|
|
"Džemevi" - domy shromáždění alevitů v Turecku
Vytejčková, Kateřina ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Předmětem této práce jsou domy shromáždění - cemevi u alevitů v Turecku. Současní alevité navazují na tzv. Kızılbaşe, kteří žili na území Osmanské říše a na učení mystic- kého řádu bektášíja, který byl spojen s Osmanskou říší a se sbory janičářů. Současný alevismus (alevilik) chápaný buď jako náboženství, nebo jako kultura je produktem 20. století. Cemevi je dům, v němž se alevité shromažďují za účelem konání vlastních rituá- lů. Soudobé cemevi slouží jako multifunkční nábožensko-kulturní centra, v nichž vedle rituálů probíhá výuka a vypravují se v nich i pohřby. V této práci sleduji vývoj domů shro- máždění, které čerpají své názvosloví ze dvou hlavních zdrojů - z podoby bektášíjského rituálního prostoru (meydan) a z vesnické architektury oblastí osídlených alevity. Sou- časný cemevi je nejen architektonickým fenoménem, ale i politickým problémem, proto reflektuji boj alevitů o jeho zrovnoprávnění s ostatními svatostánky a popisuji zaměření alevitských nadací, které v naprosté většině iniciují stavbu cemevi. Na vzhled staveb cemevi má vedle rozpočtu vliv i pojetí alevismu jejich stavebníků. Součástí této práce je terénní výzkum, který byl uskutečněn na cemevi v tureckých městech: Ankara, Bursa, Çorum, Elâzığ, Istanbul. klíčová slova: cemevi, domy shromáždění, alevismus, alevité, kyzylbašové,...
|
|
|
Teologické a religionistické aspekty vědeckého sporu ,,Babel-Bibel"
Sýkorová, Jitka ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent) ; Bándy, Juraj (oponent)
Práce spadá do oboru "dějiny vědy a vědeckého poznávání" s výraznými exegetickými a teologickými přesahy. Jde o spor, zda je zvěstovaný text Starého zákona ve všech ohledech originální, nebo zda navazuje v určitých ohledech na tradice civilizací starého Předního východu, především sumerské a akkadské. Cílem práce je vůbec poprvé přiblížit české vědecké veřejnosti základní informace o podstatě sporu "Babel-Bibel", o jeho průběhu a důsledcích, včetně dopadu orientalistických prací na starozákonní exegezi.
|
|
|
Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království.
Moulis, David Rafael ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
Bibliografická citace Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království: disertační práce / David Rafael Moulis; vedoucí práce: doc. Filip Čapek, Th.D. -- Praha, 2017. -- 163 s. Anotace Předložená disertační práce srovnává svatyni z Tel Aradu s dalšími judskými městy (Beer Šeba, Lakíš, Chirbet Qeiyafa, Tel Moca a Tel Chalíf), ve kterých byly nalezeny doklady o existenci náboženského kultu v průběhu doby železné IIa-b. Ke správnému a komplexnímu zrekonstruování podoby kultu v Aradu, potažmo Judsku ve světle nejnovějších archeologických nálezů je nutné pracovat i s epigrafickými památkami z lokalit Kuntillet Adžrud, Chirbet el-Qóm, Chirbet Bét Lej a artefakty, které jsou nalézány napříč Judskem a jsou spojeny s lidovou náboženskou praxí. První doklady judského kultu pocházejí již z přelomu 11. a 10. století př. Kr. (Chirbet Qeiyafa), ale většina oficiálních i neoficiálních kultických míst je datována až do 8. století př. Kr. Ještě ve druhé polovině téhož století byla náboženská centra odlišným způsobem zrušena a někde i zcela odstraněna. Stále se rozrůstající soubor materiální kultury je možné využít k zodpovězení dílčích otázek a ke kritickému zhodnocení interpretací z minulých desetiletí. Autor se v práci táže, zda aradský kult vykazuje vlivy cizích kultur, zda jde o...
|
|
| |
|
|
Ancient Jewellery of Central Asia and its relations to the Jewellers' art of Ancient Mediterranean.
