|
|
Interakce podzemní a povrchové vody za extrémních hydrologických situací v nivě horní Lužnice
Fialová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je analýza vlivu extrémních hydrologických událostí (povodní a sucha) z hlediska interakce podzemní a povrchové vody v říční nivě. Cílem této práce je také zhodnocení hydrologického režimu vybraného povodí a důkaz retenčního potenciálu zachovalé přírodní nivy. Zvolené cíle práce byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemní a povrchové vody v zájmové lokalitě. Na základě dat z vrtů a digitálního modelu reliéfu, bylo možné vytvořit představu o kolísání hladiny podzemní vody v oblasti říční nivy ve vybraných hydrologických situacích. Data z povrchového toku byla získána z několika stanovišť ve směru toku Lužnice. Tím bylo umožněno graficky znázornit jednotlivé povodňové vlny a charakterizovat jejich velikost, rychlost a transformaci po průchodu zachovalou přírodní nivou Lužnice. Provedeným výzkumem byla potvrzena retenční schopnost nivy, která je nejvýznamnější při průtocích mírně převyšujících průtočnou kapacitu koryta řeky. V dobách extrémních povodní či v období se zvýšeným počtem kulminací v relativně krátké době za sebou se však retenční potenciál nivy snižuje. Naproti tomu se v období sucha gradient proudění podzemní vody otáčí a hladina v tocích je vodou z nivy nadlepšována. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že přítomnost přírodně zachovalé nivy...
|
|
|
Vliv podzemní vody na hydrologické sucho v nivě Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vlivu podzemní vody na období hydrologického sucha v nivě řeky Lužnice se zaměřením na interakci povrchových a podzemních vod. Niva Lužnice je jedinečný fluviální ekosystém typický svou pestrostí a přírodní hodnotou. Zejména horní část toku představuje velmi zachovalou říční nivu a vytváří dobré podmínky pro retenci vody. Stěžejní první část práce je zaměřena na zpracování literatury ohledně problematiky interakce povrchových a podzemních vod v říční nivě s příklady z ČR i ze světa, včetně charakteristiky podzemních vod. Zpracování literatury se rovněž zaměřuje na charakterizování typů sucha, jeho příčin a následků. Druhá část se zabývá vyhodnocením základních odtokových charakteristik a hydrologického sucha na Lužnice. Analýza je provedena na základě dlouhé datové řady z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně, oba profily jsou vzájemně porovnány za účelem zjištění korelace.
|
|
|
Dynamika revitalizovaného koryta Sviňovického potoka
Hujslová, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit vývoj zrevitalizovaného úseku koryta Sviňovického potoka po provedené revitalizaci v roce 2005. Hlavní metody sledování současné dynamiky toku představovaly terénní geodetická měření a snímkování z nízkoletících modelů letadla. Identifikované změny koryta byly porovnány s měřeními vodních stavů. Doplňkovou metodou byla analýza zrnitosti dnových sedimentů. Za použití dostupných historických map a ortofot byly rovněž zjišťovány historické změny polohy koryta v uplynulých 160 letech. Terénní měření odhalila v revitalizovaném korytě intenzivní hloubkovou a břehovou erozi způsobenou zrychleným odtokem vody z opevněného horního toku. Za sledované období se koryto rozšířilo a prohloubilo. K největším změnám došlo při extrémní povodni v létě 2006. V některých místech bylo koryto zahloubeno až o 30 cm, jinde naopak zaneseno třiceticentimetrovou vrstvou sedimentů. Boční eroze rozšířila některé sledované profily až o 1 m. Klenbový propustek na silnici Zbytiny - Volary začal působit jako významná překážka v podélném profilu. Nad propustkem byla zaznamenána výrazná akumulace materiálu, pod ním je koryto naopak modelováno intenzivní erozí. Na konci roku 2007 byly největší nátrže v horní části revitalizovaného úseku zasypány lomovým...
