|
|
Výzkum a vývoj povrchových úprav ložiskových ocelí metodou iontové nitridace
Klimčáková, Kateřina ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Základní požadavky kladené na součásti valivých ložisek jsou vysoká mez únavy, odolnost proti otěru a korozivzdornost. Protože kompletní výroba ložisek z materiálů, které těmito vlastnostmi disponují, by byla finančně náročná, využívají se pro zvyšování mechanických vlastností povrchové úpravy. Tato bakalářská práce se zabývá aplikací vrstev metodou iontové nitridace na ložiskové oceli. Pozorován byl vliv vstupních podmínek iontové nitridace a stavu povrchu na tribologické vlastnosti ložiskové oceli s danou povrchovou úpravou. Ke studiu byly využity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse, rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou, optické emisní spektroskopie s doutnavým výbojem a metod fázové analýzy pomocí rentgenové difrakce.
|
|
| |
|
|
Víceprvkové systémy biomateriálů na bázi hořčíku a zinku
Hasoňová, Michaela ; Nový, František (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá základním výzkumem v oblasti materiálů z čistých Zn prášků a binárních směsí na bázi Mg, Zn a Ca připravených práškovou metalurgií. V teoretické části jsou shrnuty obecné principy a metody práškové metalurgie, stručný popis struktury a vlastností Mg, Zn a Ca a nejnovější výzkum v oblasti jejich zpracování se zaměřením na práškovou metalurgii. Experimentální část se zaměřuje na přípravu materiálů z jemnějších a hrubších částic Zn lisováním za tepla při teplotě 300 a 400 °C za tlaku 100, 200, 300, 400 a 500 MPa. Binární směsi na bázi Mg s přídavkem Zn nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla v pevné fázi (300 °C) a lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C, 450 °C v případě Mg- Ca systém) při tlaku 500 MPa. Binární směsi na bázi Zn s přídavkem Mg nebo Ca byly připraveny lisováním za tepla částečně v tavenině (400 °C) za tlaku 500 MPa. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, prvkového a fázového složení, mikrotvrdosti, pevnosti v ohybu a fraktografie. Výsledky ukázaly, že v případě materiálů z čistých prášků Zn bylo dosaženo lepší kombinace pevnosti v ohybu a průhybu v případě jemnějšího Zn prášku, a to u materiálu připraveného při teplotě 400 °C a tlaku 500 MPa. V případě směsí bylo nejlepšího spojení mezi částicemi prášku dosaženo v případě materiálu na bázi jemnějšího Zn prášku s 0,5 hm. % Mg, což mělo významný vliv na dosažené hodnoty pevnosti v ohybu a průhyb. Obsah přísadového prášku měl zásadní vliv na strukturu a fázové složení připravených materiálů, zatímco podmínky přípravy ovlivňovali dosažené pevnostní charakteristiky a charakter lomu.
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv II
Stránská, Denisa ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent) ; Maťha, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Kandidát: Ing. Denisa Stránská Školitel: Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název disertační práce: Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv Nanovlákna jsou materiálové struktury jedinečných vlastností, které jsou výhodně použitelné v mnoha důležitých oborech, včetně produktů pro léčebné účely. V oblasti filtrace vzduchu jsou průmyslově produkovány různé typy nanovlákenných filtrů. Naproti tomu v oblasti medikovaných nanovláken je stále velkou překážkou výroby, a proto i širšího použití nanovláken, především nízká hmotnost a požadovaná obsahová stejnoměrnost produktů. Technologie elektrostatického zvlákňování je v této souvislosti nejslibnější, nicméně žádné výsledky dokládající hodnocení nanovlákenných produktů určených k systémovému podání léčiv získaných výrobou ověřenou pro zdravotnictví nebyly publikovány. V práci jsou popsány, experimentálně vyhodnoceny a v souladu s požadavky na správnou výrobní praxi dokumentovány jednotlivé kroky výroby nanovlákenných přípravků s důrazem na validaci procedur a tedy na jednoznačnou opakovatelnost veškerých kroků vedoucích k výrobě konečného produktu. Validační procesy zahrnovaly validaci výroby nanovlákenné vrstvy a validační postupy analytického charakteru,...
