|
|
Změny obsahu mastných kyselin během výroby modelového sýra
Janoušková, Kateřina ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v modelových vzorcích sýra typu Moravský bochník, které byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně standardním technologickým postupem. V teoretické části je shrnuta problematika obecně lipidů, mastných kyselin, charakteristika sýrů s vysokodohřívanou sýřeninou a Moravského bochníku, mikrobiální kultury používané při jejich výrobě a možnosti stanovení mastných kyselin. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Přítomné volné a vázané mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizační detekcí po převedení na methylestery kyselou esterifikací s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 32 mastných kyselin, v nejvyšším množství kyseliny kapronová, kaprylová, kaprinová, laurová, myristová, palmitová, stearová a olejová.
|
|
|
Optimalizace bioprodukce ethanolu z odpadních materiálů metodou SSF
Filová, Dagmar ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca sa zaoberá problematikou výroby bioetanolu ako paliva. V teoretickej časti sú vysvetlené základné pojmy spájajúce sa s touto problematikou, ďalej sú predstavené spôsoby predúpravy lignocelulózových materiálov a ich konverzie na etanol. Pozornosť je venovaná aj mikroorganizmom používaným pri produkcií bioetanolu v priemysle a analytickým inštrumentálnym technikám detekcie glukózy a etanolu, použitým v tejto práci. V experimentálnej časti je pozornosť venovaná kompozičnej analýze substrátu – bol zisťovaný obsah sušiny, celulózy a popola. Ako východzia surovina bol zvolený odpadný papier, ktorý v súčasnosti okrem recyklácie nenachádza iné využitie. Produkčným mikroorganizmom, skvasujúcim cukry na etanol bol neznámy kmeň Saccharomyces cerevisiae. Prvotná predúprava substrátu – odstránenie rigidných zložiek prebehla niekoľkými fyzikálnymi a fyzikálno – chemickými spôsobmi. Takto upravený substrát bol pripravený na enzýmovú hydrolýzu, počas ktorej došlo k vzniku monomérnych jednotiek z polysacharidov. Etanol bol produkovaný metódou simultánnej sacharifikácie a fermentácie, kedy enzýmová hydrolýza a fermentácia prebehla súčasne a v rovnakej reakčnej nádobe.
|
|
|
Vliv aromaticky aktivních látek na chutnost jogurtů
Malina, Jiří ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou stanovení aromaticky aktivních látek přítomných v bílých jogurtech. Tyto látky jsou klíčové pro chutnost těchto fermentovaných mléčných výrobků. Byly analyzovány celkem čtyři typy jogurtů, smetanový (10 % tuku), střednětučný a střednětučný Bio (3 % tuku) a nízkotučný (obsah tuku 0,1 %), vyrobené v Mlékárně Valašské Meziříčí, spol. s r.o. Analýza byla provedena s použitím plynové chromatografie s extrakcí analytů pomocí SPME - mikroextrakce na tuhé fázi. V rozdílných množstvích bylo zjištěno pět skupin různých aromatických látek: ketony, aldehydy, organické kyseliny a jejich estery a alkoholy. Tyto sloučeniny jsou většinou produkty metabolismu bakterií Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, což jsou jogurtové kultury používané při jejich výrobě. Menší množství jsou obsažena v kravském mléce nebo v mlékařských aditivech. Pro zjištění přijatelnosti a chutnosti byly jogurty zároveň senzoricky hodnoceny pomocí pořadové zkoušky a stupnicové metody. Hodnotitelé byli vybráni z řad studentů a zaměstnanců fakulty.
|
|
|
Využití Zymomonas mobilis pro produkci bioethanolu z celulózových materiálů
Čalová, Iveta ; Zichová, Miroslava (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o využití Zymomonas mobilis pro produkci bioethanolu z odpadního papíru. Byly použity tři druhy papíru od různých výrobců za účelem optimalizace produkce bioethanolu. Jednotlivé papíry byly podrobeny stejným úpravám, a to mechanickému rozmělnění a následně enzymatické hydrolýze. Během kultivace Zymomonas mobilis v jednotlivých hydrolyzátech byly odebírány vzorky pro stanovení produkce bioethanolu. Analýza probíhala na vysokoúčinné kapalinové chromatografii. Vyhodnocena byla produkce bioethanolu, spotřeba glukózy a také produkce kyseliny mléčné, která byla na chromatogramech znatelná.
|
|
|
Extrémofilní mikroorganismy
Procházková, Lenka ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním extrémofilních mikroorganismů. Je popsáno extrémní prostředí, ve kterém se tyto mikroorganismy vyskytují, a rovněž strukturní a chemická adaptace na toto prostředí. Adaptace nejčastěji vyžaduje změny ve složení membránových lipidů, nukleových kyselin a proteinů. Enzymy vykazující stabilitu v extrémním prostředí nacházejí uplatnění zejména v chemickém, potravinářském, farmaceutickém a textilním průmyslu. Zmíněno je také uplatnění extrémofilů při biodegradaci organických materiálů. Tato práce je nejvíce zaměřena na hypertermofilní mikroorganismy, které byly doposud nejlépe prozkoumány.
