|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
|
|
|
Od kánonu k autorovi: raně novověké kázání jako pramen historicko antropologického bádání
Tomášek, Vojtěch ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Koldinská, Marie (oponent)
Záměrem této práce je nastínit možné cesty historicko antropologického bádání nad českými raně novověkými barokními kázáními. Proto v první části práce analyzujeme současné literárně teoretické bádání od estetického pojetí a ideje kánonu až po Nový historicismus a jeho koncepci kulturně historického kontextu. Zároveň se snažíme vyjasnit, v čem se takový přístup liší od dosavadního českého bádání a jeho konceptu "souznění" a od polského bádání a jeho konceptu objektivistického "zrcadlení". V druhé části se pak snažíme nastínit, jak by se takový historicko antropologický přístup mohl odvíjet v praxi. Analyzujeme proto literární diskurz dvou sbírek kázání od českého raně novověkého kazatele Ondřeje Františka de Waldta a od polského kazatele Henryka Brauna. Zároven se snažíme definovat lokální diskurz jejich působnosti na venkově. Snažíme se poukázat na to, jak oba diskurzy souvisí s literární komunikací mezi kazatelem a šlechtou či mezi kazatelem a ostatními duchovními. V poslední kapitole pak analyzuje specifické krátké příběhy (exempla) z hlediska autorské intencionality kazatele a jeho snahy jakožto vypravěče vytvářet zdání své literární autority.
|
|
| |
|
|
Duševní choroba v počátcích institucionalizace psychiatrie v Čechách na přelomu 19. a 20. století
Kramolišová, Kateřina ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Duševní choroba v počátcích institualizace psychiatrie v Čechách na přelomu 19. a 20. století" se zabývá postupnou změnou nazírání na fenomén šílenství v evropských dějinách. Tento posun od čistě náboženského pojetí a až k medicínskému přístupu je jasně zřetelný v době Osvícenství. Jak se tedy tento posun odrazil v českém prostředí jsem zkoumala v období 1869-1914 pomocí chorobopisů z archivu PL Kosmonosy (chorobopisy samotné jsou z let 1908-1910). Postupné usazování medicínského diskurzu je v těchto materiálech pramenech velmi zřetelné. Pokládám si otázku jakou roli v tomto procesu hráli samotní lékaři, kteří tyto chorobopisy psali a a jakou měli pozici i v samotném diagnostickém procesu. Dále jsem se v této práci zabývala pojetím šílenství jako stigmatu. Zajímá mne kdy a proč se toto stigmatizování objevuje a jaký má dopad na duševně choré.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.