|
|
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
|
|
|
Svět a představy netolerovaných východočeských náboženských skupin v 18. a 19. století
Taich, Tomáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Jev skupin náboženských disidentů v Čechách a na Moravě koncem 18. a v 19. století úzce souvisí s ilegálním evangelictvím před patentem o toleranci z roku 1781. Tyto netolerované skupiny se totiž vyskytovaly v týchž oblastech, jako fungovaly tajné evangelické a později tolerované sbory helvetů a luteránů. Rovněž jejich myšlenkový základ byl formován týmiž knižními tituly jako u pozdějších oficiálních evangelíků, fenomén s protestantskou církví spojují i jména některých významných vůdců z časů ilegality. Toleranční realita sice byla významným posunem proti monopolu katolické církve, nabízela však poměrně striktní pravidla, neberoucí v potaz svébytný vývoj české reformace. Rodovou tradicí a přechovávanou a pašovanou literaturou odchovaní evangelíci, posilovaní rovněž pietistickými sbory ve Slezsku, Prusku a Lužici, tak ne vždy našli pro sebe místo v nově zformovaných sborech a raději se ustavovali coby třetí, nelegální strana. Postupem času se jejich teologie zdá místně akcentovat více pantheistických prvků a radikálního rozchodu se světem. Popularitu si také získávají různá proroctví o náboženském i sociálním převratu. Občas je z dochovaných pramenů později v 19. století přitom obtížné určit, zda-li tito disidenti ještě setrvávají na křesťanských základech. Nejradikálnější z nich došli ve svém vzdoru až k...
|
|
| |
|
|
Výslechové strategie v raném novověku - Výslechové postupy soudců a obranné strategie delikventů v případě cizoložství, incestu a bigamie v raně novověkých Čechách a na Moravě
Pinzová, Lenka ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, jejímž ústředním tématem byl rozbor tří mravnostních deliktů (cizoložství, incestu a bigamie) v raně novověkých Čechách a na Moravě. Předložená práce navazuje na obecnou klasifikaci výše zmíněných deliktů a pojednává o problematice soudního výslechu ve stejném období a oblasti. Představuje detailnější tematické studium výslechových postupů soudců a obranných strategií obžalovaných mužů a žen s ohledem na genderový aspekt. Pojednává tedy na jedné straně o postupech, které soudci měli k dispozici, aby dosáhli přiznání obžalovaných, na straně druhé zkoumá taktiku, kterou jednotliví obžalovaní užívali na svou obranu ve snaze přesvědčit soud o své nevině a obhájit svou čest. Práce se též věnuje problematice raně novověkého obrazu femininity a maskulinity, jaký nám ukazuje trestněprávní teorie a soudní praxe. Tento obraz můžeme vidět jak v jazyce trestních zákoníků, tak ve výpovědích obžalovaných mužů a žen u soudu. Tato diplomová práce je založena na studiu raně novověkých legislativních textů (trestních zákoníků) a editovaných smolných knih.
|
|
|
"Disciplinace" lidových vrstev, reforma elementárního školství a vzdělávací literatura v jazykově českém prostředí 1774-1805
Kneblík, Michal ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce v rozmezí let 1774 až 1805 popisuje praktickou rovinu výuky na triviálních školách v Čechách skrze českou vzdělávací literaturu a s ohledem na teorie "civilizace" a "disciplinace" autorů Norberta Eliase a Michela Foucaulta. Nejprve se zaměřuje na obecný kontext reforem v oblasti základního vzdělání v habsburské monarchii a zejména v českých zemích. Po teoretické části věnované teoriím Eliase a Foucaulta a jejich možnému využití pro studium školství pak přibližuje školní fase - jedinečný pramen, který se pro sledování reforem zachoval. Na základě fasí a klíčové příručky J. I. Felbigera - Knihy methodní - stanovuje základní okruh literatury, jež sloužila k výuce. To zahrnuje katechismus, slabikář, knihy ke čtení a samotnou Knihu methodní, které ještě doplňujeme knihou O pravém způsobu cvičení mládeže od A. V. Pařízka a na okraj katechismem o zdraví. Po analýze těchto děl a v souvislosti se zmíněnými teoriemi si pak dovolujeme vyslovit několik úvah o školní kázni, vztazích školy, rodiny a těla a o konstrukci ideálu poddaného, které pak ovlivňovaly smýšlení lidových vrstev na konci osmnáctého století.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.