Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí46 - 55dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
Vliv prostředí na morfologické a strukturální charakteristiky evropských plžů
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
1. Abstrakt V předložené práci zkoumám vztahy morfologických charakteristik schránek evropských suchozemských plžů, prostředí, v kterém tito plži žijí a jejich způsobu života. Vytvořila jsem speciální soubor morfologických znaků, charakteristik prostředí i životních strategií suchozemských plžů z literárních zdrojů. Tento soubor byl spojen s unikátními daty ze sběrů podél severojižního gradientu Evropy a dané morfologické charakteristiky jednotlivých druhů byly zprůměrovány na populace vzorkových lokalit. Takto vytvořený soubor byl analyzován vícerozměrnou lineární regresí (GLM). V práci ukážu, že na barevný vzor má vliv zeměpisná šířka a vyskytuje se hlavně u plžů s širší schránkou. Široká schránka se vyskytuje také především u plžů s hladkým povrchem schránky a mělčími švy. Kalcifikované obústí schránky mají nejvíce plži v nižších nadmořských výškách. Plži se zuby v ústí schránky nebo s žebrováním na ulitě i s větší relativní výškou schránky žijí v oblastech s vyšším obsahem vápníku v hrabance. Hluboké švy na ulitě jsou více zastoupeny na schránkách s vyšší sezonalitou srážek. Právě v oblastech s vyšší sezonalitou srážek najdeme méně plžů s periostrakálními strukturami na schránce, naopak jejich vyšší zastoupení nalezneme v oblastech s větší pokryvností stromového patra. Ve společenstvech dlouhověkých...
Tvar, povrchová struktura a mikrustruktura schránek suchozemských plžů a jejich funkce.
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Plži jsou populární skupinou bezobratlých a člověka přitahují na těchto měkkýších nejvíce jejich schránky neboli ulity. Schránky suchozemských plžů nabývají nejrůznějších tvarů a zbarvení, jejich povrch pokrývají rozličné povrchové struktury. Tvar schránky je často ovlivněn prostředím, ve kterém plži žijí. Podlouhlé schránky nalézáme u plžů lezoucích po vertikálních površích, zploštělé naopak u plžů, kteří lezou především po horizontálním podkladu. Plži s kýlem nejčastěji zalézají do skulin ve skalách a pod kameny. Tak jako je prostředím ovlivněn tvar schránky, může jím být ovlivněna i povrchová struktura nebo mikrostruktura schránky. Ve vlhkém prostředí tak můžeme najít plže s ulitou, která je pokryta chloupky a v kyselém prostředí ulity se silnou vrstvou periostraka. Poznatky shrnuté v této bakalářské práci mohou být nápomocné jak při paleontologických rekonstrukcích prostředí, tak při morfologickém určování recentních druhů podle ulit.
Genetic and Morphological Variability of the European Genus Cochlodina (Mollusca: Gastropoda: Clausiliidae) with Focus on Species C. laminata (Montagu, 1803)
Szalontayová, Veronika ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drozd, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na genetickou a morfologickou diverzitu vřetenovky hladké (Cochlodina laminata). Zatímco většina druhů patřících do rodu Cochlodina je typická svými malými areály rozšíření, areál C. laminata pokrývá většinu Evropy, vyjma jejích nejteplejších a nejchladnějších částí. Již drive zazněly názory, že tento taxon není pouze jedním druhem, ale že by mohlo jít o komplex několika druhů. Předchozí studie také upozornily na velkou, avšak zatím nepopsanou, diverzitu jak na genetické úrovni, tak i v morfologii. Pro studium diversity byly použity dva mitochondriální geny (16S rDNA, COI) a bylo hodnoceno třináct morfologických znaků. Zjistila jsem, že druh C. laminata v současném pojetí jediného druhu neodpovídá zjištěné genetické ani morfologické variabilitě. Původní druhy C. laminata/C. dubiosa vytvářejí společný druhový complex a rovněž klasické pojetí druhu C. fimbriata bude třeba podrobněji zhodnotit.Ostatní středoevropské druhy rodu Cochlodina jsou validními druhy.