Belaňová, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, křižovatky dávných obchodních cest známých jako Hedvábná stezka, staletí vstřebávala impulzy příchozích kulturních vlivů a vytvářela tak prostředí pro existenci originálního uměleckého projevu, který je možné pozorovat i u šperkařské tvorby. Disertační práce věnuje prostor analýze nálezových celků a nálezů jednotlivých kusů honosného šperku, ve většině případů vyrobeného ze zlata, které byly mnohdy ve značné míře inspirovány kulturou antického Středomoří. Z historicko - geografického hlediska je těžištěm práce především území starověké Baktrie a Gandháry, spadajících dnes přibližně na území jižní části bývalých sovětských republik Uzbekistánu a Tádžikistánu, území severního a východního Afganistánu a severního Pákistánu. Právě tyto oblasti byly v minulosti centry vojenských aktivit a politických útvarů, odkazujících se v mnohých aspektech ke středomořským tradicím, a přispěly tak k šíření a zachování některých prvků antického kulturního dědictví v architektuře, skulptuře, ale i drobném uměleckém řemeslu. Většina nálezů šperku pochází z poměrně turbulentního období 1. stol. n. l., kdy bylo území Střední Asie dějištěm postupného formování Kušánské říše. Hlavní část práce tvoří přehled nálezů středoasijského šperku, rozdělující šperky na několik skupin podle místa jejich nošení na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Using Theatre as a Didactic Tool for History Lessons in the Pays de la Loire Region
Paseková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
La pièce de théâtre comme outil d'enseignement de l'histoire dans la région Pays de la Loire Užití divadelní hry jakožto didaktického nástroje ve výuce dějepisu ve francouzském regionu Pays de la Loire Bc. Klára Paseková Abstrakt Tato práce poukazuje na přínos užití divadelní hry jakožto didaktické pomůcky v hodině dějepisu a to specificky ve francouzském regionu Pays de la Loire. Teoretická část seznamuje s podmínkami činnosti takzvaných « externistů » ve francouzské škole. Dále je pak specifikována role divadelního představení jakožto didaktické pomůcky k předávání historických témat a motivační pomůcky k probuzení zájmů žáků o historii. V praktické části na příkladu divadelního představení Mystère sur les quais de Nantes je vyzdvihnuta užitečnost divadelní formy pro výuku historie s poukazem na komplexnost analyzovaného programu. Ten zahrnuje přípravný materiál, samotné divadelní představení s následnou diskuzí, kdy žáci reflektovali zážitek s autorkou Mme Le Fahler, a navazujícím ateliérem. Analýza podtrhuje hlavní cíle autorky, specifika procesu vzniku hry a témata z oboru historie, která hra zpracovává. Klíčová slova: didaktická pomůcka, divadelní hra, dramatizace, dramatická výchova, inscenace, interpretace, Pays de la Loire, historický kontext, historická kontextualizace postav, tvorba scénáře
|
|
|
Kül-Tegin památník. Turkický kaganát a výzkum československo-mongolské expedice v Chöšöö-Cajdam 1958
Šmahelová, Lucie ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Heroldová, Helena (oponent)
Tato práce je věnována výzkumu jedné z nejvýznamnějších lokalit historie Turkického Kaganátu a pilotnímu projektu první československo-mongolské expedice v roce 1958, jejíž výsledky si klade za cíl po padesáti letech sumarizovat a zpřístupnit široké badatelské veřejnosti. Na základě materiálů shromážděných dílem v archivu Archeologického ústav AV ČR v Praze a dílem v depozitářích Archeologického ústavu MAV v Ulánbátaru byly tyto dlouhodobě oddělené a nedostupné informace zpracovány a spojeny v plnohodnotný celek, který umožnil uzavřít nedocenitelnou a bohužel nedokončenou práci předčasně zemřelého PhDr. Lumíra Jisla. S ohledem na současné turkologické problémy, k nimž má právě památník prince Kül-Tegina mnoho co říci, je tato práce zároveň zaměřena na formulaci zásadních otázek z hlediska nových poznatků současného dění v oboru. Vzhledem k současnému stavu bádání si tyto otázky kladou za cíl spíše pootevřít prostor pro mezioborovou diskuzi a navrhnout možná dílčí řešení. Mezinárodní význam projektu a dlouhodobý zájem četných zahraničních institucí, věnujících se problematice Turkického Kaganátu, byly hlavním popudem k napsání této práce v anglickém jazyce, neboť jinak by snaha o zpřístupnění těchto materiálů ztratila svůj prvotní smysl.
|
|
|
Magie, mystika a liturgie: židovská tradice v amuletech pozdní antiky
Vinklát, Marek ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
1 RESUMÉ: Magie, mystika a liturgie: židovská tradice v amuletech pozdní antiky Magic, Mysticism and Liturgy: Jewish Tradition in Amulets of Late Antiquity Marek Vinklát Tato dizertační práce se zaměřuje na fenomén aramejských magických misek, neboli aramejských zaklínacích misek, amuletů pocházejících z Mezopotámie pozdní antiky. Jedná se o první českou monografii na toto téma a také o smělý pokus přeložit tyto již publikované misky do českého jazyka. Po úvodu, který objasňuje způsob výběru a překladu šestnácti zkoumaných misek, pojednává autor o dějinách bádání o těchto zvláštních amuletech. Je zde představeno mnoho badatelů minulosti i současnosti, jejich teorie, postoje k miskám a publikace. Zvláštní část druhé kapitoly je věnována problematice černého trhu se starožitnostmi a ilegálnímu obchodu s aramejskými magickými miskami. Třetí kapitola se zabývá možnými vztahy misek a literatury hechalot, která je také stručně představena a popsána. Autor analyzuje a překládá pět aramejských magických misek a srovnává jejich výjimečný obsah s příslušnými makroformami literatury hechalot. Jak zmínili někteří badatelé, aramejské magické misky byly psány lidmi, kteří znali literaturu hechalot, případně ji i vytvářeli. Následující kapitola hovoří o vlivu synagogální liturgie na zaklínací misky. Bylo zjištěno, že...
|
host ::
RSS.