|
|
Přípustkové konektory pourtant, cependant, toutefois, néanmoins, quand même, tout de même ve francouzštině
Štěpánová, Veronika ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
KHcova slova: konektor, pnpustka, pnpustkovy pnslovce, pnpustkovy konektor, konkurence Abstrakt: Magisterskâ diplomovâ prâce "Les connecteurs concessifs pourtant, cependant, toutefois, néanmoins, quand même, tout de même" se sklâdâ ze tri câsti. Cilem prvm câsti bylo vysvëtlem pojmu "pnpustkovy konektor" (connecteur concessif) z hlediska synchronmho. Tato câst se vënuje na jedné stranë logickému vztahu pnpustky (concession), na stranë druhé slouz^ k vymezem pnpustkovych pnslovri uzwanych v soucasné francouzStinë. Druhâ câst této diplomové prâce obsahuje diachronickou a kvantitativm studii slouz^d k analyze frekvenri zde zkoumanych kvazi-synonym a jejich vztahu konkurence vzhledem k jejich uzrvâni az do soucasnosti. V nâvaznosti na tyto dve câsti doplnujeme nase poznatky ve treti câsti o ùvahy vzhledem k soucasnému uzivâm pnpustkovych konektoru v psaném, mluveném a pseudomluveném jazyce (na internetu).
|
|
|
Přípustková konstrukce "avoir beau" a její ekvivalenty v němčině a češtině
Drobník, Ondřej ; Venušová, Alena (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky): Tématem předkládané bakalářské práce je francouzská přípustková konstrukce avoir beau a její české a německé protějšky. Teoretická část práce vysvětluje pojem přípustky jakožto abstraktního významu vyjadřujícího neplatnou příčinu a popisuje způsoby vyjádření přípustky v češtině, v němčině a ve francouzštině. Právě francouzština nabízí ojedinělou konstrukci avoir beau, která se pojí s infinitivem a přípustkového významu nabývá kontrastováním s vedlejší větou. Její nejčastější zjištěné ekvivalenty v češtině jsou lexikálního charakteru, např. marně, ačkoli, adjektiva s předponou sebe- atd. Němčina avoir beau nejčastěji překládá předložkou trotz, adverbii vergeblich, umsonst, spojkami obwohl, obzwar ad., nebo modálními slovesy können, wollen a mögen. Nakonec bylo ukázáno, že při hledání vhodného ekvivalentu lze na základě získaných výsledků věty téměř libovolně transformovat, a to bez větší sémantické změny.
|
|
|
Attributive absolute constructions in contemporary French
Lipská, Karolína ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Venušová, Alena (oponent)
Atributivní absolutní konstrukce v současné francouzštině Cílem diplomové práce je podrobná analýza francouzských atributivních absolutních konstrukcí (at. AK) s důrazem na jejich sémantické vlastnosti. At. AK jsou příkladem sekundární predikace, tj. nefinitní predikativní struktury modifikující predikaci primární, viz typický příklad "les yeux fermés", ,oči zavřené', z věty "Marie est assise, les yeux fermés.", ,Marie sedí se zavřenýma očima.'. Základní funkcí at. AK je modifikace řídícího substantiva za využití vztahu nezcizitelného vlastnictví (NV) či vztahu část - celek mezi tímto substantivem, zpravidla člověkem, a entitou konceptualizovanou v at. AK. Práce vychází zejména z monografie Suzanne Hanon (1989) věnované obecně AK a doplňuje ji kvalitativní analýzou syntakticko-sémantických faktorů, které se při tvorbě at. AK uplatňují. At. AK jsou nahlíženy pohledem kognitivní lingvistiky a konstrukční gramatiky jako konceptualizace paradigmatu NV, případně část - celek, a je navržen jejich popis jako prototypové kategorie, s více (viz příklad výše) či méně typickými případy (např. at. AK s adverbiální platností či vztahující se k neživé entitě). V samotném závěru je představena možná formální reprezentace základních typů at. AK za využití mechanismu berkeleyské konstrukční gramatiky. Klíčová...
