|
|
Alternativní tresty se zaměřením na trest domácího vězení
Hofrichter, Tomáš ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předmětná rigorózní práce pojednává o alternativních trestech se zaměřením na trest domácího vězení, jenž se stal součástí systému trestních sankcí s účinností nového trestního zákoníku, tj. od 1.1.2010. Cílem práce je shrnout současnou platnou a účinnou právní úpravu tohoto institutu, vystihnout její výhody a nedostatky a s ohledem na učiněné závěry navrhnout možná lepší řešení současné právní úpravy. První část práce je rozčleněna do tří kapitol (1-3), které jsou zaměřeny na přiblížení základních, stěžejních pojmů, kterými je zejména trest a jeho účel, alternativní trest, restorativní justice a její principy. Tato úvodní část práce je zakončena výklady o vývoji alternativního sankcionování v naší právní úpravě a východisky nové kodifikace trestního práva hmotného. Druhá část práce je podrobně zaměřena na problematiku právní úpravy trestu domácího vězení. Je rozčleněna do pěti kapitol (4-8), jejichž cílem je podrobná analýza vývoje platné a účinné právní úpravy, komparace naší právní úpravy se zahraniční, problematika provádění kontroly výkonu trestu domácího vězení a shrnutí jeho výhod a nedostatků.
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání jako druhy odklonu v trestním řízení
Kopecký, Adam ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o institutech podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání, které jsou jedněmi z druhů odklonu, které obsahuje český právní řád v oblasti trestního procesu. Práce je členěna na pět hlavních částí. Část první se zabývá příčinami vzniku a zavedení odklonu a vlivem restorativní justice na český systém trestního práva, zejména pak na trestní proces. Dále pak definuje odklon a popisuje jeho postavení v systému alternativních trestních opatření. Část druhá je pak věnována samotnému institutu podmíněného zastavení trestního stíhání včetně podmíněného odložení návrhu na potrestání ve zkráceném přípravném řízení, část třetí pojednává institutu narovnání. U obou těchto částí jsou popisovány a analyzovány aplikační podmínky těchto institutů a řízení o nich. V části čtvrté lze nalézt úvahy autora o možných změnách a zlepšeních ve smyslu de lege ferenda. Poslední pátá část je věnována srovnání kvantitativního použití obou těchto institutů v aplikační praxi orgánů činných v trestním řízení.
|
|
|
Regulace prostituce a její trestněprávní aspekty
Kokešová, Alžběta ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Provozování prostituce není právní řádem České republiky kriminalizováno, zároveň ale ani nejsou právně upraveny podmínky pro její legální provozování. Tímto přístupem se Česká republika řadí k aboličnímu modelu řešení prostituce, jenž spočívá v sankcionování negativních jevů s prostitucí souvisejících, a to zejména trestné činnosti páchané v souvislosti s jejím provozováním, a ohrožování veřejného pořádku, morálky a zdraví. Samotné provozování prostituce je ponecháno bez zákonné úpravy a zůstává tak stále nedořešenou otázkou. Toto by měl změnit navrhovaný zákon o regulaci prostituce, jehož koncept spočívá v regulaci prostituce coby formy podnikání. Tato diplomová práce se zabývá dvěma základními okruhy otázek. Prvním z nich je problematika regulace prostituce a podmínek pro její provozování, druhou trestněprávní aspekty tohoto jevu. Obsahově je práce rozdělena do sedmi částí. První čtyři části nabízejí teoretický základ pro těžiště práce, jimiž jsou části pátá a šestá, které jsou věnovány zmíněným základním otázkám. První část postihuje povahu prostituce a uvádí její definici odvozenou z rozhodovací praxe soudů. Druhá část podává přehled forem, kterých prostituce může nabývat podle místa a subjektu, jenž sexuální služby poskytuje. Ve třetí části je krátce nastíněn historický náhled, jehož cílem je...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Čásenský, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předmětem této práce je analýza zásady subsidiarity trestní represe v českém právním řádu, a to jak v historickém kontextu, tak v kontextu pojetí aktuálně účinné právní úpravy. Práce analyzuje zásadu subsidiarity trestní represe (pomocné úlohy trestního práva) a s ní související princip "ultima ratio" a jejich pojetí v českém, resp. československém trestním právu hmotném od první poloviny dvacátého století až po současnost. Výše zmíněná zásada je zde vymezena z pohledu teoreticko-právního, ale také z pohledu praktického především v souvislosti s rozborem judikatury českých vyšších soudů. V první kapitole předkládané práce se autor zabývá historickým pohledem na uvedenou zásadu, je zde podrobněji rozebráno její právní zakotvení zejména v rámci trestněprávních kodexů přijatých v letech 1950 a 1961. Z této kapitoly je zřejmé, že trestný čin jako takový byl v tomto období - zcela zřejmě také s ohledem na tehdejší právní a politické uspořádání Československa - pojímán poměrně odlišně, než tomu je v dnešní době. S tím také souvisela nižší právní jistota obyvatelstva, kterou měl "na starost" především institut tehdejší tzv. společenské nebezpečnosti. V tomto období také z pohledu dnešní právní vědy docházelo v dané oblasti k narušování dělby moci ve státě. O uvedeném rozdílném pojetí trestného činu v...