|
|
Vliv pěstování jehličnatých monokultur na diverzitu rostlin
Němeček, Jakub ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Struktura a funkce monokulturních lesů jsou odlišné od lesů přirozených. To má vliv na diverzitu bylinného patra. Změny bylinného patra jsou zvláště patrné v případě monokulturních jehličnatých porostů. Ty jsou z hlediska druhové bohatosti vůbec nejchudší. Diverzita lesa v zastoupení druhu dominanty byla doposud analyzována s nedostatečnými výsledky. Tato práce pak přináší poznatky o druhovém složení a bohatosti takových monokultur. Zároveň přináší informace o dalších faktorech prostředí, které ovlivňují diverzitu a druhovou skladbu stanoviště. Potvrzením je, že jehličnaté monokultury jsou druhově, a to početně i skladbou, odlišné od monokultur listnatých. Zároveň jehličnaté monokultury mění podmínky prostředí a celé biotopy. Navíc na jehličnaté monokultury, v místě studované lokality Křivoklátska, nejsou vázány žádné druhy bylinného patra.
|
|
| |
|
|
Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci vegetace
Pochmanová, Pavla ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Jednou z hlavních průmyslových činností v podkrušnohorské pánvi je těžba hnědého uhlí. Vznikající lomy a výsypky během těžby jsou hlavním prvkem nepříznivých změn v krajině. Jsou příčinou proměn všech podsystémů krajiny-reliéfu, půdního a horninového prostředí, vodohospodářské situace, atmosféry atd. Následné zahlazování důsledků těžby není jednoduchou činností z pohledu technologického ani časového. Touto činností se zabývá rekultivace. Jejím cílem je obnovit produkční funkce, vytvořit krajinu vyváženou, esteticky, přírodně a hygienicky hodnotnou. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem těžby a popisem jednotlivých způsobů rekultivace s ohledem na heterogenitu rekultivovaných oblastí. V závěru práce představuji svůj vlastní experiment prováděný na sukcesní ploše Radovesice XVII.B. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, výsypky, těžební činnost, heterogenita
|
|
|
Diverzita vegetace zaniklých sídel
Poslová, Kateřina ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmar, Martin (oponent)
V bakalářské práci se zabývám vlivem hospodaření a zaniklého osídlení na vegetaci. Pozornost věnuji sídlům různého typu a stáří - od starověkých sídlišť, přes středověké hrady a vesnice, až po vesnice opuštěné v novověku. Dále se v ní zabývám diverzitou, složením a vývojem rostlinných společenstev a ovlivněním půd. Zajímá mě též otázka vytrvalosti antropogenního vlivu na krajinu. Osídlení a s ním spojené hospodaření velmi ovlivňují krajinu. Mění diverzitu vegetace, vlastnosti půd i reliéf krajiny. Tyto změny mohou být dlouhotrvající, možná i nevratné. V zaniklých sídlech dochází k akumulaci živin a ke zvyšování pH. Ve všech se také nalézá mnohonásobně více nitrofilních a ruderálních druhů než v okolních starobylých lesích. Člověk svým působením může obohacovat diverzitu vegetace v krajině. Směr dalšího výzkumu by mohl směřovat k vzájemnému porovnání vlivu stejných typů sídel v krajinách s různým podložím a klimatem. Klíčová slova: zaniklá sídla, středověké hrady, vesnice, diverzita, vegetace, sekundární les, historické hospodaření, živiny, pH
|
|
|
Fytocenologický průzkum mokřadu v Řevnicích a návrh jeho revitalizačních opatření
Szücsová, Veronika ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá hlavními ekologickými faktory ovlivňujícími nivní vegetaci na lokalitě v intravilánu obce Řevnice nazývané V Tůních. Jedná se o zbytek starého říčního ramene řeky Berounky jehož osu tvoří levotočivá tůň k níž přiléhá měkký vrbo-topolový luh a luční společenstva. Lokalita je velmi ovlivněna lidskou činností a tůň se začíná pomalu samovolně zazemňovat, součástí práce je návrh opatření na její ochranu. Byl uskutečněn fytocenologický průzkum, na jehož základě jsem vytvořila přehled rostlinných společenstev a mapu, kde se jednotlivá společenstva vyskytují. Sledovala jsem pH, vodivost, výšku hladiny, vlhkost a organickou hmotu v půdě všechny tyto faktory, podle ordinačního diagramu CCA, ovlivňují složení vegetace, přesto žádný z nich nebyl statisticky významný. Sledování historického vývoje rostlinného pokryvu na základě porovnání orotofotomap ze současnosti a z let l1950, 1976, 1985, 1994 a 2008 ukázalo, že v 50. letech byl mokřad zcela bez vegetačního krytu. Dnešní podobu získal díky zachovalým zbytkům vegetace z nichž se rozrostl a díky semenům a vegetativním orgánům, které odolaly silné urbanizaci území v 50. letech a tím podpořily vývoj společenstev. V navrhovaném managementu doporučuji odstranit či omezit výskyt invazních a expanzivních druhů rostlin, obnovit hydrologický režim území umělým...
|
|
|
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
|
|
|
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...
|
|
|
Vliv lokální pokryvnosti dřevinného patra na bylinnou vegetaci na malé prostorové škále
Kubát, Miloš ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Český abstrakt Tato práce se zabývá vlivem lokální pokryvnosti dřevinného patra na bylinnou vegetaci v podrostu. Během expanze dřevin do polopřirozených travnatých ekosystémů, kterou provází zvyšování pokryvnosti dřevinného patra, dochází změnám podmínek prostředí v podrostu, které vedou k lokální extinkci světlomilných bylinných druhů. Cílem této práce je zkoumat tento proces na malé prostorové škále. Výzkum probíhal na lokalitě v okolí zaniklé obce Tocov v Doupovských horách, která je typickým příkladem opuštěné kulturní krajiny, kde dochází k expanzi dřevin do druhově bohatých travnatých společenstev. Zde bylo sebráno 399 fytocenologických snímků o velikosti 1x1 m. Tyto snímky jsou uspořádány v trojicích tvořících rovnostranný trojúhelník. U každého snímku byla zaznamenána lokální pokryvnost dřevinného patra, jejíž vliv na bylinnou vegetaci byl testován ve dvou velikostech pozorovacího okna. Jednotlivé snímky představují mikrostanoviště, zatímco celé trojice snímků představují stanoviště, kde se již může projevit heterogenita v lokální pokryvnosti dřevinného patra ve složení bylinného patra. Počet bylinných druhů v jednotlivých snímcích je nepřímo úměrný lokální pokryvnosti dřevinného patra, zatímco v celých trojicích během počátečních fází expanze dřevin nedochází k poklesu druhů, a pravděpodobně by na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.