|
| |
|
|
Odpovědnost v pracovním právu
Dáňová, Lucie ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Odpovědnost představuje jeden z nejdůležitějších institutů práva a její význam se projevuje rovněž v pracovněprávních vztazích. I zde je třeba postihovat nežádoucí jednání, ať se jej dopustí zaměstnanec či zaměstnavatel. Jak z uvedené práce vyplývá, nedoznal současný zákoník práce v oblasti odpovědnosti podstatných změn a vychází ze shodných principů jako zákoník předchozí. Právní úprava reflektuje fakticky slabší pozici zaměstnance, kterou kompenzuje zvýšenou právní ochranou. Domnívám se, že uvedená koncepce je správná, neboť je nutno zaměstnanci garantovat tímto způsobem určité sociální jistoty. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by dojít v případě nepřiměřených sankcí k ohrožení společenského postavení nejen jeho samotného, ale též jeho rodinných příslušníků. Je však žádoucí zachovávat mezi oběma stranami pracovněprávního vztahu co do odpovědnosti určitou rovnováhu. Zaměstnanec by neměl zneužívat zvýhodněného postavení, měl by ke svým povinnostem přistupovat zodpovědně a nezpůsobovat např. svou nedbalostí ztráty svému zaměstnavateli. Je třeba mít na paměti, že na straně zaměstnavatele nemusí vždy vystupovat pouze ekonomicky silná korporace, ale také menší podnikatelé, jimž by zaměstnanec, vzhledem k limitaci rozsahu náhrady škody způsobené nedbalostním jednáním, mohl přivodit značné, mnohdy až...
|
|
|
Právní úkony vedoucí ke skončení pracovního poměru
Juřička, Pavel ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Závěr Zákonná úprava právních úkonů vedoucích ke skončení pracovního poměru sice netrpí nějakou závažnější vadou, která by ukončení pracovněprávního vztahu činila přehnaně obtížným, ale to neznamená, že by v některých jejích částech nebylo potřeba změn. Co se obecné úpravy právních úkonů týče, nelze dle mého názoru v blízké době očekávat žádné převratné změny. V rámci postupné rekodifikace soukromého práva sice zaujímá stěžejní postavení dlouho diskutovaný nový občanský zákoník, který již má i své paragrafované znění, zkušenosti s táhnoucím se procesem přijetí trestního zákoníku nám však naznačují, že se může jednat o běh na velice dlouhou trať. Změny v úpravě zákoníku práce je v tuto chvíli velmi těžké odhadovat. Všechno se bude odvíjet od povolebního rozložení sil a schopnosti jednotlivých politických stran prosadit svá opatření v boji s celosvětovou finanční a ekonomickou krizí. Při snaze o nastartování ekonomického růstu je však velmi dobře možné, že případné změny se nejvíce odrazí v úpravě skončení pracovního poměru a institutech s ním spojenými. Zde je patrná tendence k větší flexibilitě pracovního poměru. Velmi diskutovaným tématem se znovu stala výpověď. Ve snaze o povzbuzení opatrných zaměstnavatelů, kteří vyčkávají na to, jak se trh popere s krizí, se začíná hovořit o rozšíření či zobecnění...
|
|
| |
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Váňa, Marek ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Současná úprava sociálních služeb oproti stavu před přijetím ZSS doznala mnohých změn a troufnu si tvrdit, že z celkového hlediska došlo ke zlepšení stavu. Především původní roztříštěnou a nepřehlednou úpravu nahradil samostatný komplexní přepis, což přispělo k mnohem lepší orientaci v právech a povinnostech dotčených osob. Zároveň bylo poskytování sociálních služeb postaveno na jasné a přehledné základy. Např.: Zavedením registrace se vyjasnila otázka kdo a za jakých předpokladů může poskytovat 50 § 6 odst. 1 zákona 235/2004 Sb o DPH 51 Zákon 338/1992 Sb. sociální služby, zákon obsahuje definici a katalog typů sociálních služeb, zákon vyjasnil mnohá práva a povinnosti poskytovatelů i uživatelů služeb. Důležitým pozitivem je i deklarování nových hodnotových východisek. Především ZSS požaduje dodržování standardů kvality služeb a umožňuje jejich kontrolovatelnost, dále položil důraz na práva klienta jako osoby jejíž vůle je určující při výběru služby i v průběhu jejího poskytování. Sociální služby by měli rozvíjet aktivitu a zájem klienta, nejen o něj pečovat jako o pasivní objekt jejich snažení. S tím souvisí i nové financování pomocí příspěvku na péči, které umožňuje uživateli si sám vybrat a koupit službu kterou potřebuje. Zvyšuje se tím také kredit uživatelů v očích poskytovatelů. Obsahem jak také důraz...
