|
|
Vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání
Šmahelová, Adéla ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání Abstrakt Předmětem této diplomové práce je vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání. V obou případech jde o zvláštní instituty typické pro civilní sporné řízení, jejichž účelem je především efektivita a zrychlení procesu před soudem. Toho se zákonná úprava snaží dosáhnout tím, že při rozhodování zvláštními rozsudky neukládá soudu povinnost zjišťovat skutkový stav, neboť taková rozhodnutí jsou založena čistě na skutkových tvrzeních žalobce či dispozičním úkonu žalovaného. Předně je východiskem pro určení vazeb mezi oběma rozsudky analýza těchto rozsudků jako samostatných rozhodnutí. Současná právní regulace zná celkem tři druhy zvláštních rozsudků, a to rozsudek pro výslovné uznání žalovaného, rozsudek pro fikci uznání a rozsudek pro zmeškání. Zejména je třeba důsledně rozlišovat rozsudek pro uznání založený na uznávacím projevu žalovaného vůči rozsudku pro uznání na základě fikce a rozsudku pro zmeškání. Zatímco první rozsudek vychází z dispozičního úkonu, kterým žalovaný svobodně projevuje vůli žalobní nárok uznat, zbylé dva rozsudky jsou založené na zmeškání žalovaného, který se buď nedostavil na jednání anebo se včas nevyjádřil k žalobě. Důsledkem této nečinnosti ze strany žalovaného je fikce uznání žalobního nároku či v případě rozsudku pro zmeškání domněnka...
|
|
|
Hromadné řízení v české právní úpravě
Vodička, Jakub ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Hromadné řízení v české právní úpravě Abstrakt Diplomová práce pojednává o hromadném řízení v české právní úpravě. Cílem diplomové práce je přispět k odborné debatě o vznikající právní úpravě hromadného řízení v českém civilním procesu. Z toho důvodu diplomová práce analyzuje téma hromadného řízení, českou odbornou veřejnosti dosud zpracované především teoreticky. Diplomová práce se soustředí na publikovaný návrh zákona o hromadném řízení a do roku 2021 projednávaný Poslaneckou sněmovnou. Kromě kritické analýzy legislativního textu diplomová práce porovnává s dalšími relevantními předpisy či zahraničními přístupy. Srovnání provádí diplomová práce dvojí, jednak s novou evropskou směrnicí o zástupných žalobách a jednak s rakouským právním přístupem k hromadné žalobě. Z metodologického hlediska diplomová práce užívá především metodu analytickou, srovnávací a syntetickou. V rámci analýzy platných právních úprav je užit pozitivistický přístup a při analýze navrhované právní úpravy přístup normativní. Diplomová práce v úvodu zkoumá institut hromadné žaloby z teoretického hlediska. Následně je analyzována současná česká právní úprava hromadné žaloby v občanském soudním řádu a souvisejících ustanovení. Těžiště diplomové práce spočívá v podrobné analýze posledně zveřejněného návrhu zákona o hromadném řízení a...
|
|
|
Zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. se zaměřením na věcný přezkum exekučního titulu
Herodesová, Lucie ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. se zaměřením na věcný přezkum exekučního titulu Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá důvodem zastavení exekuce zakotveným v ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a to s přihlédnutím k možnosti a rozsahu věcného přezkumu exekučního titulu. Uvedené ustanovení bylo zákonodárcem koncipováno jako relativně abstraktní, resp. neurčité. Konkrétní okolnosti vedoucí k zastavení exekuce pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. bylo proto nutné dovodit judikaturou, přičemž právě značná neurčitost tohoto ustanovení vedla k velkému nárůstu exekuční judikatury dovozující specifické situace, při jejichž zjištění je třeba exekuci zastavit. Tato práce si proto klade za cíl analyzovat důvod zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a to zejména jeho smysl a účel ve vztahu k dalším zastavovacím důvodům podle § 268 odst. 1 písm. a) - g) o. s. ř., a dále se zaměřením na vybranou oblast představovanou možností provádět věcný přezkum exekučního titulu ve fázi exekučního řízení. První kapitola této práce se zaměřuje na vymezení ústředních pojmů a základních zásad exekučního řízení, a to především odlišení nalézacího a vykonávacího řízení jakožto dvěma druhům civilního procesu, odlišením pojmů exekuce a exekučního řízení, a dále...
