|
|
Definice referenčního stavu horských a podhorských toků jako součást ekomorfologického průzkumu
Leipeltová, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá definicí referenčních podmínek horských a podhorských toků ve vybraných zemích Evropy a na základě požadavků Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Je zde uvedena platná typologie vodních toků ČR a vymezení horských a podhorských typů ve vybraných lokalitách Krušných hor a Šumavy. Ve druhé části práce je řešen hydromorfologický stav vodních toků. Monitoring byl proveden na tocích Rolava, Černá voda, Křemelná, Slatinný p., Modravský p., Roklanský p. a Javoří p. Pro hodnocení stupně hydromorfologické kvality byla použita metodika Hydroekologický monitoring. Součástí práce je stručné zhodnocení fyzicko-geografických charakteristik zmiňovaných toků s důrazem na odtokový režim v jejich povodí. V závěru práce jsou vytipovány a vymezeny referenční úseky a je stručně popsána jejich charakteristika. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, hydromorfologický stav, hydromorfologická kvalita, hydroekologický monitoring, odtokový režim
|
|
|
Časová a prostorová variabilita vybraných odtokových epizod v pramenné oblasti Blanice
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných srážko-odtokových epizod z hlediska časového a prostorového rozložení srážek a odtoku v povodí horní Blanice. K dosažení výsledků práce byl použit celistvý přístup modelu HEC-HMS se dvěma variantami prostorové diskretizace. Jako hlavní vstupní data byly použity adjustované radarové odhady srážek, které lépe vystihují prostorovou variabilitu srážkového pole, než interpolace dat pozemního měření. Modelem bylo nasimulováno pět epizod. Jižní vrcholová a pramenná část povodí vykazovala v porovnání se severní částí, oproti očekávání, nižší hodnoty koeficientu odtoku. Srážková jádra epizod se vyskytovala nad severní části povodí u závěrového profilu. Výstupy z modelu byly hodnoceny i ve vztahu k prováděným měřením v lokalitě experimentálních povodí Zbytiny. Klíčová slova: Blanice, HEC-HMS, hydrologické modelování, radarový odhad srážek
|
|
|
Význam evapotranspirace v hydrologické bilanci malého povodí
Kofroňová, Jitka ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce využívá potřebnou odbornou literaturu k vysvětlení pojmu evapotranspirace. Z velké části se také zabývá vybranými metodami jejího výpočtu. Aplikační část je zaměřena na kalkulaci evapotranspirace těmito metodami a zhodnocení její velikosti v zájmovém území. Práce je aplikována na povodí Zbytinského potoka. V tomto území je lokalizováno několik měrných stanic, jejichž data byla pro výpočty využita. Účelem je určení míry evapotranspirace a její význam v hydrologické bilanci tohoto povodí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Změny srážko-odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
ZMĚNY SRÁŽKO-ODTOKOVÉHO REŽIMU V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení změn srážko-odtokového režimu v oblasti Šumavy a šumavského podhůří z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn srážko-odtokového režimu a jejich možným příčinám. V aplikační části je provedena analýza trendu srážko-odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady průměrných a minimálních ročních a měsíčních průtoků a také ročních a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné a srážkoměrné stanice v české, německé a rakouské části Šumavy pomocí testů absolutní a relativní homogenity a Mann - Kendallova testu pro dlouhodobý trend. Jedním z hlavních motivů práce je zjištění případného orografického efektu, tedy rozdílu mezi návětrnou a závětrnou stranou Šumavy. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: absolutní homogenita, Mann - Kendallův test, odtok, průtok, relativní homogenita, srážky, trend, Šumava, změny
|
|
|
Změny fyzického habitatu vodních toků na území města Prahy. Modelová studie povodí Botiče.
Tichý, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Během posledních 200 let byla na území České republiky upravena asi třetina délky všech vodních toků, došlo k jejich masivní degradaci především v městském prostředí. Rostoucí urbanizace krajiny vedla v posledních letech k zvýšenému výzkumu ekologie městského prostředí, vznikla potřeba posouzení kvality vodních toků. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou antropogenně modifikovaných toků, kvalitou a změnou fyzického habitatu vodních toků v urbanizovaném území. Hlavním cílem předkládané práce je vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu, který byl proveden v zájmovém povodí Botiče pomocí metodiky HEM a HEM-F. Terénní průzkum probíhal na dolním toku Botiče pod Hostivařskou přehradou (od říčního km 0,00 až po 13,30 km). Tento úsek byl v minulosti nejvíce modifikován především v souvislosti s urbanizací. Kromě hydromorfologického stavu byly mapovány i fluviálně-morfologické projevy povodně 2013 na Botiči. Na základě vyhodnocení výsledků terénního průzkumu byla většina úseků klasifikována jako špatné nebo zničené.
