Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 261 záznamů.  začátekpředchozí232 - 241dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fosfolipidy jako základ biodegradabilních nosičových systémů
Burdíková, Jana ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na zkoumání systému fosfolipid-hyaluronan. Nejdříve byla nalezena vhodná metoda pro přípravu zásobního roztoku fosfolipidu/lipidu a vhodná fluorescenční sonda. Jako metoda přípravy zásobního roztoku byla vybrána sonifikace a jako fluorescenční sonda pyren. Ze skupiny fosfolipidů byl použit lecitin. Pro srovnání byl vedle fosfolipidu použit i lipid fosfátovou skupinu postrádající (DPTAP), popřípadě směs lipidu a fosfolipidu (DPPC a DPTAP). Kromě hyaluronanu byly pro srovnání použity i jiné polyelektrolyty (polystyrensulfonát sodný a alginát sodný). Měření probíhala jak ve vodě, tak v roztoku fosfátového pufru. Veškerá měření proběhla pomocí fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla.
Časově rozlišená fluorescence systémů polymer-tenzid
Mondek, Jakub ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována časově-rozlišená fluorescence v systému polymer tenzid. Nejdříve byla studována agregační čísla vybraného kationtového (cetyltrimethylamonium bromid), aniontového (dodecylsíran sodný) a neionogenního (Triton X-100) tenzidu pomocí steady-state a časově rozlišené fluorescence a tyto dvě metody byly srovnány. Bylo zjištěno, že steady-state metoda dává vždy nižší hodnoty agregačních čísel než časově-rozlišená metoda a že steady-state metoda není použitelná pro přesné stanovení agregačních čísel o vysokých hodnotách a ve vzorcích obsahujících rozpuštěný kyslík. Dále byl studován vliv přídavku nativního hyaluronanu k těmto tenzidům. Byla sledována změna agregačního čísla tenzidů a vliv hyaluronanu na procentuální zastoupení dynamického a statického zhášení. Hyaluronan ovlivňoval agregační číslo tenzidů cetyltrimethylamonium bromidu a Tritonu X-100. Dále bylo zjištěno, že hyaluronan zvýšil procentuální zastoupení dynamického zhášení u cetyltrimethylamonium bromidu a u Tritonu X-100. V případě dodecylsíranu sodného byl pyren zhášen efektivní sférou a zastoupení dynamického zhášení bylo v tomto systému zanedbatelné. Hyaluronan neměl žádný vliv na zhášení v dodecylsíranu sodném. Dále byla studována relativní pozice pyrenu v micelách cetyltrimethylamonium bromidu, dodecylsíranu sodného a Tritonu X-100. Bylo zjištěno, že se pozice pyrenu mění s nábojem a strukturou micely. Také bylo zkoumáno, jak se mění procentuální zastoupení dynamického zhášení v micelách s různým nábojem při zhášení jodovými deriváty. Ve všech případech bylo vypočteno většinové zastoupení dynamického zhášení v systému.
Vliv podmínek přípravy na solubilizační vlastnosti a stabilitu komplexů biopolymer-tenzid
Pilgrová, Tereza ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí metody fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla byl studován vliv podmínek přípravy systému biopolymer-tenzid na solubilizační vlastnosti a stabilitu vznikajících komplexů. Bylo provedeno zkoumání komplexů nativního hyaluronanu s kationtovým tenzidem cetyltrimetylamonium bromidem (CTAB), ve fyziologickém roztoku (NaCl o koncentraci 0,15 mol.l-1) a ve vodě. Byl zkoumán vliv teploty zásobních roztoků při přípravě a vliv zmražení systému na jeho následné vlastnosti. Dále bylo zkoumáno, jaký vliv má způsob zavedení fluorescenční sondy do systému na jeho následné solubilizační vlastnosti. Bylo zjištěno, že podmínky přípravy systému biopolymer-tenzid mají významný vliv na solubilizační vlastnosti a stabilitu vznikajících komplexů.