|
|
|
Změny srážko-odtokových poměrů a antropogenní úpravy v povodí Lomnice
Bažatová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnění změn srážko-odtokových poměrů a hodnocení antropogenních úprav v povodí řeky Lomnice. Povodí reprezentují rozdílně využívaná území s různou mírou antropogenních zásahů do odtokového režimu. Pro podrobnější studium této problematiky bylo potřeba zpracovat několik doplňujících kapitol. Mezi tyto kapitoly patří: vybrané fyzickogeografické charakteristiky zájmového území (doprovázené grafickým znázorněním v různých podobách), nástin problematiky povodní (popis historických povodní 8 a vysvětlení průběhu a následků poslední největší povodně v této oblasti - povodně v roce 2002), analýza vodohospodářské soustavy na Blatensku (vymezení rybníkářské oblasti, určení účelu rybníků a především vysvětlení vlivu rybniční soustavy na odtok v této oblasti, a to na příkladu tzv. zvláštní povodně vyvolané protržením hrází rybníků v roce 2002), a na závěr vysvětlení srážko-odtokového procesu obecně a snaha o vytvoření uceleného přehledu faktorů, které tento proces ovlivňují. Posouzení srážko-odtokových změn v povodí Lomnice vychází z analýzy trendů srážko-odtokového režimu, doplňenou o analýzu teplotních a sněhových poměrů a analýzu změn land use. Poslední důležitá součást této diplomové práce se zabývá antropogenní upraveností toku Lomnice a její údolní nivy ve vztahu k potencionálnímu...
|
|
|
Geografické členění světového oceánu
Kohoutková, Lucie ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Geografické členění světového oceánu Abstrakt Vymezení oceánských hranic je velmi důležité pro státy přímořské i vnitrozemní, ať už z hlediska politických, ekonomických či dalších zájmů. V minulosti se členění světového oceánu velmi měnilo a vytvořily se významné regionální rozdíly v jeho pojetí. Týkají se nejen průběhu hranic, ale i samotného počtu dílčích částí světového oceánu. V dnešní době stále existují oceánografické školy, které se neřídí mezinárodními smlouvami a vymezují vlastní hranice oceánů. Díky tomu je stále mnoho sporných oblastí, kde se okolní státy přou o část oceánu. Velice významná a mnohdy i kontroverzní je volba kritérií pro vymezení hranic. Tři hlavní oceány - Tichý, Atlantský a Indický oceán - jsou tradičně vyčleňovány samostatně a je pro to mnoho opodstatněných důvodů. O samostatnosti Jižního oceánu řada odborníků stále pochybuje. Zásadním bude v tomto směru vydání 4. edice Limits of Oceans and Seas, které by mělo oficiálně uznat Jižní oceán jako samostatný. Klíčová slova: členění světového oceánu, vymezení oceánských hranic, Jižní oceán
|
|
| |
|
|
Pracovní listy pro účely terénní výuky geomorfologických témat v zeměpisu na vyšších ročnících gymnázií
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice postavení terénní výuky ze zeměpisu na českých gymnáziích, přičemž je tento problém specifikován na geomorfologická témata. V práci je zhodnoceno postavení geomorfologických témat v rámci výuky zeměpisu ve vyšších ročnících gymnázií. Z toho důvodu byl analyzován jak Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, tak školní vzdělávací programy vybraných škol z celé České republiky. Skutečné postavení geomorfologických témat ve výuce bylo rovněž zjišťováno dotazníkovým šetřením mezi učiteli zeměpisu na Gymnáziu, Nad Štolou 1, Praha 7. Nejvhodnější obecné přístupy a formy terénní výuky byly stanoveny na základě rešerše a ty pak byly uplatněny při vlastní tvorbě pracovních listů pro terénní výuku zaměřenou na geomorfologická témata. Vytvořené pracovní listy byly použity při reálné terénní výuce studentů pražského gymnázia. Pracovní listy, stejně jako vlastní terénní výuka, byly prostřednictvím dotazníků hodnoceny samotnými studenty, kteří terénní výuku absolvovali. Výsledky dotazníkového šetření byly následně porovnávány a diskutovány s dostupnou literaturou. klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, aktivní formy výuky, geomorfologie
|
|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.