|
|
Vyživovací povinnost rodičů k dětem
Dudová, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Má diplomová práce se zabývá tématem Vyživovací povinnost rodičů k dětem. České právní úpravě vyživovací povinnosti k dětem je jak odbornou tak laickou veřejností vytýkána její nedostatečnost a velmi obecné formulování, které stojí proti principu právní jistoty. Diplomová práce je rozdělena do tří základních částí. Prvé části je věnována největší pozornost, neboť je zde analyzována česká právní úprava vyživovací povinnosti k dětem, s vymezením základních pojmů a charakteristik, trestněprávní úpravy spojené s vyživovací povinností k dětem s příkladným výčtem judikatury spojené s trestným činem zanedbání povinné výživy a zvláštním způsobem zániku trestnosti. V prvé části nalezneme krátký exkurz do novelizací zákona o rodině s důrazem na prozatím nejdůležitější novelu provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. Dále se v prvé části pojednává o vzniku, době, zániku, promlčení, započtení a způsobu plnění vyživovací povinnosti k dětem. Analyzuje se způsob a podmínky určení rozsahu vyživovací povinnosti s ohledem na předpoklady na straně rodičů (schopnosti, možnosti a majetkové poměry) a dětí (odůvodněné potřeby) a polemizuje se nad podobou, kladných a záporných stránek nezávazných tabulek na určení výživného. V závěru prvé části je poukázáno na problematické situace při stanovování výživného, kdy jsou příkladem...
|
|
|
Zajišťovací převod práva
Žižková, Kateřina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Předmětem této práce je institut zajišťovacího převodu práva. Práce se zabývá především vývojem tohoto institutu, jeho právní úpravou v občanském zákoníku 2012 a upozorňuje na jeho zásadní proměny oproti jeho pojetí dle občanského zákoníku 1964. S účinností občanského zákoníku 2012 doznala právní úprava zajišťovacího převodu práva nemalých změn. Využití tohoto institutu v praxi v porovnání s ostatními zajišťovacími instituty nicméně dosud není příliš časté. Na vině je především nedostatečná právní úprava v občanském zákoníku 1964, která v minulosti zavdala příčinu k rozsáhlým diskusím na toto téma a zároveň restrikcím ze strany NS. Tato práce si klade za cíl zhodnotit přínos právní úpravy zajišťovacího převodu práva v občanském zákoníku 2012 oproti občanskému zákoníku 1964. Úvodní kapitoly práce se věnují obecným otázkám závazkového práva se zaměřením na změny základních pojmů. Další kapitoly obsahují historický vývoj institutu a hodnotí použitelnost dosavadní judikatury za účinnosti občanského zákoníku 2012. Následují kapitoly, které jsou věnovány formálním a obsahovým náležitostem smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Další kapitoly jsou věnované realizaci zajišťovacího převodu práva a zániku tohoto institutu. Práce obsahuje rovněž posouzení právní úpravy zajišťovacího převodu práva v dalších...
|
|
|
Náhrady za ublížení na zdraví a usmrcení v německém právu
Vysloužilová, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Předkládaná diplomová práce je stručným nástinem otázky náhrad za ublížení na zdraví a usmrcení člověka v právu Spolkové republiky Německo. Práce je kompilační studií, klade si za cíl především česky vysvětlit relevantní základní instituty, pojmy a náležitosti týkající se zadaného tématu. Obsahuje ale okrajově i podněty k interdisciplinárnímu, kulturněhistorickému vnímání se životem a zdravím souvisejících škod, které výstižně zastřešuje německý výraz Personenschaden. Samotná stať je členěna do tří celků. Úvodní definiční části následuje deskriptivní výklad o náhradě materiálních škod, srdce práce pak patří v části třetí fenoménu bolestného coby náhradě za škodu nemateriálního charakteru. Subtilní zákonnou úpravu, jež je obsažena především v BGB, podstatně rozvádí, dotváří a upřesňuje judikatura. Náhrady Personenschaden podléhají poměrně restriktivnímu pojetí a jejich výše je relativně nízká. Německá právní věda dělí možné materiální osobní škody do sedmi okruhů, jimž jsou ušlý příjem (Erwerbsschaden), škoda na vedení domácnosti (Haushaltsführungsschaden), náklady na léčení (Heilbehandlungskosten), zvýšené potřeby (vermehrte Bedürfnisse), ušlé výživné (entgangener Unterhalt), ušlé služby (entgangene Dienste) a náklady na pohřeb (Beerdigungskosten). Detailní soudní zkoumání a přísné propočítávání náhrad...
