|
|
Jindřich Šimon Baar and the culture of region Chodsko
Sternová, Marie ; Matějů, Martin (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
Chodský region je bezesporu jedním z nejosobitějších regionu České republiky, který si přese všechny dějinné a politické zvraty zachoval svoji kulturněhistorickou svébytnost a jedinečnost. Stalo se tak díky specifickým geografickým podmínkám a jistým zvláštním aspektům povahy chodského obyvatelstva. Neméně důležitou a podle mého názoru klíčovou funkci pro upevňování a rozvíjení identity a vztahu k vlastnímu regionu má ovšem postava místního duchovního vůdce, člověka, který představuje zosobnění hodnot a idejí dané lokální společnosti. V chodském regionu je takovouto osobností spisovatel a sběratel folklóru Jindřich Šimon Baar. Cílem této diplomové práce je zpracovat kulturologickou syntézu, která bude spojením monografie Jindřicha Šimona Baara a interpretace empirického šetření v chodském regionu. V teoretické části práce se věnuji životu a dílu této významné lokální osobnosti v kontextu kulturněhistorického vývoje chodského regionu, zvláštní pozornost je také věnována fenoménu chodského folklóru a jeho otiskům v každodenním kulturním životě obyvatel. Aplikační část diplomové práce pak tvoří empirické šetření v regionu, které zkoumá životnost Baarova odkazu a prožívání lokální identity obyvatel Chodska. Šetření je doplněno srovnávacím výzkumem provedeným mimo region, který má ukázat předpokládané rozdíly ve...
|
|
|
Graffiti and city, return of emotion into urban space
Levý, Martin ; Matějů, Martin (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
Předmětem diplomové práce je teoretická analýza sociokulturního projevu graffiti. Pokoušíme se zde složit obraz zkoumaného jevu blízký kubistickému náhledu na svět, kde jednotlivé fasety na obraze zobrazují předmět v různých polohách a náhledech zároveň. Motivem k napsání této práce byla snaha alespoň částečného porozumění důvodů výskytu graffiti v dnešní společnosti a prostředí a zároveň zasazení jevu do širšího rámce moderní doby. Naše práce se opírá o interdisciplinární přístup a zdůrazňuje holistický pohled ke zkoumanému jevu. Uvedený projev se snažíme nahlížet a analyzovat z více pohledů. Práci tvoří trojice relativně nezávislých částí, ve kterých se z různých úhlů pohledu zabýváme jevem graffiti. V první části analyzujeme jev především v kontextu města. Analýza je zaměřena zejména na urbánní prostředí a velkoměsto epochy moderní a jeho vnímání. Domníváme se totiž, že graffiti je s velkoměstským prostředím úzce propojeno. Z něho totiž vychází, čerpá svou sílu, na ně reaguje. Bez kontextu velkoměsta epochy moderní lze podle našeho názoru uvedený projev těžko charakterizovat. V druhé části se zabýváme graffiti z hlediska uměleckého diskursu epochy pozdně moderní. Rozebíráme v ní úlohu vizuality graffiti v umění a její možný přesah do sféry oficiálního umění. Pokoušíme se zde analyzovat, jak dalece lze...
|
|
| |
|
|
Beer culture in Czech society
Soudková, Jitka ; Czumalo, Vladimír (referee) ; Matějů, Martin (advisor)
Žízeň je přirozeným a věcným duvodem, že lidé pijí. V okamžiku, kdy uspokojujeme tuto potřebu; dostaví se libý pocit. Tím libější, čím příjemnější jsou vlastnosti nápoje. Přitom rozeznáváme ruzné stupně lahodnosti rozmanitých nápoju a nejednou pijeme bez prvotní přirozené příčiny; pro rozkoš z pití a vyzkoušenou chuť nápoje. Že Češi vždy rádi kvasili a poseděli ve své oblíbené hospodě při dobrém pivečku, dosvědčují skoro všichni dějepisci. Kořeny těchto zařízení jistě sahají velmi hluboko, hospody mají svou bohatou historii a skýtají mnohý užitek i lecjakou radost dodnes. Pro někoho je čas strávený v hospodské společnosti něčím, co má svuj zvláštní smysl a význam. Okamžik, v němž se oprošťuje od všedností a zbavuje stresu. V němž i obyčejný člověk muže najít kus ztraceného sebevědomí. Pobyt v hospodě je součást rituálu, kde hlavní roli nehraje alkohol, ale společnost, hovor, zábava, dobrá nálada a uvolnění. Hospoda je místem nenadálých happeningu a her. Vždycky se tu odehraje něco neobvyklého, udivujícího, obveselujícího. V hospodském prostředí vládne nezávazná atmosféra tlachu, žvástu a nevážnosti. Padají hráze a bariéry. Je nám jasné, že pivní a hospodská kultura je široké téma, dotýkající se téměř všech oblastí lidského života. Alkoholem bychom se mohli zabývat z pohledu právnického, finančního,...
