|
|
Geneticky modifikované buněčné vakcíny proti bcr-abl-transformovaným buňkám
Petráčková, Martina ; Vonka, Vladimír (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
dizertační práce Geneticky modifikované buněčné vakcíny proti bcr-abl- transformovaným buňkám V naší laboratoři se zabýváme vývojem terapeutických vakcín proti chronické myeloidní leukémii (CML). Používáme myší modelový systém s buňkami B210 a 12B1 transformovanými fúzním genem bcr-abl. Oboje buňky mají charakter nezralých B- lymfocytů, exprimují protein BCR-ABL a indukují u myší po intravenózním podání nemoc podobnou leukémii. Buňky 12B1 vyvolávají navíc po subkutánním (s.c.) podání solidní nádory charakteru lymfomu. V naší laboratoři bylo vyvinuto již několik typů experimentálních vakcín proti bcr-abl-transformovaným buňkám. Jelikož se zjistilo, že protein BCR-ABL nenese imunodominantní epitop, naše pozornost se zaměřila na vývoj buněčných vakcín, které mohou vyvolat imunitní reakci proti celému komplexu nádorových antigenů. Cílem předložené dizertační práce bylo připravit buněčné vakcíny odvozené od buněk B210 a 12B1, které budou exprimovat IL-2 nebo GM-CSF nebo IL-12, a testovat je na myším BALB/c modelu. Pro transfekci těchto buněk byla zvolena a optimalizována metoda elektroporace. Všechny buněčné linie odvozené od buněk B210, sekretující IL-2 nebo GM- CSF nebo IL-12, byly neonkogenní. Onkogenní potenciál buněk 12B1 produkujících IL-2 byla významně snížená a zvířata, která neonemocněla po...
|
|
|
Immunotherapy of HPV16 - associated cancers and regulation of antitumour immune response
Štěpánek, Ivan ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Lipoldová, Marie (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
Úroveň exprese MHC I. třídy (MHC I) na povrchu nádorových buněk je často podceňována. Představuje však jeden z důležitých mechanismů, jak nádorové buňky unikají imunitnímu systému. To může přispět k selhání většiny protinádorových imunoterapií, které jsou většinou založrny na indukci cytotoxických lymphocytů. Epigenetické změny v promotorech genů účastnících se prezentace antigenů v kontextu MHC I. třídy mohou regulovat expresi povrchových MHC I molekul. Tímto způsobem mohou epigenetické modifikátory navodit expresi MHC I. třídy na nádorových buňkách a zviditelnit je tak pro CD8+ efektorové buňky. Mimoto epigenetické modulatory ovlivňují i buňky imunitního systému jako jsou dendritické buňky (DC). Neoplasie mohou uniknout imunitní odpovědi nejen změnami v nádorových buňkách, ale i díky působení imunoregulačních buněčných populací jako jsou (regulační T buňky) Treg. Tato práce se zaměřuje především na potenciální vakcíny založené na bázi DC proti nádorům associovaných s HPV 16 odlišných v expresi MHC I, kombinaci imunoterapie s aplikací epigenetických modifikátorů se zaměřením na DC, na dopad použití protilátky proti CD25 (využívané k depleci Treg) na Treg, NKT buňky a na růst nádorů. Výsledky získané z projektů zahrnutých v této disertační práci jsou důležité pro optimalizaci vakcinačních a kombinovaných...
|
|
|
Depletion of Treg cells for potentiation of cancer treatment with HPMA copolymer-bound cytostatic drug conjugates"
Dvořáková, Barbora ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádorová onemocnění představují závažný celosvětový problém, přičemž incidence jejich výskytu stále narůstá. Jelikož podávání řady běžně užívaných protinádorových terapeutik způsobuje vážné vedlejší účinky, je věnována velká pozornost tvorbě nových šetrnějších léčebných postupů. Cílem této práce bylo odstranění regulačních T (Treg) buněk z organismu aniž by došlo k ovlivnění dalších imunokompetentních buněk, které hrají významnou roli v eradikaci nádoru. Je známo, že Treg buňky tlumí protinádorové imunitní reakce a podporují růst nádoru. Jejich eliminace by tudíž v kombinaci s chemoterapií vybranými konjugáty léčiv založených na N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu (HPMA) mohla vést k indukci protinádorové imunitní odpovědi a rejekci nádoru. Původní snaha spočívala v odstranění Treg buněk z organismu bez použití běžně užívané depleční anti-CD25 mAb. Daná protilátka je totiž charakteristická svým dlouhým setrváváním v oběhu a schopností inhibovat aktivované efektorové buňky (CD25+ ). Pomocí IL-2/anti-IL-2 JES6.1 mAb imunokomplexů, které selektivně indukují robustní proliferaci Treg buněk, byly tyto buňky senzitizovány k fázově specifickým cytostatikům. Aplikace vybraných cytostatik dokázala snížit množství proliferujících Treg buněk pouze na hladinu srovnatelnou s bazální hladinou pozorovanou u...
