|
|
Hermeneutický rozbor básnické tvorby (1930-1945) Augustina Ujeviće
Ejubovič, Denis ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Augustin (Tin) Ujević (1891/1955) patří k nejvýznamnějším chorvatským básníkům. Cílem této práce je představit Ujevićův život, dílo a světonázor na pozadí jeho básnické tvorby ze třicátých a první poloviny čtyřicátých let, do roku 1945, kdy mu je jugoslávským režimem zabráněno publikovat. V tomto období vydává dvě básnické sbírky, Auto na korzu (1932) a Ojađeno zvono (1933), které jsou kostrou této práce, a dvě sbírky esejů, Skalpel kaosa (1938) a Ljudi za vratima gostionice (1938), které jsou základním pramenem při studiu Ujevićova myšlení o literatuře a životě. Teoretickým a metodologickým východiskem práce je interpretace, jako výsledek hermeneutické filosofie W. Diltheye, H. G. Gadamera a P. Ricoera.
|
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
|
|
Srbian Folktale The Golden Apple and Nine Peahens in the Pan-Slavic Context
Rišková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Žeňuchová, Katarína (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Práca Srbská ľudová rozprávka Zlatna jabuka i devet paunica v celoslovanskom kontexte rozoberá konkrétnu rozprávkovú konštrukciu AT400+422*+552A (ATU400+302C*) na podklade srbskej ľudovej rozprávky v slovanskom priestore. Typológia v úvode jednotlivých častí konfrontuje priradenie látok v medzinárodných katalógoch rozprávok ako aj v katalógoch slovanských. Na základe komparatívno- typologickej analýzy a priblížením loci communes špecifických pre konkrétny typ sa načrtávajú interetnické vzťahy konkrétnych variantov. Práca je rozdelená do samostatných časti podľa látok a spracováva predovšetkým slovanský materiál s prihliadnutím na neslovanské varianty, ktoré majú zásadný vplyv na analyzované texty. Výsledky analýzy doplňujú prílohy uvádzajúce spoločné miesta porovnávaných variantov, ktoré priamo dokazujú ich spojenie a zároveň dokladajú, v akej podobe sa daný variant zachoval. Práca predstavuje nielen pohľad na konkrétnu látku v užšom slova zmysle, ale aj na jej miesto v celkovej kompozícii textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Novodobá svatba v Bělehradě a Praze
Igić, Vanja ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat soudobé svatební obyčeje v Bělehradě a Praze na pozadí typické starosrbské a staročeské svatby. Práce se především podrobně zabývá popisem tradičních svatebních zvyků, které přetrvaly do současnosti a staly se tak součástí novodobých svateb. Současně se snaží vystihnout podobnosti a rozdíly v tradicích obou popisovaných oblastí. Metoda popisu moderní sňatkové kultury je založena hlavně na rozboru tradičních svatebních prvků a zároveň je proložena výsledky dotazníkového průzkumu. Rozbor ukazuje, že ačkoli se mnohé staré zvyklosti zachovaly, praktikují se často v pozměněné podobě a některé dokonce úplně ztratily svůj původní význam a charakter.
|
|
|
Téma násilí v současném srbském dramatu (1996-2009)
Novosad, Jakub ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce podává nárys vývoje srbského divadla a dramatu od 2. poloviny 20. století dodnes a definuje východiska současné srbské dramatiky. Její charakteristiky i specifika popisuje na základě rozboru konkrétních dramatických děl. Přitom důraz je kladen jednak na přelomové divadelní události 80. a 90. let 20. století, jednak na významné dramatické osobnosti sledovaného období druhé poloviny 20. století. Práce obsahuje detailní základní rozbory tří výrazných textů novodobé srbské dramatické literatury.