|
|
|
Příprava vybraných mikrobiálních metabolitů z odpadních surovin
Jechová, Iva ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biodegradací syrovátky na vybrané mikrobiální produkty (sacharidy, kyselina mléčná, kyselina octová a ethanol) termofilními bakteriemi rodu Thermus aquaticus a mezofilními bakteriemi rodu Lactobacillus casei a Bacillus coagulans. Pro kultivaci byla jako médium použita syrovátka, ze které byla odstraněna její bílkovinná část a jenž byla obohacena živinami. Na základě kultivací ve fermentoru byly určeny růstové křivky a pomocí metody HPLC byly stanoveny jednotlivé biodegradační produkty.
|
|
|
Výběr vhodných autochtonních kvasinek pro výrobu vína
Krátká, Veronika ; Babák, Libor (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce byl výběr vhodných autochtonních kvasinek pro výrobu vína. Testované kvasinky byly izolovány z hroznů, které poskytlo vinařství Maňák Žádovice. Dále byly testovány kvasinky, izolované v rámci diplomových prací z let 2009 – 2012, a pro srovnání jedna komerční kvasinka. V teoretické časti je kladen důraz na technologii výroby vína, zejména na kvašení. Dále je práce zaměřena na kvasinky, jejich metabolismus a taxonomii. Byl popsán princip metody PCR-RFLP, a princip metod využitých pro charakterizaci vlastností kvasinek. V rámci experimentální části byla provedena izolace kvasinek, jejich identifikace pomocí RFLP-PCR a byly provedeny fyziologické testy pro výběr nejvhodnější kvasinky do procesu výroby vína.
|
|
|
Studium růstových a metabolických vlastností vybraných mikroorganismů
Hudečková, Helena ; Šupinová, Petra (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium růstu a produkce vybraných metabolitů mikroorganismy, konkrétně Lactobacillus casei a Saccharomyces cerevisiae. Mikroorganismy byly kultivovány v Erlenmeyerových baňkách za použití médií doporučených pro jejich růst a byly stanoveny růstové křivky z hodnot optické hustoty a koncentrace sušiny biomasy. Dále byl ve vzorcích analýzou na HPLC stanoven obsah glukosy a ethanolu u S. cerevisiae a obsah glukosy a kyseliny mléčné u L. casei.
|
|
|
Stanovení aromatických látek v tavených sýrových analozích
Hornáková, Miroslava ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo identifikovat a kvantifikovat aromatické látky ve vzorcích tavených sýrových analogů vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Analogy tavených sýrů jsou výrobky, ve kterých je nahrazena mléčná složka a to buď částečně, nebo úplně. Z důvodu tohoto nahrazení je cena na trhu nižší a tím je pro konečného spotřebitele atraktivnější. Náhradou ale také dochází ke změně aroma, chuti a textury, zároveň také přispívá ke snížení obsahu cholesterolu. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zabývající se problematikou analogů taveného sýra, se zaměřením hlavně na složení, vlastnosti a technologii výroby. V experimentální části bylo analyzováno 5 vzorků sýrových analogů, vyrobených s použitím různých druhů tuků (máslo, meruňkový, hroznový, lněný a rybízový olej), zároveň byly analyzovány i použité oleje. Aromatické látky byly izolovány pomocí metody SPME, neboli mikroextrakce tuhou fází a následně stanoveny pomocí GC-FID. Nejvíce aromaticky aktivních látek bylo identifikovaných v sýru s částečnou náhradou másla hroznovým olejem. Největší koncentrace identifikovaných aromatických látek byla v sýrovém analogu s částečnou náhradou másla za lněný olej. U vzorků olejů bylo nejvíce aromaticky aktivních látek identifikovaných v rybízovém oleji. Tento olej obsahoval i nejvyšší koncentraci aromatických látek.
|
|
|
Využití odpadních materiálů k přípravě hydrolyzátů pro fermentační fázi.
Vadovičová, Natália ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium a porovnání různých druhů hydrolýz, jejich optimalizaci a také maximalizaci výtěžků nejvhodnější hydrolýzy pro navazující fermentaci. Jako substrát byly zvoleny pomerančové slupky. Substrát byl nejdříve mechanicky rozmělněn a poté z něj byla připravena suspenze, která podstoupila jednu ze zkoumaných metod předúpravy. Provedly se hydrolýzy fyzikální, jako mikrovlny, zvýšená teplota či ultrazvuk, nebo hydrolýzy chemické, a to kyselé i alkalické. Byly použity i kombinace fyzikálních a chemických metod. Optimalizace enzymatické hydrolýzy materiálu proběhla s použitím enzymů Novozymes® NS50013 a NS50010. Dále byla studována produkce celulolytických a pektolytických enzymů po dobu 10 dní procesem SSF za použití kmenu A. niger. U všech provedených hydrolýz proběhlo stanovení výtěžku redukujících cukrů pomocí metody dle Somogyi Nelsona. Z různých metod předúprav se jako nejúspěšnější prokázala enzymatická hydrolýza, a to kombinace obou enzymů při kultivaci trvající 96 hodin, o pH = 4,5 a teplotě 45 °C. Výtěžky redukujících sacharidů v těchto hydrolyzátech dosahovaly 27,4241 ± 0,0007 gl-1.
|
host ::
RSS.