|
|
|
Industrial music
Rychlík, Martin ; Kuška, Martin (referee) ; Czumalo, Vladimír (advisor)
V předkládané DP, určené k obhajobě na Katedře kulturologie FF UK, jsem se pokusil shrnout důležité aspekty ve vývoji jednoho druhu moderní hudby, který bývá nazýván industriálem, a jeho nejpřístupnější taneční odnoži tzv. Electronic Body Music (EBM). Domnívám se, že zvolený postup ukázal na mnoho zajímavých faktů, které vesměs akademická obec (dokonce i odborná muzikologická) nebere v potaz, přestože je třeba obracet zrak i k nejnovějším a různorodým formám kultury. 84 V DP jsem přiblížil stěžejní publikované práce k tématu, definoval pojem této hudby, představil její historii a význačná hudební alba, přičemž jako případovou studii jsem zvolil slavnou skupinu Front 242, jejíž další přiblížení je též náplní příloh. Důležitou součástí je ukázka, jak funguje EBM tvorba a komunita, v čem je specifická, jací jsou lidé, kteří takovou muziku poslouchají a jaké má tento hudební styl obsahy. Otázkou zůstává, jak by se s fenoménem EBM vypořádali odborní muzikologové, kteří se elektronickou hudbou zabývají na obecnější rovině: "Hudba a elektronika současně jako nový Gesamtkunstwerk nebo komerce a zastírání ne-umění anebo snaha o nové jako výraz doby?" ptá se například hudební sociolog Miloš Schnierer (1995:63). Tento text by si samozřejmě zasloužil další pokračování, tím spíše, že jsem si vědom prostoru k dalšímu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fairy tales in Czechoslovak cinematography
Vondráčková, Lucie ; Czumalo, Vladimír (advisor) ; Hubáček, Ondřej (referee)
Předmětem mé rigorózní práce je teoretická analýza filmové pohádky jako sociokulturního jevu. Zvláštní pozornost jsem věnovala nejen charakteristice žánru filmové pohádky a jejímu vývoji ve druhé polovině dvacátého století, ale také terénnímu výzkumu. Zabloudila jsem několikrát mezi ty nejdůležitější. Mezi pohádkové tvůrce. Nemohla jsem sice všem klást stejné otázky vzhledem k jedinečnosti jejich charakterů a profesí, ale předpoklady, které jsem si dovolila anticipovat se mi i tak vrátili silou bumerangů jako liché i oprávněné. Nutno říct, že to byla akce velice dobrodružná a podnětná. Podle mého názoru sehráli významnou roli při realizaci těch nejpovedenějších filmových pohádek vynikající režiséři. Proto jsem právě těmto tvůrcům věnovala jednu celou kapitolu. Jsem si vědoma toho, že toto téma vyžaduje také empirickou analýzu. Proto závěr mé diplomové práce tvoří kvalitativní rozhovory s lidmi, kteří zásadním způsobem vývoj české filmové pohádky ovlivnili a mají tedy v tomto oboru dlouholetou zkušenost. Tendence dnešních dnů k předpovídání budoucnosti z karet, neuvěřitelná koncentrace vykladačů z ruky na každé hlavní třídě větších měst, bezzubé neštěstí rozmazlených třicátníků, kteří si vlastně pravé utrpení ani nedokáží představit, to vše mě vedlo k zamyšlení, co vlastně chybí. Napadla mě tradice. Navíc s...
|
|
|
Cultural landscape and small sights round the Křivoklát region
Wencelová, Karolina ; Czumalo, Vladimír (advisor) ; Kuška, Martin (referee)
Ve své diplomové práci se zabývám drobnými památkami. Téma drobných památek jsem uchopila z několika hledisek, z hlediska památkové péče, dějin umění a fenomenologického vymezení pojmu místa. Výsledkem aplikace interdisciplinárního přístupu je kulturologická syntéza. S fenoménem drobných památek neoddělitelně SOUVISI pojem kulturní krajina. Budu se zabývat i vývojem a tvorbou kulturní krajiny, a to jak obecně, tak i v souvislosti s drobnými památkami. Kulturní krajina je v současné době poměrně diskutovaný problém. Oživení kulturní krajiny se v České republice v posledním desetiletí věnuje několik speciálních programů. 1 V poslední době bylo vydáno několik publikací, které se tohoto tématu dotýkají.2 Nezůstávám pouze u obecné teorie týkající se drobných památek a kulturní krajiny. Druhou část své práce věnuji analýze výskytu drobných památek v konkrétní lokalitě, která se nachází v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Jelikož v této oblasti lidé o drobné památky aktivně pečují, zjišťuji, jak obnova drobných památek a péče o kulturní krajinu v této konkrétní lokalitě probíhá a jaký vztah mají k drobným památkám a ke kulturní krajině představitelé obcí a různých institucí.
|
|
|
The tramping
Tyslová, Irena ; Czumalo, Vladimír (advisor) ; Matějů, Martin (referee)
Trávit volný čas v přírodě není pro člověka v moderní a postmoderní době nic neobvyklého. Lidé se s posunem od feudalismu přírodě vzdálili, pro většinu přestala být práce svázaná s pobytem na polích a v lese. Romantismus pak zdůraznil emocionální prožívání spojené s pobytem v přírodě. Městský člověk se do ní utíká, aby se zde věnoval činnostem, které vyvažují jeho každodennost a pomáhají mu regenerovat síly ztracené v pracovním procesu. Ve všech zemích západního civilizačního okruhu je běžné provozovat v přírodě řadu sportů různé náročnosti nebo v ní pouze relaxovat. Ale pouze v České republice se jako volno časová aktivita vyvinul a ujal tramping. O víkendech se lidé převlékají do úborů sestávajících z prvků připomínajících Indiány, kovboje, zlatokopy a vojáky všech armád světa a vyjíždějí na chaty, ale častěji se vydávají tábořit do volné přírody. Rozdělávají ohně třením dřev, říkají si přezdívkami, jedí konzervy, soutěží, hrají na kytary, či se jen tak toulají a zcela naivně se přátelí se všemi podobnými jedinci. V neděli doma odloží převlek i přezdívku a umytí a osvěžení se opět vydají do práce. Jejich počínání má za více než pětaosmdesát let existence trampingu obrovské množství podob, zároveň ale i svá přísná pravidla. Ve všech, kteří byli trampingem v uplynulém století zasaženi, zůstávají vzpomínky...
|
guest ::
