|
Odkrývání prostoru na základě vlastní inscenační praxe
Trpišovský, Lukáš ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Ruml, Ivan (oponent) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Makonj, Karel (oponent)
Disertační práce zkoumá na základě mé vlastní inscenační praxe a konkrétních příkladů prostor vznikající mezi jevištěm a hledištěm. V prvních třech kapitolách se dotýká pojmů: 1/ mikrosvět a makrosvět jako prostor, 2/ paměť jako prostor a 3/ hudba a zvuk jako prostor. V poslední kapitole se zabývá vztahem herce a diváka k těmto prostorům na základě mé práce na inscenaci Neograničené linije/ Borderless Lines/ Neohraničené linie v srbském Bělehradě. Na závěr práce zmiňuje několik základních pravidel, jak nakládat s prostorem, který vzniká mezi jevištěm a hledištěm. Přirovnává tento prostor ke krajině, kde dochází ke vztahu bytosti místa a bytosti člověka
|
|
Identita a postava
Vimmrová, Pavlína ; Mikeš, Vladimír (vedoucí práce) ; Klíma, Miloslav (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci zabývá dynamickým prostorem mezi
hereckou postavou a osobní identitou herce. Toto téma vztahuje i k širšímu
sociálnímu kontextu s akcentem na společenskou teatralitu a porovnává
koncepty osobní identity v západním a východním kulturním okruhu. Při tom
vychází mimo jiné ze zkušenosti ze svého půlročního pobytu na Central Academy
of Drama v Pekingu.
Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zaměřuje na
teoretické aspekty otázky identity a formuluje problémy, k nimž se autorka ve
druhé části vyjadřuje skrze reflexi procesu tvorby bakalářského představení Jak
je důležité míti / The Importance of Being.
|
|
Music as the servant, partner and boss of puppetry performance
Račková, Dana ; Krofta, Josef (vedoucí práce) ; Šrámek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klíma, Miloslav (oponent)
Práca je stručným zhrnutím všeobecných poznatkov o problematike scénickej hudby v divadle a následným subjektívnym pohľadom na danú problematiku s akcentom na bábkové divadlo. Autorka sa, či už ako režisér alebo ako divák, snaží na základe nadobudnutých teoretických informácií utriediť svoje osobné skúsenosti s použitím scénickej hudby ako súčasti zvukovej zložky bábkového divadla. Súčasťou práce je rozbor niekoľkých hudobne zaujímavých momentov z autorkinej doterajšej tvorby, ktorá sa týka najmä bábkového divadla a čiastočne rozhlasu. Na základe týchto vybraných príkladov sa snaží vyvodiť pravidlá, ktoré by mohla považovať pre svoju tvorbu za obecné. Predmetom práce nie je zvuková zložka ako celok ale scénická hudba ako jej súčasť. Skúma jej funkcie a role počas tvorivého procesu i výsledku jednotlivej inscenácie. Zamýšľa sa nad konkrétnymi prípadmi, kedy je scénická hudba (a teda i celá zvuková zložka) nadradená, podradená či rovnocenná tým ostatným (vizuálnej, hereckej...).
|
|
Možnosti, Arnošt Goldflam (autor, režisér, herec)
Schmidtmajerová, Anna ; Kovalčuk, Josef (vedoucí práce) ; Klíma, Miloslav (oponent)
ABSTRAKT
Tato práce zkoumá a popisuje tvorbu Arnošta Goldflama, a to v osmdesátých letech a jednu porevoluční inscenaci v Hadivadle. Na počátku je uvedena Goldflamova stručná biografie a tvorba Hadivadla. Následuje rozbor čtyř nejvýznamnějších inscenací (Útržky z nedokončeného románu 1985, Dcery národa 1987, Písek (Tak dávno ...)1988, Lidská tragikomedie 1991), jejich analýza a popis. V těchto rozborech se mimo jiné zabývám hereckými výkony a režijním vedením herce. V přílohách přikládám výpovědi A. Goldflama, H. Müllerové, J. Sedala, D. Cajthamla a L. Schmidtmajera. Dále pak program Junior klubu, kde Hadivadlo hojně vystupovalo.
Klíčová slova: Arnošt Goldflam, Hadivadlo, Útržky z nedokončeného románu, Dcery národa, Písek (Tak dávno?), Lidská tragikomedie, D. Cajthaml, H. Müllerová, J. Sedal, L. Schmidtmajer, monodrama
|
|
Jozef Bednárik - počátky umělecké dráhy a Z-divadlo Zeleneč
Brtnická, Dagmar ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Klíma, Miloslav (oponent)
Jozef Bednárik je jednou z nejznámějších osobností československé divadelní scény. Jeho talent a znalosti v mnoha uměleckých oborech (dramaturgie, herectví, režie, výtvarné umění, hudba) se ideálně propojily v syntetickém divadle, kterým výrazně obohatil československou i mezinárodní divadelní scénu. Významný podíl na celkovém výsledku jeho práce mají ale také jeho výrazné managerské schopnosti, o kterých se nikdy nehovořilo. Umělecké i organizační sklony se projevovaly už v dětství. První komplexní projev, zahrnující práci dramaturga, scénografa, režiséra a managera v jedné osobě, se stal mezníkem v česko-slovenském divadelnictví. Amatérský soubor z rodné vesnice Zeleneč u Trnavy procestovala pod jeho vedením velkou část světa. Jeho práce přispěla se ke stírání uměle vytvořené hranice mezi profesionálním a amatérským divadlem. V amatérských podmínkách pracoval v letech 1974-1987 podobným způsobem jako česká studiová divadla. Tato práce se soustředí na období do roku 1991, kdy odchází ze stálého angažmá do nezávislého povolání.
