|
|
Sekundární viktimizace obětí sexuálních deliktů
Valešová, Kristýna ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Sekundární viktimizace obětí sexuálních deliktů Abstrakt Předložená rigorózní práce na téma Sekundární viktimizace obětí sexuálních deliktů si klade za cíl své čtenáře seznámit s problematikou sekundární viktimizace a to především ve vztahu ke zvlášť zranitelným obětem sexuálních deliktů, přičemž práce seznamuje se základními pojmy důležitými pro danou problematiku a následně se věnuje především způsobům sekundární viktimizace obětí znásilnění a dětských obětí sexuálních deliktů, přičemž rozebírá také specifické možnosti prevence a zmírňování sekundární viktimizace těchto obětí a prostor je věnován také možnostem pomoci těmto obětem. Práce je členěna na úvod, pět kapitol a závěr. V úvodních kapitolách se práce soustředí na vymezení základních pojmů, neboť vymezení a pochopení těchto pojmů je zcela nezbytné pro další text práce, který s nimi pracuje. Těmito pojmy jsou pojem oběť, její právní úprava a vývoj této právní úpravy na našem území, viktimologie, viktimizace a rozdělení jednotlivých typů viktimizace, újma a viktimnost. Stěžejní část práce pak tvoří kapitola zabývající se sekundární viktimizací obětí trestného činu znásilnění, přičemž kromě základní charakteristiky předmětného trestného činu je prostor věnován především jednotlivým způsobům, kterými může být tato oběť viktimizována, a to především v...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bureš, Richard ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Autor se v rigorózní práci nazvané Trestní odpovědnost právnických osob zaměřuje na představení stále relativně nového institutu trestní odpovědnosti právnických osob, který byl zaveden do českého právního řádu zákonem č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim s účinností od 1.1.2012. Celá práce je rozdělena do 13 kapitol, ve kterých je podrobně rozebírána problematika spojená s právní úpravou trestní odpovědnosti právnických osob. Vzhledem k omezenému rozsahu práce je kladen zvláštní důraz především na hmotněprávní aspekty zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Začátek práce přibližuje historický vývoj institutu trestní odpovědnosti právnických osob v kontinentální Evropě a zemích řídících se common law. Následně je podrobně přiblížena cesta České republiky k přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který byl přijat jako jeden z posledních v Evropské unii. Rigorózní práce se dále zaměřuje na rozbor základních hmotněprávních ustanovení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Kromě rozsahu kriminalizace jednání právnické osoby je blíže představena např. konstrukce přičitatelnosti trestného činu právnické osoby nebo možnost vyvinění právnické osoby. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob si prošel mnoha změnami provedenými...
|
|
|
Postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem
Schneider, Jakub ; Tejnská, Katarína (oponent)
Postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem Abstrakt Předkládaná rigorózní práce přináší ucelený přehled analyzující postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem. Významnější pozornost je věnována vybraným dílčím aspektům, jež svým významem zásadně determinují postavení státního zástupce před soudem. Zpracovaný přehled je následně na vhodných místech doplňován úvahami de lege ferenda. Práce je v logické návaznosti rozčleněna do pěti kapitol, které tvoří pět částí. První část je věnována historickému vývoji veřejné žaloby, jehož pochopení je nezbytné z důvodu historické provázanosti, jež měla bezprostřední vliv na současnou podobu orgánu veřejné žaloby ve formě soustavy úřadu státního zastupitelství. Druhá část práce přináší náhled na postavení státního zastupitelství v českém právním řádu, které se vyznačuje značnou právní roztříštěností. V rámci této kapitoly bylo rovněž poukázáno na nedostatky ústavního zakotvení státního zastupitelství pod moc výkonnou, což má přímý negativní dopad na nezávislost činnosti státního zastupitelství, jejíž úpravu absentuje též zákonná úprava. Prostřednictvím třetí části práce je pozornost věnována trestnímu řízení před soudem a odlišnostem postavení státnímu zástupce v rámci jednotlivých typů trestního řízení. Hlavní část práce představuje čtvrtá...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Stýblová, Hana ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
SPOLUPRACUJÍCÍ OBVINĚNÝ Abstrakt Cílem diplomové práce je představení a rozbor aktuální právní úpravy spolupracujícího obviněného v České republice. Práce je rozdělena do 6 kapitol. Úvodní část práce je zaměřena na vymezení pojmů korunní svědek a spolupracující obviněný. Ve druhé kapitole se autorka zabývá organizovaným zločinem, neboť hlavním účelem institutu spolupracujícího obviněného je boj s tímto fenoménem. Ve třetí kapitole je popsána současná právní úprava institutu spolupracujícího obviněného. Jsou zde zmíněny změny dle novely provedené zákonem č. 333/2020 Sb. s účinností od 1. 10. 2020. Poslední část této kapitoly je věnována otázce ochrany spolupracujícího obviněného v českém právním řádu. Ve čtvrté kapitole jsou vyzdvihnuty problematické body současné právní úpravy a následují úvahy de lege ferenda. V páté kapitole jsou zpracovány dostupná data ohledně využívání institutu spolupracujícího obviněného v praxi, tedy konkrétně četnost využívání tohoto institutu, u kterých trestných činů se vyskytuje nejvíce a jaké tresty jsou ukládány spolupracujícím obviněným. V poslední kapitole se autorka zabývá institutem spolupracujícího obviněného v italském právním řádu. Popisuje právní úpravu collaboratore di giustizia a jaká ochrana mu může být poskytnuta. Dále je popsán fenomén pentito a jeho role v boji...
