Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 321 záznamů.  začátekpředchozí270 - 279dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aplikace profilového testu na různé typy potravin
Přerovská, Mariya ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na využití profilových testů při senzorické analýze potravin. V teoretické části je popsán vývoj profilových metod, výhody a nedostatky jednotlivých technik, specifika přípravy hodnotitelů, organizace a požadavky na zkušební prostory a provedení analýzy. Je zde uveden krátký přehled dalších metod a legislativy, používaných v senzorické analýze. V experimentální části této práce bylo vybráno několik typů potravin jako jsou chléb, šunka, jogurt, jablka a čokoláda. Pro každou z těchto potravin byl vypracován formulář pro profilové hodnocení textury a flavoru a vybrané vzorky byly poté senzorický hodnoceny senzorickým panelem složeným ze studentů FCH VUT v Brně.
Stanovení alergenních a potenciálně alergenních kovů v kosmetických přípravcích
Krakovková, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit přehled o výskytu alergenních a potenciálně alergenních kovů v očních stínech. Diplomová práce podává přehled o legislativě kosmetických přípravků a popisuje typy alergických reakcí na alergenní a potenciálně alergenní kovy v očních stínech. Dále jsou uvedeny metody přípravy vzorků k analýze a přehled metod, kterými mohou být vybrané kovy analyzovány. Experimentální část diplomové práce se zabývá analýzou vybraných alergenních a potenciálně alergenních kovů, v očních stínech. V rámci experimentální části diplomové práce byla optimalizována metoda přípravy vzorku očních stínů k analýze a metoda analýzy vzorku očních stínů technikou ICP-MS. Sledovanými analyty byly vybrané kovy. Celkem bylo analyzováno 6 vzorků očních stínů od různých výrobců. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány, konfrontovány s platnou legislativou a zhodnoceny z hlediska vzniku možných alergických reakcí.
Zastoupení vybraných prvků v lidských vlasech
Jochimová, Eva ; Janoušková, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Vlasy jsou výborná matrice ke sledování stopových prvků a minerálů v lidském těle. Až dlouhodobé změny v koncentraci prvků v organismu se odrážejí v jejich hodnotě ve vlasech, takže hodnocení minerálního stavu organismu analýzou vlasů je velice vhodnou metodou. Tato metoda je hojně využívána při toxikologickém vyšetření a v kriminalistice. Tato práce se zabývá analýzou Mg, K, Fe, Zn, Mn, Se, As, Cd a Pb ve 100 vzorcích metodou ICP-MS. Jedná se o mužské vzorky vlasů s věkovým rozpětím 19 – 74 let. Analýzou vlasů bylo zjištěno, že hodnoty koncentrací jednotlivých prvků se pohybují v úzkém rozsahu hodnot. U vzorků starší věkové kategorie se hodnoty v některých případech značně vychylují.
Analýza vybraných alergenů ve vonných kompozicích
Koláčková, Adéla ; Janoušková, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na alergenní vonné látky v kosmetických přípravcích. Pro vybrané zástupce jsou popsána jejich specifika, metody kontroly a sledování. Dále jsou také uvedeny dermatologické problémy související s používáním parfémovaných kosmetických výrobků, v nichž se zmíněné alergenní ingredience nachází, a možnosti jejich regulování. Vonné látky jsou směsi přírodního nebo syntetického charakteru, které dodávají vůni. V přírodě je produkují zejména rostliny. Již více než 100 vonných látek bylo identifikováno jako alergenní. 26 vonných látek je deklarováno jako potenciálně alergenní substance. Alergenní složky parfémových kompozic způsobují v největší míře alergickou kontaktní dermatitidu. Experimentální část práce je zaměřena na metodiku stanovení vybraných zástupců alergenních vonných látek (?-Amylcinnamaldehyd, Anýzalkohol, Benzylsalicylát, Cinnamaldehyd, ?-Hexylcinnamaldehyd, 7-Hydroxycitronellal a Methyl-2-oktynoát). Pro extrakci, analýzu a identifikaci těchto substancí byla využita headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem (HS-SPME-GC-FID). Metoda byla validována a aplikována na spektrum reálných vzorků kosmetických přípravků.
