|
| |
|
|
Nucené ukončení účasti menšinových akcionářů v akciové společnosti
Vilhanová, Vanda ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Obchodní zákoník upravuje řadu forem nuceného ukončení účasti menšinových akcionářů v akciové společnosti. Ne všechny tyto formy jsou však zcela bez problémů, a to jak po stránce legislativně-technického zpracování, tak po stránce ústavněprávní. Dochází-li k nucenému ukončení účasti ?. důvodu porušení povinnosti akcionářem, není obvykle namítána nepřiměřenost využití některé z forem nuceného ukončení ani se nezpochybňuje oprávněnost tohoto institutu. Zpravidla bývá akceptován také institut snižování základního jmění akciové společnosti na základě losování, a to z toho důvodu, že je zde zachována spravedlnost alespoň v tom smyslu, že jsou si všichni akcionáři rovni & pravděpodobnost vylosování každé akcie je stejná. Nejkontroverznějším je institut zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře a institut práva výkupu účastnických cenných papírů, a to jak z hlediska ústavnosti, tak z hlediska zpracování v obchode zákoníku, které se vyznačuje nejednotností a nedůslednosti. Z hlediska ústavnosti je vytýkán především způsob stanoveni přiměřené a Spravedlivé ceny a nedostatečná možnost obrany minoritního akcionáře. V případě zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře dokonce Ústavní soud konstatoval, že tato úprava se z důvodu nedokonalého propojení rejstříkového řízení a řízení o žalobě...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aktuální otázky řízení a správy společností (corporate governance) v tuzemské a komunitární úpravě
Petráň, Tomáš ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
SHRNUTÍ AKTUÁLNÍ OTÁZKY ŘÍZENÍ A SPRÁVY SPOLEČNOSTÍ (CORPORATE GOVERNANCE) V TUZEMSKÉ A KOMUNITÁRNÍ ÚPRAVĚ Problémy, kterými se zabývá corporate governance, jsou známé již několik století, nicméně jako samostatný vědní obor se v Evropě začalo corporate governance vyvíjet až na konci druhého tisíciletí. Vznik corporate governance spojuje většina autorů s okamžikem oddělení vlastnictví od správy společnosti, přičemž za autora této myšlenky je obecně považován Adam Smith, který ji uvádí ve své knize Bohatství národů vydané roku 1776. V rámci harmonizačního úsilí v oblasti práva společností iniciovala Evropská komise řadu projektů. Za zlomový okamžik lze považovat ustavení tzv. Skupiny na vysoké úrovni z odborníků na právo společností ("High Level Group of Company Law Experts") dne 4. září 2001 bývalým eurokomisařem pro vnitřní trh Fritsem Bolkesteinem. Závěrečná zpráva Skupiny na vysoké úrovni byla základem dokumentu, který na dlouhou dobu udal směr reformnímu úsilí v oblasti práva společností. Tímto dokumentem se stal Akční plán Evropské komise. Jednou z priorit akčního plánu je modernizace akciové komunitární úpravy. Disproporce mezi akciovou komunitární úpravou a úpravou kapitálových trhů se stala základem pro zahájení prací na předpisu, který by akciovou komunitární úpravu modernizoval. Zatímco úprava...
|
|
|
Zákonné ručení podle obchodního zákoníku
Vrba, Milan ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
195 Závěr Při zkoumání institutu zákonného ručení se nelze vyhnout takřka žádné oblasti obchodního práva. Rozmanitost okolností, za nichž zákonné ručení vzniká, naznačuje, že jednotlivé jeho případy mají vcelku jen málo společného. Jejich vzájemné srovnání je však přínosné v tom, že umožňuje uvědomit si funkci, jakou v systému obchodního práva zákonné ručení má. Tato je v zásadě trojí: zákonné ručení je prostředkem zajišťovacím, sankčním a do jisté míry též motivačním. Základní úloha zákonného ručení spočívá v posílení hospodářského postavení subjektů oprávněných ze závazkových vztahů; je garancí, že se věřitelé domůžou toho, co jim po právu náleží. Ručení je svou podstatou zajišťovacím právním nástrojem, a tak je samozřejmé, že zajišťovací funkce je vlastní rovněž zákonnému ručení. To platí naprosto bezvýjimečně ve všech případech zákonného ručení, které obchodní zákoník zná, třebaže primární motivací zákonodárce mnohdy nebylo vytvořit zvláštní prostředek zajištění pohledávek věřitelů. Často se lze setkat s tím, že institut zákonného ručení plní roli jakéhosi postihu, sankce za porušení určitých právních povinností. V těchto případech zajišťovací funkci tohoto institutu konkuruje funkce sankční, přičemž někdy je tím zajišťovací povaha zákonného ručení dokonce zcela zastíněna. Pojetí zákonného ručení jako...
|
|
|
Neplatnost usnesení valné hromady
Berglová, Jitka ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
64 Resumé Neplatnost usnesení valné hromady (Invalidity of a general meeting resolution) Zám rem této práce bylo vytvo it komplexní materiál zahrnující problematiku neplatnosti usnesení valné hromady. Práci na toto téma jsem si vybrala zejména z d vodu, že již n kolik let pracuji v advokátní kancelá i, která se specializuje na oblast obchodního práva a korporátní otázky tvo í v tšinu mé pracovní nápln . Práce je složena z deseti kapitol, které systematicky zachycují jednotlivé instituty související s touto materií. V první polovin práce je popsána právní povaha úkon valné hromady, d vody pro vyslovení neplatnosti a jejich výjimky a p ípady nicotnosti usnesení valné hromady. V druhé ásti jsou ešeny procesní aspekty, náhrada škody, odpov dnost a ru ení jednatel a len p edstavenstva a na záv r zachyceny hlavní body návrhu zákona o obchodních spole nostech a družstvech. Hlavním cílem této práce bylo postihnout oblasti nezachycené samotným zn ním zákona, tedy výkladové stránky této materie ešené judikaturou a odbornou literaturou, a zasadit je do širšího rámce popisujícího ostatní, ale nikoli nevýznamné, aspekty institutu neplatnosti usnesení valné hromady. The aim of the thesis is to create a complex material involving the issue of invalidity of resolutions of the General Meeting. I chose the work on this topic...
|
|
|
Založení, vznik a neplatnost obchodní společnosti
Jechová, Eva ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo podrobněji rozebrat platnou právní úpravu vztahující se k založení, vzniku a neplatnosti obchodní společnosti a to vše ve vazbě na komunitární právo a judikaturu Evropského soudního dvora. Proces vzniku obchodní společnosti jako právnické osoby se v českém právu dělí na dvě základní fáze. První fází je založení společnosti. Jedná se o sepsání zakladatelského dokumentu a u akciové společnosti také stanov, které jsou, narozdíl od ostatních forem společností, nezbytnou součástí zakladatelského dokumentu. Další fází je samotný vznik společnosti jako právnické osoby. Náš právní řád vychází z registračního modelu vzniku obchodních společností, proto má důležitou úlohu v této fázi řízení u obchodního rejstříku. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Pokud dojde k zásadním vadám při zakládání společnosti, může to být důvodem pro vyslovení neplatnosti společnosti. Pro vyslovení neplatnosti společnosti platí odlišný režim, než při vyslovení neplatnosti právního úkonu, protože obchodní společnost není pouhým právním úkonem, ale současně subjektem práva, a vyslovení neplatnosti společnosti s důsledky stejnými jako u neplatnosti právních úkonů by mohlo mít fatální následky pro třetí osoby jednající s neplatnou společností v dobré víře. Vzhledem k členství České republiky v...
|
host ::
RSS.