Mikroreologie ve studiu biopolymerníchh koloidů
Hnyluchová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Byla zavedena a prověřena nová metoda pro měření viskoelastických materiálů zvaná mikroreologie. Pro určení správnosti měření byly porovnány výsledky pro tři řady vzorků získané pomocí jednočásticové mikroreologie, DLS mikroreologie a klasické reologie. Jako modelový systém byly zvoleny směsi glycerolu o různých viskozitách. V případě glycerolové řady byly výsledky srovnány také s tabelovanými hodnotami. Modelovým biopolymerem byl zvolen hyaluronan o různých molekulových hmotnostech a pro mikroreologická měření byly použity polystyrenové částice. Bylo zjištěno, že hodnoty viskozit biopolymerních vzorků naměřené jednotlivými metodami jsou až na malé výjimky srovnatelné.
Interakce aminojílů s polyelektrolyty přírodního původu
Jančík Procházková, Anna ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou produktů interakce aminojílů s polyelektrolyty přírodního původu, konkrétně byla zvolena sodná sůl kyseliny hyaluronové jako polyelektrolyt. Cílem bylo nalézt koncentrační a objemové poměry roztoku aminojílu a roztoku zvoleného polyelektrolytu, které vedly ke vzniku sraženiny. Výsledné sraženiny byly charakterizovány pomocí mikroskopie, FTIR spektroskopie a pomocí reologie. Dále byla vyzkoušena možnost navázání fluorescenčních sond na aminojíl a na výsledný intermediát vzniklý interakcí aminojílu s hyaluronanem sodným.
Mikroreologické studium roztoků hyaluronanu po vystavení nízkým teplotám
Habánková, Eva ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na štúdium vplyvu opakovaného procesu zmrazenia a rozmrazenia na roztoky hyaluronanu. Práca slúži k zisteniu, či opakovaným vystavovaním roztokov hyaluronanu nízkym teplotám, môže dôjsť k zmene usporiadania reťazcov polyméru a prípadnému vzniku slabých interakcií medzi jeho jednotlivými reťazcami. V práci bola pre tento účel overená použiteľnosť dvoch mikroreologických metód a to jednočasticovej mikroreológie a dynamic light scattering. Pre mikroreologické merania boli používané polystyrénové častice o priemere 0,5 m. Bola snaha dokázať zmeny v štruktúre roztokov hyaluronanu zmenou závislosti mean square displacement častíc na čase, respektíve zmenou viskozity roztokov. Ako sprievodná metóda bola použitá infračervená spektroskopia, ktorá sa pre tento účel ukázala ako nevhodná.
Příprava hydrogelů s obsahem huminových látek pro kosmetické aplikace
Pavlicová, Renata ; Mravec, Filip (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci hydrogelů s obsahem huminových látek a hodnocení jejich případné využitelnosti v kosmetické praxi. Náplní práce bylo vypracovat literární rešerši se zaměřením na potenciál využití huminových látek v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Dále bylo cílem připravit modelové hydrogely přídavkem rozpustných huminových látek do tradičních kosmetických kompozic a jejich charakterizace metodami základní materiálové analýzy. Hlavními sledovanými parametry byla konzistence vzniklých gelů (hodnocená subjektivně a následně reometricky), jejich vnitřní pH a množství sušiny. Experimentální část prokázala, že inkorporací huminových látek do hydrogelů vzniknou gely přijatelných charakteristik pro případné další využití v kosmetických aplikacích.
Studium systémů založených na fosfolipidech pro sonografické aplikace.
