|
|
Lokalizace vybraných proteinů v průběhu vývoje kvasinkové kolonie
Plocek, Vítězslav ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které mohou vytvořit až pozoruhodně složité kolonie. Studiem mnohobuněčných struktur kvasinky Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že se buňky uvnitř kolonie chovají rozdílně (Kamath and Bungay, 1988; Mináriková et al., 2001; Scherz et al., 2001; Palková and Váchová, 2006; Váchová et al., 2009; Piccirillo et al., 2010; Váchová et al., 2011). Pomocí microarray analýzy vyvíjející se kolonie byly popsány geny, jejichž exprese se zásadně mění během vývoje kolonie (Palková et al., 2002; Váchová et al., 2009). Z těchto genů jsem si vybral čtyři, PDR5, STL1, PHO89 a FET3, u kterých jsem si myslel, že by mohly ovlivňovat růst a diferenciaci kolonie. Vytvořil jsem jejich fúzní varianty s GFP a pomocí technik řezů kolonií, diferenciace kolonií v sacharózovém gradientu a měření na průtokovém cytometru jsem identifikoval místa v kolonii, kde dochází k expresi těchto proteinů. Zjistil jsem, že v kvasinkové kolonii dochází k diferenciaci a rozdílné expresi už v časných fázích vývoje.
|
|
|
Molekulární mechanismy tvorby a vývoje kolonií přírodních kmenů Saccharomyces cerevisiae
Šťovíček, Vratislav ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kvasinky jsou schopny tvořit širokou škálu mnohobuněčných útvarů, které umožňují přežívání populací v nehostinných a často se měnících podmínkách okolí. Příkladem takových společenství jsou útvary tvořící se na různých površích jako například biofilmy, spojené často s infekcemi v lidském těle, a kolonie. Tato práce se zabývá studiem vzniku a vývoje komplexních strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae, které jsou charakteristickým rysem kmenů izolovaných ze svého přirozeného prostředí. Svou architekturou a vlastnostmi se zásadně liší od prostorově nediferencovaných kolonií většiny laboratorních kmenů a v mnoha ohledech naopak připomínají biofilmy patogenních kvasinek. Populace kvasinkových buněk využívají specifických vývojových procesů indukovaných komunikačními mechanizmy k synchronizaci raných fází svého vývoje. Tvorba specifické trojrozměrné architektury kolonií je umožněna přítomností extracelulární hmoty a adhezivního proteinu Flo11p, jež se podílejí na stabilitě a integritě útvaru. Na ochraně kolonií se podílejí funkčně a prostorově diferencované populace buněk s využitím různých mechanizmů jako je například přítomnost membránových pump odstraňujících toxické látky či produkce zmíněné extracelulární hmoty plnící rovněž funkci selektivně propustné bariéry. Charakteristickým rysem přírodních...
|
|
|
Participation of Selected Carbonyl Reductases in Deactivation of Anticancer Drugs
Odiana, Romana ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Redukce je opakem oxidace a může jí být buď ztráta atomu kyslíku, nebo získání dvou atomů vodíku. Redukce karbonylové skupiny xenobiotik byla hlavním tématem této práce. V naší práci jsme se pokusili identifikovat a charakterizovat lidské karbonylreduktázy zodpovědné za deaktivaci protinádorových léčiv. Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích, proto je hledání nových a efektivních způsobů léčby velmi důležité. Inhibice enzymů, které se mohou podílet na rozvoji choroby nebo jejích relapsů a/nebo snížení účinnosti terapie deaktivací léčiv, může být způsobem, jak zlepšit léčbu a snad i snížit dávky léčiv a tím i incidenci nežádoucích účinků cytostatik. V první části našeho projektu jsme se soustředili na rozpustnou cytosolickou reduktázu, AKR1C3. Tento enzym se účastní metabolismu pohlavních hormonů a může hrát důležitou roli v rozvoji rakoviny prsu a prostaty. Testovali jsme její schopnost metabolizovat protinádorová léčiva inkubací s oracinem a doxorubicinem a následným stanovením metabolitů pomocí HPLC. Podařilo se nám prokázat, že AKR1C3 je schopná deaktivovat doxorubicin s Km 355 μM a oracin s Km 110 μM. AKR1C3 tedy může ovlivnit protinádorovou terapii, zejména pokud je její exprese v zasažené tkáni zvýšená. Druhá část projektu byla zeměřena na purifikaci nové lidské...
