|
|
Surrealistická "hra" a její využití v díle Richarda Weinera Hra doopravdy
Vitouš, Ladislav ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se snaží osvětlit Weinerovo pojetí hry jako specifické prožívání světa. Pojem hry je zde vztažen hned k několika úběžníkům a to především k uměleckému pojetí skupiny Le Grand Jeu, širšímu kontextu filosofie a především k surrealistickému projektu. Cílem práce není přiřadit autorovu tvorbu k existujícím literárním směrům a tendencím (ani její fragmentarizované části), ale naopak vymezit její jedinečnost v kontrastu k nim. Neomezuje se přitom na jednu rovinu textu, ale bere v úvahu všechny básnické prostředky k odhalení autorova pojetí hry a světa obecně. Předmětem zkoumání je autorova poslední beletristická práce Hra doopravdy. Klíčová slova Richard Weiner Hra doopravdy Le Grand Jeu surrealismus surrealistická hra
|
|
|
Pojetí postavy v soudobé naratologické teorii
Dvořák, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně prezentovat nejzásadnější poznatky o literární postavě v narativu učiněné na poli literární teorie a kritiky především v druhé polovině dvacátého století. Nabízí komparaci a reflexi jednotlivých pojetí a z nich vyvozuje důsledky pro konceptualizaci postavy v narativu. Ty následně dojdou zužitkování v praktické ukázce analýzy konkrétního narativu: krátké povídky Smrt pana Baltisbergra z pera Bohumila Hrabala.
|
|
|
Sémiotická specifika postmoderní tvorby
Fronková, Markéta ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Málek, Petr (oponent)
Je zřejmé, že slova postmoderní a postmoderna i jejich deriváty v současnosti nezadržitelně pronikají do všech oblastí umění a vědy, a silně se prosazují také jejich přesahy, například do sféry životního stylu. S menší určitostí lze ovšem tyto pojmy uchopit či definovat. Od této sémantické rozostřenosti se potom mohou odvíjet debaty o jejich kontroverznosti či případné vyprázdněnosti. Samotný pojem postmodernismus se blíží častokrát spíše emblému než přísně vymezenému konceptu. Cílem práce tedy nemůže být striktní definice, nýbrž otevřená klasifikace, zde zpracovaná z pohledu sémiotiky. Materiálovou základnu studie tvoří vybraná díla tvůrců české i světové literatury, analýze však byla podrobena i některá díla výtvarná, a to z důvodu výrazné sémiotické vazby vyvstávající mezi těmito oblastmi. Jedna z klíčových otázek uvažování o postmoderním umění se odvíjí od změněného postoje umělců k tradici. Je podnětné se proto zaměřit na problematiku posunu či přímo destrukce estetické normy. Je v postmoderních dimenzích přínosné o estetických normách ještě vůbec uvažovat, jsou estetické aspekty pro postmoderní dílo podstatnou složkou? Vzhledem k tomu, že estetická funkce je kategorií subjektivní, tato studie neaspiruje na rozřešení dané otázky. Za podstatnou však lze považovat reflexi vztahů, které se k této...
|
|
|
Gender v surrealismu. Surrealistická období v tvorbě Jindřicha Štyrského a Vítězslava Nezvala - pokus o srovnání přístupů
Plívová, Alžběta ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Předmětem práce je zkoumání povahy ženského genderu v díle Jindřicha Štyrského. Soustředíme se při tom na období surrealismu, které bylo významné pro exponování sexuality pod vlivem psychoanalýzy i pro vyhrocený důraz na tělo, který byl z části důsledkem zkušenosti první světové války. Názorové proudy vyjadřující se k dané umělecké etapě oscilují mezi její definicí jako misogynní (např. Simone de Beauvoir, Xaviere Gauthier) a naopak pro-femininní (např. Rosalinde Krauss, Maryse Lafitte, Katharine Conley). Cílem naší práce je pak pokusit se situovat Štyrského dílo do tohoto kontextu, zachytit strategie, které pro práci s motivem ženy volí, a zároveň odkrýt i jeho vztah k teoretickým principům stanoveným francouzskou avantgardou. Pro ucelenější obraz dané problematiky volíme dvě metody. První je analýzou fenoménů duplicity, fragmentarizace a pornografie a je uskutečňována izolovaně ve Štyrského práci. Druhá metoda je konfrontační a vztahuje autora k dalšímu významnému českému surrealistovi, Vítězslavu Nezvalovi, pro jehož dílo bylo ženské téma také dominantní. Obě roviny zasazujeme v úvodu ještě do sociálně-kulturního prostředí jak české společnosti, tak francouzského surrealismu.
|
|
|
Improving Investment Timing
Málek, Petr ; Novák, Jiří (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá technickou analýzou finančních trhů neboli zkoumáním závislosti mezi aktuálním a minulým vývojem ceny, zejména konceptem "supportů" a "resistencí", tedy cenových hladin, na kterých se cena v minulosti zastavila. Nejprve je uveden výtah z nejdůležitější související literatury na téma technické analýzy, psychologie investování, behaviorálních financí a efektivity trhů. Následují teoretické argumenty ve prospěch možného fungování technických cenových hladin, stejně tak jako odpovědi na předpokládané námitky. Tato teorie je poté v podobě několika tisíc odlišných ale vzájemně podobných obchodních strategií testována na historických cenách několika nejdůležitějších finančních aktiv. Výsledky jsou porovnány s konzervativní buy-and-hold strategií a s náhodným obchodováním. Došli jsme k závěru, že obchodování na základě technických cenových hladin vede k pozitivním výsledkům s výhodou oproti náhodnému obchodování resp. buy-and-hold strategii. Parametry konkrétních strategií naše výsledy častěji ovlivňují očekávaným než neočekávaným způsobem.