|
|
|
Proměny etnického povědomí migrantů z vybraných zemí SFRJ v Dánsku
Šťastná, Petra ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Práce je zaměřena na diasporu ze zemí bývalé Jugoslávie, resp. její novou generaci v Dánsku. Působí na ni rodinné, institucionální, socio-kulturní a historické faktory a v neposlední řadě imigrační a integrační politika státu, což vyúsťuje ve formování identity a etnického vědomí každého jejího jednotlivce. Nakolik je její výraz transnacionální, zcela integrovaný, či spíše oplývá hybridní charakterem, bude analyzováno z pohledu na komunity jako takové a reagování jejich členů či nečlenů na odlišné situace. Výstup by měl zodpovědět základní otázky stavu etnických menšin z bývalé Jugoslávie v této části Evropy. Měl by je odlišit od oněch ve Švédsku a Německu, taktéž by se pokusil o upřesnění podceňovaného počtu jejich zástupců. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné problematiky pocitu sebeurčení jejích členů zvláště v kritickém věku pro identifikaci k určitému celku. Klíčová slova migrace, akulturace, asimilace, etnicita, Jugoslávie, Dánsko
|
|
|
Specifika srbského a rumunského slovesného folkoru - kouzelné pohádky
Krucká, Barbora ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Práce se zaměřuje na zmapování historických okolností sběru ústní lidové slovesnosti na území Srbska a Rumunska a na kulturní, náboženské, geografické a politické vlivy, které formovaly folklorní tradici těchto etnik. Popisuje roli, kterou ústní lidová slovesnost v daných prostředích hrála. Historické okolnosti a zmíněné vlivy jsou následně porovnány. Práce obsahuje přehled překladů pohádkových sbírek z daných jazyků do češtiny. Následně se zaměřuje na komparaci konkrétních pohádkových textů z vybraných sbírek, srovnání jednotlivých pohádkových motivů a elementů srbských a rumunských kouzelných pohádek.
|
|
|
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury Autor: Dajana Vasiljevićová Bakalářská práce se zabývá "ženským psaním" v chorvatském prostředí, jeho konstituováním a proměnami od osmdesátých let dvacátého století po současnost. Klade si za cíl vymezit jeho charakteristické projevy v literatuře a také ho vzhledem ke specifickému postavení prozápadně orientovaného ženského emancipačního hnutí v Jugoslávii zasadit do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ženské sensibility, emocionality a tělesnosti, které jsou v kulturní opozici k patriarchálním hodnotám společnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci "ženského psaní" na základě analýzy románů Hedvábí, nůžky od Ireny Vrkljanové, Mramorová kůže Slavenky Drakulićové a novely Štefica Cveková v čelistech života Dubravky Ugrešićové, jež slouží jako výchozí modely ženského psaní. Proměny žánru sleduji v chorvatském prostředí od sedmdesátých let dvacátého století, kdy dochází k úpravám modelu, vycházejícího z tradic francouzského feminismu. Konfrontace ženského subjektu s patriarchálním falocentrickým diskursem je založena na touze vymanit se z předurčené marginální role a dosáhnout rovnocenného postavení. Otázku "její" identity řeší přechod od soukromého objektu k veřejnému...
|
|
|
Korčulská Moreška
Brčičová, Paula ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Korčulská moreška Práce předkládá téma mečového tance morešky na Korčule. Stranou zájmu nezůstávají ani mečové tance podobného typu jinde ve světě. Práce seznamuje především s moreškou korčulskou, jejím vznikem a rozvojem až do konce 90. let minulého století. Charakterizuje tento tanec jako souhru několika elementů (choreografie, hudební stránky, herců, kostýmů), které se snaží zmapovat. Obsahuje nejen pohled zvenčí, tedy pozorovatelů a badatelů, ovšem i pohled zevnitř, tedy názory samotných účastníků korčulské morešky a komplexně tak studuje dané téma. Práce je doplněna o dobové fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto mečového tance.
|
|
|
The serbian story in the second half of 19th century
Ráczová, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práca sa zaoberá srbskou literatúrou druhej polovice 19. storočia. Popisuje hlavné znaky realistického smeru v rámci srbskej literatúry. Podrobnejšie je v nej opísaná srbská realistická poviedka a jej hlavní predstavitelia. V rámci tohto dominantného žánru je pozornosť venovaná najmä poviedke z dedinského prostredia. Dôraz sa kladie na jej pôvod, atribúty a odlišné zobrazenie prostredníctvom jej troch hlavných autorov, ktorými sú Milovan Glišić, Laza Lazarević a Janko Veselinović. Kľúčové slová: srbská literatúra, 19. storočie, realizmus, poviedka
|
host ::
RSS.