|
|
Desatero (Ex 20 a Dt 5): Exegeze, zasazení v kanonickém a historickém kontextu a teologický profil
Polcer, Josef ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce představuje základní exegezi starozákonního biblického textu ve druhé knize Mojžíšově 20. kapitole a v páté knize Mojžíšově 5. kapitole. Snaží se zařazení do historického rámce s přihlédnutím k základním teologickým důrazům. Z velké části vychází z historicko-kritického přístupu, který odhalil formování textu v průběhu dějin a jeho ukotvení v rámci starozákonního kánonu. Téměř s jistotou lze říci, že konečný text Desatera je zasazen do tzv. deuteronomistického dějepravného díla, které je specifické právě svým jazykovou terminologií a teologickými akcenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kázání na žalmy
Horák, Martin ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
1 Anotace Práce se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je možné v církvi kázat na biblické žalmy. Ukazuje, jakým způsobem je možné žalmy chápat jako Boží slovo, a tedy vhodný základ pro kázání. Prokazuje dále, že žalmy mohou být oprávněně užity ke kázání, navzdory tomu, že liturgickým určením žaltáře byla modlitba. Práce ukazuje, jaké tematické, literární a rétorické možnosti žalmy poskytují pro tvorbu kázání. V závěru na třech příkladech z kazatelské tvorby církve předkládá ukázku využití těchto možností. Cílem této práce je prokázat, že žalmy jsou nejen možným základem křesťanského kázání, ale poskytují pro kázání specifické možnosti. Klíčová slova kázání homiletika žalmy Starý zákon hermeneutika
|
|
|
Rhetorics and Hermeneutics of Blessing and Curse in Pentateuch
Sidorova, Elena ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent) ; Dubbink, Joep (oponent)
iv Anotace Požehnání a kletby představují komplexní fenomény, jež předpokládají blízký vztah mezi jazykovou aktivitou a skutečností. Žehnající a proklínající řeči, jež se nacházejí v Pentateuchu, jsou prosloveny Bohem nebo lidmi při různých příležitostech. Analýza rétoriky těchto řečí ukazuje, že požehnání a kletby závisejí na několika faktorech a předpokládá se, že dojdou nějakého naplnění. Na základě požehnání a kleteb obsažených v nebiblických textech si můžeme utvořit obecnou představu o tom, jak starověcí lidé chápali požehnání a kletby a jak se je snažili používat ve svůj prospěch. Studium požehnání a kleteb jako náboženských jevů existujících v rozmanitých kulturách ukazuje, že tyto řečové akty byly chápány jako účinné prostředky umožňující různým způsobem ovlivnit lidský život. Analýza různých aspektů požehnání a kleteb, tj. z jakého důvodu někdo (kdo?) říká něco (co?) někomu (komu?), aby tak něco způsobil (co a kdy se to uskuteční?), a také jak to daná osoba říká, umožňuje odvodit specifickou gramatiku požehnání a kleteb, která přispívá k lepšímu pochopení mechanismů a funkce požehnání a kleteb v Pentateuchu i nebiblických textech. V Pentateuchu se požehnání a kletby objevují jako závazky Boží vůle a předpokládají objektivní realitu. Požehnání a prokletí představují dvě základní alternativy nebo...
|
|
|
Přikázání "Nezabiješ" v sémantickém poli sloves pro usmrcení ve Starém zákoně
Blehová, Ivana ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce je analýzou pěti hebrejských sloves vyjadřujících zabití a jejich překladů čtyřmi českými překlady Bible. Účelem práce je na základě kontextů, ve kterých jsou slovesa užívána v Pentateuchu, určit jejich významové odstíny a vymezit místo, které v jejich rámci zaujímá sloveso šestého přikázání ("Nezabiješ"). Zároveň si tato práce klade za cíl prozkoumat míru, s jakou české překlady zohledňují diverzitu zkoumaných sloves. Bylo zjištěno, že sloveso užité v šestém přikázání se vztahuje na úzký okruh kontextů a jeho význam je velmi specifický. Ze zkoumaných překladů tento fakt nejlépe reprodukuje Český studijní překlad.
|
|
| |
|
|
Dějinné, kulturní a symbolické hranice starověkého Izraele
Kůrka, Rostislav ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Tato práce se pokouší prozkoumat chápání hranic starověkého Izraele a jejich rozsah na základě biblického podání. Výchozím bodem je prozkoumání samotného pojmu "hranice" a jeho významu ve Starém zákoně. Práce operuje jak s hranicí geografickou, tak s hranicí kulturní či etnickou na základě archeologických nálezů a materiální kultury. Srovnáním s mimobiblickými nálezy se pokouší odhalit, nakolik jednotlivé texty vymezující Izrael reflektují možnou dějinnou skutečnost. V případě, že se hranice vymezená textem zdá být spíše symbolickou, zabývá se práce možnými důvody takového určení starověkého Izraele a hledá možný vliv politické či náboženské agendy, dějinné situace či mýtu na jednotlivá určení.