|
|
|
Institut vydržení - vybrané pohledy (ve srovnání české a německé právní úpravy a ideové roviny
Ragužová, Nicole ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce pojednává o tradičním římskoprávním institutu vydržení a jeho dnešní úpravě v českém a německém právu. Důraz je kladen na odlišná ideová pojetí obou úprav shodného právního institutu vydržení a jeho kořenů v římském právu. Česká právní úprava a právní teorie mají za hlavní inspirační zdroj platný rakouský občanský zákoník ABGB, který byl československým civilním kodexem do roku 1950. Proto je i rakouskému ABGB věnován značný prostor. Hlavním cílem této práce je porovnání rozdílných hodnotových pojetí v německé a české právní teorii, které ovlivňují předpoklady a právní následky vydržení na mnoha úrovních. Ve středu zájmu jsou sporné otázky vydržení a porovnání jejich řešení v obou právních řádech se zohledněním jak české prvorepublikové, tak římskoprávní civilistiky. Systematicky je v práci zvlášť pojednáno o úpravě vydržení v římském, německém a českém právu. Úvodní část práce shrnuje římskoprávní úpravu, která není v dalším výkladu ztrácena ze zřetele. Následuje výklad o vydržení v německém právu, jehož zákonná úprava odděluje vydržení movité a nemovité věci. Proto i tato práce pojednává zvláště o vydržení movité a nemovité věci jak v německém, tak i v českém právu. Po výkladu o pojetí, ideových východiscích a praktické relevanci vydržení movité věci v německé právní úpravě...
|
|
|
Wrongful birth, wrongful life
Špuláková, Eva ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Na jedné straně představuje vývoj lékařské vědy mnoho nových léčebných metod a větší šanci na uzdravení pro pacienty, na druhé straně znamená větší požadavky na stanovený lege artis postup. Vedle odborného postupu musí lékaři následovat také povinnosti, které pro ně vyplývají ze vztahu lékař - pacient. Otázkou je, zda by měl být lékař odpovědný za všechny negativní následky, které jeho nedbalostní jednání zapříčinilo. Téma wrongful birth, wrongful life se zabývá základními lidskými právy, právní ochranou osobnostních práv a odpovědností za škodu. Díky absenci výslovné právní úpravy podstatných otázek tohoto tématu, nemůže být při řešení konkrétního případu postupováno jen podle zákona. To je důvodem, proč jsem se v převážné části práce zabývala zahraniční judikaturou. Práce se skládá z pěti částí. V první kapitole je obecný úvod do problematiky. Druhá kapitola zahrnuje vybraná zahraniční soudní rozhodnutí a představuje jednotlivé problémy, se kterými se soudy při řešení případů zabývaly. Na konci kapitoly je uvedeno jedno soudní rozhodnutí z České republiky. V následující kapitole jsou vybrány protiargumenty, které byly užity zahraniční judikaturou. Ve čtvrté kapitole jsem se snažila zasadit téma do rámce národní právní úpravy. V páté kapitole je shrnutí. Zahraniční judikatatura není jednotná. Rozdílné...
|
|
|
Provedení principu neminem laedere v občanském právu
Kubištová, Zuzana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Princip neminem laedere je jednou ze základních zásad soukromého práva. Příkaz nikoho nepoškozovat ukládá každému chovat se tak, aby nepůsobil škodu, k jejímu vzniku nepřispíval a v případě, že ke vzniku škody již došlo, aby nepůsobil ke zvětšení jejího rozsahu. Lze dovodit, že se tato povinnost nevztahuje pouze na vyvolání vzniku škody, ale i na vyvolání nebezpečí, že ke škodě dojde. V případě, že ke vzniku škody dojde, má být v souladu s principem neminem laedere a zásadou rovnosti subjektů občanskoprávních vztahů poškozenému poskytnuta plná náhrada. Vzhledem k ustřední roli Občanského zákoníku pro celé soukromoprávní odvětví jsem se zaměřila na provedení tohoto principu v rámci tohoto zákona. Těžištěm provedení principu neminem laedere je část šestá Občanského zákoníku, nazvaná "Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení". Funkce této úpravy je preventivně - výchovná (má na subjekty občanskoprávních vztahů působit ve smyslu škodám předcházet a je nezpůsobovat) a reparační / satisfakční (určením subjektu povinného / oprávněného k náhradě škody a stanovením způsobu a rozsahu náhrady), nikoliv však sankční. Zásada neminem laedere se v této části zákona projevuje ve třech rovinách: 1) zdůraznění principu prevence 2) úprava odpovědnosti za škodu 3) úprava bezdůvodného obohacení. Preventivní povinnost je v...
