|
|
Webové rozhraní pro měřicí modul
Łabudek, Daniel ; Kuběna, Tomáš (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce řeší návrh a implementaci webové aplikace pro měření analogových vstupů a nastavování a měření digitálních vstupů a výstupu měřicího modulu na bázi mikrořadiče ATMEL ATMEGA 64. K připojení k internetu je použit modul LanReach firmy Connectone. Změřené hodnoty jsou zobrazeny na WWW stránkách nebo odeslány v e-mailové zprávě.
|
|
|
Měřicí systém s připojením na internet
Dobrovolný, Petr ; Kozák, Tomáš (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením a distribucí dat pomocí mikrokonroléru ATMega64. Připojení měřicího systému do komunikační sítě je pomocí Ethernetového řadiče ENC28J60. Pro přenos dat k uživateli jsou využity komunikační protokoly TCP/IP. Zobrazování dat je řešeno protokolem HTTP pomocí kódu HTML. Pro přístupu k datům se využívají webové prohlížeče. Vkládání webové stránky je možno doplnit aktuálními analogovými a digitálními hodnotami pomocí tagů vytvořených pro tento měřicí systém.
|
|
|
Laboratorní model technologického celku
Macej, Maroš ; Pásek, Jan (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
V práci je vytvorený model obehovej mlynice cementu v programe Control Web. Model obsahuje ako logické tak aj dynamické prvky. V modele sa nachádzajú štyri sústavy. Tri sústavy prvého rádu sú regulované pomocou PI – regulátora, štvrtá je regulovaná PSD – regulátorom. Regulátory boli navrhnuté v programe Matlab s použitím sisotoolu a simulinku.
|
|
|
Laboratorní model stroje pro výrobu plošných spojů
Posekaný, Jan ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Výroba plošných spojů pomocí tříosé CNC frézky je vhodná především pro malosériovou výrobu. Frézka je tvořena třemi osami, které jsou ovládány krokovými motory. Řízení zajišťuje PC s připojenou řídící elektronikou komunikující po sériové lince. Vstupní data jsou exportována z návrhového software Eagle. Jádrem řídící jednotky je procesor z rodiny AVR ATMega16, pro drivery motorů pak ATMega8. Přenos mezi PC a zařízením je realizován pomocí virtuálního komu přes USB.
|
|
|
Mikropočítačový termostat I
Valíček, Josef ; Hynčica, Ondřej (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat ideový návrh mikropočítačově orientovaného pokojového termostatu, použitelného k regulaci teploty v domech nebo bytech. V návrhu pokojového termostatu jsou zohledněny požadavky na vyráběné termostaty a regulaci teploty v domech. Výsledkem ideového návrhu je elektrické schéma, podle kterého by bylo možné termostat sestavit. Těžištěm práce je návrh pokročilých algoritmů použitelných pro regulaci teploty v místnostech a srovnání algoritmů na termodynamickém modelu místnosti. Vybraný algoritmus byl implementován do vývojového kitu s mikroprocesorem Rabbit 2000TM a následně byla jeho funkčnost ověřena na reálném objektu. Posledním bodem práce je vyhodnocení výsledků a výběr nejvhodnějšího algoritmu regulace teploty pro navržený termostat.
|
|
|
Řídicí systém technologického úseku varna
Šulc, Martin ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Prostudování potřebné teorie z oblasti pivovarnictví. Na základě zjištěných informací navrhnutí optimálních akčních a měřicích prvků, jako jsou snímače teploty, tlaku, pneumatické ventily, frekvenční měniče a jiné. Následná charakterizace všech prvků z pohledu řídicího systému a rozšíření technologického schématu o měřicí a regulační značky. Pro úsek pivovaru varna sepsání technologického postupu se specifikováním jednotlivých kroků. Na základě tohoto popisu vytvoření řídicího programu pro automat SIMATIC S7-300 od firmy Siemens. Program je napsaný v jazyce STL, který má podobu strukturovaného textu. Vizualizace a řízení procesu je zajištěno SCADA systémem TomPack od firmy ProjectSoft. Systém komunikuje s PLC pomocí DDE serveru.
|
|
|
Modelování principů Industry 4.0 na systému CP Factory
Večeřa, Václav ; Jirsa, Jan (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce demonstruje výrobu v intencích Průmyslu 4.0 na výukové výrobní lince CP Factory od firmy FESTO a na systému MES4 pro řízení této linky. V rámci práce byl vytvořen virtuální model linky CP Factory v prostředí CIROS, který odpovídá specifikované části fyzické linky ve VŠPJ. Pro tuto část linky byl v prostředí MES4 vytvořen a odladěn výrobní plán využívající všech modulů linky. Podle tohoto výrobního plánu linka produkuje zjednodušený model mobilního telefonu. Dále byly vytvořeny dvě laboratorní úlohy na systém operativní výroby MES4 a virtualizační prostředí CIROS.
|
|
|
Diagnostika komunikačního protokolu ARION
Kaczmarczyk, Václav ; Kašík, Petr (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Hlavím cílem této práce je tvorba diagnostického software pro analýzu komunikace protokolem ARION. Software má umět zaznamenávat a uchovávat data, která mohou být později podrobena detailní analýze. Software má rovněž umožnit přímou analýzu stavu sítě v reálném čase. Kromě těchto funkcí software rovněž bude implementovat jednoduché vizualizační funkce. Software bude využíván jak návrháři komunikačních sítí tak koncovými uživateli jako jednoduchá vizualizace. Dalším bodem práce je podrobné studium komunikace protokolem ARION a tvorba příručky pro projektanty zařízení komunikujících tímto protokolem. Praktická část práce se skládá z návrhu jednoduchého zařízení schopného komunikace po sériové lince a tvorby komunikačního firmware (komunikace protokolem ARION) pro toto zařízení.
|
|
|
Mikropočítačový termostat II
Paděra, Zdeněk ; Fiedler, Petr (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Cílem této práce byl ideový návrh mikropočítačově orientovaného pokojového termostatu použitelného pro regulaci teploty v rodinném domě nebo bytu. Jedná se o celkový návrh všech vlastností a funkcí pokojového termostatu, jeho technického provedení a elektronického schéma. Termostat splňuje všechny požadavky na pokojové termostaty a odstraňuje nevýhody na trhu dostupných termostatů. Dále bylo navrženo několik algoritmů řízení teploty a provedeno jejich srovnání na termodynamickém modelu domu. Zvolený algoritmus byl poté implementován do vývojového kitu Rabbit 2000 tak, aby bylo možné otestovat jeho správnou činnost na jednoduchém praktickém modelu. V závěru práce je provedeno vyhodnocení funkčnosti realizovaného algoritmu a výběr nejvhodnějšího algoritmu řízení pro navržený pokojový termostat.
|
|
| |
host ::
RSS.