|
|
|
French pronoun on and its counterparts in Czech and Spanish
Vítková, Alžběta ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Le pronom on en français et ses équivalents en tchèque et en espagnol se zabývá pluralitou referentů zájmena on ve francouzštině, a to zejména třemi stupni jejich determinace. Teoretická část představuje různé pohledy na toto zájmeno a jeho význam, naznačen je jeho historický vývoj i možnosti překladu do češtiny a španělštiny. Korpusový výzkum na korpusu InterCorp ukázal, že ačkoli ekvivalenty v těchto dvou jazycích ve většině případů nespadají do stejného formálního typu vyjádření, ve více než polovině případů se shodují ve stupni determinace. Z výzkumu vyplývá, vágní referent zájmena on vykazuje jistou závislost na typu textu a bezprostředním i širším kontextu, přesto jej nelze ve všech případech objektivně určit. Zároveň je patrná tendence právních textů užívat neosobní vyjádření, tedy nejnižší stupeň determinace, zatímco v beletristických textech jsou stupně determinace rozloženy téměř rovnoměrně.
|
|
|
Francouzské nosové samohlásky: Jejich percepce a realizace v případě českých rodilých mluvčích
Kubešová, Tereza ; Nováková, Sylva (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na realizaci francouzských nosových samohlásek, přesněji na jejich rozpoznání v textu a následnou realizaci českými rodilými mluvčími. Práce vychází z předpokladu, že realizace těchto hlásek je pro české mluvčí poměrně obtížná, a to z důvodu absence nosových samohlásek v českém jazyce. Teoretická část této práce se věnuje popisu francouzského fonologického systému a jeho hlásek. Podrobněji se poté zabývá francouzskými nosovými samohláskami. Následně jsou v práci rozebrány hlavní rozdíly mezi francouzským a českým fonologickým systémem. V poslední řadě následuje krátké pojednání o ortoepii francouzštiny. Praktická část této práce je tvořena především rozborem nahrávek českých studentů a rozebrání jejich chyb při realizaci nosových samohlásek. Cílem je potvrdit výchozí předpoklad, že nosové samohlásky způsobují českému publiku obtíže. V poslední řadě tato práce předkládá krátký náhled do učebnic francouzštiny, a to, jak se věnují dané problematice, tedy nosovým samohláskám. Klíčová slova: Nosová samohláska, hláska, foném, fonetika, fonologie, výslovnost
|
|
|
The Issue of the Resyllabification in Spoken French: Theory and Pedagogical Application
Křivancová, Zdeňka ; Nováková, Sylva (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce ve své první části popisuje fenomén "přeslabikování" ve francouzštině, které je důsledkem realizace vázání, konsonantického navazování a odpadnutím tzv. e caduc v proudu řeči. Těžištěm práce je část praktická, v níž bude provedena analýza výsledků průzkumu dovedností čtené produkce ve vybrané skupině českých studentů v porovnání se skupinou rodilých mluvčí. Součástí pedagogické aplikace bude náhled do učebnic francouzštiny se zaměřením na sledovaný jev. Klíčová slova: fonetika, přeslabikování, výslovnost, vázání, souhláskové navazování, němé e
|
|
|
Jazykové chyby ve formální e-mailové komunikaci ve francouzštině a jejich dopad na dosažení komunikačního cíle
Baštová, Tereza ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
v českém jazyce Cílem této práce je analýza jazykových problémů v nekorigovaném psaném projevu francouzských rodilých mluvčí. Zkoumané úryvky pochází z elektronické komunikace mezi klienty a firmou poskytující služby. Práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu "chyba", klasifikaci jazykových problémů dle rovin a pragmatickým aspektům e-mailové komunikace. Druhá část práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována analýze jazykových problémů v kontextu jednotlivých textů a posouzení jejich závažnosti pro dosažení komunikačního cíle. Tato analýza je uskutečněna na základě kritérií vyplývajících z teoretické části. Druhá kapitola bude věnována dotazníku na tuto problematiku mezi rodilými mluvčími a jejich reakcím. V závěru práce uvedeme shrnutí výsledků. KLÍČOVÁ SLOVA: francouzština, chyba, pravopis, emailová komunikace, pragmatika
