|
|
FAMU v letech 1989-1993
Žaloudková, Klára ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Filmová a televizní fakulta je jedna ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze (DAMU, FAMU, HAMU). Škola vzdělává své studenty pro profese spojené s filmem, televizí, elektronickými médii a tradičními sdělovacími prostředky. Škola byla založena 28. listopadu 1946. Ve své práci o FAMU se zabývám obdobím po revoluci v roce 1989, kdy si škola hledala novu podobu, až do roku 1993. Období jsem si omezila rokem 1993, kdy byl vydán Zákon č. 273/1993 o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl a tím byl zrušen státní monopol. Ve své práci nejdříve uvádím zhodnocení historie školy a poukazuji na nejpodstatnější momenty, kdy došlo k proměnám. Uvádím pedagogickou skladbu hlavních tvůrčích kateder, abych vytvořila platformu pro detailnější analýzu klíčových témat. Nedílnou součástí práce je FAMU v době revoluce, kdy docházelo postupně k největším změnám. Po té jsem navázala zpracováním profilu instituce školy transformované, kde zhodnotím personálie školy a poměry vnitřní struktury. Jako prameny mi sloužila odborná literatura a rozhovory s pamětníky. Má práce se zabývá nezpracovanými tématy a do budoucna by měla sloužit jako zdroj informací k dané problematice Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.
|
|
|
Vliv digitalizace na uvádění dokumentárních filmů v kontextu jednosálových kin
Černý, Martin ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Šimon (oponent)
(česky) Bakalářská práce se v rámci nové filmové historie zabývá proměnami a vývojem spojeným s nástupem digitalizace v Česku. Obecně se věnuje vlivu technologické změny na filmovou distribuci a diverzitě programové nabídky jednosálových kin. Od roku 2013 se zvyšuje počet distribuovaných dokumentárních filmů, proto tato práce ověřuje, jestli se tato rozšiřující nabídka týká i malých kin. Praktický dopad digitalizace zkoumá případová studie formou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými dramaturgy kin ve středně velkých městech, která nečelí konkurenci multikin. Cílem bylo určit rozhodující faktory, které mají vliv na programování dokumentárních filmů v těchto kinech. Na základě předložené práce lze pozorovat, že se nabídka filmů po nástupu digitalizace rozšířila dvěma směry, které ovlivňují i práci dramaturgů kin. Větší dostupnost komerčních filmů, a s nimi spojené vysoké tržby, konkurují rozšiřující se nabídce alternativních filmů, mezi něž spadají i dokumentární filmy. Zatímco kolem komerčních filmů dokáže diváky zaujmout intenzivní marketing, v rámci dokumentárních filmů musí kinař vytvořit kolem svého kina a těchto filmů stabilní komunitu, na které může následně rozvíjet svou dramaturgii. Digitalizace umožňuje snadné šíření obsahu skrze různé platformy, proto se i dokumentární filmy a další...
|
|
|
Filmový klub ČVUT
Henzler, Richard ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Richard Henzler - Filmový klub ČVUT Abstrakt: Práce popisuje historii Filmového klubu ČVUT zpracovanou na základě metody orální historie, Cílem práce je popsat praktické fungování klubu v letech 1984 až 1990. Primárním pramenem při zpracování ené se zakladateli filmové ezní řím Neumannem. Práce dále zpracovává kroniku filmového klubu a zjiš ěné ované z dobový . V teoretickém úvodu prá ředstavuje metoda orální historie, její metodologie, výhody a omezení a popis historie eskoslovenských filmových klub jako uvedení do dobové situace. Praktická ást chronologicky popisuje historii filmové á ě a kroniky filmové ří ří ř se zakladateli filmového klubu a tabuky dopl ující historii sledovaného období.
|
|
|
Soudobé snahy o prosazení filmové výchovy ve všeobecném vzdělávání
Forejtová Lipovská, Alexandra ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje snahy o prosazení filmové/audiovizuální výchovy ve všeobecném vzdělávání. Snaží se o zmapování stavu filmové výchovy na našem území v historickém kontextu, převážná část je věnována situaci v posledních 13 letech, kdy se situace začala měnit k lepšímu. Práce je členěna do čtyř kapitol, první je věnována zevrubné historické recepci filmové výchovy na našem území, kde se zaměřuji na školní filmovou výchovu, dětské filmové kluby a amatérská hnutí v českém, ale i evropskému kontextu (i když velice okrajově). První kapitola se pohybuje v časovém rozmezí od počátku vzniku kinematografie po 80. léta 20. století. V druhé kapitole reflektuji situaci filmové výchovy po roce 1989 na exemplárních příkladech v té době nejsilnějšího mediátora filmové osvěty AČFK a jeho aktivit. Přirozeně se přes osobu Jiřího Králíka dostanu k velmi ambicióznímu projektu na poli filmové výchovy, ke kánonu filmu. Třetí kapitola se podrobně věnuje genezi začlenění F/AV do rámcových vzdělávacích programů českých škol a sleduje postoj státních subjektů jako MŠMT, či MK. Na třetí kapitolu navazuje poslední část této práce, která původně měla být věnována školám, na kterých se měl nový nepovinný předmět učit, avšak nastala taková situace, kdy nebyla dohledána jediná škola, která by převzala model F/AV tak,...