|
|
|
Plasma-membrane alkali-metal-cation transporters involved in salt tolerance of pathogenic Candida species
Krauke, Yannick ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
of Ph.D. Thesis Conclusions All the aims of the thesis were achieved. The tolerance to alkali metal cations of four pathogenic Candida species was studied in detail and revealed differences among the yeasts. These differences in sall tolerance remained the same under various growth conditions. For the first time, the internal sodium and potassium concentrations of several Candida species were estimated under high salt-stress grolvth. The internal K./Na* ratio was not in relation with the salt tolerance revealing different adaptation mechanisms to salt stress in Candida species. A first study on combinatory use of fluconazole and NaCl revealed severe synergistic effects of both compounds, leading to grovvth inhibition and increased internal Na* concentrationsi n C. albicans.T he molecularb asis of this synergismr emains to be established. Ihe C. dubliniensis, C. glabrata and C. parapsilosis Cnhl NalH- antiporters were cloned and functionally characterized upon heterologous expression in S. cerevlslae to understand the mechanisms involved in the different salttolerances of Candida species. The three antiporters differed in their activity for alkali metal cations, which roughly correlated with the observed differences in salt tolerance among the species. Additionally, during the characterization of...
|
|
| |
|
|
Homeostáze kationtů alkalických kovů patogenních kvasinek rodu Candida
Elicharová, Hana ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Půta, František (oponent)
Kvasinky rodu Candida jsou oportunní patogeny schopné vyvolat závažné systémové infekce u imunokompromitovaných pacientů. Virulence jednotlivých druhů kan- did závisí mimo jiné na jejich odolnosti vůči proměnlivosti vnějšího prostředí. Udržování homeostáze kationtů alkalických kovů, čili na jedné straně schopnost akumulovat dostatečné množství draselných iontů a na straně druhé úspěšně čelit jejich vysoké extracelulární koncentraci, je nezbytné pro růst a virulenci kandid. V rámci této práce jsme popsali souvislost mezi tolerancí k solím a rezistencí k flukonazolu u šesti druhů kandid a možný mechanismus této interakce. Flu- konazol hyperpolarizuje plasmatickou membránu buněk kandid a zvyšuje tak nespecifický vstup kationtů alkalických kovů do buňky, čímž výrazně narůstá citli- vost kandid k solím těchto kationtů. Popsaný mechanismus má obecnou platnost, nebot' flukonazol zvyšuje senzitivitu kandid i k dalším kladně nabitým látkám, které vstupují do buňky v závislosti na velikosti membránového potenciálu. Účinek flukonazolu na membránový potenciál a tedy i na vstup kationtů alkalických kovů do buňky obrátil naši pozornost k homeostázi draselných kationtů, jejichž relativně vysoká...
|
|
|
CUG kodon u patogenních kvasinek rodu Candida
Marečková, Lucie ; Půta, František (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce)
1. Abstrakt Mnoho druhů kvasinek rodu Candida překládá standardní leucinový kodon CUG jako serin, ovšem ne v 100% případů. Ukázalo se, že dvojí specifita CUG kodonu se vyvíjela pomocí mechanismu zahrnujícího dvojznačné kódování zprostředkované unikátní tRNACAG, která je in vitro častěji aminoacylována serinem než leucinem. Tato dvojznačnost byla tolerována některými kandidami více jak 170 miliónů let. Prozatím nejlepším možným vysvětlením této tolerance je, že nestandardní překlad CUG způsobil vznik genové diverzity a umožnil produkci nového fenotypu odolnějšího vůči stresovým podmínkám. Důležitým krokem byla zároveň redukce negativního vlivu dvojznačné translace pomocí klíčových mutací ve struktuře ser-tRNACAG. Kandidy se staly cenným experimentálním modelem pro objasnění změn v genetickém kódu. Zatímco byly důsledky dvojího překladu CUG kodonu studovány hlavně u druhu Candida albicans, ve spojitosti s kvasinkou Candida parapsilosis nebylo toto téma prozatím diskutováno. Vyřešení struktury sekretované aspartátové proteázy Sapp1p z C. parapsilosis nám poskytlo nástroj ke studiu případů možného vlivu dvojznačného překladu CUG kodonu. Gen SAPP1 obsahuje jeden CUG kodon a na jeho místo dosazovaný serin se ve struktuře proteinu nachází ve smyčce v těsné blízkosti aktivního místa.
