|
|
Fenomenologie a ekonomie
Špecián, Petr ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Muller, Karel (oponent)
Práce je reflexí metodologických možností, které přináší fenomenologická metoda ekonomickému myšlení. Z východiska, které představuje Misesova praxeologie, postupuje práce ke klíčovému přínosu Alfreda Schütze, jehož koncepce teleskopického ideálního typu umožňuje překlenutí dualismu teorie a historie. Teleskopický ideální typ je v důsledku toho možné využít pro uchopení specifického charakteru ekonomie, která se na straně jedné pyšní svojí přesností a přísností svázanou s formálními modely a na straně druhé je spojená s interpretací jednání aktérů na půdě přirozeného světa. Získané metodologické vhledy jsou následně využity při analýze spontánního řádu a problému koordinace a při řešení otázky postavení behaviorální ekonomie vůči teorii racionální volby.
|
|
|
Odkaz Frédérica Bastiata
Chudoba, Matěj ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ekonomickému myšlení Frédérica Bastiata. Čtenářům jsou představena všechna jeho díla a zásadní myšlenky. Největší prostor je věnován "omylu rozbitého okna", tedy vyzdvihování pouze bezprostředních účinků státních zásahů a opomíjení těch vzdálenějších. Práce na několika příkladech demonstruje, že stát pomocí přerozdělování nemůže vytvořit byť jediné pracovní místo, nýbrž pouze přesměrovává pracovní místa ze soukromého sektoru do veřejného. Práce se také zabývá Bastiatovou kritikou protekcionismu a ukazuje, že svobodný mezinárodní obchod je zahalen mnoha ekonomickými mýty. Není opomenut ani Bastiatův přínos v oblasti spontánního řádu a jeho rozlišení s uměle vytvořeným socialistickým řádem. Cílem je nejen shrnout jeho ekonomické myšlení, ale také dokázat, že jeho neortodoxní myšlenky mohou být přínosem pro dnešní ekonomii.
|
|
|
Filosofie politického mýtu
Hosnédl, Václav ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mýtus lze chápat jako (absolutně) pravdivý příběh o počátku světa. Člověk s mytickým vědomím si uvědomuje svůj duchovní přesah a čas vnímá jako věčnost. Mytické vědomí ve společnosti dříve převažovalo a od doby antické bylo nahrazováno vědomím racionálním, které na piedestal staví vědu. Mytické vědomí má však člověk v sobě zakořeněno. S vědomím mýtu vznikaly státní i nadstátní útvary - Svatá říše římská, Spojené státy americké, ale i Evropská společenství. Mýty, jako návraty k (ideálnímu) počátku, dokáže člověk realizovat v podobě politických vizí. Nové mýty mohou vznikat zneužitím mýtů původních -- viz mýtus nacistický nebo komunistický -- takové mýty však nejsou dlouhodobě fungujícími a představují negativní externality mytického vědomí. Pravý a původní mýtus však musí být jediný a univerzální, protože počátek světa (Země, universa) je také jenom jeden. Syntézou vědomí mytického a racionálního vzniká vědomí integrální, které na věci nahlíží komplexně ("kdo nepochopí všechno, nepochopí nic") a propojuje cit a ducha s rozumem a vědou. Politické vize vzniklé na základě integrálního vědomí a realizované na základě spontaneity a demokratického konsenzu pak mohou přinést posun společnosti do kvalitativně vyšší úrovně.
|
|
|
Model elektronických voleb v ČR
Pavlík, Jan ; Doucek, Petr (vedoucí práce) ; Veber, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektronickými volbami. Cílem bakalářské práce je vytvořit vhodný model voleb pro Českou republiku, ve kterém budou využity moderní elektronické způsoby hlasování. V první části jsou analyzovány součásti e-governmentu a to jak obecně, tak i příklady z praxe. Dále se práce věnuje elektronickým volbám jako součást e-governmentu. Jsou zde také popsány volby do zastupitelských úřadů v České republice. Další část práce je věnována elektronickým volbám v zahraničí, jsou zde shrnuty zkušenosti se zaváděním elektronických voleb a technologické požadavky. V poslední části práce je vytvořen vhodný model elektronických voleb pro Českou republiku podle zkušeností z ostatních zemí.