|
|
|
Impacts of chemotherapy on imunoregulatory gene expression in the tumor microenvironment
Paračková, Zuzana ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mikroprostredie nádoru je miesto, kde mnohokrát prevládajú lokálne imunosupresorové účinky a kde je aktívne bránené imunitnému systému vykonávať svoje fyziologické funkcie. Medzi mnohými bunkovými typmi majú významnú úlohu bunky imunitného systému infiltrujúce mikroprostredie, keďže produkujú veľké množstvo faktorov potláčajúcich imunitnú odpoveď. V našej práci boli imunologické zmeny v priebehu rastu a chemoterapie nádorov monitorované v mikroprostredí nádoru dvoma spôsobmi, analýzou zastúpenia a fenotypu jednotlivých populácií imunocytov a ďalej analýzou celkovej úrovne expresie vybraných génov, ktoré sú spojené s imunosupresiou alebo charakteristické pre jednotlivé populácie imunocytov. Cieľom našej práce bolo u dvoch typov myšacích nádorov TRAMP-C2 a TC-1/A9 zistiť, ako 5- azacytidín (5AC), cytostatikum s epigenetickými účinkami, mení percentuálne zastúpenie leukocytov infiltrujúcich nádor v jeho mikroprostredí a či je to sprevádzané zníženou expresiou imunosupresorových génov. Ďalej nás zaujímal vplyv 5AC na nádory, ktoré boli už liečené cyklofosfamidom (CY), DNA alkylačným činidlom a široko používaným chemoterapeutikom pri terapii nádorov. CY vo vyšších dávkach potláča imunitné reakcie tiež tým, že indukuje akumuláciu myeloidných supresorových buniek (MDSC). Okrem percentuálneho zastúpenia...
|
|
|
"Features of the tumor microenvironment and their utilisation for drug delivery"
Větvička, David ; Hovorka, Ondřej (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent) ; Drbal, Karel (oponent)
- Mgr. David Větvička Složení mikroprostředí různých nádorů je velmi variabilní, s rozdíly mezi různými typy nádorů, ale dokonce i mezi pacienty se stejnou diagnózou, nebo i v oddělených částech téhož nádoru. Navíc, další změny v nádorových mikroprostředích nastávají v průběhu progrese onemocnění. Studie nádorového mikroprostředí ukázaly nové cíle pro terapii a nové prognostické ukazatele. Nově vyvíjené způsoby terapie jsou často zaměřeny na tyto objevené vlastnosti nádorového mikroprostředí, včetně látek podporujících protinádorovou imunitu, zablokujících pro-metastatický potenciál, nebo využívají některé jedinečné vlastnosti tohoto patologického nádorového prostředí. Tento přístup přináší vysoký potenciál pro lepší zvládání nádorových onemocnění. Tato disertační práce je zaměřena na studium interakcí polymerních prodrug systémů s nádorovým mikroprostředím a využití různých vlastností tohoto mikrprostředí pro vývoj nových drug delivery systémů. Zaměřili jsme se na tři oblasti výzkumu polymerních nosičů: A) lineární HPMA kopolymery, jejich vliv na nádorové mikroprostředí a cílení na specifické rysy nádorového mikroprostředí, B) degradovatelné micelární polymerní nosiče pro léčbu a diagnostiku nádorových onemocnění - využití EPR efektu (Enhanced Permeation and Retention Effect) a C) vytvoření...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt a její aplikace v imunoterapeutických protokolech
Fučíková, Jitka ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Jeden z největších úspěchů imunologie a moderní medicíny představuje eradikace neštovic zavedením preventivních očkovacích programů roku 1798 Edwardem Jennerem (Ada, 2001). Ačkoliv je primární funkcí imunitního systému ochrana před patogeny, úspěch vakcinace proti infekčním chorobám vedl ke snahám o využití imunitního systému také v boji proti nádorovým onemocněním. Poznání klíčové role dendritických buněk v procesu zahájení imunitní reakce a možnost jejich přípravy ve velkém množství in vitro vedly k úvahám o jejich využití v imunoterapii nádorových onemocnění. Zavedení buněčné terapie do