|
|
|
Arnošt Lustig a zkušenost holokaustu z naratologické perspektivy
Stiboříková, Zuzana ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Arnošt Lustig a zkušenost holokaustu z naratologické perspektivy Abstrakt Prostředkem realizace nacistického programu na vyhlazení židů, který byl navržen a uskutečňován v průběhu druhé světové války, byl koncentrační tábor, který pro vězně neznamenal pouze smrt, ale i organizované znehodnocení jejich života. Mluví se o něm jako o "modelové podobě vlády", racionálně propracovaném systému, v němž mají být vězni na jednu stranu přesvědčeni, že jejich život nemá smysl, na druhé straně jsou vystaveni "mezním situacím", které vytvářejí tlak na jejich pud sebezáchovy, a tím ovlivňují jejich chování. Vězni si z prostředí stálé přítomnosti smrti přinášeli zkušenost, o níž mnozí nemohli a jiní potřebovali mluvit. Narážejí však na nemožnost tuto zkušenost vyjádřit. Vzniká diskuse, jestli holá fakta nejsou banalizující. Hrozba zlehčení je však spatřována i u umělecké reprezentace. Jako jedna z možností zachycení zkušenosti holokaustu bývá zmiňováno soustředění na vnitřní prožitek individua, který dokáže ztvárnit především umělecká literatura, která k "vyslovení nevyslovitelného" traumatu hledá nové výrazové a formální prostředky. Mezi tvůrce umělecké literatury, kteří vycházejí ze své vlastní táborové zkušenosti patří Arnošt Lustig, v jehož díle je navíc možné určité prvky spojit s konkrétními zážitky autora. V...
|
|
|
Žádná růže nekvete celý rok: Obraz Viktorky v Babičce Boženy Němcové
Fojtíková, Jiřina ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Tato práce nachází svůj smysl v interpretaci obrazu Viktorky v Babičce Boženy Němcové jako autonomního tematického protikladu, který je schopen prostřednictvím literárního textu komunikovat se čtenářem podobně silně jako tradičně priorizovaný obraz babičky. Příčinou jisté sekundárnosti Viktorčina tématu byla skutečnost, že odborná recepce tohoto díla po dlouhou dobu směřovala mnohem spíše k idylickému nebo idylizujícímu přístupu. To je ale pouze jeden z interpretačních způsobů nebo, přesněji řečeno, jeho jedna strana. Tou druhou, relativně donedávna přehlíženou, je prostor, který autorka věnovala postavě Viktorky. V narativní a sémantické struktuře díla se projevuje tematická duálnost lidské lásky, která spíše text Babičky rozděluje, a protiklady obou výše uvedených ženských postav zvýrazňuje, než aby jejich zobrazené kontury mírnila v "harmonizující" kompozici. K tomuto tematickému zvýraznění podle mého posouzení přispívají především prostorové a časové souvislosti, které čtenáři zpřítomňují babiččino "štěstí" i Viktorčino "neštěstí". Interpretace, kterou předkládám, prochází čtyřmi částmi: První a druhá se vztahují k předmětnému textu Boženy Němcové; třetí a čtvrtou, relativně významově samostatnou, tvoří básnická skladba Jaroslava Seiferta Píseň o Viktorce a filmová adaptace Babička scenáristy Františka...
|
|
|
Únik ze zajetí smyslu: k subverzivní síle textů F. M. Dostojevského, F. Kafky a W. Gombrowicze
Jirsa, Tomáš ; Málek, Petr (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
Zdá se, že otázka smyslu v literatuře vyvstává, sotva se pustíme do čtení. Čteme, procházíme místy, jež nám smysl textu scelují, či naopak narážíme na rýhy, hiáty a trhliny, jež četbu vyrušují, komplikují, mění její směr a pohyb. Potřeba smyslu jakéhokoli počínání je bytostná, stěží by bylo potýkání se s uměním výjimkou. Je ale smysl skutečně conditio sine qua non uměleckého díla? A pokud ano, není potom právě smysl svého druhu diktátem či dokonce spoutáním? Je-li naší jedinou možností potýkání se s literaturou četba a v jejích stopách vždy jdoucí interpretace, která ve své podstatě asociální dílo překládá vždy do obecnějšího a srozumitelnějšího kódu, než je autonomní jazyk psaní, je pak nasnadě, že se najdou díla, která se tomuto zploštění brání. Nejde o to, vytvářet další opozice a stavět proti sobě díla "přátelská", "srozumitelná" a díla radikální, asociální. To by nebylo k ničemu. Jde o to, naznačit sílu literatury, jež má moc smyslu i jeho rekonstrukcím unikat, sílu, která by se právě vzhledem ke své zatvrzelosti útočící na interpretační touhu po syntéze, systematizaci a zvýznamňování četby dala nazvat subverzivní.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.