|
|
Život a dílo pozdně barokního malíře Josefa Hagera
Lokšová, Pavlína ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce nastiňuje uměleckou tvorbu Josefa Hagera, českého malíře pozdního baroka. Autor především nástěnného malířství se učil u Jana Karla Kováře a Antonia d'Agostiniho. Později pracoval jako pomocník Františka Karla Palka v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Jeho specializací byla iluzivní malba architektur, přičemž několikrát pracoval s Josefem Redelmayerem, jenž byl autorem figurálních kompozic. Svá díla tvořil především v oblasti Čech, ale realizoval například i výzdobu kostela ve Vranově u Brna či v Drážďanech. Práce se snaží shrnout stav dosavadního bádání o malíři, jeho životě a malířské činnosti. Podstatnou část tvoří katalog děl, který obsahuje jak velké množství dochovaných prací, tak zároveň i několik realizací, které v průběhu let zanikly.
|
|
|
Ikonografický program výzdoby Strakova paláce na Malé Straně
Bartůšek, Michael ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Ikonografický program výzdoby Strakova paláce na Malé Straně Anotace Diplomová práce se zabývá interpretací ikonografického programu výzdoby paláce Straků z Nedabylic na Malé Straně. Práce pojednává především o nástěnných malbách zhotovených švýcarským malířem Johannem Rudolfem Bysem, které objednal pro svou pražskou rezidenci hrabě Jan Petr Straka Z Nedabylic. Zvláštní pozornost je věnována hlavnímu sálu paláce, ve kterém se soustředí nejhodnotnější a ikonograficky nejkomplikovanější část malířské výzdoby. Alegorické a mytologické výjevy se vztahují k historickým událostem a oslavují císaře Leopolda I. jako vítěze nad Turky a nad Francií Ludvíka XIV. Práce také popisuje a interpretuje nástěnné malby a štukové dekory v ostatních salónech reprezentační etáže paláce. Výklad těchto maleb je podán na základě souvislostí s historickým a politickým kontextem doby a poznáním osobnosti objednavatele a předpokládaného inventora tohoto ikonografického programu Jana Petra Straky. Samostatná kapitola je věnována stavebnímu a historickému vývoji paláce až do současnosti a rovněž pražskému působení malíře Johanna Rudolfa Byse. Klíčová slova Petr Jan Straka z Nedabylic; Jan Rudolf Bys; nástěnná malba; Strakovský palác; Leopold I. Habsburský
|
|
|
Obrazy Jana van Goyen v Národní galerii
Hledíková, Marie ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce nejprve představí život Jana van Goyena, posléze se zaměří na historická fakta, která umělce ovlivnila v jeho způsobu uměleckého vyjadřování. Dále stručně shrne vztah Jana van Goyena k ostatním nizozemským krajinářům, odlišnosti od jejich tvorby. Pokračovat bude tím, jak se umělcovo dílo vyvíjelo v průběhu jeho života. Cílem této práce bude shrnutí všech dosavadních poznatků o obrazech Jana van Goyen v Národní galerii, vytvoření katalogu jeho obrazů se snahou o zasazení do kontextu jeho tvorby.
|
|
| |
|
|
Stavebně-historický vývoj letohrádku Hvězda v Praze
Kupčová, Simona ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat stavební a historický vývoj letohrádku Hvězda v Praze. Bude porovnán projekt Ferdinanda Tyrolského s jednotlivými stavebními fázemi, na kterých se jako stavitelé podíleli Bonifác Wolmut ad. Pomocí zachovalých vídeňských projektů, které roku 1555 vytvořil arcikníže Ferdinand Tyrolský, dojde k detailnímu popsání objektu. Zmíněn bude i sám Ferdinand Tyrolský. Na základě toho bude možné posoudit současný stav architektury s počátečním projektem.
|
|
|
Malostranský graduál
Janatková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Má bakalářská práce se bude zabývat monografickým rozborem tzv. Malostranského graduálu. Především jeho malířskou výzdobou a ikonografií. Dále pak popisem knižní vazby, knižního bloku a zasazením do kulturněhistorického kontextu. Graduál pochází z roku 1572 a obsahuje množství iluminací, mezi nimi např. vyobrazení upálení Mistra Jana Husa.
|
|
|
Mytologické náměty v díle Josepha Heintze st.
