|
|
Value added tax from the point of view of Czech and Community law
Majerčíková, Andrea ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Záver Pokiaľ ide o oblasť DPH, so vstupom Českej Republiky do Európskej Únie sa zmenili mnohé v českom daňovom práve dlhodobo zaužívané pravidlá. DPH ako nepriama daň, ktorej vplyv na fungovanie jednotného vnútorného trhu Európskej Únie je značný a pri akejkoľvek zmene citeľný, sa stala stredobodom záujmu harmonizačných tendencií. Najvýznamnejšiu zmenu predstavuje skutočnosť, že české právne predpisy už nepredstavujú výlučný prameň práva. Smernice Európskej Únie upravujúce oblasť DPH, majú na aplikáciu českých právnych predpisov dvojaký účinok. V prvom rade ide o tzv. eurokonformný výklad, čo znamená, že všetky tieto právne normy musia byť vykladané a aplikované v súlade s komunitárnym právom. Je však nutné si uvedomiť, že smernice, hoci sú vo svojej určené iba členským štátom, môžu vďaka tzv. priamemu účinku zakladať práva a povinnosti i jednotlivcom. Práve to je dôvod k tomu, aby nielen daňové subjekty, ale i úradníci pracujúci na finančných úradoch boli s komunitárnym právom dôkladne oboznámený. Bohužiaľ, takýto stav je zatiaľ iba snom. V praxi to vyzerá tak, že český správca dane sa riadi jednoducho iba českými vnútroštátnymi predpismi, čo môže často vyústiť v znevýhodnenie daňových subjektov a následne - v prípade, že daňový subjekt využije možnosť dosiahnuť svoje práva priamou aplikáciou ustanovení...
|
|
|
Reforma práva mezinárodních plateb: návrh Globálního zákoníku plateb
Kišš, Július ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Závěr Cílem, jehož zamýšlel autor této diplomové práce ve své práci dosáhnout, bylo poskytnout argumenty pro a proti globální reformě práva mezinárodních plateb, jakož i načrtnout její možné formy. Autor v této diplomové práci argumentoval pro existenci potřeby reformy práva mezinárodních plateb a prodiskutoval její možné techniky a metody. Autorova teze je, že potřeba reformy práva mezinárodních plateb existuje a právě teď je ten správný čas pro plánování takové reformy, přičemž funkční norma upravující mezinárodní platební transakce globálně v současnosti neexistuje. Autor svoji tezi v této práci prokázal následujícími způsoby. Argument, že v současnosti neexistuje globální úprava mezinárodních platebních transakcí, je založen na zde obsaženém srovnání tří, dle názoru autora, hlavních norem upravujících mezinárodní platby - Článku 4A, Modelového zákona a Směrnice. Autor zde potvrdil rozsáhlý vliv Článku 4A na přípravu textu Modelového zákona. Dle názoru autora je Modelový zákon kopií Článku 4A. I z tohoto důvodu se autor následně soustředil pouze na srovnání úpravy obsažené ve Směrnici a v americké úpravě plateb. Na jednu stranu autor prokázal, že Směrnice sice poskytuje harmonizovaný právní rámec se zaměřením na elektronické platby, ale z důvodu své omezené působnosti a zaměření na vytvoření Single Euro...
|
|
|
Clo v EU a na Ukrajině
Ternovoy, Ivan ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěry Cílem této práce bylo popsat a porovnat právní základ celně-tarifního mechanizmu v Evropské unii a na Ukrajině, zejména pak vyhodnotit uplatňování celních poplatků. Po provedené analýze lze konstatovat, že celní poplatky představují peněžní odvody vybírané státem při dovozu, tranzitu a vyvážení zboží, majetku a jiných hodnot při přechodu přes celní hranici státu pod kontrolou celní správy. Celní poplatky jsou pojímány jako jeden z druhů nepřímé daně. Mezi nejdůležitější zásady celně-tarifní regulace patří zásady zákonnosti, spravedlnosti, přednosti mezinárodního práva (obecné zásady), celní protekcionismus, fiskální zásada, veřejnost celně-tarifní regulace a zásada mezinárodní spolupráce v oblasti celně-tarifní regulace (zásady speciální). Základními prameny celního práva EU jsou zakladatelské smlouvy, Celní kodex a Implementační opatření Společenství, rozhodnutí Evropského soudního dvora a mezinárodní smlouvy uzavírané EU a členskými státy v oblasti celního práva. Prameny celního práva Ukrajiny jsou Ústava, Celní kodex Ukrajiny, řada zákonů a podzákonných normativních předpisů v oblasti celního práva, včetně normativních aktů Státní celní správy Ukrajiny a hojný počet mezistátních dohod uzavřených Ukrajinou. Celní poplatky jsou vyměřovány na základě Jednotného celního sazebníku EU a Celního...
