|
|
Krylovovy bajky v překladech Hany Vrbové
Bodenbergerová, Eliška ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce pojednává o specifickém epickém žánru literatury - bajce. Konkrétně analyzuje Krylovovy bajky v překladech Hany Vrbové. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na téma bajky obecně, její historii, tradici v ruské literatuře a na specifika v tvorbě I. A. Krylovova. Dále jsou zde zmíněny různé frazeologismy, okřídlená spojení a aforismy, které se v bajkách tohoto autora vyskytují a staly se součástí ruského jazyka. Poslední kapitola teoretické části je ve stručnosti věnována překladům Krylovových bajek v souvislosti s vývojem překládání z ruské literatury do češtiny od doby národního obrození až po současnost. V praktické části je provedena analýza překladů nejdůležitějších aspektů v bajkách (frazeologismů, geografických názvů, titulů bajek, vlastních jmen zvířat a lidí, rytmu a metra), které jsou následně porovnávány s originálem. Kromě toho jsou v závěru srovnávány starší překlady bajek Hany Vrbové s novějšími od Milana Dvořáka (2011). Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem Vrbová Krylovovy bajky překládá a do jaké míry se její překlady shodují s originálem a čím se naopak odlišují.
|
|
|
Translational control in immune response.
Hlaváček, Adam ; Valášek, Leoš (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Imunitní reakce často vyžaduje rychlé změny v expresi genů, které mění fyziologii daných buněk. Množství článků dokládajících rozhodující vliv translační kontroly v tomto aspektu biologie buňky roste. Cílem této práce je poukázat na některé buněčné a molekulární mechanismy, které spojují translační kontrolu a imunitní reakce v buňkách imunitního systému, ale také ostatních somatických buňkách a popřípadě mohou být zneužívány některými viry. Řada imunologicky významných kontrolních mechanismů vykazuje podobnost s mechanizmy účastnícími se odpovědi na stress. V minulých letech bylo doloženo, že T buňky, dendrocyty, přirození zabíječi (z angl. natural killer) a makrofágy využívajítranslační kontrolu jako součásti aktivace imunitních buněk následující po stimulaci. Kombinace obecných a genově-specifických mechanismů translační kontroly umožňuje rychlé změny v proteomu a fyziologii, které jsou charakteristické pro aktivaci imunitních buněk. Celkový účínek translační kontroly na imunitní odpověď je dale dokreslen tím, že se podílí na všech fázích aktivace imunitní buňky - vlastní aktivaci, přežití a smrti buňky. Také translační kontrola v ne-imunitních buňkách je významná s ohledem na imunitu, protože tyto buňky mají schopnost ovlivňovat celkovou imunitní odpověď. Například fibroblasty a endotelialní buňky mění v...
|
|
|
Vliv propagandy v dílech vybraných ruských spisovatelů 1. poloviny XX. století
Lenomarová, Anna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ve své práci se zaměřím na vliv propagandy v dílech vybraných ruských spisovatelů 1. poloviny XX. století. V teoretické části se pokusím nastínit povahu ideologie a uvést ji do širších souvislostí. Dále budu teoreticky analyzovat vybrané autory a jejich tvorbu. V praktické části se zaměřím na vybraná díla, především «Мать »Maxima Gorkého a («Как закалялась сталь») Nikolaje A. Ostrovského, a další, a jakýkoliv vliv (ať už negativní, či pozitivní) politiky na ruskou literaturu. Za cíl své bakalářské práce si kladu pochopit propagandu jako takovou a její vliv na ruskou duši, nastínit politickou i kulturně-literární atmosféru. Dále pak postihnout schematičnost v oficiálních dílech a ukázat míru vlivu v literárních tvorbě neangažované. Došla jsem k závěru, že kvalita oficiálních děl sovětské literatury se může zásadně lišit, na příkladu Maxima Gorkého jsem ukázala složitější stylizaci a zaměřila jsem se na náboženskou rovinu v jeho vzorovém díle Matka. Oproti tomu jsem u Nikolaje A. Ostrovského potvrdila prvoplánovost a jednoduchost jeho prototypického díla Jak se kalila ocel. Neoficiální autoři (Andrej Platonov a Jevgenij I. Zamjatin) v mé práci pomáhají výstižněji postihnout motivy a přístup socialistického realismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poetics of Russian rock
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu ruské kultury a literatury poslední třetiny 20. století - ruské rockové poezii. Její unikátnost spočívá ve zvýšené pozornosti k obsahové stránce textů, což literárním vědcům umožňuje hovořit o existenci rockové poezie jako takové. Dané téma není v ruské filologii příliš reflektováno, v České republice není známo téměř vůbec. Předkládaná práce pojednává o historii a podmínkách vzniku ruského rocku, zabývá se analýzou charakteristických rysů rockové poezie, jejími zdroji a klíčovými motivy. Výzkum je založen na rozboru tvůrčích textů nejdůležitějších rockových autorů: A. Bašlačeva, B. Grebenščikova, A. Makareviče, V. Coje a J. Ševčuka.
|
|
|
Zobrazení přírody u Turgeněva
Hessová, Zuzana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce podává ucelenou analýzu vybraných děl známého ruského básníka, prozaika a dramatika, Ivana Sergejeviče Turgeněva. Zaměřuje se na klíčové téma jeho tvorby. Zkoumá zejména to, jak s ním autor pracuje v jednotlivých dílech, jakou roli v nich hraje a s jakými jinými tématy se spojuje. Srovnávací analýza se opírá o dobový kontext a biografická fakta, které autora značně ovlivnily, ale také o díla jiných ruských autorů, u kterých nalézáme podobnosti daného tématu. KLÍČOVÁ SLOVA: Turgeněv, příroda, povídky, román, básně v próze, poetika, filozofie.
|
|
| |
|
|
Současné ruské drama na pražských divadelních scénách
Erben, Michal ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Spisovatelé vždy reflektovali a budou reflektovat svou dobu a řekl bych, že se to od nich do jisté míry očekává. Jsme spíše zvyklí na klasickou reflexi v podání Puškina, Lermontova, Tolstého, Dostojevského, Čechova, Gorkého a mnoha dalších, že zapomínáme, že doba se výrazně změnila - nejen u nás, ale i v celém světě. Zatím je bohužel smutným faktem, že současní ruští autoři na naše scény nepronikají v takové míře jako jejich známější kolegovéklasikové. Vždyť považme - hry Čechova, Dostojevského, Gorkého a jiných jsou dlouhá léta stálou součástí téměř všech divadelních souborů po celé České republice. A kde jsou Sigarev, Koljada, Presňakovové...? Existuje málo režisérů, kteří by se odhodlali inscenovat hru překypující vulgarismy, obscénnostmi a násilím. Přitom texty samotné - přes jejich tvrdý a krutý obraz společnosti - nejsou ve skrytu takové. Zdá se být jednoduché používat metodu verbatim, kvůli které je většina autorů zatracována, poněvadž prý nejsou schopni napsat hodnotné umělecké dílo, jehož kvalita navíc ještě mnohdy utrpí při překladu; na druhou stranu je ale potřeba říci, že všechna výše zmíněná díla mají velice silné příběhy podložené uměleckou stránkou a jsou čtivé. Pro dnešní generaci mladých jistě čtivější než , j istý pan Dostojevskij", o kterém se musí do detailů učit ve škole. Kdo nezná...
|
|
| |
|
| |
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
host ::
RSS.