Überall, Martin ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V bakalářské práci byly pomocí metody UV-VIS spektrofotometrie studovány solubilizační schopnosti povrchově aktivních látek a fosfolipidů. Byla zjišťována koncentrace látek solubilizovaných uvnitř zmíněných systémů. Zástupcem povrchově aktivních látek byl zvolen cetyltrimethylamonium bromid (CTAB), sodium dodecylbenzensulfonát (SDBS) a Triton X-100. Zástupcem fosfolipidů byl zvolen lecithin a komerčně dostupný přípravek SonoVue®. Solubilizační schopnosti byly zkoumány pomocí hydrofobních solutů Sudan Red G (SRG), Oil Red O (ORO) a 1-naphtolu z důvodu získání modelového systému solubilizovaných léčiv, popřípadě vitaminů, které jsou taktéž hydrofobního charakteru. Chování jednotlivých solutů v tenzidech bylo zkoumáno v mírně polárním prostředí fyziologického roztoku (0,15 M roztok NaCl), chování solutů v lecithinu bylo naopak zkoumáno v prostředí Mili-Q vody. Bylo zjištěno, že koncentrace solubilizovaných hydrofobních solutů uvnitř micel tenzidů odpovídá řádově desítkám až stovkám mikromolů na litr. S rostoucí koncentrací tenzidů roste koncentrace solubilizovaných solutů. Výsledky získané během této práce mohou být využity k dalším experimentům či výzkumu v oblasti zaměřené na solubilizaci léčiv v kontrastních látkách využívaných v ultrasonografii.
Studium povrchového napětí systémů využitelných v ultrasonografii.
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem práce bylo studium povrchového napětí systémů využitelných v ultrasonografii. Bylo navrženo několik experimentů. Tyto experimenty se týkaly především měření povrchového napětí bublinovým tenziometrem BPA-800P. Bylo provedeno bližší zkoumání vlivu povrchového napětí komerčně dostupné látky SonoVue®, která ve své struktuře obsahuje mimo jiné dva fosfolipidy. Dále bylo zkoumáno několik samostatných fosfolipidů. Všechny látky byly rozpuštěny ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Byl prověřován vliv plynu tvořící mikrobubliny. Zjišťovalo se, zda má vliv na velikost povrchového napětí. Zkoumanými plyny byl vzduch a SF6. U některých vzorků bylo měřeno povrchové napětí pomocí metody odtrhování du Nüyho prstence. Bylo zjištěno, že plyn tvořící mikrobubliny (vzduch nebo SF6) nemá vliv na velikost povrchového napětí. Na velikost povrchového napětí, měřeného bublinovým tenziometrem, má vliv vznik pěny na povrchu vzorku. Takto vzniklá pěna povrchové napětí snižuje. Pro srovnání výsledků měření je důležitý tlak proudu plynu, který velice často kolísá v průběhu měření a ztěžuje tak interpretaci dat.
Stanovení reziduálních látek z přípravy koloidních systémů na bázi biopolymerů
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Těkavé organické látky lze izolovat a zakoncentrovat z vodného roztoku metodami, které jsou založeny na analýze rovnovážné plynné fáze, právě díky jejich těkavosti. Cílem této bakalářské práce je stanovení množství reziduálního terc-butanolu patřícího mezi těkavé organické látky, ve vzorcích po lyofilizaci. Vzorky byly připraveny smísením hydrofobní sondy a hydrofilního hyaluronanu. Aby ke smísení došlo, je třeba přidat organické rozpouštědlo terc-butanol, který zajišťuje stabilní prostředí. Právě díky němu dojde k homogennímu smísení sondy a hyaluronanu. Následnou lyofilizací vzorku dojde k narušení vodného obalu hyaluronanu a nepolární vodíky, které jsou v něm ukryté, mohou interagovat s hydrofobní sondou. Navázání sondy je důležité v oblasti onkologie, kdy tento fakt může být využit v oblasti cílené distribuce léčiv. Ve výsledném produktu je však terc-butanol nežádoucí, zejména v oblastech medicínských aplikací. Předmětem této práce je minimalizace reziduálního množství terc-butanolu ve výsledném lyofilizačním koláči. Ke stanovení jeho obsahu byla použita metoda analýzy rovnovážné plynné fáze (statický Head-Space) pomocí plynové chromatografie s plamenovou ionizační detekcí (GC/FID).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 261 záznamů.   začátekpředchozí232 - 241dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.