|
|
Elektronická taneční scéna jako obraz životního stylu
Syslová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Práce se zabývá fenoménem posledních tří desetiletí v oblasti zábavy a volného času mladých lidí ? světem elektronické taneční hudby. Původně experimentální produkce hudby využívající pouze elektronických přístrojů, se od konce 80. let 20. století rozvinula do celosvětově rozšířeného hudebního proudu, který se ve svém rámci rozdělil na desítky subžánrů. Ve své práci sleduji hlavní tři z nich, freetekno, drum and bass a house, a popisuji je na úrovni strukturálních prvků ? myšlenka, hudba, prostor, drogy, tanec. Práce dále předkládá výstup z antropologického výzkumu, při kterém mi byly hlavními výzkumnými metodami zúčastněné pozorování, rozhovory s informanty a sběr dotazníkových dat. Výzkum byl založen na hypotéze, že příznivci každého z jednotlivých tří zvolených hudebních proudů se mezi sebou liší nejen v rovině ekonomické a sociální, ale také v oblasti životních postojů a názorů. Teoretickým východiskem mi byla teorie Communitas předložena veřejnosti Victorem Turnerem v jeho knize Průběh rituálu z roku 2004.
|
|
|
Kritik Emanuel Siblík, osobnost a dílo
Kocourková, Lucie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Tato práce přibližuje život a dílo významného českého tanečního kritika a estetika působícího předevsím mezi dvěma světovými válkami, Emanuela Siblíka. Podává obraz o jeho profesních aktivitách a publicistické činnosti. První polovina se zabývá biografií a publikační činností, je zde rozebráno jeho myčlenkové zázemí a vztah k zásadním změnám, které probíhaly v tanečním umění dané doby. Druhá část ukazuje na příkladech jeho tvorby autorův publicistický styl a vtah ke konkrétním představitelům tanečního umění.
|
|
|
Taneční tvorba na Zábřežsku
Kuzník, René ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Bakalářská práce "Taneční tvorba na Zábřežsku" by měla čtenáři přiblížit vývoj tance v této oblasti od historie po současnost. Zároveň také přináší informace o založení zdejší Základní umělecké školy a jejím současném fungování.
Mapuje také veškeré volno-časové a vzdělávací instituce, které se v Zábřehu nacházejí, a které může veřejnost navštěvovat. V neposlední řadě dává možnost nahlédnout pod pokličku jednoho z pedagogů tance na zdejší ZUŠ, představuje jeho taneční tvorbu, poznatky a zkušenosti. Práce také dává podnět k zamyšlení o podstatě a důležitosti pedagogické činnosti na ZUŠ.
V prvních kapitolách se seznamujeme se vznikem ZUŠ Zábřeh, jejich prvních vyučovacích předmětech a úskalích, které tehdejší vedení školy muselo vyřešit. Týkalo se to zejména odpovídajících prostor a vhodného pedagogického obsazení. Postupně se dostáváme do dnešní doby a k tomu, jaká je škola dnes.
Práce také čtenáře upoutá taneční tvorbou na ZUŠ, detailním popisem jednotlivých projektů, které se na škole podařilo zrealizovat. Celkovou představu dotváří barevné fotografie.
Dále práce podává také zevrubné informace o zábřežských poměrech, možnostech a kulturních vyžitích, které toto město veřejnosti nabízí.
|
|
| |
|
|
Problematika tanečního managementu
Kolda, Martin ; JANEČEK, Václav (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
První část práce mapuje historický vývoj všeobecného managementu, současné teorie a výstupy a strukturální rozdělení základních manažerských úkolů a funkcí. Snaží se zdůraznit znalosti, zkušenosti, poučení z chyb a nejužitečnější principy, které pomohly průkopníkům v ostatních oborech k jejich úspěchu. Dále se práce věnuje managementu divadelního umění, analyzuje problematiku uměleckého řízení, jeho význam pro umělce a rozdělení manažerských pozic v divadle. Poslední část této práce zpracovává strukturální rozbor manažerských povinností potřebných pro úspěšnou realizaci daného podnikatelského/uměleckého záměru. Jedná se o schéma vybudované na základě poznatků získaných studiem teorií všeobecného, kulturního a divadelního managementu a praktických zkušeností autora, které se zaměřuje především na oblast plánování, produkce, marketingu a financování realizovaného projektu.