Phylogeny of the genus Helix (Mollusca: Gastropoda: Helicidae)
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Rod Helix zahrnuje velké suchozemské plže rozšířené od Francie po Írán a v severní Africe. Někteří z nich mají úzkou vazbu na člověka - žijí synantropně nebo se sbírají a jí. Rod je nejvíce diverzifikovaný ve východním Středomoří. Taxonomie rodu dnes prochází revizí založenou na morfologii, molekulární studie je nezbytná jako kontrola této revize. V této práci prezentuji první fylogenetická data pro rod Helix, zahrnující téměř všechny nyní rozeznávané druhy. Používal jsem vzorky z různých zdrojů, včetně sušených těl a zbytků tkání. Sekvenoval jsem dva široce používané mitochondriální markery (16S a COI). Pozice rodu v rámci čeledi Helicidae z těchto dat nelze určit. Rod by měl být vymezován úzce, bez rodů Maltzanella, Cantareus, Cryptomphalus a Lindholmia. Nepotvrdila se dělení do podrodů tak, jak je dosud navrhovali různí autoři, s výjimkou delení na nominotypický podrod Helix a podrod Pelasga. Vztahy mezi druhy a skupinami druhů nebyly dobře rozřešeny. Výsledky většinou podporují vymezení druhů nově navrhované na základě morfologie. Některé druhy mohou být velmi variabilní ve znacích na ulitě, neboť několik taxonů se zvláštní morfologií zřejmě patří dovnitř šířeji rozšířených druhů. V několika málo případech, např. u H. asemnis, by mohlo být užíváno jemnější dělení na druhy, několik změn v druhovém...
Úloha proudových koridorů při šíření bezobratlých živočichů v krajině
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Charakteristická prostředí kolem vodních toků vytváří koridory, které mohou být různými organismy využívány k šíření. Zdá se, že voda je dobrým médiem pasivního transportu především pro méně pohyblivé druhy, jako jsou kroužkovci, měkkýši nebo někteří členovci. Suchozemští živočichové vyskytující se v blízkosti vodních toků jsou různými způsoby adaptováni na vodní prostředí. Někteří jsou schopni přežít krátkodobé zaplavení, jiní se rychle rozmnožují a nahrazují tak utonulé jedince. Zdokumentovaných případů šíření jednotlivých skupin živočichů podél vodních toků je bohužel velmi málo. Nejlépe je doloženo šíření měkkýšů. Například břehy Vltavy, Berounky a Sázavy postupně osidluje vlhkomilný plž Arianta arbustorum. Zaznamenáno je také rozšíření kroužkovců kolem některých evropských řek. Tyto příklady spolu s různými adaptacemi k přežití zaplavení naznačují, že proudové koridory skutečně fungují jako médium pasivního transportu.
Diversita měkkýšů středoevropských pohoří
Kopalová, Zuzana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jana (oponent)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o vlivu faktorů prostředí, které působí na druhovou bohatost a hojnost malakofauny ve středoevropských horských lesích. Dále shrnuje informace o měkkýších v horských oblastech České republiky. Abundanci a druhové složení měkkýších společenstev horských lesů ovlivňuje především dostupnost Ca a s tím spojená hodnota pH půdy, vlhkost, struktura lesního porostu, s tím související vlastnosti opadu, množství odumřelého dřeva a nadmořská výška. Různé studie k této problematice se ne vždy ve svých výsledcích shodují. V druhé části se věnuji mapování druhové diverzity ve dvanácti dobře prozkoumaných pohořích České republiky, kde bylo celkem nalezeno 182 druhů (přibližně 74 % fauny měkkýšů v České republice). Zatímco pro karpatské druhy je patrný východozápadní gradient šíření do jednotlivých pohoří, alpské druhy se sem dostávají náhodnými výsadky. V západních horských pohořích je patrný vyšší podíl druhů se širokými areály rozšíření.
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
Potravní preference suchozemských plžů v říčních nivách postižených invazivními rostlinami
Ševčíková, Štěpánka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Na dvou běžných druzích plžů z oblastí říčních niv byl studován potravní vztah k pěti nejrozšířenějším invazivním rostlinám z tohoto prostředí: Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Fallopia japonica, F. sachalinensis a F.x bohemica a k rostlině tvořící zde původní porosty - Urtica dioica. Pomocí tří odlišných metodických přístupů jsem se snažila dokázat, zda jsou tyto rostliny pro plže Succinea putris a Urticicola umbrosus zdrojem potravy či nikoliv. Zjistila jsem, že z histologických řezů živnou rostlinu nelze identifikovat. Pro analýzu trusu neposkytují některé druhy rostlin dostatečně charakteristické struktury, bezpečně lze v trusu identifikovat H. tuberosus a U. dioica na základě trichomů. Podle výsledků laboratorních testů je pro výběr potravy plžů zásadní, o jakou rostlinu se jedná a zda je v čerstvém stavu, či přemrzlá. U. umbrosus zkonzumovala oproti S. putris méně rostlin v čerstvém stavu. Po přemrznutí se míra konzumace u obou druhů značně zvýšila. Nejpreferovanějšími druhy jsou U. dioica a H. tuberosus. I. glandulifera je konzumována pouze po přemrznutí, křídlatky jsou odmítány čerstvé i přemrzlé.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí46 - 55dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.