|
|
|
Spotřební daně z lihu, piva, vína a meziproduktů v komunitárním právu
Baránková, Petra ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěr Správa spotřebních daní může nežádoucím způsobem omezit obchod a tím hospodářský rozmach členských zemí. Proto by se do budoucna měla zavádět taková pravidla, která co nejvíce šetří volný pohyb zboží, přičemž zároveň zlepšují možnosti jeho kontroly. Domnívám se, že velkým krokem v před je zavedení nového systému EMCS, který zavede novou elektronickou podobu dokumentů a bude jistě znamenat zjednodušení pro obchodníky i samotné správce daně. Nová horizontální směrnice 2008/118/ES, která tento systém zavádí, je v mnohém přehlednější a pokrokovější než stará právní úprava, ale bude jistě záležet hlavně na tom, jak se podaří členským zemím implementovat její obsah do národních právních řádů tak, aby byly sladěny požadavky EU i členských států. Členské země by se měly snažit začlenit unijní předpisy do svých národních právních řádů tak, aby byl celý systém pro občany přehledný a srozumitelný. Troufám si tvrdit, současné nastavení celého systému jednoduché není a mnohdy představuje pro podnikatele neadekvátní zátěž. Velmi pozitivní je spolupráce členských zemí na správě spotřebních daní a boji proti daňovým únikům, která se po zrušení vnitřních hraničních kontrol ukázala jako nezbytná. Jako velmi zdařilý hodnotím zejména program Fiscalis, který pomáhá organizovat a financovat vzájemnou spolupráci daňových...
|
|
|
Postavení ručitele v daňovém řízení
Nováková, Alena ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěr Je všeobecně známo, že procesní postavení ručitele v daňovém řízení patřilo dlouhá léta k jedné z velice problémových oblastí strávy daní. Právní úprava čítající pouhopouhý jeden odstavec (§ 57 odst. 5) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů poskytovala prostor mnoha sporům, diskusím a v neposlední řadě i soudním sporům. Toto bylo způsobeno z velké části i proto, že institut ručení jakožto jeden ze zajišťovacích institutů, byl zařazen do části šesté nazvané "Placení daní", ale v zákonných ustanoveních, které mohly mít vliv na pozici ručitele v daňovém řízení, nebyl ručitel nikde výslovně zmiňován, naopak všude byl výslovně zmiňován pouze daňový dlužník. Ručitel byl výslovně zmiňován v ustanovení § 7 odst. 2 ZSDP, kterýmžto ustanovením, byl zařazen mezi třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení. Z toho bylo zřejmé pouze to, že ručitel neměl postavení daňového dlužníka včetně jeho práv a povinností, ačkoli ručil ze zákona za nedoplatek daňového dlužníka, pokud mu zákon povinnost ručení uložil a pokud jej k plnění této povinnosti správce daně vyzval. Tato nerovnost procesního postavení daňového dlužníka a ručitele vedla v důsledku k tomu, že ručitel neměl možnost ovlivňovat existenci nebo výši daňového nedoplatku (například vznesením námitky promlčení) a s ním...
|
|
|
Česká národní banka, její náplň činnosti a funkce
Toul, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Závěr Česká centrální banka je jednou z vrcholných institucí působících na našem území, jejíž existence je zakotvena v samotné Ústavě ČR, jakožto právním předpisu nejvyšší síly. Již z tohoto lze dovozovat její zvláštní postavení, které bylo navíc ještě zdůrazněno judikaturou Ústavního soudu. Česká národní banka, jakožto nejvýznamnější subjekt ovlivňující převážně monetární politiku dostala do vínku ještě několik dalších pravomocí, které jsou svým obsahem a rozsahem nezbytné pro chod finančnictví v České republice a těmito legislativními kroky, které sjednotily pod jednou střechou jedny z nejdůležitějších ekonomických úkolů, se stala velice silnou a nepostradatelnou institucí, jejíž právní, tj. primární, zakotvení a celkové postavení musí být natolik bezchybně upraveno, aby nedocházelo k nežádoucím jevům a situacím, které by narušovaly či znehodnocovaly ekonomickou situaci. A právě tento důvod, tj. naprostá jedinečnost ČNB ve státě a její zvláštní postavení a důležité úkoly mě motivovaly zaobírat se právě touto problematikou. Tato práce se z důvodů rozsahu rozebírané materie omezila pouze na činnost naší ústřední banky v současné době, tudíž jsem se záměrně vyhýbal pohledům do minulosti a rozebírání našeho centrálního bankovnictví v dobách předešlých, ale taktéž i nejsou rozebrány otázky spjaté s budoucností...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nezávislost ČNB a její vývoj od roku 1993 po současnost
Pouzar, Petr ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
85 odpovědným, tedy na Poslaneckou sněmovnu, popř. Senát, a postupovat tak analogicky např. ke jmenování soudců a funkcionářů Ústavního soudu. Čl. 62 písm. k) Ústavy by tak mohl znít např. že: "Prezident republiky s předchozím souhlasem Senátu jmenuje guvernéra, viceguvernéry a další členy bankovní rady ČNB" 100 , a v případě, že by chtěl zákonodárce lépe reflektovat rozložení politických sil, tak např., že: "Prezident republiky jmenuje guvernéra, viceguvernéry a další členy bankovní rady na návrh Senátu a po konzultaci s Poslaneckou sněmovnou." 6.4. Závěr Na závěr bych se ještě rád z obecného hlediska stručně zmínil mimo jiné o tom, čím na mě otázka nezávislosti ČNB zapůsobila natolik, že jsem se rozhodl věnovat jí tuto práci, v jakém ohledu pro mě představovala určité vědomostní obohacení, z jakých historických kořenů vycházela, s jakými peripetiemi a nástrahami byla nucena se vypořádat a jaké možnosti se z tohoto pohledu rýsují ohledně jejího dalšího vývoje, a to s přihlédnutím ke geopolitickému prostoru, ve kterém operuje, a s využitím mnohých závěrů a vývodů, k nimž jsem jako k teoretickým východiskům této práce postupně dospěl. Velmi interesantně na mě působí jistá, dá se říci i logická paralela mezi vývojem nezávislosti české centrální banky a jejího vztahu ke státu a jeho orgánům a politickým...
|
|
| |
host ::
RSS.