|
|
|
Profese tanečního mistra v Čechách ve 20. století
Zilvarová, Daniela ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Magisterská práce podává přehled o profesi tanečního mistra v Čechách v 20. století s letmým přesahem do současnosti. Autorka volně navazuje na téma, které prozkoumala v rámci historického období 19. století v bakalářské práci. Zabývá se vstupními předpoklady, které musel jedinec splňovat, aby se mohl této profesi věnovat. Práce také pokrývá jednotlivé aspekty související s pořádáním tanečních kurzů i odlišný způsob jejich organizace (v režii tanečního mistra v rámci tanečních škol i mimo ně, či v režii pořadatele, kde sehrává taneční mistr pouze roli pedagoga). Profese tanečního mistra je dále analyzována s přihlédnutím k jednotlivým činnostem, které učitel společenského tance ve 20. století vykonával. Cílem bylo také získat představu o společenském postavení tanečního mistra a prestiži tohoto povolání.
|
|
|
Nahota v tanci
Kršiak, Pavol ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (oponent)
Autor se ve své práci zamýšlí nad tématem nahoty v tanci. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V prní kapitole se autor zabývá pojmem nahota obecně. Ve druhé kapitole přechází k tématu nahoty ve stručném přehledu dějin. Tato kapitola je rozdělena do sedmi podkapitol, podle daného období nebo oblasti. Třetí kapitola se zabýbá nahotou v tanečním umění. Pak následuje shrnutí hlavního tématu, kde se autor pokouší definovat polohy nahoty v tanci, přičemž používá příklady z taneční historie. Obsahem práce jsou také rozhovory s tanečnými umělci z Čech a Slovenska. Záměrem práce autora je příblížit fenomén nahoty v tanci jako kontroverzního tématu.
|
|
| |
|
|
Vývoj českého neprofesionálního scénického tance 1968 - 1989
Bitterová, Jana ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Němečková, Elvíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá českým neprofesionálním scénickým tancem
v období let 1968 - 1989 a krátce uvádí do situace v oboru v letech
předchozích. Vysvětluje systém institucí zastřešujících neprofesionální
(nejenom scénický) tanec a náplň jejich činnosti. Pojednává o
neprofesionálním scénickém tanci jako o komplexním oboru se specifickým
vztahem ke státnímu zřízení i k ostatním kulturním a uměleckým projevům.
Shrnuje samotnou činnost v oboru, představuje nejvýznamnější představitele
a akce, především přehlídky. Za výchozí bod práce slouží zejména
periodikum Taneční listy, a tak zároveň poskytuje informace o podobě a
rozsahu dobové taneční reflexe. V rozmanité oblasti neprofesionálního
scénického tance poukazuje na hlavní trendy, které se v něm vyvíjely.
|
|
|
65 let katedry tance HAMU
Štindlová, Eliška ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent)
Tato práce zprostředkovává ucelený pohled na problematiku založení katedry tance Akademie múzických umění v Praze komparovanou s celkovou situací v českém tanečním školství, přičemž ústřední pozornost je věnována koncepci výuky s jejími nuancemi a diskrepancemi. Kromě výčtu jednotlivých oborů a osvětlení základní problematiky týkajících se jednotlivých oborů a jejich historického vývoje, se lze seznámit s institucemi, které s katedrou kooperovaly. Stranou, však nezůstává ani vymezení jednotlivých forem výuky, společně s postižením významných mezníků v historii katedry jakými lze chápat, např. udělení čestných doktorátů. Součástí práce jsou rovněž stručné životopisy osobností, kterým byla v rámci katedry tance AMU udělena akademická hodnost (profesura či docentura).
|
host ::
RSS.