|
|
|
Činnost a význam notáře v řízení o pozůstalosti
Kroupa, David ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Činnost a význam notáře v řízení o pozůstalosti Tématem této rigorózní práce je činnost a význam notáře v řízení o pozůstalosti, se zaměřením na činnost směřující k naplnění hlavních cílů a realizaci funkcí tohoto řízení, dále se zaměřením na činnost rozhodovací. Cílem této rigorózní práce je zejména zprostředkovat jejímu čtenáři přehled o problematice týkající se řízení o pozůstalosti, konkrétně týkající se hlavních cílů a funkcí tohoto řízení, rozhodovací činnosti a významu notáře s tímto souvisejícím. V souladu se stanoveným cílem je jádro předmětné rigorózní práce zaměřeno na činnost notáře naplňující hlavní funkce řízení o pozůstalosti, tedy na jeho funkci legitimační a majetkovou, dále na rozhodovací činnost notáře, okrajově na rozhodovací činnost soudu v řízení o pozůstalosti, resp. na rozhodnutí, která jsou této činnosti výsledkem. Rigorózní práce je strukturována následujícím způsobem. Začíná jejím úvodem. Dále je členěna celkem do pěti kapitol, které jsou následně podrobněji členěny na vzájemně provázané podkapitoly věnující se úzce vymezenému tématu týkajícímu se dané problematiky. První kapitola této rigorózní práce je jakýmsi historickým úvodem k danému tématu. Tato kapitola je věnována historickému exkursu týkajícímu se řízení o pozůstalosti a činnosti notářů s tím související. Druhá...
|
|
|
Oddlužení z pohledu insolvenčního správce
Koucký, Jiří ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
1 Oddlužení z pohledu insolvenčního správce Abstrakt Rigorózní práce přináší zevrubný vhled do procesu oddlužení, jakožto sanačního způsobu řešení úpadku dlužníka, a to z pohledu insolvenčního správce. Obsahuje přehled jeho povinností a úkolů v časové posloupnosti tak, jak se s nimi správce během řízení setkává od okamžiku jeho ustanovení do zproštění funkce. Tím demonstruje objem práce a nezbytnost dostatečné odborné kvalifikace osoby správce. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány některé aplikační nebo interpretační problémy s případným praktickým řešením, vycházejícím především z judikatury, názorů odborníků, soudců, literatury a odborných článků. Tyto poznatky jsou někdy doplněné o názor autora, či poznámku o postupu insolvenčních správců či soudů v praxi. Práce se zabývá také financováním agendy insolvenčního správce v oddlužení a hodnocením, zda je dostatečné vzhledem k postupnému nárůstu agendy a povinností tohoto subjektu insolvenčního řízení během posledních let, ale také v souvislosti s plánovanými změnami v oddlužení, které aktuálně přináší evropské právo. Tyto změny jsou hodnoceny z hlediska jejich dopadů na proces oddlužení včetně jeho financování. První kapitola pojednává o genezi pramenů insolvenčního práva včetně podzákonných právních předpisů a zmiňuje též nejzásadnější novely...
|
|
|
Incidenční spory v českém a evropském právu
Pume, Marek ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Incidenční spory v českém a evropském právu Jelikož mohou v průběhu insolvenčního řízení vyvstat sporné otázky, které je třeba zpravidla vyřešit před ukončením insolvenčního řízení, ale které mohou být pro svou povahu mnohdy vskutku náročné na posouzení, je umožněno soudu vyčlenit tyto spory do vedlejšího nalézacího řízení, kde jsou tyto otázky postaveny na jisto, a není tedy třeba zatěžovat řízení hlavní. Tyto spory jsou insolvenčním zákonem označeny za incidenční. Tato práce popisuje celý průběh insolvenčních incidenčních sporů, charakteristiku a povahu všech jednotlivých druhů sporů zákonem označených za incidenční a jejich srovnání s úpravou Evropské unie a Německa. První část této práce se věnuje obecné úpravě zahájení a vedení incidenčních sporů, která je sice obdobná úpravě u běžných nalézacích řízeních, a proto je zde kladen důraz na rozdíly mezi těmito úpravami a na vyzdvižení podstatných institutů vztahujících se k samotným sporům vyplývajícím z insolvenčního řízení. Dále se tato kapitola věnuje povaze rozhodnutí vydávaných v těchto řízeních, specifikům náhrady nákladů řízení a povaze jednotlivých speciálních typů procesních subjektů, které mohou v těchto řízeních vystupovat. Druhá, nejrozsáhlejší část je poté věnována všem deseti druhům incidenčních sporů, kdy je nejvíce prostoru...
|
|
|
Postavení státního zástupce v insolvenčním řízení
Kubala, Tomáš ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Postavení státního zástupce v insolvenčním řízení Abstrakt Činnost státního zastupitelství bývá spojována výhradně s trestním řízením. Proto se častokrát opomíná fakt, že disponuje i velice důležitou, tzv. mimotrestní působností. Tato práce je zaměřena na odhalení této druhé části působnosti, a to zejména ve vztahu k insolvenčnímu řízení. Postavení státního zastupitelství v rámci insolvenčního řízení není dosud náležitě vyjasněno, pročež se v praxi objevují situace, kdy i samotní účastníci řízení zpochybňují, zda je vůbec prospěšné, aby bylo státní zastupitelství účastno insolvenčního řízení případně, zda bylo oprávněno k procesním úkonům, které vykonává. První část této práce je zaměřena na shrnutí historického vývoje mimotrestní působnosti státního zastupitelství (včetně insolvenčního řízení) a vymezení základního principu, jež má při své (veškeré) činnosti dodržovat či jej sledovat, a který v průběhu historie podléhal rozvoji. V další části bude rozebrána obecná úprava, jež umožňuje státnímu zastupitelství do některých řízení vstoupit, a dokonce některá zákonem určená řízení také zahájit. Vybraná civilní řízení, jichž se může státní zastupitelství účastnit, budou náležitě analyzována. Nesmírně důležitá je i (právní) úprava toku informací, na jehož základě může státní zastupitelství získat nezbytné...