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Jiroušková, Pavla ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Problémy institutu vazby Diplomová práce se zabývá tématem institutu vazby, které je velice aktuální a zajímavé. Výkonem vazby dochází k omezování práva osobní svobody, které je jedním ze základních práv a svobod. K omezení tohoto práva dochází u osoby obviněného, ten je sice podezřelý ze spáchání trestného činu a je proti němu vedeno trestní stíhání, přesto je ale s ohledem na zásadu presumpce neviny nutné na obviněného hledět jako na nevinného. U institutu vazby dochází ke střetu dvou důležitých zájmů, kdy na jedné straně vystupují orgány činné v trestním řízení, v jejichž zájmu je zajistit obviněného pro účely trestního řízení, na druhé straně však stojí zájmy obviněného, který je nevinný a má právo na osobní svobodu zaručené ústavními zákony a mezinárodněprávními dokumenty. Při úpravě institutu vazby je potřeba dbát na co největší šetření práva osobní svobody, aby do tohoto práva bylo zasahováno co nejméně, aby tedy právní úprava nabízela i jisté alternativy nahrazující institut vazby, které by mohly být využity namísto vazby a postačovaly by k dosažení účelu . Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol, první kapitola je věnována historii institutu vazby. Během historického exkurzu jsou zachyceny nejpodstatnější změny v oblasti trestního práva týkající se institutu vazby, a to od...
|
|
|
Institut organizované zločinecké skupiny v kontextu trestního zákoníku a judikatury
Kohút, Pavel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit institut organizované zločinecké skupiny z hlediska účinné právní úpravy a navrhnout možná legislativní řešení do budoucna. K naplnění tohoto cíle bylo nutné prostudovat dostupné právní předpisy, judikaturu, odbornou literaturu i dokumenty mezinárodního práva. Na úvod diplomové práce bylo třeba vymezit v první kapitole pojem organizované zločinecké skupiny oproti dvěma podobným pojmům vyskytujícím se v této práci, a to oproti pojmu organizovaného zločinu a pojmu organizované skupiny. Toto vymezení jsem pro účely práce považoval za stěžejní, jelikož se všemi těmito třemi pojmy bylo v práci dále nakládáno. Druhá kapitola je věnována historickému kontextu při tvorbě práva organizované zločinecké skupiny. Velký vliv na utváření práva přitom měly zejména dokumenty dvou mezinárodních organizací, a to OSN a EU. Jedna podkapitola se taktéž zabývá vývojem v České republice. Ve třetí kapitole byl institut organizované zločinecké skupiny zkoumán z hlediska účinné právní úpravy. Pozornost byla věnována definici pojmu organizované zločinecké skupiny podle § 129 TZ, pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 TZ a trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 TZ. Další samostatné kapitoly...
|
|
|
Internetová a počítačová kriminalita
Hefka, Rostislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Internetová a počítačová kriminalita Resumé Tato diplomová práce, jak už její název napovídá, pojednává o problému současné doby spojeném s počítači a internetem, díky kterým je možné páchat nejrůznější protiprávní jednání. Počítače jsou součástí našeho denního života a oblast informačních a komunikačních technologií se neustále rychle rozvíjí, což dává prostor případným pachatelům nalézat stále nové postupy. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Úvodní kapitola této práce popisuje základní pojmy týkající se počítačové a internetové kriminality. Zahrnuje jednak vymezení pojmů počítačová kriminalita, kyberzločin, kyberprostor, ale i základních technických pojmů, jako je počítač, hardware či software. Přiblížení této terminologie je nezbytné pro pochopení dané problematiky. Další kapitola se již věnuje některým nezákonným jednáním v kyberprostoru, která jsou následně právně posouzena. Třetí kapitola pak tvoří nejdůležitější část celé práce, neboť podrobně popisuje problém týkající se porušování autorského práva v souvislosti s počítači. Nejdříve se obecně věnuje nehmotným statkům a poté již čtenáře seznamuje s pirátstvím audio a audiovizuálních děl a posléze i s pirátstvím softwaru. Představuje nejdůležitější rozsudky, které se daných případů týkají, a to jak českých soudů, tak i Soudního dvora EU. V závěru...
