|
|
Ústavněprávní vývoj sovětské okupační zóny a Německé demokratické republiky v letech 1945 - 1990
Georgián, Vít ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Ústavní právo vtělené do ústavněprávních norem je odrazem politického systému. Bylo tak tomu tak i v případě ústav socialistické Německé demokratické republiky. Ale obraz, který psané ústavy (a zejm. první ústava NDR z roku 1949) o východoněmeckém státu podávaly, by zůstal zkreslený a pokřivený, kdyby do něho nebyl zahrnut rozbor reálných mocenskopolitických podmínek a forem realizace ústavy (například v oblasti záruk základních práv a svobod). Předložená práce se proto musela podrobně zaměřit i na ústavu faktickou, kterou psané ústavní právo odkrývalo často pouze v náznacích. Faktický ústavněprávní systém NDR byl determinován především následujícími prvky: vedoucí úlohou komunistické strany, principem jednoty moci a demokratickým centralismem. Německá demokratická republika byla totalitním státem ovládaným komunistickou stranou (s názvem Jednotná socialistická strana Německa, SBD), která se považovala za předvoj dělnické třídy a nástroj realizace marxisticko-Ieninské ideologie. Svůj mocenský primát vyvozovali komunisté z přesvědčeni, že realizují objektivní dějinnou nutnost. Východoněmecký režim proto charakterizovala vyloučení jakýchkoli forem politické plurality a důsledné podrobení všech oblastí Společnosti a státu vůli jediného rozhodovacího centra - ústředních orgánů SBD. Německou demokratickou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Hošková, Hana ; Falada, David (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Závěr V úvodu této diplomové práce jsem si jako hlavní cíl stanovila blíže popsat institucionální vývoj v období frankistického Španělska a přiblížit nejdůležitější právní předpisy této doby. Jako kostru mojí práce jsem zvolila tzv. leyes fundamentales (základní zákony), které jsem definovala a rozebrala v podkapitole 1.4.5. Tento soubor postupně vydávaných zákonů "suploval" ústavu a upravoval tak fungování státu i práva a povinnosti obyvatel. Základní zákony jsou tvořeny osmi zákony. Všechny jsem postupně v diplomové práci rozebrala a tím přiblížila ústavní i právní vývoj příslušného období. Pro lepší pochopení souvislostí, příčin a důsledků jsem se věnovala nejen samotnému období vlády Franciska Franka, ale nastínila jsem ústavní a právní vývoj Španělska od roku 1875 a pokračovala obdobím demokratické transformace. Frankismus z pohledu politologického jsem zkoumala v předposlední kapitole. Zde jsem nabídla několik teorií známých politologů a ukázala tak specifičnost frankismu, která dala vzniknout novému politickému systému. Pro praktickou ukázku fungování frankismu jsem použila komparaci frankistického Španělska s Itálií v době vlády Mussoliniho a Portugalskem za Salazara. I přes zjevnou nedemokratičnost frankismu, existují do dnešního dne jeho přívrženci. Ti vyzdvihují přínos vlády Franka a všechny jeho...
|
|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Řezníček, Adam ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Závěr Věřím, že výsledkem mého výzkumu je práce, která, nakolik to omezený rozsah dovoluje, shrnuje otázku a problém nacistického rasistického "práva" v maximálním možném detailu, zároveň však pro zaujetí jednotlivostmi nezapomíná ani na celkový obraz daného období. Jak se mi ukázalo při tvorbě práce, nebylo možné oddělovat od sebe konkrétní právní předpisy a jejich znění od historických událostí. Samotné znění oněch předpisů totiž v žádném případě na první pohled nenaznačuje, jaké důsledky bude boj nacistů za očištění jejich životního prostoru od neárijců ve skutečnosti mít. Přestože obdobím druhé světové války a souvisejícími událostmi se zabývám již dlouhou dobu, bylo pro mě překvapivým zjištěním, že v oblasti rasistického zákonodárství šla stranou pověstná německá pečlivost. Úprava těchto otázek postrádá logiku a vnitřní konzistenci a jednotlivé právní předpisy si nezřídka odporují. Vzhledem k filosofickým a "vědeckým" základům, které jsem vyložil v první kapitole této diplomové práce, ze kterých rasistické zákonodárství ideově čerpá je to však pochopitelné. Rasistická ideologie období tzv. Třetí říše, přestože byla zahalena do hávu "vědeckého" rasismu, je z dnešního pohledu neudržitelná. Pojmy používané v tomto "vědním oboru" a jeho výzkumná metoda v žádném případě nesplňují požadavky kladené na...