|
|
|
Trestněprávní aspekty policejní provokace
Šulda, Pavel ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestněprávní aspekty policejní provokace Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá určením co možná nejpřesnějších hranic mezi možným zákonným vstupem orgánů činných v trestním řízení do skutkového děje trestného činu a nepřípustnou policejní provokací. V návaznosti na vymezení těchto hranic, jakožto hlavního cíle práce, poskytuje nejpřiléhavější definici policejní provokace, řeší možné trestněprávní důsledky policejní provokace a přináší krátkou analýzu přípustnosti dalších vybraných forem jednání, jež mohou mít za následek provokaci k trestnému činu. Za tímto účelem je práce rozčleněna do 4 kapitol. První kapitola zasazuje problematiku policejní provokace do širšího kontextu boje s organizovaným zločinem. Je upozorněno na nutnost velmi pečlivě vážit jaké nástroje a v jakém rozsahu volit k potírání organizovaného zločinu, aby jejich nasazení znamenalo únosnou míru zásahu do základních lidských práv a svobod. Druhá kapitola navazuje na první tak, že se věnuje obecnému představení nástrojů k potírání organizovaného zločinu (ale nejen toho) v podobě operativně pátracích a podpůrně operativně pátracích prostředků, při jejichž využití dochází nejčastěji k policejní provokaci. U operativně pátracího prostředku agenta a podpůrně operativně pátracího prostředku informátora jsou učiněny návrhy de lege ferenda s...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Devodier, Vendula ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je "Role státního zástupce v trestním řízení". Je to státní zastupitelství, kterému je v České republice na základě Ústavy uloženo zastupovat veřejnou žalobu. Těžištěm činnosti státních zástupců je tedy jejich účast na trestním řízení a činnosti s ní spojené. Tato práce si tudíž klade za cíl v prvé řadě předložit popis těchto činností, a to chronologicky a podle jednotlivých stádií, kterými trestní řízení prochází. Dalším cílem je poté pozastavit se nad některými úskalími v právní úpravě státního zastupitelství či oblastmi jevícími se v praxi jako problematické, zamyslet se nad jejich možnými důvody a navrhnout řešení dle lege ferenda. V jiných případech také zhodnotit recentní změny právní úpravy a předložit úvahu o jejich možných důsledcích. Kapitola první je věnována vzniku a stručnému vývoji veřejné žaloby v kontinentální Evropě a pak konkrétněji i v českých zemích. Tuto kapitolu lze vnímat jako jakýsi úvod do problematiky činností státního zastupitelství v trestním řízení, jelikož studiem jejich historie zjišťujeme, na základě jakých úvah a zásad byl současný systém vybudován. Druhá kapitola se věnuje právní úpravě působnosti státního zastupitelství. Zprvu je probráno jeho ústavní zakotvení včetně z něj pramenící otázky, zda je státní zastupitelství orgánem...
|
|
|
Postavení a působnost vrchního státního zastupitelství v českém trestním řízení
Janatová, Denisa ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je určení postavení vrchního státního zastupitelství v rámci soustavy státního zastupitelství, především s ohledem na jeho několikrát plánované zrušení. Práce se zabývá historickým vývojem státního zastupitelství v českých zemích, který má určit, zda se vrchní státní zastupitelství považuje za novodobý institut či je součástí soustavy již delší dobu. Dále se práce věnuje ústavnímu zakotvením státního zastupitelství a právní úpravě vrchního státního zastupitelství především v zákoně o státním zastupitelství, trestním řádu a vyhlášce č. 283/1993 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství. Zmiňuje se také o Dohodě o výběru a kariérním postupu státních zástupců uzavřené mezi vedoucími státními zástupci a ministrem spravedlnosti a několika pokynech obecné povahy nejvyšších státních zástupců, které zákonnou úpravu vrchního státního zastupitelství specifikují. Diplomová práce také řeší vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství včetně institutu dohledu a vnitřní organizaci vrchního státního zastupitelství blíže zaměřenou na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Práce se zaměřuje i na působnost vrchního státního zastupitelství v trestním řízení, zejména na jeho speciální věcnou příslušnost dle § 15 vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství,...