klinické praxe však podléhá řadě legislativních opatření, celý postup přípravy musí probíhat v podmínkách správné výrobní praxe na základě schválení regulačními autoritami. Přestože jsou teoretické předpoklady nejlepší účinnosti v časných stádiích onemocnění, v klinické praxi se aplikace imunoterapie, jakožto nové léčebné metody, omezuje spíše na pokročilá stádia onemocnění. V těchto případech je pak potřeba kombinovat imunoterapii s chemoterapií, která je standardem léčebné péče. Ukazuje se však, že imunoterapie a chemoterapie mohou být navzájem potencující se modality. Příspěvkem mé dizertační práce do problematiky protinádorové imunoterapie je optimalizace protokolu výroby dendritických buněk z krevních monocytů za...
|
|
|
Potenciace biologické aktivity IL-2 a IL-15 in vivo.
Votavová, Petra ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent)
4 Abstrakt Díky své významné schopnosti stimulovat aktivované T lymfocyty a NK buňky je interleukin-2 již dlouhou dobu atraktivní molekulou pro imunoterapii. Avšak jeho velkým nedostatkem jsou nepříznivé farmakologické vlastnosti, mezi něž patří velmi krátký biologický poločas a závažná toxicita spojená s vysokými léčebnými dávkami. Pro mnoho imunoterapeutických využití je dále limitující role IL-2 coby esenciálního růstového faktoru pro T regulační buňky. Doposud bylo studováno několik přístupů, jak u IL-2 dosáhnout lepšího terapeutického potenciálu. Nejvýznamnějším z nich jsou pravděpodobně nedávno popsané IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexy, které vykazují o mnoho vyšší a selektivní biologickou aktivitu oproti volnému IL-2 in vivo. V této diplomové práci jsme se snažili ukázat a zdůraznit výhody IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexů nad volným IL-2 tím, že jsme porovnali jejich biologickou aktivitu. Dále jsme na dvou syngenních myších nádorových modelech (EL4 T lymfomu a B16F10 melanomu) prokázali, že mají IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexy nespornou protinádorovou aktivitu. Tím jsme zdůvodnili potenciální využití IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexů v nádorové imunoterapii. My sami jsme také uplatnili jeden ze způsobů, jak zvýšit stabilitu a poločas IL-2 in vivo. Proto jsme IL-2 kovalentně konjugovali k syntetickému...
|
|
|
Charakterizace vedlejší populace buněčné linie TRAMP-C2, myšího modelu karcinomu prostaty"
Žlabová, Anna ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Vedlejší populace (side population, SP) je minoritní subpopulace některých buněčných linií, která ze své cytoplasmy exportuje Hoechst 33342. U nádorů je diskutována jako možný zdroj "nádorových kmenových buněk", "tumor zakládajících buněk" či "metastázy zakládajících buněk". Povšechná literatura však zjevně svědčí pro to, že kmenovost či další privilegované vlastnosti buněk SP jsou značně individuální pro různé buněčné typy, buněčné linie a stadia onemocnění. Pro testování terapie karcinomu prostaty jsou linie TRAMP jediné široce dostupné myší modely. V literatuře jsme zaznamenali zmínku o existenci 1-2% buněk tvořících vedlejší populaci TRAMP-C2, avšak detailní charakteristika této vedlejší populace dosud popsána nebyla. V rámci diplomové práce jsme pracovali na charakterizaci SP buněčné linie TRAMP-C2, kterou jsme srovnávali s populací ostatních buněk (nonSP). V první části práce jsme porovnávali SP a nonSP z hlediska kmenových vlastností. Nejdříve jsme ověřili existenci SP potvrzením její senzitivity k verapamilu. Vyšetřením mRNA jsme prokázali, že SP ani nonSP nemají zvýšenou expresi c-Kit a neliší se v expresi Bmi-1. Dále jsme zjistili, že je SP heterogenní směsí CD24-CD44-, CD24-CD44+ a CD24+CD44+ buněk, zatímco nonSP je téměř výhradně CD24-CD44+. Po vysortování buněk jsme vysledovali, že se...
