řešení stížnosti na hluk z hudebního klubu.
|
|
|
Nemoci způsobené ionizujícím zářením
Gronychová, Soňa ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Nemoci způsobené ionizujicím zářením jsem si vybrala na základě svého zájmu o tuto problematiku. Poznatek, že expozice ionizujícím záření je spojena se zdravotními riziky, spadá do doby bezprostředně po objevu rentgenového záření a radioaktivity v letech 1895 a 1896. Již v následujícím roce bylo referováno o erytému a ekzémových změnách na kůži. Samotný objevitel radioaktivity pan Becquerel se v r. 1901 přesvědčil o negativních účincích vlastního objevu, když nosil 14 dní v kapsičce u vesty radiový preparát, který mu předali manželé Curieovi. Objevil se u něj ekzém a zdlouhavě se hojící vřed, což navíc potvrdil a na vlastním předloktí vyzkoušel P.Curie. Již v roce 1902, tedy šest let po objevení rentgenového záření, předvedl Frieben v Hamburku první nádor vyvolaný zářením. V letech 1927 a 1928 genetik H. J. Muller referoval o vyvolání mutací rentgenovým zářením a o genetických následcích vyplývajících z radiačních expozic. Jednorázová jakož i opakovaná radiační zatížení o příslušně vysokých dávkách způsobují radiační syndrom s typickými somatickými symptomy a následným úmrtím, jehož pravděpodobnost roste se zvyšující se dávkou. V prvních desetiletích používaní ionizujícího záření v diagnostice a terapii se tak mnozí rentgenologové a radiologové stali prokazatelně obětí zpočátku...
|
|
| |
|
| |
|
|
Působení zvuku na zdraví
Dorková, Lenka ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Zvuk, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, působí na člověka každý den jeho života. Už od příchodu na svět nás obklopují různé zvuky, od příjemného hlasu matky až po hluk z automobilové dopravy za oknem. Zvuk nás pak provází po zbytek našeho života, umožňuje nám komunikaci, je prostředkem příjemných počitků. Bohužel s přesunem většiny obyvatelstva do velkých aglomerací, rozvojem techniky a dopravy, se v našem denním životě setkáváme na každém kroku taky s hlukem a jeho nepříjemnými důsledky. Ve své diplomové práci bych se ráda hlouběji zabývala problematikou zvuku a jeho působení na člověka. V první kapitole chci načrtnout fyzikální podstatu zvuku, věnovat se základním fyzikálním pojmům souvisejícím se zvukem a akustikou a stručně přiblížit i stavbu lidského sluchového aparátu, který nám umožňuje zvuk okolo nás registrovat a analyzovat. V druhé kapitole se budu věnovat vlastním účinkům zvuku na člověka, definici pojmu hluk, zamýšlet se nad jeho zdroji a věnovat se vlivu na lidský organizmus. Také bych ráda podrobněji rozebrala legislatívu České republiky zabývající se problematikou hluku a jeho hygienických limitů. V druhé části rozeberu pozitivní vlivy zvuků, a to hlavně v zastoupení hudby a jejích léčebných účinků, tedy muzikoterapie. Cílem mé práce není uskutečnit další studii zabývající se...
|
|
| |
|
|
Nemoci z povolání v České republice
Svobodová, Gabriela ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Nemoci z povolání zahrnují různorodá onemocnění, jež spojuje výrazný socioekonomický dopad pro pacienta i společnost. Sledování výskytu nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva. Naší povinností je rozšiřovat povědomí o možných následcích nedodržování pravidel bezpečnosti práce a hlavně účinnou prevencí předcházet vzniku všech poškození zdraví z práce. Ve své diplomové práci hodlám osvětlit problematiku nemocí z povolání a to jejich legislativní vymezení a rozdělení do kategorií dle příslušného paragrafu. Praktická část diplomové práce bude věnována sledování trendů ve výskytu nemocí z povolání za posledních deset let a porovnávání statistických údajů výskytu onemocnění mezi muži a ženami.
|
|
|
Nemoci z povolání v České republice
Baciak, David ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Nemoci z povolání (NzP) jsou onemocnění, jejichž definice je vymezena platnou legislativou. Definice vychází ze zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, v platném znění, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání rozděleného do 6 kapitol (viz příloha č. 1). I Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami II Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory III Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice IV Kožní nemoci z povolání V Přenosné a parazitární nemoci z povolání VI Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli Každá kapitola reprezentuje skupinu profesionálních nemocí, jimž je společný buď etiologický faktor (chemická, fyzikální nebo biologická, tj. infekční noxa) nebo postižení takového orgánu, který je mimořádně vystaven vlivům pracovního prostředí (kůže, dýchací systém, pohybový aparát). Každá kapitola se potom dále dělí na různý počet položek, které představují nosologickou jednotku nebo skupinu příbuzných onemocnění nebo zahrnují onemocnění způsobená stejnou etiologickou profesní noxou.
|
|
|
Onemocnění související s potápěním a jejich prevence
Chytil, Matěj ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Nemoci při potápění jsou zapříčiněny ponejvíce změnami okolního tlaku. Kapaliny, jelikož jsou za těchto podmínek nestlačitelné, nečinní v organismu problémy. Kauzální problém tvoří plyny a prostory, které jsou plyny vyplněné. Plyny, jelikož mění svůj objem se změnou tlaku a teploty, tak působí tlakovou silou na stěny prostorů, které jsou jimi vyplněny. Tento fakt tvoří více jak polovinu příčin všech nemocí souvisejících s potápěním. Druhou polovinu příčin tvoří problém, měnící se rozpustnosti plynů v kapalinách během měnícího se okolního tlaku. Ostatní příčiny jsou povětšinou okrajové.
|
|
|
Nemoci způsobené potápěním
Rejdovjan, Simon ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Tato práce zmiňuje základní fyziologické a fyzikální principy v potápění, zabývá se nemocemi a zraněními, které vznikají v souvislosti s potápěním. Nemoci jsou rozděleny podle fáze ponoru, ve které vznikají, a to na: Nemoci vznikající při změně tlaku okolí, nemoci související se setrváním v hloubce a nemoci vznikající po vynoření na hladinu. Hlouběji zpracovaná kapitola o Dekompresní nemoci zahrnuje i škálu predispozičních faktorů k tomuto postižení. Dále pak zmiňuje nemoci nesouvisející se změnou okolního tlaku. V této části práce popisuje různé formy otrav vdechovanými plyny, infekční nemoci, utopení a podchlazení, hypoxii a obsahuje také rozsáhlou kapitolu zabývající se mořskými živočichy a jejich potencionálním nebezpečím lidskému organismu. Práce také odkazuje na některé preventivní postupy, kterými můžeme minimalizovat rizika vzniku těchto nemocí a úrazů.
|
host ::
RSS.