|
|
|
Problémy veřejné žaloby
Scheithauerová, Zuzana ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Diplomová práce se věnuje problémům veřejné žaloby se zaměřením na státní zastupitelství v České republice. Cílem práce je poskytnout informace o aktuálním stavu veřejné žaloby a provést analýzu vybraných problémů. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola stručně představuje historický vývoj orgánů veřejné žaloby. Druhá kapitola se věnuje státnímu zastupitelství v České republice, jeho právní úpravě, organizaci, postavení a úloze. Znalost fungování státního zastupitelství je nezbytným předpokladem k pochopení problémů, které jsou rozebírány v této diplomové práci. Závěr kapitoly obsahuje komparativní srovnání s veřejnou žalobou v Polsku, Finsku, Itálii a Slovinsku. Těžištěm diplomové práce je kapitola třetí, která rozebírá vybrané problémy veřejné žaloby. Cílem práce je hledat možná řešení těchto problémů. Prvním problémem je ústavní zakotvení státního zastupitelství. Podkapitola popisuje a hodnotí možné úpravy státního zastupitelství v Ústavě České republiky. Druhým problémem je zákonná úprava státního zastupitelství a jeho připravovaná novelizace. Tato podkapitola rozebírá zákon o státním zastupitelství a trestní řád. Třetím rozebíraným problémem je Úřad evropského veřejného žalobce. Cílem podkapitoly je představení této instituce a zamyšlení se nad jejím budoucím fungováním. Čtvrtým...
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Kučera, Petr ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
a klíčová slova Neodkladné a neopakovatelné úkony Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou úkony trestního procesního řízení, ve kterých dochází ke střetu práv na obhajobu s účelem trestního řízení spočívajícím v zákonném zjištění okolností spáchání trestného činu a ve spravedlivém potrestání jeho pachatele. Tento střet je tolerován, protože neodkladné a neopakovatelné úkony slouží k zajištění a provedení důkazů u nichž hrozí riziko jejich zmaření, zničení nebo ztráty či důkazů, které v řízení před soudem nebude možno provést. Cílem této práce je popsat a analyzovat podmínky, za kterých mohou být tyto, svou povahou výjimečné, úkony trestního řízení provedeny a analyzovat následky nedodržení těchto podmínek. Za tímto cílem byla nejdříve v první kapitole popsána struktura trestního řízení se zaměřením na strukturu přípravného řízení a analyzována definice neodkladných a neopakovatelných úkonů, uvedeny některé jejich typické příklady a byla provedena analýza problematické definice neodkladnosti. Ve druhé kapitole pak byly analyzovány vedle obecných podmínek dokazování i formální a materiální podmínky provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů včetně otázky, zda některé dodatečné podmínky na konkrétní úkony kladené dostatečně vyvažují zásah do práva na obhajobu. Zejména byla analyzována podmínka...
|
|
|
Státní zástupce v řízení před soudem
Kotoun, Adam ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Postavení státního zástupce v řízení před soudem Rigorózní práce je zaměřena především na postavení, roli a působnost státního zástupce před soudem. Cílem práce je mimo jiné poskytnout potenciálním čtenářům relevantní informace pro účely dílčí studie nejen soustavy státního zastupitelství, okolností jejího vzniku a vývoje nebo právního zakotvení, ale i zákonem stanovené působnosti, a to jak trestní, tak té netrestní. Primárně je směřováno na trestní působnost státního zástupce v řízení př pohledu platného právního stavu, ale i možných legislativních změn do budoucna. Prostřednictvím tohoto je definována a následně analyzována tato dílčí problematika trestního řízení. Dále je navázáno na některá uvedená úskalí plynoucí z právní úpravy kodexu trestního procesu, která by se v budoucnu mohla stát předmětem legislativních změn v tomto odvětví práva. V širším slova smyslu je poukazováno na tu skutečnost, že by mělo být v celospolečenském zájmu, aby veřejná žaloba vykonávala svou působnost takovým způsobem, který je akceptovatelný ve státech, které podporují doktrínu demokratického právního státu ve 21. století. Práce je rozdělena na dvě základní části. V první kapitole jsou vymezeny některé historické souvislosti důležité pro vývoj veřejné žaloby. Následuje kapitola analyzující jednotlivé modely veřejné žaloby,...
|
host ::
RSS.