|
|
|
Mechanismy biogeneze železo-sirných klastrů u eukaryot
Temešinko, Tomáš ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Malych, Ronald (oponent)
Mnoho esenciálních proteinů v buňce využívá železo-sirné (Fe-S) klastry jako své kofaktory. Tyto proteiny slouží například jako enzymy, komponenty elektron-transportního řetězce nebo vnitrobuněčné sensory. Před vložením do proteinu musí být klastr nejprve sestaven, respektive syntetizován de novo. Eukaryotické buňky k tomu využívají celkem čtyři odlišné dráhy: ISC, CIA, SUF a NIF. Všechny dráhy jsou navíc schopny klastr doručit specifickému akceptorovému proteinu a tím ho maturovat. Porucha biosyntézyFe-Sklastrůjeproeukaryotickoubuňkučastoletálníavedek selhánívývojemnohobuněčných organismů.Přestozůstávajízákladní principytěchtodrahneobjasněnéajejichstudium stáleprobíhá.Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o mechanismech biogeneze Fe-S klastrů u eukaryot, tedy poznatky ze savčích buněk, včetně lidí a z modelových organismů jako Saccharomyces cerevisiae, Arabidopsis thaliana a nakonec také parazitického prvoka Giardia intestinalis.
|
|
|
Conserved mechanism for targeting of Tail-anchored proteins in eukaryotes
Najdrová, Vladimíra ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Borgese, Nica (oponent) ; Svärd, Staffan (oponent)
Membránové proteiny, které tvoří přibližně jednu čtvrtinu všech proteinů v buňce, jsou transportovány skrze hydrofilní prostředí cytosolu, než jsou integrovány do membrány organel, nebo do plasmatické membrány. Jedná se o složitý proces, který vyžaduje správné načasování i souhru řady zúčastněných proteinů. Skupina transmembránových proteinů, tzv. Tail-anchored (TA) proteinů, neobsahuje klasický signální peptid umístěný na N-konci proteinu, který proteiny cílí k membráně endoplasmatického retikula. Tato informace je místo toho obsažena v jediné transmembránové doméně na C-konci TA proteinů. Z tohoto důvodu musí být TA proteiny transportovány až po ukončení translace. Hlavní způsob transportu TA proteinů je zprostředkován tzv. Guided Entry of Tail-anchored protein drahou neboli GET drahou. Tuto dráhu tvoří u kvasinek celkem šest (Sgt2, Get1-Get5) a u člověka sedm (navíc Bag6) proteinů, které mají za úkol rozeznat a navázat TA protein, přenést ho k membráně endoplazmatického retikula a zprostředkovat jeho vložení do membrány. Kromě modelových systémů, byly některé z proteinů GET dráhy studovány u rostlin a u Plasmodium falciparum. To do značné míry komplikuje naše pochopení obecného mechanismu dráhy i její využití napříč eukaryoty. Rozhodli jsem se proto charakterizovat GET dráhu u parazitického...
|
|
|
Biogenesis, structure and physiological functions of mitochondrial ATP synthase
Eliáš, Jan ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Savčí mitochondriální ATP syntáza je enzym skládající se z 18 proteinových podjednotek, jenž se nachází ve vnitřní membráně mitochondrie. Její hlavní funkcí je využívat protonový gradient, který je utvářen komplexy respiračního řetězce (RCC), za účelem tvorby ATP. Vedle tvorby ATP je známo, že se dimery ATP syntázy podílejí na správné mitochondriální morfologii skrze tvorbu apexů krist. Dále bylo navrženo, že je rovněž zapojena ve fenoménu mitochondriální přechodné propustnosti, který má důležitou funkci v regulaci programované buněčné smrti. V posledních letech bylo na poli studia biogeneze savčí ATP syntázy dosaženo řady úspěchů. Proces jejího sestavování je nyní objasněn, nicméně poznatky o asemblačních faktorech periferního stonku a podjednotky c jsou stále neúplné. Právě za účelem zodpovězení těchto otázek na polích biogeneze a sekundarních rolí savčí ATP syntázy jsme vytvořili KO model katalytické β podjednotky F1 části savčí ATP syntázy (βKO). Tento model byl připraven na pozadí buněčné linie HEK293. Jeho následná charakterizace ukázala, že narušení F1 struktury enzymu vyústilo v nemožnost složení funkčního monomeru a došlo k rozpadu jednotlivých podjednotek. Jediným stabilním asemblačním intermediátem, jenž byl odhalen, byl oktamer podjednotky c, který oproti kontrole vykazoval zvýšenou stabilitu. V...
|
|
|
Molekulární charakterizace faktorů účastnících se tvorby cystové stěny Giardia intestinalis.
