|
|
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
|
|
|
Kazatel a exemplum mezi učeneckou a lidovou kulturou raného novověku
Tomášek, Vojtěch ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce)
Tato studie rozebírá dvě specifické kategorie sociální a kulturní historie, kterými jsou kazatel a exemplum. Vychází z šesti českých barokních kázání, která byla vydána v 17. a 18. století, speciálně z těch částí, které obsahují krátké mravokárné příběhy nazývané exemplum. Exempla zde analyzuje v jejich orální formě jako prostor komunikace mezi kazatelem a jeho posluchači a v širším kontextu i jako prostor komunikace mezi lidovou a učeneckou kulturou. Exempla obsažená v kázáních zde prezentuje jako specifické raně novověké médium. Snahou této práce je poukázat na některá specifika této komunikace, zejména snahu kazatele reformovat některé aspekty každodenního života venkovského lidu. V našem případě se konkrétně jedná o každodenní soužití mezi mužem a ženou a s tím související problémy pijáctví, domácího násilí, sexuality či rozdělení genderových rolí. Dále se také snažíme poukázat na dva specifické způsoby komunikace, pomocí kterých se kazatel snaží reformovat lidovou kulturu, a to bud' formou přímé satiry nebo specifického výkladu rituálu. V druhém případě se snažíme poukázat na kazatelův specifický výklad rituálu, při kterém se mění jeho pozitivní význam. Z toho vyplývá i kazatelova hlavní snaha přesvědčit své lidové posluchače o nesmyslnosti konkrétních léčebných a magických rituálů. Hlavní myšlenka...
|
|
|
Prostor a čas v knežských denících českého baroka (příspěvek ke studiu jednoho typu pramene)
Wolf, Jiří ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Svatoš, Martin (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Zdá se mi pochopitelnou radost jednoho z největších historiků 20.století Fernanda Braudela nad těmi rukopisy, které před ním nikdo nebo skoro nikdo nestudoval./1/ Lásku k neprozkoumaným manuskriptům s ním sdílel také jiný velký historik Johann Huizinga, jenž se sice vyznal ze svého okouzelní netištěným pramenným materiálem, neodpustil si však do knihy "Wege der Kulturgeschichte" vložit také varování před nezřízeným pronikáním v málo známé prameny, bez jasné představy toho, co v nich má být vlastně zkoumáno.!2/ Tohoto nebezpečí (které pro mne vždy bylo a stále vskutku je nebezpečím) jsem se snažil vyvarovat důrazem na teoretickou podloženost své práce, ačkoliv lze jen obtížně svazovat teoretické otázky historické vědy s konkrétními prameny. Jde však možná o jednu z cest jak ve vlastním vědomí narušit zažitá schémata vytvořená literaturou, která nemusí směřovat ani k ověřování údajů v primárních pramenech, ani se nezbytně nevyrovnává s noetickými a dalšími teoretickými problémy studia historie a která bez hledání a nezbytného tápání předkládá čtenářům minulost jako factum brutum.
|
|
|
Turnovští františkáni v barokním období (1651-1763)
Novotný, Robert Radim ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Záměrem předkládané diplomové práce je na základě několikaletého badatelského výzkumu, ústícího v publikování dílčích výsledků zejména v regionálním sborníku,1 podat pokud možno definitivní zprávu o prvním století působení františkánů v Turnově, resp. v celém regionu. Studium působení řeholních institucí v českých zemích v období raného novověku má svůj význam hned z několika důvodů. Čím menší podíl z tehdejší celkové populace řeholní komunity počtem svých členů představovaly, tím větší význam a vliv na vývoj prakticky všech složek společnosti už jen svojí existencí získávaly. Konečně i soudobé rčení konstatovalo, že kláštery jsou ve světě a svět v klášterech. Stejně tak se bezpochyby dá souhlasit s Martinem Elblem, že řeholní komunity byly více či méně věrným obrazem celé společnosti a obě složky se navzájem ovlivňovaly.
|
|
|
Prameny k dějinám napoleonských válek v rodinných archivech Kinských. K českým předkům knížete Józefa Poniatowského
Švehelka, Ondřej ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Bělina, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce sleduje dva vzájemně provázané cíle. Prvním z nich je postihnutí dějin starého a významného českého rodu Kinských v osmnáctém století a za napoleonských válek, což má podpořit druhý, hlavní cíl, a sice popsat životní osudy několika předků polského knížete a vojevůdce Józefa Poniatowského, který sloužil v Napoleonových vojskách, a který padl roku 1813 v bitvě u Lipska. Těmito předky byli jeho rodiče Andrzej Poniatowski a Marie Terezie Kinská, a dále její otec Jan Leopold Kinský z chlumecké hraběcí rodové větve. Andrzej Poniatowski a Leopold Kinský vykazují určitou podobnost - oba byli neprávem zastíněni; zatímco Andrzej svým synem, tak Leopold svými slavnějšími předky, kteří významně zasahovali do osudů habsburské monarchie na konci sedmnáctého a v první polovině osmnáctého století. Z tohoto důvodu bych chtěl také poukázat na význam těchto dvou mužů.