|
|
| |
|
|
Právní aspekty jeruzalémského procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Císař, Jaromír (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
-74- bylo jinak, když se zjistilo, že Izraelci trest skutečně vykonali. … Nejčastějším argumentem bylo, že Eichmannovy činy přesáhly reálné možnosti potrestání člověka, že nemělo smysl vykonat trest smrti za zločiny takové závažnosti"(H. Arendtová).240 Adolf Eichmann se tak stal jediným člověkem v dosavadních dějinách státu Izrael, nad kým byl vykonán trest smrti, protože jinak je Izrael ohledně trestu smrti značně zdrženlivý.241 4 Závěr Proces s Adolfem Eichmannem byl v mnoha aspektech přelomovým. Předně byl procesem, kde byl poprvé ústředním bodem holocaust ve své celistvosti (srov. odst. 1 ROS). Vedle toho se jednalo proces, v němž po právní stránce byla ústředním bodem genocida, která se jako nově zformulovaná kategorie zločinu podle mezinárodního trestního práva vyčlenila ze skutkových podstat zločinů proti lidskosti po přijetí ÚZTZG v roce 1948. V neposlední řadě byl procesem, kdy byla poprvé aplikována zásada univerzální jurisdikce v takto širokém rozsahu. Vedle toho se v něm objevily i další skutečnosti, které si zasloužily po právní stránce bližší komentář. Jednalo se především o přístup obou soudů k okolnostem vylučujícím protiprávnost (teorii státního aktu a obraně vyššími rozkazy) a otázka únosu Adolfa Eichmanna z Argentiny a jeho relevance pro trestní řízení. Z tohoto pohledu je tak plně...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918-1935
Smetana, Karel ; Císař, Jaromír (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
106 Závěr: Sársko jako zvláštní mezinárodněprávní útvar bylo vytvořeno na Pařížské mírové konferenci v důsledku snahy Francie zajistit si vlastnictví sárských uhelných dolů při jejím neustálém koketování s myšlenkou vylepšení své východní hranice. Francouzští zástupci se na mírové konferenci museli utkat především s prezidentem Spojených států Woodrowem Wilsonem, který se k francouzským nárokům z principiálních důvodů stavěl zcela odmítavě. Francii se však do značné míry přesto podařilo prosadit svou, což vyústilo ve zřízení autonomního Sárska stojícího na patnáct let pod správou Společnosti národů. Řešení přijaté Velkou čtyřkou na Pařížské mírové konferenci bylo něčím zcela novým, správa Sárska byla na patnáct let odejmuta Německu a svěřena na stejnou dobu nově založené Společnosti Národů, v které z počátku Německo nemělo ani svého zástupce. Společnost Národů spravovala Sársko prostřednictvím mezinárodně obsazené pětičlenné Komise. V této Komisi nejdříve zcela převládal vliv Francie reprezentovaný jejím autoritativním prvním předsedou Francouzem Victorem Rautem. Následně, zhruba od druhé poloviny dvacátých let, však tento vliv Francie v Komisi i v celém Sársku ustupoval a Sársko pak bylo spravován Komisí - jakousi mezinárodní vládou, "v duchu Společnosti Národů". Tato změna byla především následkem...
|
|
|
Ústavní vývoj Turecka do roku 1945
Švanda, Josef ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
121 Závěr: zhodnocení úpravy de lege lata a úvahy de lege ferenda Tato rigorózní práce byla s ohledem na svůj název zaměřena především na trestní postih mládeže, jehož rozboru se věnuji především, současně jsem se ale pokusila upozornit na hlavní příčiny a rysy kriminality mládeže, neboť bez jejich znalosti nelze dle mého názoru přesně pochopit účel trestního postihu mládeže ani jej správně uplatňovat. Krátce jsem poukázala také na dlouhý vývoj, kterým právní úprava prošla, než nabyla svojí současné podoby. V úvodu práce jsem si položila otázku, zda byla samostatná úprava soudnictví nad mládeží nutná, zda její dnešní znění a aplikační praxe odpovídá potřebám a specifikům této kategorie pachatelů a cílům, které jsou jejich postihem sledovány. Dospěla jsem k závěru, že samostatná právní úprava soudnictví nad mládeží byla nutností, kterou si specifický charakter kriminality mládeže žádá. Teprve touto novou a samostatnou úpravou je možné se dostatečně věnovat všem aspektům nutně odlišného zacházení s mladistvými oproti dospělým pachatelům. Vzhledem k obsažnosti nové právní úpravy by nebylo vhodné ani přehledné tuto zahrnout do trestního zákona. Navíc základní idea ZSM, a sice že mládež je třeba vychovávat a ne trestat, je odlišná od ducha trestního zákona, zaměřeného více represivně a do minulosti, a také proto...
|
|
|
Korporativní systém fašistické Itálie
Zusková, Alena ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Falada, David (vedoucí práce)
73 6. Závěr Mussolini a jeho propagandisté tvrdili, že fašistický korporativní stát vlastně překonal jak kapitalismus s jeho extrémním liberalismem, tak socialismus. Zastánci korporativních teorií, jakým byl například Giuseppe Bottai, který byl po jistou dobu ministrem korporací, museli přiznat, že v praxi se vše odehrávalo jinak. Ve fašistické Itálii existoval zřetelný rozdíl mezi teorií korporativismu a reálnou hospodářskou politikou. Korporativní stát byl v podstatě jen politickým heslem, v praxi byl korporativismus pouhým nástrojem, pomocí něhož fašistická strana kontrovala hlavní ekonomické zájmy. Organizace dělnických tříd byly rozbity a soukromé podnikání bylo vystaveno zastrašování. Růst státu v období korporativismu byl obrovský. Strana, milice a korporace poskytovaly až sto tisíc míst pro organizátory a tajemníky. Korespondent londýnského The Economist v roce 1935 napsal, že korporativní systém nenabízí nic nového, že představuje pouze protekcionalismus.177 Růst státních a stranických úředníků způsobil nárůst korupce, která Mussoliniho režim proslavila. Přesto byl stát vystaven tlaku nejsilnějších a nejvlivnějších hospodářských skupin a uskupení, které si ho podmanily. Korporace byly závislé na velkém průmyslu. Monopoly chtěly umlčet všechny požadavky dělnických protestů i vykonávat tlak na stát v...
|
host ::
RSS.