|
|
Možnosti výuky geologie na gymnáziích
Jeníková, Kateřina ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato diplomová práce mapuje současný stav výuky geologie na gymnáziích. Úvodní část práce obsahuje historii a současnost ve výuce geologie v České republice. Další část je věnována vlastnímu výzkumu a analýze získaných dat. Potřebné informace byly získány pomocí řízených rozhovorů s dvaceti čtyřmi profesory vybraných pražských gymnázií. Všichni profesoři se shodli, že geologie rozhodně patří do Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. Gymnázia organizují výuku geologického učiva různými způsoby. Nejvíce je ve výuce opomíjená mineralogie a petrologie. Školy jsou pro výuku geologie dobře vybavené, ne vždy však pomůcky dostatečně využívají. Studenti nepoužívají žádnou učebnici geologie. Nejvíce oblíbenými geologickými tématy mezi profesory a studenty je desková tektonika a sopečná činnost. Většina profesorů by měla zájem o ukázku praktických cvičení a geologicky zajímavých lokalit. Podle získaných dat byl následně sestaven návrh realizace výuky geologie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií.
|
|
|
Amoniti spodního turonu české křídové pánve: taxonomický přehled, stratigrafie a paleoekologie
Kohout, Ondřej ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce shrnuje poznatky o spodnoturonských amonitech z české křídové pánve. Uvádí taxonomický přehled jejich nejvýznamnějších druhů a stručně popisuje jejich morfologii a paleoekologii. Okrajově uvádí sedimentární facie, které v české křídové pánvi spodnímu turonu náleží (bělohorské souvrství). Část je věnována problematice určení stratotypu cenoman/turon, událostem, které se v tomto období udály (CTBE, OAE II) a jejich vlivu na společenstvo amonitů z raného turonu. Práce se snaží postihnout biostratigrafický význam amonitů pro definování spodního turonu a základní amonitové zóny, které tomuto období přísluší. Definování stratotypu cenoman/turon není dosud uspokojivě vyřešeno a práce je základem pro další výzkum a studium. Klíčová slova: amoniti, česká křídová pánev, biostratigrafie, turon, paleoekologie
|
|
|
Geologické učivo ve školních vzdělávacích programech gymnázií
Jirásková, Kateřina ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce hodnotí, jakou formou jednotlivá gymnázia řadí geologické učivo do svých školních vzdělávacích programů a jak využívají volnost, kterou jim nabízí Rámcový vzdělávací program. Byly prostudovány školní vzdělávací programy čtyřletých gymnázií a vyššího stupně gymnázií víceletých. Celkem bylo takto sledováno 180 škol. Většina škol nevyužívá možnost vytvoření samostatného předmětu a zařazuje geologické učivo do jiného předmětu, kterým je nejčastěji Zeměpis/Geografie a na druhém místě Biologie. Mnoho škol ho též dělí do více přírodovědných předmětů. Pouze devět gymnázií zařadilo geologické učivo do samostatného předmětu Geologie. Velmi malá pozornost je na gymnáziích věnována práci v terénu a geologické exkurzi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Inventarizace mineralogických lokalit Kutnohorska a Žďárska
Havránek, Petr ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
HAVRÁNEK P.: Inventarizace mineralogických lokalit Kutnohorska a Žďárska. Diplomová práce Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra Biologie a environmentálních studií Vedoucí práce: doc. RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D Hlavním cílem této diplomové práce je zpracování inventarizačních kategorií Kutnohorského a Žďárského okresu. Inventarizační kategorie jako stav lokalit, úspěšnost nálezů, bezpečnost, přístupnost, doprovodné horniny, geneze minerálů a typ lokalit mají vyjadřovat důležité informace o charakteristice lokalit obou zájmových regionů v současné době. Lokality, které jsou určeny jako nejvýznamnější, jsou následně podrobněji zpracovány a fotograficky zdokumentovány. Vedle mineralogické inventarizace jsou lokality zpracovány i s ohledem na jejich využití při organizování geologických exkurzí do daného regionu.