Tomková, Adéla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se primárně zaměřuje na rozbor devíti mytologických obrazů Josefa Heintze st., jenž patřil k předním dvorním malířům císaře Rudolfa II. Úvodní část práce je věnována kulturní a hospodářské situaci druhé poloviny 16. století, akcentováno je zejména umění na císařském dvoře. Následuje malířův životopis, v jehož rámci je sledována Heintzova umělecká profilace i tvorba z oblasti architektury. Těžištěm práce je vlastní rozbor jednotlivých děl. Důraz je kladen především na literární předlohy, které byly pro jejich zpracování určující, tedy Ovidiovy Metamorfózy a Apuleiův román Zlatý osel. U každého analyzovaného obrazu je nejprve převyprávěn mýtus, z kterého výjev vychází. Poté je podán přehled základních informací o díle, tj. provenience a datace, a provedena jeho obsahová analýza s důrazem na diskrepance mezi výtvarným provedením a literárním pramenem. Konečně je pozornost věnována alegorickému smyslu znázorněných bájí, který často není na první pohled viditelný. Zde jsou využity komentáře Giuseppa Orologgiho, jimiž opatřil do italštiny přebásněné Ovidiovy Metamorfózy.
|
|
|
František Jakub Prokyš. Českobudějovický malíř 18. století
Rajdlová, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent) ; Šroněk, Michal (oponent)
Cílem práce bylo sestavit text uceleně pojednávající o díle a životě malíře Františka Jakuba Prokyše, který působil od konce 40. let do počátku 80. let 18. století v jižních Čechách. První část práce tvoří stať sestavená na základě podrobně zpracovaných archivních pramenů a literatury věnující se malířovu osobnímu i profesnímu životu. Události jsou řazeny chronologicky s důrazem na podložená fakta a zahrnuty jsou také poznámky o objednavatelích. Pro dokreslení je na úvod vložena kapitola podrobně se zabývající uměleckým prostředím v Českých Budějovicích, kde malíř žil a působil. Druhou částí textu je podrobný katalog malířových děl. Práce jsou rozdělené podle druhu na závěsné obrazy, nástěnnou malbu, práce jiného druhu, nedochovaná díla a připisované práce. Každé heslo má pevnou strukturu, která se mírně liší v závislosti na druhu práce. Na začátku hesla je uveden název díla, technika, datace a provenience nebo lokalita. Následuje seznam pramenů a literatury, na který navazuje první část textu hesla, kde jsou prameny i literatura podrobně zhodnoceny. Pokud bylo možné zjistit, jsou k dílu připojeny historické souvislosti jeho vzniku. V případě nástěnných maleb je zařazen také stručný popis stavby nebo interiéru, kde se tato nachází. Důležitou částí je formální popis díla, stav jeho dochování a...
|
|
|
Německobrodský graduál Pavla Mělnického z roku 1506
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Předkládaná práce s názvem "Německobrodský graduál Pavla Mělnického z roku 1506" navazuje na mou bakalářskou práci, která se rovněž zabývala rukopisem vzešlým z dílny iluminátora Pavla Mělnického. Úvod práce nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu (kap. 1). Následující kapitoly pojednávají o iluminátorovi studovaného graduálu (kap. 2.1) a věnují se taktéž provenienci a problematické dataci graduálu, který je sice datován rokem 1506, avšak iluminace v něm obsažené se analogicky odkazují na grafiky A. Dürera vydané až v roce 1511 (kap. 2.2). Práce obsahuje rovněž kapitolu zabývající se donátorem rukopisu (kap. 3.1) a zahrnuta je i problematika literátských bratrstev a umění utrakvismu v Čechách (kap. 3.3). Kapitola 3.2 se snaží shrnout tvorbu iluminátora Pavla Mělnického a přiblížit iluminátorovu uměleckou povahu. Poslední kapitoly se již věnují výzdobě graduálu a možným analogiím v rámci iluminací (kap. 4).
|
|
|
Méně známí malíři pro klášter v Oseku ve vyznění baroka
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými barokní malbami visícími v ambitu cisterciáckého kláštera a v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Oseku. Snaží se přiblížit malířská díla méně výrazných barokních umělců Václava Antonína Lihma, Gerarda Angelmayera a Benedikta Kerna. Zároveň se snaží zasadit jejich uměleckou tvorbu do situace v klášteře. V první části popisuje klášter v Oseku jako významné duchovní centrum, které se barokní přestavbou nesmazatelně zapsalo do severočeské krajiny i dějin českého umění. Dále práce detailně představuje jednotlivé malíře ve vztahu ke klášteru i jejich ostatní tvorbu. Následuje popis jednotlivých obrazů z kostela a křížové chodby. Pozornost je věnována výjevům ze života svatého Bernarda z Clairvaux i ostatním světcům cisterciáckého řádu. Zahrnuty jsou rovněž grafické předlohy, které mohly být použity pro malířská díla. Na konci diplomové práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. Klíčová slova Benedikt Kern, Gerard Angermayer, Václav Antonín Lihm, klášter v Oseku
|
host ::
RSS.