|
|
|
Teorie hodnoty a její význam pro ekonomii jako vědu
Färber, Jan ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce předkládá pozitivní odpověď na otázku, zda je teorie hodnoty neprávem opomíjeným tématem ekonomie. Činí tak pomocí tematizace logické a historické geneze samotného pojmu hodnoty a zaměřením pozornosti na důsledky, které z jeho povahy plynou, jednak pro samotný pojem hodnoty a jeho použitelnost, jednak pro ekonomii jako vědu a některé její oblasti (teorie volby, teorie peněz a teorie rozdělování).
|
|
|
Auditorské postupy při ověřování účetní závěrky v praxi
Pavlík, Jan ; Roubíčková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Černý, Václav (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku auditu účetní závěrky. V první části je charakterizován audit a popsán jeho historický vývoj v rozvinutých evropských zemích a v České republice. Druhá část je věnována právním a etickým požadavkům na audit v České republice. Ve třetí části jsou přiblíženy auditorské postupy a techniky, které probíhají od přijetí zakázky až po vydání zprávy. Poslední část je zaměřena na konkrétní auditorské postupy při ověřování pohledávek a zásob v praktické aplikaci u dvou reálně existujících společností.
|
|
|
Theory of spontaneous order in social and natural sciences
Beník, Miroslav ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Vaverka, Tomáš (oponent)
Teorie spontánního řádu je v současnosti uspořádaný soubor poznatků aplikovatelný v biologii, kognitivních vědách, přes sociologii, psychologii, právo až po ekonomii. Tento multidisciplinární přesah teorie spontánního řádu zasluhuje, aby byla prozkoumána geneze jejích fundamentálních myšlenek a tvrzení. Cílem práce je objasnit formování teorie spontánního řádu ve společenských vědách a její recepci ve vědách přírodních, jakož i pozdější vzájemný vztah společenskovědního a přírodovědního zkoumání procesů samoorganizace.
|
|
|
Logická tvorba pojmů v rámci Natorpova rozvinutí syntetické funkce rozumu a její vliv na chápání pojmu čísla
Janda, Pavel ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Základní linie mé práce je založena na sledování kritického postoje Paula Natorpa k založení formální logiky. Natorp se snaží najít střední cestu mezi psychologismem a odhlížením moderní logiky od založení jednotlivých pojmů, které logika přijímá jako předem dané. Daný úkol se snaží vyřešit navázáním na Kantův systém transcendentální logiky a rozvojem syntetické funkce rozumu, ve které hraje jednu z nejdůležitějších rolí kvantita a číslo. V mé práci si kladu dva úkoly. Zaprvé se snažím podpořit Natorpovu argumentaci o nutnosti zabývat se logickou povahou vzniku pojmů. Druhým úkolem je snaha odvrátit největší nebezpečí celé teorie, které plyne z toho, že i když Natorp psychologismus výslovně odmítl, jeho pojetí syntetické funkce by z pohledu moderní logiky definici psychologismu splňovalo. Proto se snažím ukázat, že některé části Natorpovy teorie mohou být zachovány bez obav z nařčení z psychologismu.
|
|
|
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
|
|
|
Entropická degenerace demokracie a její modelování
Bernat, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Šalamon, Tomáš (oponent)
Demokracie je vždy začleněna v diskurzech nad tématem svobody a je téměř vždy pokládána za nedílnou součást společenského uspořádání. V tomto kontextu se jedná o vyvážení svobody a moci. Takové diskurzy však nahlížejí na demokracii coby ideál a reálná politická aplikace demokracie mnohdy naráží na vlivy a společenské bariéry s degenerativním charakterem. Tyto bariéry ponechávají pouze formální torzo pod zástěrkou demokratických principů. Tato práce rozkrývá vlivy a bariéry, které narušují aplikaci ideálu demokracie. V souvislosti s tím nelze opomenout technologický vývoj, s nímž se mění dynamika společenského, potažmo politického řádu. Na základě informací o tom, jakou hrozbu představují degenerativní vlivy na demokracii, hledá práce takové atributy, na jejichž základě je možné zkonstruovat model degenerace demokracie.
|
host ::
RSS.