|
|
| |
|
|
Hlavonožci a biostratigrafie jurských sedimentárních celků severních Čech
Hrbek, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
V diplomové práci je revidován materiál (převážně ze sbírek Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK v Praze) jurských amonitů severních Čech. Na základě této systematické revize bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí. Toto amonitové společenstvo ukazuje poměrné zastoupení boreálních, tethydních i kosmopolitních taxonů. Stratigraficky významné taxony naznačují mnohem delší časový interval sedimentace jurských, převážně karbonátových horninových celků. Tento interval může zahrnovat až 9 amonitových zón. Pilotní mikrofaciální rozbor karbonátů z Peškovy stráně (Krásná Lípa) ukazuje na poměrně velkou variabilitu sedimentačního prostoru. Přítomnost mikritických vápenců naznačuje existenci plošně rozsáhlejších mořských prostor v rámci Českého masivu v období svrchní jury. Je diskutována biostratigrafie a paleogeografie v kontextu svrchní jury Evropy. Klíčová slova: amoniti, svrchní jura, severní Čechy, karbonáty, biostratigrafie, paleogeografie
|
|
|
Amoniti "geslinianum zóny" v české křídové pánvi
Cápová, Andrea ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Společenstvo amonitů svrchnocenomanské zóny Metoicoceras geslinianum patří v české křídové pánvi k relativně vzácným nálezům, některé druhy byly popsány poprvé: Thomelites cf. sornayi (Thomel), Euomphaloceras septemseriatum (Cragin), Eucalycoceras pentagonum (Gragin) a Allocrioceras annulatum (Shumard.). Zónu nalézáme v nejvyšší části - pecínovský člen (Uličný a kol., 1998) svrchnokřídového perucko - korycanského souvrství. Sedimenty na hranici cenoman/turon zaznamenávají globální zdvih mořské hladiny (cenomanská transgrese) a ukládaní sedimentů bohaté na organiku. Událost (OAE II = Oceanic Anoxic Event II; CTBE) je celosvětově zaznamenána a projevuje se zvýšeným obsahem stabilního izotopu δ13 C. Během této události došlo k nejvýraznější křídové biotitické krizi. Nejvíce byly poznamenány bentické formy, díky vysokým anoxickým podmínkám ve spodní části vodního sloupce. Morfologické rysy schránek můžou v závislosti na kvalitě zachování schránek mohou sloužit k paleobatymetrickým interpretacím. Většina druhů žila nekto- bentickým způsobem života v hloubkách 50 - 80 metrů (max. do 100m). Pelagické formy (Sciponoceras) žili v hloubkách do 50 m. Heteromorfní druh (Allocrioceras) se vyskytoval v maximální hloubce do 100 m.
|
|
|
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
|
|
|
Systém naučných stezek na Kozákově v Českém ráji
Filipin, Michal ; Ziegler, Václav (vedoucí práce) ; Lesná, Božena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou naučné stezky v okolí Kozákova v Českém ráji. Zadavatelem práce je Geopark Český ráj, který je součástí celosvětové sítě Světových geoparků UNESCO. V posledních letech byly prováděny v dané oblasti geologické výzkumy za účasti předních českých odborníků (Rapprich et al. 2007), které přišly s překvapivými výsledky. Jelikož náplní diplomové práce bylo pořizování snímků v dané lokalitě Českého ráje, plánování trasy skrz atraktivní místa a hlavně rešerše literatury, v souvislosti s novými výzkumy nemusí práce poskytovat v několika nejbližších letech správná data.
|
|
|
Projekt Mladých strážců přírody Junior Ranger Project pro chráněné krajinné oblasti
Černohlávková, Květa ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Junior Ranger Project (JRP) je pilotním projektem organizace Europarc Federation, který od roku 2002 probíhá v mnoha státech Evropy i jinde ve světě. Hlavním cílem JRP je především zvýšit image správ chráněných území působením na děti a následně jejich prostřednictvím i na jejich okolí (rodiče, spolužáci apod.). Diplomová práce obsahuje pět pro tento účel autorkou vytvořených ucelených jednodenních programů JRP pro práci s dětmi a mládeží s vazbou na ekologickou výchovu. Představuje v nich práci strážců přírody správ chráněných území. Děti se v projektu stávají Mladými strážci a rozvíjejí své schopnosti a dovednosti, které by měl mít každý skutečný strážce přírody. Strážce přírody by měl přírodu dobře znát, ale také by měl umět předávat informace vhodným způsobem. Důležitá je pro něj i znalost komunikace v konfliktních situacích. Diplomová práce tedy obsahuje programy zaměřené na poznávání přírodních poměrů chráněných území, na nácvik dovedností usnadňujících pobyt v přírodě a na trénink komunikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.