|
|
Classification of meadow vegetation in the Krkonoše Mts. using aerial hyperspectral data and support vector machines classifier
Hromádková, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru AISA a klasifikačních metod Support Vector Machines (SVM) a Neural Networks (NN) pro mapování lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavní cíle práce jsou experimentální určení nejlepší kombinace parametrů algoritmu SVM, a navržení ideálního trénovacího datasetu pro tento algoritmus a krkonošská luční společenstva. Kritériem úspěšnosti jednotlivých kombinací parametrů SVM a trénovacích datasetů jsou výsledky posouzení přesnosti klasifikace pomocí confusion matic a kappa koeficientu. Kromě hlavních cílů je účelem práce také porovnání klasifikačních algoritmů SVM a NN, především co se týče počtu trénovacích pixelů potřebných pro úspěšnou klasifikaci horských luk. Hlavními výstupy práce jsou klasifikační mapy zájmových území a skripty v jazyce Python, které budou předány Správě KRNAP pro další využití v monitoringu a ochraně cenných lučních společenstev. Klíčová slova: hyperspektrální data, AISA, Support Vector Machines, Neural Networks, trénovací dataset, horská luční vegetace
|
|
|
Klasifikace silniční sítě z dat leteckého laserového skenování a optických dat DPZ vysokého rozlišení
Kuchařová, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Klasifikace silniční sítě z dat leteckého laserového skenování a optických dat DPZ vysokého rozlišení Abstrakt Objektová klasifikace krajinného pokryvu je v současné době jedním ze způsobů zpracování dat dálkového průzkumu Země. Klasifikace pouze silniční sítě je specifická, protože je pokryta antropogenním materiálem a má jiné vlastnosti než ostatní prvky krajiny. Tato práce se zabývá možností využití kombinace dat z leteckého laserového skenování a optických dat vysokého rozlišení pro detekci silniční sítě v dané lokalitě. Předpokladem je, že použití dvou různých typů dat by mohlo poskytnout kvalitnější výsledky, jelikož data z leteckého laserového skenování přinášejí velmi přesnou informaci o poloze a výšce bodu, zatímco družicová data velmi vysokého rozlišení reprezentují skutečnou krajinu. Hledání vhodných příznaků a klasifikačních pravidel pro jednoznačné určení silniční sítě je jedním z cílů práce. Důležité bude také vhodné nastavení parametrů segmentace, která je nedílnou součástí objektové klasifikace obrazu. Dalším z cílů je ověření přenositelnosti klasifikační báze na jiné území. Výsledky by měly dát odpověď na to, zda vytvořený postup je možné aplikovat i nad jinou lokalitou, a také, zda využití dvou typů dat může přinést kvalitnější výsledky. Testované oblasti se nacházejí v České republice a...
|
|
|
Automatická extrakce budov a zpevněných ploch z dat velmi vysokého rozlišení v suburbánní zóně Prahy
Horňáková, Markéta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
6 Automatická extrakce budov a zpevněných ploch z dat velmi vysokého rozlišení v suburbánní zóně Prahy Abstrakt V současné době, kdy jsou družicová data velmi vysokého rozlišení a data leteckého laserového skenování dostupnější, roste také možnost jejich využívání v různých typech aplikací. S rychlým rozvojem zázemí měst vzrůstá potřeba monitorovat tyto suburbánní oblasti, aby nedocházelo k nekoordinované výstavbě. Tato práce se proto zaměřuje na objektově orientovanou klasifikaci s cílem navržení vlastního metodického postupu pro extrakci budov a zpevněných ploch ve vybraných oblastech komerční suburbanizace v okolí Prahy. Cílem bylo mimo jiné nalezení pravidel pro rozlišení různých typů střech a zpevněných ploch v závislosti na materiálu, tvarových charakteristikách atd. Literární rešerše podává v úvodu přehled metod klasifikace a extrakce budov a zpevněných ploch s využitím optických dat velmi vysokého rozlišení a výškových dat. Pro analýzu modelových území zón komerční suburbanizace v zázemí Prahy byly využity snímky velmi vysokého rozlišení ze senzoru Quickbird a výšková data leteckého laserového skenování LIDAR a metody objektově orientované klasifikace. Navržený metodický postup využívá v procesu klasifikace informace o výšce vycházející z nDSM (normalized digital surface model) a dále soubor...
|
|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Robin Rašín Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví Shrnutí Roztoky u Křivoklátu 2010 1 Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů a geografický výzkum krajiny, resp. jejího využití a změn, má dnes dlouholetou tradici. Vývoj předmětové orientace výzkumu krajinných změn lze obecně rozdělit do dvou fází. (i) V první fázi (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí zájmu badatelů popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnocení agroprodukčního potenciálu krajiny, přičemž studium krajiny bylo motivováno zejména obavami o pokrytí poptávky rostoucí populace zemědělskými produkty. (ii) Ve druhé fázi (zhruba od 70. let 20. století), se vědci začínají zabývat akcelerujícími změnami krajiny na celosvětové úrovni, které souvisely s: celkovým nárůstem populace, změnou zemědělských postupů, těžbou přírodních i nerostných surovin atd. Je zřejmá potřeba řešit problémy negativních dopadů společenských aktivit na krajiny různých měřítkových úrovní (včetně úrovně globální). Krajinné změny byly pro svou závažnost a rozsáhlé důsledky zařazeny na seznam čtyř nejvážnějších environmentálních problémů současnosti (Walker, Steffen 1997, Walker 1998). Badatelé zabývající se změnami...