|
|
|
Jan Roháč z Dubé ve třetí republice
Doležal, Kryštof ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
! Jan Roháč z Dubé z roku 1947 je prvním československým celovečerním hraným barevným sním- kem, který vypraví o poslední fázi husitského hnutí. Film měl za třetí republiky potvrdit správnost zestátněné kinematografie a stát se jejím reprezentačním dílem. Film zapadal do nacionalistického folklóru české kultury a husitské tradice a využil Jiráskovo obecně známé drama, které již prokáza- lo pozoruhodnou schopnost aktualizace a silně rezonovalo při svých dramatizacích v letech 1918 a především v únoru 1939. Umožňoval argumentovat aktualizovaným tématem německé hrozby, pro- ti liberálním stranám a také vyzdvihovat další vybrané prvky českého nacionalismu. Kinematogra- fie a tisk byly v této době nejdůležitějšími masovými médii a byly regulovány či přímo řízeny vlá- dou Národní fronty. Film a tisk používaly jednotlivé vládní strany jako nástroj k dosažení svých politických cílů a k ideologickému působení. Cílem práce je objasnit nacionální tendence v Česko- slovenské kinematografii a odpovědět na otázku, jakým způsobem dobový tisk tento film reflekto- val, respektive jak ve vybraných textech rezonoval problém nacionalismu. Mediální analýza umož- ňuje pochopit, jak byly jednotlivé pojmy formulovány, nakolik byly využívány pouze instinktivně, jak skrze ně KSČ prosazovala svou kulturní politiku a jak na...
|
|
|
Duchovní dimenze ve filmech Evalda Schorma
Cihelková, Barbora ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce Duchovní dimenze ve filmech Evalda Schorma se zabývá tvorbou tohoto režiséra nahlíženou z perspektivy teologické hermeneutiky a křesťanské etiky. Jejím základem je analýza intertextových odkazů, biblických motivů a křesťanské symboliky s důrazem na specifika jejich integrace do autorské tvůrčí koncepce a společensko-politického kontextu. Úvodní kapitola přináší vhled do problematiky spirituality a duchovní dimenze v českém hraném filmu 60. let a vymezuje tvorbu daného období z hlediska intertextuálního, morálně-etického a formálního, čímž vznikají tři skupiny filmů, označené jako biblické, duchovní a spirituální. Jádro práce tvoří interpretace pašijových příběhů zasazených do filmů Farářův konec a Den sedmý, osmá noc, dále pak interpretace postav z filmů Turista, Každý den odvahu a Návrat ztraceného syna, které jsou v duchu teologické hermeneutiky srovnávány s biblickým předobrazem Krista. Posledně jmenovaný film je konfrontován také se stejnojmenným biblickým příběhem. Závěrečná kapitola se věnuje dokumentaristické tvorbě režiséra, a to především dokumentům Žít svůj život, Proč? a Zrcadlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Sdružení premiérových biografů (1928-1938)
Surová, Petra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
V prvních desetiletích 20. století se kinematografie v českých zemích vyvíjela velmi dynamicky. Původní kočovná kina a vaudevilly brzy vystřídaly biografy stacionární - první podnik tohoto druhu na našem území zahájil svůj provoz v roce 1907 v Brně. Z filmu se rychle stal jeden z nejčastějších způsobů trávení volného času, neboť byl svou dostupností a demokratičností přístupný všem diváckým vrstvám. Největší množství kin bylo, podobně jako zbytek filmového průmyslu, soustřeďováno do větších aglomerací, nejvíce biografů na našem území mělo hlavní město Praha. Zde se také začaly stavět honosné velkokapacitní kinosály již projektované výhradně k provozu kinematografu. Nejčastěji byly situovány do objektů obchodních paláců, budovaných během dvacátých let 20. století na Václavském náměstí. Tyto reprezentativní biografy s moderním technickým vybavením se stávají podniky premiérovými, mezi jejich návštěvníky patří též zástupci vyšších vrstev a společenské elity. Vlastníci premiérových biografů se na konci roku 1928 zorganizovali do specifického spolku, aby společným jednáním omezili konkurenci a dopady sporů s půjčovnami. V první části této diplomové práce je popsán společensko kulturní kontext vymezeného časového období se zacílením na život společnosti ve velkoměstech, souvislosti s rozvojem spolkového...
|
|
| |
host ::
RSS.