|
|
Text jako komponent divadelní inscenace a text jako východisko interpretace
Samec, Matěj ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Autor si ve své práci klade za cíl vymezit pojem divadelní scénáristiky. Chápe ji jako specifickou formu dramaturgie a dramaturgické práce. Na základě analýzy vlastních zkušeností se pokouší o pojmenování dvou základních podob divadelní scénáristiky, totiž scénáristiky v kontextu divadla interpretačního a v kontextu divadla neinterpretačního (autorského). Zabývá se hledáním a pokusy o pojmenování jejich styčných ploch. K objasnění zvolené problematiky užívá příklady práce na konkrétních ? dramatických, prozaických, i a priori neuměleckých ? textech, jež byla zásadní při přípravě scénářů pro pět rozdílných inscenací, na jejichž přípravě se autor podílel jako dramaturg a scénárista. Jedná se o dva projekty autorské, jednu inscenaci Shakespearovy tragédie, jednu dramatizaci a jednu scénickou koláž.
|
|
Hledání třetí reality
Tejnorová, Petra ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (vedoucí práce) ; Krobot, Miroslav (oponent)
Svou diplomovou práci s názvem Hledání třetí reality vnímám jako příležitost
pro zachycení a reflektování možnosti vazeb jednotlivých komponentů inscenace.
Zejména však hudebních - pohybových - textových - hereckých - scénických
(scénografických) a samozřejmě režijních, se kterými při své aktivní tvorbě nejvíce
přicházím do kontaktu. Jistou linii a možnost reflexe vidím od inscenace Utrpení
knížete Sternenhocha k Titovi Andronikovi_Letu mouchy. Druhou linii pak od
dvoudílného projektu Paměť krajiny - Krajina paměti k Osobní anamnéze.
Třetí realita vzniká synkretismem, a to nejen v rámci zmíněných jednotlivých
komponentů, ale čerpá i ze zdrojů divadlu příbuzných. Má podobný charakter jako
montáž, kdy A plus B dává C. Nově vzniklá kvalita se dá nazvat tvůrčím
potenciálem diváka jako spolutvůrce inscenace, jako dalšího komponentu. Ač dobře
vím, že montáž ani třetí realita není žádné novum, snažím se v této práci dotknout
hlavních postupů procesu jejího vzniku a jednotlivých komponentů, které ji tvoří. A to
na několika konkrétních zkušenostech.
|
| |
|
Specifické prvky polského divadla nového tisíciletí
Jiřička, Lukáš ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (oponent)
Diplomová práce je souhrnem analýz a popisů vybraných inscenací polských režisérů
posledního desetiletí. Je rozdělena do čtyř kapitol sledujících různé podoby a proměny
identity a jejího divadelního zobrazování, které autor považuje za signifikantní pro současný
pohyb v polské činoherní divadelní kultuře. Těmito analyzovanými okruhy jsou: identita
sexuální a společenská, identita prostoru, identita psychiky člověka a identita textů ve spojení
s narušením dramatického kánonu. Jednotlivé podoby identity jsou nahlíženy jak z pozice
teatrologické či analytické, stejně jako z perspektivy sociální podmíněnosti, historické
zkušenosti nebo proměny společenského a uměleckého diskursu. Mezi sledované režiséry
patří tvůrci prakticky všech generací a stylistik: Jerzy Jarocki, Krystian Lupa, Krzysztof
Warlikowski, Grzegorz Jarzyna, Paweł Miśkiewicz, Wojciech Klemm, Jan Klata, Przemysław
Wojcieszek, Michał Zadara a Michał Borczuch.
|
|
Dramaturg a dramaturgie
Vojtíšková, Zuzana ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Šavlíková, Kateřina (oponent)
Magisterská diplomová práce si ve svém úvodu klade otázku: Kdo je dramaturg a co znamená dramaturgie v současném divadle, zvláště při vzniku inscenace? V první části jsou zachyceny teoretické názory a definice dramaturgie a dramaturga. Druhá část zpracovává konkrétní zkušenosti z práce na inscenaci Balada o velkém kostlivci v Divadle DISK, dále z práce na inscenaci Díra ve zdi v pražském Divadle Minor a do třetice z práce na inscenacích Prolhaný ovčák, O kouzelném jablíčku, Červená Karkulka a Slůně v divadle Lampion Kladno. Jednotlivé inscenace vznikaly v průběhu let 2005-2007. Praktické reflexe ukazují dramaturga v různých souvislostech a rolích, do kterých se při přípravě inscenace může dostat. Na základě vlastní zkušenosti jsem tedy dramaturga popsala jednak jako spolutvůrce inscenace, dále jako partnera režiséra a scénografa, za třetí jako spolutvůrce ve větším kolektivu, za čtvrté v roli autora textu, za páté jako oponenta dramatizovanému textu a v poslední řadě pouze v roli autora do programu. Tyto zkušenosti jsou vnímány vždy z pohledu volby textu a jeho přípravy s režisérem, dále z pohledu uvažování o výtvarné podobě inscenace a do třetice při spolupráci s herci během zkoušení inscenace. Práce je doplněna o odkazy na DVD sekvence a také fotografickou dokumentací i citací autentických poznámek a úryvků textů z doby vzniku jednotlivých inscenací.
|