|
|
| |
|
| |
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Odvářková, Alice ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
66 Závěr Srovnáme- li právní úpravu výpovědi z pracovního poměru v současném zákoníku práce s úpravou předchozí, dojdeme k závěru, že zákon č. 262/ 2006 Sb. převzal v převážné míře úpravu dosavadní. Tím zůstala nenaplněna očekávání, že nový zákoník práce zásadní měrou přispěje k liberalizaci pracovněprávních vztahů, a v duchu zásady "co není zakázáno, je dovoleno" zmírní omezení smluvní volnosti a rozdíly v postavení stran pracovního poměru. K několika změnám v oblasti výpovědi z pracovního poměru přesto došlo. Asi nejvýznamnější z nich je zrušení tzv. nabídkové povinnosti. Podle předchozí právní úpravy mohl dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (s výjimkou výpovědi dané z důvodů, pro které by mohl okamžitě zrušit pracovní poměr a výpovědi z důvodu porušení pracovní kázně) pouze tehdy, pokud ho nemohl dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, nebo pokud zaměstnanec nabídku jiné vhodné práce odmítl. Zákoník práce nepřevzal ani povinnost zaměstnavatele zajistit v případě rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci se zdravotním postižením, kteří nejsou zajištěni důchodem, a osamělým zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří trvale pečují o dítě mladší 15 let, nové vhodné zaměstnání. Změnila se i úprava odstupného. To se zvýšilo na trojnásobek průměrného...
|
|
|
Pracovní doba, její délka a rozvržení
Štellová, Kateřina ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
83 Podle zjištěných údajů jsem došla k tomuto závěru: Většina oslovených pracovníků denně tráví v práci 8 hodin a více. Tito lidé pracují též o sobotách. Čím tedy mají delší pracovní dobu, tím častěji pracují také v sobotu. Lidé s denní pracovní dobou kratší než 8 hodin pracují převážně buď každou druhou sobotu v měsíci, nebo nemají sobotu jako pracovní den. V profesi prodavače se příliš mužů nevyskytuje, ale ti, kteří přeci jen v obchodě pracují, podle mého zjištění pracují déle než ženy. V celkovém souhrnu pracuje téměř 70 % pracovníků v obchodě i v sobotu. Závěr Závěry de lege ferenda O problematice pracovní doby už bylo napsáno mnoho zamyšlení a návrhů různých řešení. Jeden z problémů spočívá v tom, že zákoník práce, tím že stanoví obecnou a striktní úpravu maximální délky pracovní doby, vylučuje možnost rozlišovat, z hlediska stanovení týdenní pracovní doby, jednotlivé druhy povolání a zaměstnání a brát v úvahu jejich specifika, a na základě nich upravit pracovní dobu zaměstnanců pracujících v těchto oborech. Jistě je možné namítat to, že se zákoník práce snaží vyjít vstříc potřebám zaměstnavatelů řadou různých pracovněprávních institutů, např. institutem pružného rozvržení pracovní doby nebo kontem pracovní doby. Ustanovení zákona v § 79 odst. 1 mluví ale jasně a nesmlouvavě: Délka stanovené týdenní...
|
|
|
Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů
Orel, Jan ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Hůrka, Petr (vedoucí práce)
64 3. Závěr Předmětem úpravy zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsou právní poměry příslušníků a jejich služební vztahy. Tím je vymezena věcná působnost zákona a také vyjádřen jeho základní účel. Zákon o služebním poměru je pojat jako zákon, který samostatně a komplexně upravuje celou šíři zaměstnaneckého vztahu příslušníků a to jak hmotněprávní tak i procesněprávní část problematiky služebního poměru. Obsahuje nejen úpravu základních institutů jako je vznik, změna a skončení služebního poměru, podmínky výkonu služby, základní povinnosti příslušníka, služební příjem, doba služby, výsluhové nároky a v neposlední řadě též úprava řízení ve věcech služebního poměru, ale i ty instituty, které byly tradičně v dosavadních úpravách služebního poměru převzaty ze zákoníku práce (např. zastupování, počítání času, zánik a přechod nároků po smrti příslušníka). To je výsledkem snahy zákonodárce upravit specifický státně služební vztah příslušníků plnících úkoly státu v bezpečnostních sborech tak, aby došlo v nejširší míře k jeho oddělení od zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů (např. zákona o zaměstnanosti), které platí pro zaměstnance v pracovním poměru. Narozdíl od služebního zákona, platného pro civilní státní zaměstnance, neumožňuje zákon o služebním poměru, aby na...
|
host ::
RSS.