|
|
| |
|
|
Historik Jan Florián Hammerschmidt a jeho práce s prameny. (Na příkladu díla Prodromus Gloriae Pragenae)
Ciglerová, Jana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je venována spisu Jana Floriána Hammerschmidta (1652-1735) Prodromus Gloriae Pragenae. Práce podrobne predstavuje strukturu a obsah tohoto duležitého díla barokní historicko-topografické literatury a snaží se vystihnout specifika zpracování tématu zejména ve srovnání s autorovým dalším, pouze rukopisným, dílem o Praze Historia Pragensis. Težište práce pak tkví nejen v nastínení množství a ruznorodosti využitých zdroju informací, ale predevším ve zhodnocení autorovy práce s prameny a historiografickou literaturou. Na rade prípadu pak dokládá jeho kritický ci nekritický prístup k predchudcum i zpusob vlastní badatelské práce.
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
|
Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, český šlechtic a exulant
Mauleová, Blanka ; Bobková, Lenka (oponent) ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce)
Zatímco jméno a osobnost Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic jsou v naší zemi všeobecně známy, jeho mladší bratr Jan Jiří není příliš známý ani mezi zájemci o historii. Na rozdíl od Kryštofa se totiž nezapsal do dějin žádným významným činem a jeho život nebyl natolik pestrý nebo dramatický, aby upoutával pozornost. Na jeho smrti nebylo nic zvláštního, není ani známo přesné datum jeho úmrtí ani místo, kde je pochován. Svým způsobem života se výrazně neodlišoval od svých současníků ze stejného prostředí a společenské vrstvy. Na rozdíl od nich si však v průběhu čtvrt století vedl záznamy o soudobých událostech i osudech vlastní rodiny. Jeho Paměti tak rozšířily řadu osobních svědectví z pobělohorských Čech. Navíc se záhy, po odchodu autora za hranice, staly jednou z nečetných dobových reflexí a výpovědí z pera českých exulantů. Jan Jiří Harant má pro české historiky raného novověku význam také jako autor krátkého spisku o životě Kryštofa Haranta. Ačkoliv je toto několikastránkové dílko, zamýšlené Janem Jiřím jako úvod k jeho překladu bratrova cestopisu do němčiny, nesouvislé a útržkovité, obsahuje několik pozoruhodných informací o Kryštofu Harantovi. l Vztahují se převážně k jeho působení na dvoře Rudolfa II. a některé z nich jsou spíše anekdotické povahy.
|
|
|
Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, český šlechtic a exulant
Mauleová, Blanka ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Důsledky stavovského povstání a jeho porážky zasáhly výrazně do osudů nesčetných českých jednotlivců i celých rodin. Kromě všech, kteří se nějakých způsobem na povstání podíleli, byli nakonec postiženi i ti evangelíci, kteří na něm neměli žádnou účast. Rekatolizační opatření vrcholící mandátem o obnově jednotného náboženského vyznání v Čechách z roku 1627 postavila veškeré nekatolíky z řad svobodného obyvatelstva před nelehkou volbu, zda přestoupit ke katolickému vyznání nebo odejít ze země. Většina dala přednost pobytu v domácím prostředí, přesto odešlo ze země poměrně velké množství lidí. Mezi nimi se vyskytovala celá řada pozoruhodných osobností. Některé z nich se svými činy skutečně zapsaly do českých i evropských dějin a těší se značnému zájmu jak historiků, tak i široké veřejnosti. Největší část emigrantů však nebyla za svého života v Čechách příliš známa; žili celkem běžným životem v rámci svého společenského postavení až do stavovského povstání. Po odchodu za hranice pokračovali ve své skromné a nenápadné životní dráze. Jen málo z nich se nějakým způsobem vydělilo z nepřeberného množství neznámých a zapomenutých vystěhovalců. Jedním z nich je Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, mladší bratr mnohem slavnějšího Kryštofa Haranta. Zatímco širší veřejnosti je povědomé nanejvýš jeho rodové jméno, mezi...
|
host ::
RSS.