|
|
|
Vlastnosti myších buněk, které byly modifikovány geny pro imunomodulační faktory a endostatin
Lakatošová, Monika ; Vonka, Vladimír (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent) ; Forstová, Jitka (oponent)
Souhrn Vt6toprAcijsemzkoumalavlastnostimy3lchbun6ktransformovanfchviremHPV16'kfer6 byly genetickymodifikovfny vnesenimgent pro cytokiny' chemokin ajeden angiostaticki gen' Byly testovAnyhlavnlcharakteristikytransdukovanfchbun€kvporovnAnisrodidovkjminddorovfmi buikami in vitro a in viYo VprvnldristijsempouZilabunddnouliniidefrcientnlnabunddnoutymidinkin6zu'ozratenou jakol23IA,kter6bylaodvozenazmy5ich(c57BLl6)ledvinnjchbun€ktransformovarrjchonkogeny E6lETHPV16aaktivovanfmonkogenemH.rasomaEenlchjakoMK16.Builkyl23IAjsem transfekovala bicistronickfmi plazmidy nesoucimi geny pro herpetickou tymidin kin6zu (HSv-Tn, kostimulaini molekulu B7-,1(cD 80) nebochemokin - protein 1 chemoatrahujicimonocyty (MCP-L)' ho kontrolni idely jsem pouZilaplazmid obsahujicljen genpro I/SY-IK' Do testfijsem zahrnulatak€ diive izolovan6 bufiky Bg, kterd byly transdukov6ny geny pro faktor stimulujicl tvorbu kolonii granulocytiamonocytft(GM-cSnaHSV-TK'VSechnyizolovan6liniebylycitliv6kegancikloviru' prokazujice tak piitomnost HSV-TK. po inokulaci syngennimmystm, byly bunky exprimujici GM- CSFa B7-l neonkogenni.Po odkov6nibunEkprodukujicichMCP-I vfvofily t6m6l v5echnymy3i fl(dory. Zvl?rltaimtmizovani bunkami produkujici GM-CSF a B7-l byla chr6ndnapled n6slednou...
|
|
|
Interaction between NKT and myeloid derived suppressor cells and antitumour immunity
Straňavová, Lucia ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Myeloidné supresorické bunky (MDSCs) predstavujú heterogénnu populáciu buniek, ktorá hrá dôležitú úlohu v potlačení protinádorových imunitných odpovedí. NK T-lymfocyty (NKT) predstavujú ďalšiu heterogénnu bunkovú populáciu, ktorá má rozhodujúcu úlohu v regulácii imunitných odpovedí. Ukazuje sa, že MDSCs a NKT bunky môžu, podobne ako ďalšie populácie imunoregulačných buniek, spolu vzájomne interagovať a ovplyvňovať svoje funkcie. Tieto interakcie predstavujú významný regulačný faktor, ktorý môže prispievať k aktivácii ako aj k potlačeniu protinádorovej imunity. Prostredníctvom interakcií s NKT bunkami typu I by bolo možné diferencovať tieto imunosupresívne MDSCs na imunogénne APC, ktoré by mohli predstavovať základ pre imunoterapeutické vakcíny. Všetky interakcie medzi NKT a MDSCs ale nemajú pozitívny imunoregulačný efekt. Interakcie medzi MDSCs a CD4+ NKT bunkami II. typu majú imunosupresívny charakter a môžu následne potlačiť aktivitu cytotoxických T- lymfocytov (CTL). Na niektorých nádorových modeloch bolo zistené, že imunosupresívny charakter môžu mať aj interakcie medzi MDSCs a NKT bunkami typu I. Ten sa však dal zmierniť použitím kyseliny all-trans-retinolovej (ATRA), ktorá indukuje diferenciáciu MDSCs.
|
host ::
RSS.