|
|
|
Víra inspirovaná živým stvořením podle Žalmu 104
Čmelík, Pavel ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá strukturou Žalmu 104 a rozdílnými variantami jeho dělení v podáních různých autorů. Kromě toho je zaměřena i na komparaci překladů vybraných míst, jež se týkají živého stvoření. Zaměřuje se i na překladové varianty vybraných hebrejských, řeckých a latinských názvů zvířat do češtiny (kozorožec, daman). Kromě toho porovnává Žalm 104 s egyptským Achnatonovým Chvalozpěvem na Slunce i s podobnými texty Starého zákona, jež se zaměřují na stvoření. Ve Starém zákoně jde především o porovnání se zprávou o stvoření v Gn 1, dále s některými dalšími tzv. stvořitelskými žalmy (Ž 8, Ž 19 a Ž 146) a s kapitolami Jb 38-41. Kromě mnoha tematických podobností v uspořádání těchto textů jsou v práci zmíněny také významné rozdíly v jejich žánrech. Zatímco Žalm 104 je chválou v osobním vztahu člověk - Bůh, zpráva o stvoření v Gn 1 je neosobním vyprávěním o Bohu a v případě Jb 38-41 jde o napomínající řeč Boha k člověku. Při hlubším zamyšlení nad Žalmem 104 a srovnávanými texty včetně dalších, které zde nebyly podrobně rozebírány, se jeví jako nápadná souvislost Žalmu 104 se zprávou o potopě v Gn 7-9 a se stvořitelskými mýty z Mezopotámie. Práce se dále věnuje otázce mýtického, metaforického a reálně zoologického pojetí živých tvorů v žalmech. V této souvislosti se podrobněji zabývá livjátanem, lvem a...
|
|
|
"Tuto zemi dám tvému potomstvu" (Gn 12,7): Dar země jako téma Starého zákona
Michnová, Jaroslava ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce mapuje téma země v rámci hebrejského kánonu. Od základního rozdělení na jednotlivé významy slova spolu se stručnou charakteristikou a statistikou výskytů těchto jednotlivých významů v kánonu, přes podrobnější zaměření na jeden z významů slova, a to na Zemi zaslíbenou. Téma je sledováno z hlediska obsahu a teologického významu s ohledem na dějovou linii textu. Pozornost je zaměřena na jednotlivé výskyty slova v hebrejském textu, na jejich specifika, ale i na spojující prvky z perspektivy celého kánonu Hebrejské bible.
|
|
|
Hospodin je král - starozákonní metafora ve světle kognitivní lingvistiky. Kognitivněsémantické a translatologické interpretace.
Procházková, Ivana ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Karlík, Petr (oponent)
Práce využívá metod kognitivní a kulturně orientované lingvistiky k popisu významu starozákonní metafory Hospodina-krále. Navazuje na práce G. Lakoffa, J. Johnsona M. Turnera, G. Fauconiera a práce českých kognitivních lingvistů (zejména I.Vaňkové. Na starozákonní hebrejský text aplikuje teorii konceptuální metafory, teorii mentálních prostorů, teorii konceptuální integrace a některé teorie kognitivní sémantiky (např. teorii prototypu/stereotypu). V žalmech popisuje autorka práce význam metafory Hospodina- pastýře, Hospodina-válečníka, Hospodina-lva a Hospodina-orla jako dílčích poloh metafory krále. Význam je mj. popsán prostřednictvím tzv. generických příběhových struktur (GPS). Jsou to abstraktních narativních struktury, které autorka izolovala v textech, konstituují se ze zdrojových domén (pastevectví, válka, lev a orel) a opakovaně se podílí na strukturaci metaforických vyjádření. Metody kognitivní a kulturně orientované lingvistiky jsou dále využity k analýzám a interpretacím žalmu 44, žalmu 76 a oddílu Pláč 3,1-24. Na provedené analýzy a interpretace navazují v poslední části práce funkcionalisticky pojaté překlady. Autorka tak v překladu starozákonních hebrejských textů uplatňuje funkcionalistické teorie překladu (Ch. Nordová, P. Kußmaul aj.) a zejména tzv. principy didaktického modelu...
|
|
|
Zavrhnutie Saula: 1 Sam 15 z naratologickej perspektívy
Radochová, Eva ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Anotácia Táto práca sa zameriava na rozbor 1 Sam 15 pomocou naratologickej metódy. Po nacrtnutí doterajších výsledkov historicko-kritického skúmania ohladom tohto textu a predstavení teórie naratológie a jej literárneho prístupu, sa venuje detekcii a popisu naratologických štruktúr a stavebných blokov 1 Sam 15 - ohranicenia naratívu, popisu zápletky, postáv, fokalizácie a štýlu tohto naratívu. Klúcové slová starozákonný naratív - naratívna analýza - zápletka - postava - 1. kniha Samuelova - král Saul
|
host ::
RSS.