|
|
|
Rozkazní řízení
Rozhdestvenskiy, Dmitry ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Rozkazní řízení Abstrakt Táto rigorózní práce má za cíl dopodrobna rozebrat a podrobit kritické právní analýze jednotlivé druhy rozkazních řízení, provést komparaci tuzemských rozkazních řízení s analogickými právními instituty v zahraničí a předložit návrhy de lege ferenda. Práce je dělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na krátký historický exkurz a úvod do některých zahraničních právních úprav rozkazního řízení. Druhá kapitola je věnována rozkaznímu řízení prostému. Nejprve je vymezen samotný pojem rozkazního řízení a platebního rozkazu jako soudního rozhodnutí v rozkazním řízení. Nezůstalo bez pozornosti pojednání o soudní příslušnosti. Následně jsou dopodrobna rozebrány předpoklady vydání platebního rozkazu a návrh na vydání platebního rozkazu. Následují úvahy o poplatkové povinnosti žalobce v rozkazním řízení. Následující pojednání se zaměřuje na obsah platebního rozkazu a jeho jednotlivé výroky. Nezůstane bez pozornosti i možnost zahrnutí výzvy ve smyslu ust. § 118a OSŘ do platebního rozkazu. Jelikož jde o meritorní rozhodnutí soudu, které je vydáno bez účasti žalovaného, jednou z podmínek nabytí platebním rozkazem právní moci je jeho řádné doručení do vlastních rukou žalovaného. Proto bude zvláštní pozornost věnována problematice doručování platebního rozkazu. Na závěr druhé kapitoly...
|
|
|
Úvěrové financování dlužníka v insolvenčním řízení
Marek, Frank ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Úvěrové financování dlužníka v insolvenčním řízení Abstrakt Tématem diplomové práce je úvěrové financování dlužníka v insolvenčním řízení. Byť lze říci, že v rodině tradičních institutů insolvenčního práva se netěší takovému zájmu jako jiné instituty, a nejde o téma, které by bylo v odborné literatuře hojně rozebíráno, má v našem insolvenčním právu své opodstatněné místo. Přináší dlužníkovi možnnost získat nové peněžní prostředky, suroviny, energie, či jiný způsob plnění, které mají za cíl udržet či obnovit provoz jeho podniku. Věřitelům pak nabízí typicky vyšší míru uspokojení jejich pohledávek než konkurz, zejména proto, že právě takto získané peněžní prostředky mohou pomoci dlužníkovi generovat zisk, ze kterého budou jejich pohledávky uspokojovány. Diplomová práce měla za cíl kriticky zhodnotit současnou právní úpravu úvěrového financování, doktrinálních výkladů tohoto institutu, rozhodovací praxe soudů a aktuálních otázek v globálním kontextu. Na základě analýzy těchto pramenů pak bylo cílem přinést nástin úpravy de lege ferenda. Struktura diplomové práce je rozložena do úvodu a osmi kapitol rozčleněných do podkapitol a závěru. První kapitola se zabývá teoretickými východisky práce, zejména pojmem úpadku, úvěru a úvěrového financování. V kapitole druhé je vymezen účel insolvenčního práva, jeho základní...
|
|
|
Neúčinnost právních jednání v insolvenčním řízení
Chrenovský, Bohdan ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je neúčinnost právních jednání v insolvenčním řízení. Tento právní institut tvoří nedílnou součást moderního insolvenčního práva, jelikož představuje zásadní a v praxi nejvyužívanější instrument, jehož prostřednictvím může insolvenční správce upadnuvšího dlužníka postupovat proti nekalým jednáním, jimiž daný dlužník poškozuje věřitele, kteří vůči němu uplatňují svá práva v rámci insolvenčního řízení. Jinými slovy, pro účely ochrany věřitelů v insolvenčním řízení je tento institut klíčový. Cílem diplomové práce je zevrubná analýza účinné právní úpravy neúčinnosti právních jednání v insolvenčním řízení, aktuálních doktrinálních názorů, odborných publikací a relevantní rozhodovací praxe soudů. Práce se neomezuje na pouhé přejímání těchto pramenů, nýbrž s nimi na mnoha místech polemizuje, podrobuje je kritice a eventuálně konfrontuje se závěry autora. Ve vztahu k identifikovaným nedostatkům účinné právní úpravy diplomová práce předkládá autorovy úvahy de lege ferenda. Diplomová práce sestává z úvodu, osmi kapitol, které jsou dále systematicky členěny na jednotlivé podkapitoly, a závěru. První kapitola ve stručnosti pojednává o problematice obecné právní úpravy institutu relativní neúčinnosti zakotvené v občanském zákoníku, přičemž se konkrétně zabývá vymezením zásadních...
|
host ::
RSS.