|
|
|
Klasifikace smrkových porostů s využitím obrazové a laboratorní spektroskopie
Soudková, Kristýna ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá subpixelovou klasifikací hyperspektrálních dat ze senzoru APEX. V rešeršní části jsou popsány algoritmy subpixelové klasifikace a spektrální charakteristiky vegetace. V praktické části je zpracována klasifikace smrkových porostů na osmi stanovištích v oblasti první zóny Krkonošského národního parku. Ke klasifikaci byly využity tři metody řízené klasifikace - Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine a Spectral Angle Mapper. Pro získání koncových členů byla využita data nasbíraná při terénní kampani pomocí kontaktní sondy připojené na přístroj ASD FieldSpec 4 Wide-Res. Pro každé stanoviště byly vytvořeny mapy krajinného pokryvu a zpracovány přesnosti jednotlivých klasifikací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení změn pokryvu Země pomocí objektových detekcí
Skokanová, Eliška ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Cílem práce je provést objektovou detekci změn land cover ve vybraných lokalitách České republiky. Vstupní data tvoří družicové snímky Landsat z roku 2000 a Spot z roku 2006. Ke zhodnocení změn je použita neřízená metoda detekce změn Multivariate Alteration Detection programu e-Cognition založená na statistických postupech. Výsledky detekce jsou na konci práce porovnány se změnovou databázi Corine Land Cover za účelem zhodnocení míry shody detekovaných ploch. Z důvodu detekce změn menších rozměrů, které se nevyskytují v databázi Corine, je zvolena odlišná mapovací jednotka změn. V první části práce je provedena literární rešerše zaměřující se na postup zpracování satelitních snímků, popis spektrálního chování jednotlivých krajinných objektů, postup tvorby databáze Corine Land Cover a princip detekce změn pomocí MAD. Druhá část práce se zaměřuje na úpravu dat, provedení detekce změn sledovanou metodou a porovnání výsledků se změnovou databází Corine. Klíčová slova: objektová detekce změn, družicové snímky, Corine Land Cover, mapovací jednotka změn, Multivariate Alteration Detection, e-Cognition
|
|
|
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope
Kuthan, Tomáš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu spektrálních charakteristik vybraných zemědělských plodin v průběhu zemědělské sezóny z časové řady družicových dat senzorů Sentinel-2 (A a B) a PlanetScope v modelovém území v okolí sídel Kolín a Kutná Hora. Vychází z předpokladu, že využití více termínů obrazových dat, která zachycují plodiny v různých fenologických fázích, umožňuje lepší identifikaci druhů plodin (Lu et al., 2004). Cílem práce bylo zpracovat charakteristiku sezónního průběhu spektrálních příznaků vybraných zemědělských plodin (cukrovka, ječmen jarní, ječmen ozimý, kukuřice, pšenice jarní, pšenice ozimá, řepka ozimá), která určí období roku vhodná pro odlišení jednotlivých plodin. Dalším cílem práce bylo provést klasifikaci těchto plodin v modelovém území z časové řady dat dvou výše zmíněných senzorů a porovnat přesnost pixelové a objektově orientované klasifikace pro multitemporální kompozit a přesnost pro snímek z období, kdy jsou od sebe jednotlivé plodiny dobře rozlišitelné. Trénovací a validační plochy a klasifikační maska byly vytvořeny s využitím databáze LPIS, kterou poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Pro klasifikaci byla využita časová řada družicových dat obou...
|
|
|
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
|
|
| |
|
|
Hodnocení procesu suburbanizace v zázemí Prahy v období 1990-2020 s využitím dat dálkového průzkumu Země
Brabec, Michal ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
V zázemí Prahy dochází v posledních letech k značným změnám. Obce, kde dříve bydlelo 200 lidí, jsou nyní velké rezidenční čtvrtě se starým jádrem a mnohonásobně vyšším počtem obyvatel. Vysoký nárůst obyvatel a nová zastavěná plocha se projeví také na krajině kolem, ať už odlesněním zbývajících ploch lesního porostu nebo znehodnocením půd nejvyšší jakosti. Cílem této práce bylo popsat průběh suburbanizace vybraných obcí a s ní spojenou změnu krajinného pokryvu za použití dat z dálkového průzkumu Země (DPZ), statistických dat a terénního průzkumu řešeného území. Zároveň identifikovat nástroje, které usměrňují nebo regulují tyto suburbanizační procesy. První část práce je úvodem do dané problematiky, navazuje kapitola o stávajících nástrojích územního rozvoje v České republice (v oblasti strategického a územního plánování). Dále jsou popsány data a metody DPZ, které byly použity pro vypracování mapových výstupů daných oblastí a v neposlední řadě je popsán zemědělský půdní fond (ZPF) zahrnující hodnocení kvality půd ve sledovaném území. Hlavním cílem práce bylo zjistit a ukázat vývoj vybraného zázemí Prahy v letech 1990 až 2020. Výsledky mohou být použity jako podklad pro ještě detailnější rozbor dané oblasti. Klíčová slova: suburbanizace, DPZ, krajinný pokryv, udržitelný rozvoj, rozvoj sídel
|
host ::
RSS.