Thermo-oxidative stability of mixtures of vegetable oils
Kovačíková, Barbora ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Vegetable oils are used in many branches of chemical industry. The processing of a product containing vegetable oil is frequently carried out under elevated temperatures. Higher temperature accelerates the auto-oxidation process which causes lower stability of oils or oil-containing products. Blending of different kinds of vegetable oils is a common procedure during their processing as well as in the production of various materials. The main goal of this work was to determine the thermo-oxidative stability of six pure oils and their respective binary mixtures. First part deals with stabilities of oils and their mixtures using differential scanning calorimetry. By means of degradation temperatures the relationship between thermo-oxidative behavior of oils and their mixtures was elucidated. It was shown that fatty acids content has only a minor influence on the oils stability. Furthermore, previous presumption that stable oil can increase the stability of less stable oil was not proved either. In some cases, the stability of prepared mixture was lower than stability of original oils. In the second part of this thesis, using thermogravimetry, the mechanism of pre-oxidation phase causing oil degradation was investigated. This technique showed the mass gain in oil samples caused by oxygen uptake and production of peroxides preceding the degradation. In this measurement any connection between fatty acid composition and mass gain was observed, nevertheless only for pure oils. Again, the additivity of properties causing the stability of vegetable oil mixtures was not proved.
Hodnocení stability vybraných rostlinných olejů
Němečková, Lenka ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku stability vybraných rostlinných olejů, které jsou využívány v kosmetickém průmyslu. Stability osmi olejů bez přídavku aditiv byly stanovovány za pomoci diferenčního kompenzačního kalorimetru. V první fázi byly stanoveny teploty degradace olejů při různých rychlostech ohřevu, tedy neizotermické stability. Ty byly následně využity při výpočtu izotermických stabilit neboli tzv. indukčních period. Výpočet indukčních period byl proveden s využitím integrálních izokonverzních metod, v nichž byly použity čtyři různé teplotní funkce, přičemž jedna z teplotních funkcí vycházela z Arrheniovy rovnice a zbylé tři z tzv. ne-Arrheniovských funkcí. Porovnání indukčních period při standardních podmínkách ukázalo, že optimální teplotní funkcí pro výpočet stability olejů je jedna z ne-Arrheniovských funkcí v exponenciálním tvaru. Lze tedy konstatovat, že všechny oleje degradují podobným, když ne úplně stejným, mechanismem. Ze stanovených stabilit, které byly v řádech měsíců, vyplývá důležitost použití stabilizátorů a jiných aditiv při komerčním a technologickém využití rostlinných olejů.
Denní chod obsahu a aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Matulková, Zuzana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci je popsán denní chod počáteční a celkové aktivity a obsahu enzymu Rubisco u buku lesního (Fagus sylvatica) v podmínkách normální, tj. 350 µmol.mol-1 (A-ambient) a zvýšené, tj. 700 µmol.mol-1 (E-elevated) koncentrace CO2 v průběhu dne. Vzorky byly odebírány 8.7.2009 (10:00-21:30), 9.7.2009 (4:00-12:00) a 22.7.2009 (4:00-21:30). Spektrofotometrickou metodou byla stanovena počáteční a celková aktivita a z poměru počátečních a celkových aktivit byl vypočítán stupeň aktivace. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE a z poměru počátečních a celkových aktivit a obsahu enzymu Rubisco byla vypočítána hodnota počáteční a celkové specifické aktivity. V našem experimentu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi aktivitami u buků kultivovaných v atmosféře s normální a zvýšenou koncentrací CO2, nedošlo tedy k aklimační depresi aktivity Rubisco vlivem zvýšené koncentrace CO2. Denní chod aktivit vykazoval pouze statisticky nevýznamné kolísání. Po rozednění nedošlo k významnému vzestupu celkové aktivity Rubisco, což svědčí o nepřítomnosti nebo zanedbatelném vlivu nočního inhibitoru CA1P u buku. Silné kolísání stupně aktivace (40–90 %) svědčí o regulaci fotosyntézy v průběhu dne prostřednictvím karbamylace enzymu Rubisco. Obsah enzymu Rubisco u buků kultivovaných ve zvýšené koncentraci CO2 byl nižší než u buků rostoucích při normální koncentraci CO2. V podmínkách zvýšené koncentrace CO2 lze tedy konstatovat existenci aklimační deprese na úrovni obsahu Rubisco. Před rozedněním vykazoval obsah enzymu Rubisco na hranici statistické významnosti nevýrazné minimum, v průběhu dne bylo zaznamenáno pouze jeho nevýznamné kolísání.
