|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke kriminalizaci osob s netradiční SOGI. Pátá část se pak zabývá unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je...
|
|
|
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva
Tydlitát, Pavel ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. Magnitského zákonů, jako podtypu cílených mezinárodních sankcí, z hlediska mezinárodního práva. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je věnována počátkům Magnitského zákonů. Popsány jsou okolnosti věznění a smrti Sergeje Magnitského. Později je v kapitole popsán vznik prvních Magnitského zákonů vůbec, tedy amerických Magnitsky Act a Global Magnitsky Act, a rozšíření obdobných předpisů do dalších států světa. V kapitole druhé je uveden přehled a právní porovnání vybraných zákonů - Spojené státy americké, Kanada, Evropská unie a Česká republika. Zprvu jsou na základě analýzy literatury a jednotlivých předpisů stanoveny znaky společné všem Magnitského zákonům. Poté jsou zákony porovnávány z pěti různých hledisek. Těmi jsou sankční kritéria, jako definice postihovaného jednání; tvorba sankčního seznamu, jako oprávnění orgánů moci takové seznamy vytvářet; jednotlivé sankční nástroje; opravné prostředky v sankčním procesu nebo vynětí ze sankčního seznamu; přehled sankcionovaných osob. V kapitole třetí je diskutována povaha Magnitského zákonů z hlediska mezinárodního práva a jejich případné zařazení do již existujících kategorií svépomoci, donucovacích opatření, retorze, represálie a...
|
|
|
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti
Paluka, Adriana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá aktuálními problematickými otázkami, které do aplikace zásady rozlišování vnesla civilizace ozbrojených konfliktů. Jednou z takovýchto otázek je Ženevskými úmluvami a jejich Dodatkovými protokoly nastavený systém dichotomie kombatantů a civilistů. Odborná veřejnost se v současné době rozchází, co se týče možného zakotvení třetí kategorie tzv. nelegálních kombatantů. Tato diplomová práce zprostředkovává odlišné pohledy na tuto problematiku a právní postavení osob do této kategorie spadající a přináší debatu nad nutností opuštění zavedeného konzervativního přístupu dichotomie. Jedním z dalších zásadních problémů komplikujících v současné době aplikaci zásady rozlišování je otázka přímé účasti na nepřátelství civilisty, která s sebou přináší ztrátu jinak civilistům garantované ochrany proti cíleným útokům. Úprava této zásadní problematiky je však ze strany kodifikovaného MHP velmi skoupá. ICRC ve snaze usnadnit interpretaci těchto norem vydal "Směrnici k výkladu pojmu přímé účasti na nepřátelství", ta však byla v některých svých částech podrobena značné kritice odborné veřejnosti. Tato diplomová práce v teorii a na hypotetických příkladech analyzuje a porovnává ICRC navrhovaný přístup a zejména tzv....
|
|
|
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Lipovský, Milan (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
|
|
|
Obligations erga omnes as a basis of legal standing in international law
Mais, Jan ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Závazky mezinárodním právu Závazky představují normy chránící nejzákladnější zájmy v mezinárodním právu. Navzdory jejich dlouhodobé existenci v systému mezinárodního práva však zůstávají některé aspekty těchto závazků nejasné. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat do jaké míry l ržování těchto norem vymáhat před mezinárodními soudy a tribunály, konkrétně před Mezinárodním soudním dvorem Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku závazky a jejich smluvní protějšky, závazky , zakládají před MSD, tedy právo vystupovat před soudem v konkrétním sporu. Za účelem zodpovězení této otázky práce komplexně zkoumá původ závazků , roli při ochraně zájmů mezinárodního společenství do kontextu práva mezinárodní odpovědnosti. Na základě analýzy judikatury soudců, práce Komise pro mezinárodní právo a významných akademických publikací práce zjišťuje jak se zájem států na ochraně závazků promítá do možnosti dovolávat se odpovědnosti za jejich porušení prostřednictvím soudního řízení. Práce dospívá k závěru, že závazky jsou skutečně způsobilé založit před Mezinárodním soudním dvorem. Odpověď je nicméně pouze částečně založená na soudní praxi. Zatímco Soud opakovaně uznal na základě dovolávání se porušení závazků založené na závazcích obecného mezinárodního práva zůstává nejasné, neboť odpovědi na otázkou vyhýbá chybějícímu...