|
|
|
Změny srážko-odtokového režimu v povodí řeky Athabaska
Fraindová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Povodí řeky Athabasca se nachází v území, které je ovlivňováno mnoha faktory. Během posledního století se zde projevuje oteplování klimatu, což má za následek především zvyšování teplot a tání ledovců v pramenné oblasti. Značná část povodí na středním toku je využívána pro zemědělství, pro které je k zavlažování odčerpávána voda z řeky Athabasca. V posledních letech v povodí probíhá kontroverzní rozvoj těžby bituminózních písků, které sice představují reálný energetický zdroj, jejich těžba však vyžaduje velké množství vody, která je z větší části odebírána z řeky Athabasca. V práci je proto analyzována změna v odtoku během posledních čtyřiceti let na horním, středním a dolním toku. Spolu s časovými řadami průtoků jsou analyzovány změny teplot vzduchu a srážkových úhrnů, které mohou také vysvětlovat změny v odtoku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim Abstrakt: Vliv horských vrchovišť na odtokový režim je i přes celou řadu výzkumných projektů dosud ne zcela objasněné téma. Zejména v NP Šumava se nachází několik rašelinišť, která v minulosti byla pod silným antropogenním tlakem. Následná revitalizační opatření měla zmírnit následky těchto zásahů do krajiny, zastavit degradaci těchto cenných biotopů a napravit narušený vodní režim rašelinišť. Práce je tak zaměřena zejména na kolísání hladiny podzemní vody a odtokový režim v povodí Rokytky a Cikánského potoka, která se nachází v jádrové zóně Šumavy. Práce navazuje na autorovu bakalářskou práci s názvem "Revitalizační opatření horských vrchovišť a jejich vliv na dynamiku odtoku v pramenné oblasti Otavy." Obsahuje experimentální výzkum vlivu odvodňovacích kanálů a revitalizačních opatření na kolísání hladiny podzemní vody. Dále je věnována pozornost zjištění míry meteorologických vlivů na změny hladiny podzemní vody. Práce se také zaměřuje na hodnocení stavu revitalizací a jejich možným vlivem na odtokový režim. Klíčová slova: horská vrchoviště, revitalizační opatření, Šumava, vodní režim
|
|
|
Analýza fluviálního systému v povodí Roklanského potoka
Skrčená, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bernsteinová, Jana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na rešerši různých přístupů k hodnocení fluviální dynamiky horských toků. Aplikační část se zabývá povodím Roklanského potoka na Šumavě s bližším zaměřením na monitorovaný úsek Javořího potoka. Cílem je zjistit odezvy fluviálního systému na významné srážkoodtokové epizody na základě terénního výzkumu a interpretace historických podkladů. Mezi něž patří historické letecké snímky zhruba v desetiletých intervalech od roku 1949 po ortofota ze současnosti, také je zahrnuto porovnání průběhu toku ve sledované oblasti s Císařskými otisky. Klíčová slova: horský tok, štěrkové akumulace v korytě a říční nivě, Šumava, Roklanský potok, Javoří potok, historické letecké snímky
|
|
|
Možnosti odvození průtoků vysokých vodních stavů na vybraných profilech KFGG
Kabelka, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice zpětného zjišťování průtoků na vodních tocích při vysokých vodních stavech. Pro výpočet průtoku je nutné znát plochu profilu a rychlost proudění vody. Příčný průtočný profil vytvoříme ze známé maximální výšky vodní hladiny během povodně, určíme ji podle stop v terénu. Pro odvození průtoku lze použít platnou konsumpční křivku nebo metody výpočtu rychlosti proudění s použitím určitých hodnot drsnostních koeficientů, které jsou ovlivňovány přírodními podmínkami toku a jeho okolí. Poznatky popisované v odborné literatuře jsou následně aplikovány na vodní stavy zachycené v profilu řeky Křemelné na Šumavě.
|
|
|
Analýza vývoje říční sítě Etiopské vysočiny
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Etiopská vysočina je jedno z tektonicky nejpestřejších území na světě. Leží v těsné blízkosti Etiopského riftového systému v oblasti s vulkanickým reliéfem. Jako hlavní faktory podílející se na vývoji říční sítě byly identifikovány: vulkanismus, tektonika, eroze. Nejvýznamnějším faktorem je eroze, které se práce věnuje blíže. Pomocí metod dálkového průzkumu, GIS analýzy a vyhotovováním podélných a příčných říčních profilů byly zjišťovány plošné diferenciace v typech říční sítě, hloubce říčních údolí, geologických vrstvách atd. GIS a DPZ analýzy poskytly spíše podpůrná data. Klíčová je analýza podélných profilů. Profilováno bylo 5 toků: Guder, Muger, Jemma, Birr, Modrý Nil. Na profilech byly lokalizovány knickpointy (místa prudké změny spádu v řečišti, přerušení spádu nebo svahu stupněm; Beneš et al. 1985, Buckle 1978), které byly rozděleny na tři typy, dle majoritního faktoru podílejícího se na jejich vzniku: Aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny, který aktivizuje říční erozi, výzdvih menších ker, litologické. Stěžejní jsou pro další výstupy knickpointy vázané na aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny. Jejich lokalizací byl profil rozdělen na dílčí subprofily reprezentující období erozního vývoje oblasti. V období uplynulých 31 milionů let byly identifikovány 3 fáze zahlubování s narůstající rychlostí...
|
host ::
RSS.