Posouzení aplikovatelnosti nepřímé fotometrické detekce k chirálním separacím vybraných karboxylových kyselin v mlékárenských výrobcích
Dvořák, Miloš ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
V této diplomové práci je ověřována možnost aplikace nepřímé fotometrické detekce pro chirální separace kyseliny mléčné a beta-hydroxymáselné kapilární elektroforézou. Jako chirální selektor je zkoušen vankomycin. Ověřila se jeho schopnost částečné separace kyseliny mléčné na enantiomery při použití kyseliny pikrové jako absorbující aniont v základním elektrolytu. Použita byla pokrytá kapilára. Aplikace nepřímé fotometrické detekce je úspěšná. Chirální separace kyseliny beta-hydroxymáselné nebyla úspěšná. Zaobírá se výběrem vhodných vizualizujících aniontů pro účely nepřímé fotometrické detekce. Jsou měřeny jejich elektroforetické a spektrofotometrické vlastnosti, pro zjištění kompatibility použití v kapilární elektroforéze ve spojení s nepřímou fotometrickou detekcí. Ze změřených údajů byly vytipovány nejvhodnější vizualizující anionty pro další experimenty. Dle zjištěných a měřených vlastností se ukazují být nejvhodnější eosin rozpustný v alkoholu a bromfenolová modř.
Vývoj vybraných doplňků stravy - klimakterium
Tobolková, Blanka ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Doplněk stravy je výrobek, který obsahuje nutriční látky (např. vitaminy, minerální látky, rostliny, aminokyseliny nebo mastné kyseliny), a je určený k doplnění běžné stravy. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu na přípravu 3 typů doplňků stravy, které se užívají ke zmírňování klimakterických obtíží, jejich výroba, stanovení energetické hodnoty jednotlivých preparátů na základě zjištěného obsahu bílkovin, tuků a sacharidů v doplňcích stravy. Součástí práce bylo navrhnout vhodný obal a cenu připravených doplňků. K analýze byly použity 3 druhy doplňků stravy, a to tobolky, bylinný sirup a bylinné kapky. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, tuky extrakcí podle Soxhleta a sacharidy byly stanoveny titračně manganistanem draselným (metoda podle Bertrada). Doplňky stravy ve formě tobolek byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a arsenu). V bylinných kapkách byl doplňkově stanoven obsah alkoholu (ethanolu). Z naměřených dat bylo zjištěno, že doplněk stravy ve formě tobolek má nejnižší energetickou hodnotu.
Studium konzervačních systémů pro kosmetiku
Šmétková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit antimikrobiální účinek vybraných syntetických konzervačních látek používaných do kosmetických prostředků, a to methylparabenu, butylparabenu, fenoxyethanolu, bronopolu, imidazolidinylurey a methylisothiazolinonu v různých koncentracích (do nejvyšší povolené koncentrace a také několikrát koncentrovanějších roztoků)a některých vybraných přírodních silic, které je možné použít do kosmetiky (eukalyptová, anýzová, levandulová, rozmarýnová, fenyklová, mátová, jalovcová a terpentýnová silice). Účinek byl zjisťován u každé látky samostatně, aby bylo možné zhodnotit spektrum a míru jejího účinku. Jako indikátorové mikroorganismy byly vybrány Bacillus subtilis a Penicillium chrysogenum. Pro stanovení byly použity disková difúzní metoda a modifikovaná difúzní metoda. Ze syntetických konzervačních látek nejlépe účinkovaly bronopol, imidazolidinylurea a methylisothiazolinon. Z vybraných přírodních antimikrobiálních látek účinek proti oběma mikroorganismům vykazovala mátová, fenyklová a jalovcová silice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 321 záznamů.   začátekpředchozí270 - 279dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.