|
|
|
Comparative Study of Reporting Clauses in English and French
Khomiakova, Sofiia ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Daná práce se zaměřuje na tendence sémantické rozmanitosti sloves uvozujících přímou řeč ve francouzské a anglické beletrii. Mezi těmito slovesy najdeme nejen neutrální nebo různě příznaková tranzitivní slovesa mluvení, ale také slovesa intranzitivní, příp. slovesa, která do skupiny sloves mluvení nepatří, ale vyjadřují různé okolnosti řečového projevu. Cílem této práce je kontrastivní analýza sloves uvozujících přímou řeč v originálních a překladových textech v angličtině a ve francouzštině, jejich klasifikace a posouzení různých faktorů potenciálně ovlivňujících jejich výběr. Daná problematika bude studována na základě dat z paralelního korpusu InterCorp. Práce se snaží přispět k lepšímu pochopení povahy uvozovacích vět. Poznatky zde nastíněné mohou posloužit zejména překladatelům a autorům krásné literatury.
|
|
|
Expression of non-commitment in French et Czech language
Jupová, Andrea ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Cílem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů problému non-prise en charge (v češtině vyjádření cizího mínění). V teoretické části se pokusíme definovat cizí mínění a provést systematizaci prototypických jazykových prostředků, kterými se vyjadřuje cizí mínění ve francouzštině a v češtině. Materiálem pro empirický výzkum budou jazykové korpusy Ústavu českého národního korpusu - zejména pak paralelní korpusy Intercorpu Czech, French verze 9, jednojazyčný reprezentativní korpus SYN 2015 a francouzský žurnalistický korpus L'Est Républicain. Žánrově zaměřené kolekce korpusu Intercorp nám pomohou odhalit distribuci příslušných jazykových prostředků cizího mínění v typech textů, jakými jsou : beletrie, publicistika, legislativní texty a filmové titulky. V další části se pokusíme vztáhnout problém cizího mínění k epistemické modalitě. Na konkrétních příkladech z jazykových korpusů budeme interpretovat stupeň distance mluvčího vůči obsahu svého tvrzení a s tím postupně vyšší exponent epistemické modality Na závěr se pokusíme nastínit důvody, které mohou vést mluvčího k potlačení svého "hlasu"a odkazovat k cizímu mluvčímu - případně příslušnému zdroji převzatého tvrzení.
|
|
|
Kodifikace ortografického zápisu jazyka ostrova Sark
Neudörfl, Martin ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Tato diplomová práce je věnována dokumentaci původního románského jazyka ostrova Sark v Lamanšském průlivu, známého jako sarkézská normanština. Jak značí název této práce, původním záměrem našeho terénního výzkumu bylo ve spolupráci s posledními rodilými mluvčími a na základě předchozích vědeckých pozorování kodifikovat ortografický zápis sarkézské normanštiny za účelem zahájení procesu její postupné revitalizace. V průběhu našeho terénního výzkumu jsme však byli konfrontováni realitou, která vedla k opuštění našeho záměru. Konstatovali jsme, že dosavadní vědecké poznání o fonologickém systému sarkézštiny nelze považovat za dostatečné, přičemž jsme objevili existenci původních písemných památek, do té doby pro vědu neznámých. Cílem této práce je tak především představit stěžejní poznání vzešlá z našeho terénního výzkumu, který se na ostrově Sark uskutečnil v prosinci 2016, za účelem prohloubení vědeckého poznání o tomto unikátním románském jazyce a zboření největších mýtů s ním spojených na odborné úrovni.
|
host ::
RSS.