Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Miniaturní měřicí systém pro měření rychlosti větru.
Štěpánek, Michal ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce je rozborem tématiky teplotního anemometru, jeho návrhem a samotnou realizací. K měření rychlosti větru při této metodě není použito žádných mechanických pohyblivých částí. K měření rychlosti je použito dvou termistorů. Jeden z nich měří teplotu vzduchu, která je důležitá pro kompenzaci celého systému. Na druhém je elektronicky udržována o konstantu vyšší teplota, než je teplota okolní. Proudící vzduch toto čidlo ochlazuje a tím nutí systém k dodání většího množství tepla. Vyhodnocením množství dodaného tepla dostaneme údaj pro výpočet rychlosti proudícího vzduchu.
Selektivní obvody - laboratorní úloha
Košťál, Stanislav ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popsat rozdělení a chování selektivních obvodů a způsoby jejich realizace. Jsou zde uvedeny vztahy pro výpočet hodnot součástek vybraných kmitočtových filtrů RLC druhého řádu. Dále jsou zde popsány možnosti výběru součástek kmitočtových filtrů a výpočetní vztahy potřebné pro konstrukci cívek. Práce dále obsahuje popis a kompletní informace potřebné pro výrobu měřícího přípravku pro měření pásmových propustí RLC druhého řádu. V příloze této práce veškeré materiály potřebné pro realizaci laboratorní úlohy využívající navržený měřící přípravek.
Počítačem řízený PLL syntezátor
Málek, Miroslav ; Šrámek, Petr (oponent) ; Vágner, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizovat počítačem řízený PLL syntezátor využívající rozhraní USB. Pro připojení PLL syntezátoru k počítači byl použit integrovaný obvod FT232RL. Následně byl vyvinut obslužný software pro programování registrů integrovaného obvodu ADF4110.
Počítačové modelování komunikačních systémů
Polášek, Jiří ; Vágner, Petr (oponent) ; Raida, Zbyněk (vedoucí práce)
Práce se soustředí na využití programu Ansoft Designer, přesněji jeho modulu System Design, při simulaci komunikačních systémů. Na několika příkladech ukazuji práci s programem při simulování komunikačního systému bez kódování a následně i s kódováním podle normy 802.11a (Wi-Fi). Práce se dále věnuje vytváření vlastních bloků komunikačních schémat. Je popsáno vytvoření bloků a následně jejich otestování.
Driver maticového LCD displeje
Satora, Ondřej ; Šebesta, Jiří (oponent) ; Vágner, Petr (vedoucí práce)
Tématem mé semestrální práce je realizace řadiče maticového LCD ze starších mobilních telefonů Nokia s čipem PCD8544. Tento řadič je umístěn mezi LCD a zařízením, které ho využívá. Navrhovaný řadič má usnadnit práci s LCD tak, že zbaví hlavní aplikaci problémů jak na display vykreslovat jednotlivé znaky a další grafické elementy. Ušetří tím jak paměť potřebnou pro práci s LCD, tak i výpočetní čas, kterého není nikdy dost.
MIKROPÁSKOVÉ FILTRY S VYUŽITÍM NARUŠENÉ ZEMNÍ PLOCHY
Vágner, Petr ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností využití narušené zemní plochy (DGS) při návrhu mikropáskových filtrů, založených na technologii nesymetrického mikropáskového vedení. Zemní rovina není (jako u klasického mikropáskového vedení) celistvá, ale odstraněním jejich částí vznikají struktury, vykazující rezonanční vlastnosti, kterých je využito při návrhu filtrů. Práci lze po věcné stránce rozdělit do tří částí. V první části (kapitola 4) jsou vlastnosti jednoho typu dolní propusti analyzovány pomocí simulací. Jedná se tedy o určitý experimentální úvod do problematiky DGS. V druhé části (kapitola 5) je prezentována nová výpočetní metoda pro návrh dolních propustí s DGS, jejíž funkčnost je ověřena simulacemi i realizací vzorků filtrů. Třetí část práce (kapitoly 7 a 8) pak pojednává o využití smyčkových rezonátorů tvořených štěrbinami v zemní rovině substrátu ve filtrech typu pásmová propust. Je uvažována i možnost kombinace těchto rezonátorů s rezonátory mikropáskovými. Několik filtrů tohoto typu je navrženo, simulováno a výsledky jsou ověřeny realizací vzorků.
Realizace mikrovlnného digitálního přijímače se softwarovým zpracováním
Poslušný, Marek ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem mikrovlnného přijímače v pásmu 430-440MHz s číslico- vým zpracováním v základním pásmu (homodyn) se softwarovým zpracováním kvadra- turního signálu (I/Q) pomocí zvukového systému osobního počítače.
Nízkošumový zesilovač pro pásmo 8,4 GHz
Svoboda, Libor ; Vágner, Petr (oponent) ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi návrhu a realizace nízkošumového mikrovlnného zesilovače pro pásmo X. V první části je tato problematika řešena na teoretické úrovni. Je tedy proveden podrobný rozbor mikropáskového vedení a obvodových možností mikropáskové struktury. Následují některá specifika mikropáskových filtrů a zmínka o hetrostrukturních mikrovlnných tranzistorech. Poslední kapitola teoretické části popisuje návrh malosignálového zesilovače se zaměřením na nízký šum. Druhá část, praktická, pak dokumentuje konkrétní postup návrhu dvoustupňového zesilovače s tranzistory HEMT s využitím návrhového a simulačního programu Ansoft Designer. Tato část, stejně jako celá bakalářská práce, je zakončena realizací zesilovače a analýzou jeho dosažených vlastností.
Planární filtry s porušenou zemí
Tomíček, Martin ; Vágner, Petr (oponent) ; Raida, Zbyněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje mikropáskovou planární dolní propust s narušenou zemí. Práce se zabývá návrhem a simulací propusti v programu Ansoft Designer, srovnáním výsledků s realizovanou dolní propustí a zhodnocením jejich parametrů.
Elektronicky laděná smyčková anténa pro kmitočty do 30 MHz
Svoboda, Luděk ; Vágner, Petr (oponent) ; Urbanec, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla realizace ladícího systému s kompletním softwarovým vybavením, dále ověření funkčnosti systému a parametrů antény. Celý systém byl rozdělen na části ladící, řídící. V první části je realizována změna kapacity obvodu řadou kondenzátorů. Pro spínání řady byl použit tranzistor s malou přechodovou kapacitou, ale také s malou hodnotou maximálního kolektorového proudu. Tento parametr omezuje použití systému. Druhá část je realizována pomocí mikroprocesoru AT89C2051. Dle požadavku obslužného programu v PC mikroprocesor sepne příslušné prvky kapacitní řady, tj. nastaví požadovaný kmitočet. Princip ladění byl ověřen měřením. K měření byl použit obvodový analyzátor.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.