|
|
|
Práva transgender osob podle EÚLP se zaměřením na změnu pohlaví
Šebková, Karolina ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Práva transgender osob podle EÚLP se zaměřením na změnu pohlaví Abstrakt Přestože jsou trans* lidé bez ohledu na specifika své životní zkušenosti jejími plnohodnotnými členy, staví jim společnost do cesty četné překážky. Některé z nich jsou natolik závažné, že mohou být považovány za porušování základních lidských práv. Tato práce se proto zabývá právy trans* osob pohledem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak tento mezinárodní instrument taková práva vnímá zjišťuje prostřednictvím judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Výzkumným cílem práce je zjistit a analyzovat to, jak práva trans* lidí chrání mezinárodní právo lidských práv prostřednictvím EÚLP, potažmo jak tato práva chrání Evropský soud pro lidská práva. Dále pak v rámci právní analýzy poskytnout základní přehled o trans* lidech jako skupině a zaměřit se na koncept "změny pohlaví" a jeho problematickou stránku. Za tímto účelem si autorka klade výzkumnou otázku: Jak chrání Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod práva trans* lidí a jak k jejich ochraně přistupuje Evropský soud pro lidská práva? Práce se zaměřuje především na problematiku právního uznání genderové identity a s tím úzce propojené problematiky trans* manželství, rodičovství a fyzické tranzice. Práce je rozdělena do tří hlavních částí....
|
|
|
The Status of Nuclear Weapons under International Law
Maier Tolic, Gabriela Maria ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Bibliographic Note MAIER TOLIC, Gabriela Maria. The Status of Nuclear Weapons under International Law. Prague, 2023. 99 pages. Political Studies. Department of International Relations. Supervisor JUDr. Milan Lipovský, Ph.D. Abstract Both the complex system of international law and the disputed interpretation thereof in the realm of nuclear weapons create challenges when making a clear assessment of when and whether the possession, threat and use of nuclear weapons are legal. This research aims to provide clarity on these issues by completing an analysis on the current state of international law and by outlining which conditions need to be fulfilled by states for the legal possession, threat and use of nuclear weapons. The presented study finds that the system of international law is set out in such a manner which aims to eliminate nuclear weapons completely. The obligation for disarmament in the treaty on the non-proliferation of nuclear weapons conditions the possession of nuclear weapons and places two requirements on nuclear weapon states: to pursue negotiations on disarmement in good faith and to bring them to a conclusion. This research finds that there is a strong argument that this twofold obligation is of customary nature and is therefore also binding upon states which are not party to the treaty....
|
|
|
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva
Svoboda, Ondřej ; Lipovský, Milan (oponent)
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva Abstrakt Rozšíření výlučné pravomoci Evropské unie (EU) na přímé zahraniční investice (FDI) v Lisa- bonské smlouvě mělo významné dopady. EU začala budovat vlastní investiční politiku, včetně vyjednávání se třetími zeměmi pro ni nezbytných investičních dohod nebo komplexních ob- chodních a investičních dohod. Při zohlednění velikosti unijní ekonomiky a faktu, že členské státy EU uzavřely téměř 1 400 dvoustranných investičních dohod (BITs) z přibližně 3 300 plat- ných dohod celkem, pak potenciál možného evropského vlivu na systém mezinárodního in- vestičního práva, založeného především na BITs, je obrovský. Cílem této disertační práce je vyhodnotit, jak a jakým způsobem nová unijní pravomoc tento systém změnila. Unijní investiční politika vytvořila vlastní specifický přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, který nereflektuje na počátku deklarované cíle. Podle úvodních doku- mentů jako Sdělení Evropské komise Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice měla Unie vycházet z osvědčených postupů členských států. Během prvních dvoustranných vyjed- návání s Kanadou a Singapurem komentátoři nicméně upozorňovali na "NAFTAlizaci" ev- ropského přístupu. Zásadním momentem ve vývoji investiční politiky EU se...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Voženílková, Tereza ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, abstrakt Nedávné dění ve světě ukazuje, že kybernetické útoky mohou představovat jednu z největších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Kybernetické operace odehrávající se v kybernetickém prostoru představují pro mezinárodní společenství jedinečné výzvy, které překračují rámec dosavadní mezinárodní právní úpravy. Ačkoliv všeobecně panuje shoda, že by se mezinárodní právo mělo vztahovat i na kybernetický prostor, názory ohledně kvalifikace kybernetických útoků jako nejzávaznějších zločinů spadajících pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zatím liší. Tato práce pojednává o definici zločinu agrese v jurisdikci Mezinárodního trestního soudu se zaměřením na kybernetické útoky. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda se kybernetické útoky dají považovat za zločin agrese dle Římského statutu. První kapitola pojednává o historickém vývoji a poměrně komplikovaném procesu přijímání definice zločinu agrese v průběhu let. Druhá kapitola popisuje jednotlivé skutkové podstaty zločinu agrese a jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a Rady bezpečnosti nad tímto zločinem. Definicí kybernetických útoků a jejich rozdílem od konvenčních útoků se práce věnuje ve třetí kapitole, kde je také nastíněna otázka, zda mohou tyto útoky představovat zjevné...
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
host ::
RSS.