|
|
|
Náhrada škody na zdraví
Pak, Viktor ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Cílem mé práce bylo analyzovat současnou právní úpravu oblasti odpovědnosti za škodu na zdraví a zdravotnického práva jako celku a najít případné právní změny, které by přispěly k dalšímu vývoji této oblasti. Zdravotnické právo a konkrétně odpovědnost za škodu na zdraví je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí práva. Je upravena zejména v občanském zákoníku a v některých dalších právních předpisech, z nichž nejdůležitějším je zákon o péči o zdraví lidu. Základními předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu na zdraví je stejně jako v případě jiné odpovědnosti za škodu porušení právní povinnosti, zavinění, škoda a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, přičemž každá z těchto složek má v případě odpovědnosti za škodu na zdraví svá specifika. Nejvíce otázek vzbuzuje problematika příčinné souvislosti, kterou lze s určitostí prokázat vzhledem k nepředvídatelnosti biologických procesů v těle jen velmi obtížně, přesto v současnosti soudy zpravidla požadují její stoprocentní prokázání. V případech odpovědnosti za škodu způsobenou užitou věcí a provozní činnosti není třeba prokazovat zavinění, ani porušení právní povinnosti, což v současné době značně usnadňuje pozici poškozených ve sporech o náhradu škody. Základní právní povinností poskytovatele zdravotních služeb...
|
|
| |
|
|
Právní následky rozvodu manželství v oblasti majetkové
Paseková, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Závěr - 58 - 7 ZÁVĚR Rozvod je v dnešní době přirozenou součástí života. Jak jsem zmínila již v samotném úvodu, v současnosti se rozvádí každé druhé manželství. Rozvody jsou díky své početnosti nejen sociologickým faktorem, ale také ekonomickým. Minimální cena za rozvod se v dnešní době pohybuje kolem 15 tisíc korun podle honoráře advokáta, kterého si manželé zvolí. Taková suma je možná jen v případě, že se manželé spolu na rozvodu dohodnou a ten proběhne v klidu bez dalších sporů. Pokud však spolu manželé nevychází a nejsou schopni se spolu domluvit na rozvodu, pak se může tato suma několikanásobně zvýšit. Především pokud začnou manželé podávat žádosti o přezkoumání způsobilosti k výchově dětí, vypuknou spory o majetek a výživné. Ve své práci jsem popsala základní varianty rozvodu a podrobně jsem se zabývala především tzv. rozvodem bez zjišťování příčin rozvratu neboli také rozvodem na základě dohody. Tato varianta rozvodu je rychlá a řeší celou problematiku komplexně. Manželé se spolu domluví nejen na rozvodu, ale i na uspořádání svých majetkových vztahů po rozvodu, na bydlení i na výchově a výživném pro nezletilé děti. Pokud manželé využijí této varianty rozvodu, předejdou tak prohlubování vzájemných konfliktů a sporů a tyto záležitosti vyřeší v poměrně krátké době a bez vynaložení nepřiměřených...
|
|
|
Nesezdaná partnerství (srovnávací studie)
Žahourová, Zuzana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Nesezdaná partnerství (srovnávací studie) Cílem diplomové práce je srovnání faktického stavu soužití muže a ženy s institutem manželství z pohledu soukromého práva. Práce je rozdělena do devíti kapitol. Každá z nich se zabývá srovnáním nesezdaného partnerství a manželství z jiného pohledu. Kromě toho má práce ještě na začátku úvod a na konci závěr První kapitola obecně vymezuje pojmy rodina, nesezdané partnerství a manželství. Kapitola druhá poskytuje pohled na nesezdané soužití a manželství co do jeho vzniku. Kapitola třetí srovnává uvedené formy soužití z hlediska jejich zániku. Kapitola čtvrtá je rozdělena do dvou částí. První z nich popisuje osobní vztahy mezi nesezdanými partnery, druhá se zabývá stejnými vztahy mezi manžely. Kapitola pátá obsahuje pojednání o majetkových vztazích mezi nesezdanými partnery a mezi manžely. Obsah podkapitol zařazených pod výklad o manželství se týká vzniku společného jmění manželů, jeho předmětu, správy tohoto jměním, modifikujících dohod mezi manžely a také zániku společného jmění manželů. Kapitola šestá se zabývá vztahy nesezdaných partnerů a manželů k dítěti a rodičovskou zodpovědností. Kapitola sedmá podává výklad o rozdílech ve vyživovací povinnosti mezi nesezdanými partnery a mezi manžely, včetně úpravy vyživovací povinnosti po rozvodu manželství. Kapitola...
|
host ::
RSS.