Pastyříková, Aneta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
1 Abstrakt Povrch cyst Giardia intestinalis pokrývá silná vláknitá stěna poskytující parazitovi potřebnou ochranu před vnějším prostředím. Materiál cystové stěny se skládá z proteinů a sacharidů. Hlavní sacharid, unikátní β-1,3-N-acetylgalaktosaminový homopolymer (označovaný jako Giardan), je syntetizován z glukózy cytosolickými enzymy indukovanými během encystace. Tato práce se zaměřuje na ověření biosyntézy Giardanu a funkční charakterizaci UDP-N-acetylglukosamin 4'- epimerázy (UA4E), jednoho z enzymů účastnících se syntetické dráhy. Pro tyto účely byl odpovídající gen cíleně odstraněn za využití systému CRISPR/Cas9. Byla získána stabilní buněčná linie, ve které byly odstraněny všechny čtyři kopie genu UA4E. Úspěšnost genového knock-outu byla potvrzena na základě proteomické analýzy. Pomocí fluorescenční mikroskopie jsme pozorovali, že ΔUA4E buňky indukované k encystaci jsou schopny iniciovat encystační procesy a procházet buněčnou diferenciací. U buněk byla pozorována přítomnost ESV váčků a typické morfologické znaky odpovídající cystám. Tato stadia však měla tenkou povrchovou vrstvu a nebyla schopna vytvořit typickou silnou stěnu s fibrilárním vzhledem na jejich povrchu, což vedlo k následné produkci neživotaschopných cyst. Klíčová slova Giardia intestinalis, Giardan, UDP-N-acetylglukosamin...
|
|
|
Nové molekulární nástroje pro manipulaci s genovou expresí Giardia intestinalis.
Horáčková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Horváthová, Lenka (oponent)
Giardia intestinalis je celosvětově rozšířeným parazitickým organismem a původcem průjmového onemocnění člověka a dalších obratlovců. Ačkoliv je známa kompletní sekvence genomu tohoto organismu, o mechanismech regulace exprese jeho genů se ví velmi málo. Spolu s tetraploidním genomem komplikuje tato skutečnost použití řady běžných metod reverzní genetiky. Cílem této práce bylo vyvinout nové nástroje pro manipulaci genové exprese u G. intestinalis. Byly vytvořeny konstrukty pro inducibilní expresi genů regulovanou tetracyklinovým represorem za využití T7 promotoru a endogenního oct promotoru. Dále byl vytvořen knock-out genu cwp1 pomocí technologie CRISPR-Cas9. Za účelem modifikace mechanismů oprav dvouřetězcových zlomů vyvolaných Cas9 endonukleázou u G. intestinalis, byla v buňkách tohoto organismu vyvolána exprese dvou komponent bakteriální NHEJ dráhy, LigD a Ku.
|
|
|
Transdermální permeační in vitro studie krémů s obsahem transkarbamu 12
Dvořáková, Pavla ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Severa, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Pavla Dvořáková Konzultant Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název rigorózní práce Transdermální permeační in vitro studie krémů s obsahem transkarbamu 12 V teoretické části byla přehledně zpracována problematika kůže jako bariéry a problematika akcelerantů transdermální permeace, zejména vlivu jejich struktury na akcelerační účinek. Dále se zabývá transkarbamem 12 a jeho mechanismem účinku, také transdermální aplikací léčiv a elektrickým odporem jako fyzikální veličinou. Experimentální úsek této práce popisuje uspořádání permeačních pokusů prováděných in vitro na prasečí kůži plné tloušťky. Cílem bylo experimentálně podložit a vyhodnotit vztah elektrického odporu kůže a fluxu kofeinu ze suspenze i z krémů s obsahem transkarbamu 12 a také ověřit možnost použití korekce variability výsledků permeačních pokusů předcházejícím pokusem v uspořádání infinite dose. Bylo ověřeno, že čím vyšší je elektrická vodivost kůže, tím vyšší je i průnik kofeinů z donorových vzorků. Pro nekorigované hodnoty fluxů a logaritmickou aproximaci závislosti fluxů kofeinu z krémů na elektrické vodivosti kožních štěpů byly získány korelační koeficienty r = 0,5666 (v sérii P3), r = 0,5106 (v sérii P4) a r =...
|
host ::
RSS.