|
|
|
Produkce amoniaku koloniemi mutantů a stárnutí strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae
Nedbálková, Jana ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Janderová, Blanka (vedoucí práce)
Produkce amoniaku koloniemi mutantů a stárnutí strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae Cílem této diplomové práce je sledovat vývoj, respektive stárnutí buněk v kvasinkových koloniích Saccharomyces cerevisiae. Kvasinkové buňky S. cerevisiae tvoří na pevném substrátu mnohobuněčné organizované struktury - kolonie, ve kterých dochází k mezibuněčným interakcím. Tyto interakce mají vliv na formování, morfologii a stárnutí kvasinkové kolonie. Tato práce je zaměřena na změny v produkci amoniaku obřími koloniemi delečních mutant, a také na stárnutí kolonií se zvrásněnou morfologií. Charakterizovala jsem mutantní kmeny S. cerevisiae, s delecí v genech RTG1, RTG2, RTG3, FIS1, CIT2, jejichž produkty hrají významnou roli ve vývoji kolonie. Transkripce těchto genů se mění v průběhu vývoje kolonií při přechodu z acidické do alkalické fáze. Zjistila jsem, že míra produkce amoniaku byla ve shodě s výsledky alkalizace média v okolí obřích kolonií a že uvedené mutanty odvozené od kmene BY produkovaly amoniak od 15. dne. Míra produkce amoniaku koloniemi kmene rtg3∆ byla srovnatelná s rodičovským kmenem, nižší produkce oproti rodičovskému kmeni byla zjištěna u fis1∆, rtg1∆ a rtg2∆. Naopak u kmene cit2 byla produkce amoniaku vyšší-než u rodičovského kmene. Připravila jsem kmeny S. cerevisiae ƩSh , u kterých jsem pomocí...
|
|
| |
|
|
Antifungal Drug Discovery: Focus on Incrustoporin Derivatives
Silva, Luis André Vale ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Hamal, Petr (oponent)
SOUHRN Jednou z priorit, kterou řeší současná lékařská mykologie, je vývoj nových a účinných antifungálních látek. Je to do značné míry vynucená reakce na významné změny v epidemiolo- gie houbových infekcí, které se stávají realnou hrozbou pro stále větší počet pacientů. I přes zvyšené úsilí na poli farmaceutického výzkumu a vývoje v posledních třech dekádách, v případě nejzávažnějších invazivních forem infekcí vyvolaných patogenními houbami, máme k dispozici jen několik účinných preparátů. Jedná se o amfotericin B a jeho lipidové formulace, triazolové deriváty, antimetabolit flucytosin a nejnověji skupinu echinokandinových anti- mykotik. Situace v oblasti terapie systémových mykóz je nejnaléhavější zejména u početně na- růstající populace imunoalterovaných pacientů, ať už vlivem pandemie AIDS, nebo mod- erních, ale agresivních medicinských přístupů zvláště při léčbě onkologických a transplan- tovných pacientů. Výše uvedené skutečnosti staví do jasnějšího světla a kontextu výzkumu látek s an- timikrobní aktivitou hlavní předmět studia dizertační práce - skupinu látek na bázi acyloxy- metholovaných derivátů inrustoporinu. U těchto látek, jmenovitě u halogenových derivátů označených LNO6-22, LNO15-22 a LNO18-22, které byly syntetizovány skupinou doc.Poura na Katedře anaorganické a organické chemie,...
|
host ::
RSS.