|
|
|
Předběžné projednání obžaloby v judikatuře soudů
Kočová, Tereza ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu předběžného projednání obžaloby jakožto fakultativního stadia trestního řízení, které následuje poté, co je k soudu státním zástupcem podána obžaloba. Práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá zejména z komentářové literatury, avšak stěžejním zaměřením práce je rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracováno je zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů, v menší míře jsou užita i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a několika krajských soudů. Práce je (mimo úvod a závěr) členěna na osm částí. V první části je podáno obecné základní vysvětlení pojmu předběžného projednání obžaloby. Následuje pojednání o historickém vývoji zkoumaného institutu, a to od roku 1850 do současnosti. Tato část práce rovněž shrnuje nejdůležitější novely aktuálně účinného trestního řádu, týkající se předběžného projednání obžaloby. Navazující části jsou věnovány účelu předběžného projednání a vysvětlení rozdílu mezi ním a obligatorním přezkumem obžaloby v režimu § 181 odst. 1 a 185 odst. 1 trestního řádu. Stěžejní část práce pak tvoří rozbor jednotlivých důvodů, pro které může být předběžné projednání obžaloby nařízeno. Zde je největší pozornost věnována důvodům,...
|
|
|
Ochrana před úplatkářstvím a korupcí a jejich prevence
Doleček, Michal ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Ochrana před úplatkářstvím a korupcí a jejich prevence Diplomová práce se zabývá často zaměňovanými pojmy korupce a lobbingu, přičemž tyto pojmy odděluje a vysvětluje zásadní rozdíl rozkladnou korupcí a legitimním lobbingem, který je jedním z pilířů moderní demokracie. První kapitola se zabývá pojmem a charakteristikou korupce, druhy korupce a úplatkářstvím. Druhá kapitola vysvětluje právní úpravu korupčních trestných činů a dělí je na základní a speciální. Třetí kapitola se vypořádává s pojmem lobbingu a jeho historie především ve Spojených státech amerických, který se vyvíjel od prosazování zájmů mocných a vlivných jednotlivců k postupné regulaci státem. Další část kapitoly je věnována lobbování v České republice a některým příkladům, na kterých lze demonstrovat úroveň současné právní úpravy, která neumožňuje transparentní kontrolu skutečnosti, na základě kterých zájmů orgány veřejné moci rozhodují. Nakonec je rozebráno několik nejzávažnějších důvodů možného výskytu korupce při lobbingu, které je třeba vhodnou legislativní regulací odstranit nebo alespoň minimalizovat. Čtvrtá kapitola se zabývá analýzou právní regulace lobbingu ve Spojených státech amerických a Spojeném království. Tyto země zvolily různé způsoby vypořádání se s negativními jevy, které lobbing provázejí a mají s jeho regulací...
|
|
|
Trestní odpovědnost zastupitelů, radních a dalších osob za jednání v rámci činnosti územních samosprávných celků
Richter, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl teoretické uchopení dosud odbornou literaturou povětšinou nepopsané problematiky trestní odpovědnosti za činy v rámci územní samosprávy. Práce je systematicky rozdělena do tří základních částí, a to na část obecnou, zvláštní a část věnující se zahraničnímu srovnání. V rámci obecné části je zpočátku upozorněno na možnost typového rozdělení rozhodovacího procesu na část záměrovou (politickou), za níž by neměla být vyvozována právní odpovědnost, a část realizační. Dále je pozornost věnována problematice subjektivní stránky trestného činu a jejím zvláštnostem ve vztahu k tématu práce, zejména z hlediska vymezení povinné míry opatrnosti. Dále je podrobně rozebrána otázka právního omylu. Pozornost je věnována také významu spolehnutí se na nesprávnou odbornou radu pro posouzení subjektivní stránky trestného činu. Ve zvláštní části jsou rozebrány základní trestné činy spojené s činností v rámci územních samosprávných celků, a to trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, zneužití pravomoci úřední osoby a trestné činy úplatkářské. Třetí část se věnuje srovnání trestní odpovědnosti reprezentantů územní samosprávy s vybranými evropskými zeměmi a s ohledem na speciální úpravu také s Kanadou. Powered by...
|
host ::
RSS.