|
|
Mikrochemismus křemene jako metalogenetický indikátor
Pacák, Karel ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Oblast v okolí středočeského plutonu je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu ložisek zlata v České republice. Ložiska tvořená hydrotermálním křemenem tvoří soubor dobře prozkoumaných lokalit zachycujících několik ložiskových typů - "intrusion related gold deposit" (ložiska Petráčkova hora a Mokrsko) a "orogenic gold" (ložiska Jílové u Prahy, Kasejovice). Mezi ložiska částečně podobná typu "orogenic gold" patří ložiska Libčice u Nového Knína a Roudný u Vlašimi. Na celkem 38 vzorcích z těchto pěti lokalit bylo provedeno zhruba 228 měření pomocí metody pomocí metody laserové ablace (LA-ICP-MS). Vzorky byly vybrány tak aby představovaly jak hlavní žilovinu s Au zrudněním, tak i pozdější žilovinu málo zrudněnou, nebo bez zrudnění. Na několika lokalitách byl zkoumán i nezrudnělý hydrotermální křemen bez přímé vazby na ložisko, za účelem porovnání chemického složení s rudním křemenem ze stejné oblasti. Hlavní náplní této práce byla in-situ analýza chemického složení jednotlivých generací křemenných žil a statistické porovnání odlišností v rámci jednotlivých ložisek, stejně jako porovnání zkoumaných ložisek navzájem. Celkem bylo měřeno 65 izotopů, nejvýznamnější příměsi v křemeni představují Al (až 2800 ppm), Sb (až 50 ppm), Ti (až 240 pm) a Li (až 280 ppm). Lokálně zvýšené byly i obsahy Ba, Mg, Fe,...
|
|
| |
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
|
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
|
|
|
Mineralogicko-geochemická charakteristika vybraných hydrotermálních mineralizací v blanické brázdě
Stehlík, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Hurai, Vratislav (oponent)
Blanicá brázda je asi 180 km dlouhá zlomová struktura, která se táhne od Českého Brodu SSV-JJZ směrem a pokračuje přes České Budějovice dále k Linzi v Rakousku. Na její zlomy jsou vázána četná stříbronosná Ag-Zn-Pb±Cu ložiska a dvě ložiska zlata nízké ryzosti. Mezi hlavní stříbronosné lokality patří rudní revír Stříbrná Skalice -Střímělice, Ratibořské Hory - Stará Vožice a revír Rudolfov, které byly dobývány hlavně ve středověku. Nejvýznamnějším ložiskem zlata je Roudný, který byl těžen v letech 1895 a 1930. V této práci byly studovány mineralogické charakteristiky rudniny a izotopové složení karbonátů. Stříbro v rudnině není vázáno na galenit a sfalerit, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Hodnoty δ18 O karbonátů se nacházejí v rozmezí 11 - 23 ‰ SMOW a hodnoty δ13 C -8 až -17 ‰ PDB. Toto izotopové složení potvrzuje představy o metamorfním původu fluid. Velké variace hodnot δ13 C vylučují účast jediného zdroje uhlíku. Pravděpodobným zdrojem by mohla být spodní kůra a uhlík organického původu vázaný v moldanubiku a jejich mísení. Za použití frakcionačních rovnic byly vypočítány teploty vzniku karbonátů, které jsou v rozmezí 100 - 300řC a dobře odpovídají teplotám homogenizací fluidních inkluzí.
|
|
|
Fluidní inkluze v Au-křemenné žilovině z lokalit Padrť a Sobětice
Hemalová, Kateřina ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Petr (oponent)
Systém křemenných žil s molybdenitem z lokality Padrť proniká do metamorfovaných kambroordovických sedimentů Barrandienu (křemence, arkózy, rohovce) v jihozápadní části středních Brd. Na základě mikrotermometrických údajů rozlišujeme tři hlavní generace křemene: Q1 - nejstarší křemen tvořící hlavní podíl žiloviny; Q2 - xenomorfní zrna narůstající na Q1, které lze dále dělit na subgeneraci Q2a (tmavá jádra zrn tvořena velkým množstvím primárnich inkluzí) a na něm narůstající Q2b (čirá zrna krystalizující do dutin); Q3 - nejmladší křemen narůstající na Q2b, charakteristický odlišnou interní texturou. Křemen 1. generace (Q1) precipitoval z H2O-CO2 fluid o nízké salinitě (cca 5 hm. % NaCl ekv.) s nízkou příměsí (~ 5 mol. %) ostatních plynů (CH4-N2). Odhadované podmínky vzniku křemene Q1 se pohybují za teplot > 350 řC, za tlaků ~ 400-500 MPa, což odpovídá hloubce zhruba 15 km za předpokladu litostatického tlaku. Vznik křemene 2. a 3. generace je spojen s fluidy H2O typu. Q2 vznikal z roztoků o nízké salinitě (< 5,9 hm. % NaCl ekv.) za teplot 250 až 320 řC a tlaků 60 až 120 MPa (interpretováno jako hydrostatický tlak, hloubka 3 až 5 km). Mladší subgenerace Q2b obsahuje četné traily inkluzí asociace varu a variabilní salinitou 1,2 až 7 hm. % NaCl ekv. Q3 precipitoval z nízce salinních roztoků (0,9 až 1,2 hm. %...
|
|
| |
|
|
Korelace tektonického vývoje blanické brázdy a pozdně variských hydrotermálních procesů
Hübst, Zdeněk ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Pertold, Zdeněk (oponent)
Blanická brázda reprezentuje cca 200 km dlouhou tektonickou strukturu směru S-J s minimálním levostranným posunem přibližně 17 km, která je současně spjata s hojnými výskyty řady hydrotermálních rudních mineralizací (např. ložisko Au Roudný a řada menších ložisek Ag-Pb-Zn jako revíry Stará Vožice-Ratibořské Hory, či Rudolfov). Tato práce je zaměřena na severní až střední část blanické brázdy vymezenou úsekem mezi obcemi Vlašim a Mladá Vožice (Chýnov). Z velké části je práce zaměřena též na rekonstrukci strukturního vývoje ložiska Au Roudný. Práce se věnuje zejména studiu křehké deformace, z níž největší část zaujímá strukturní analýza hydrotermálních a horninových žil a analýza paleonapětí na základě studia tektonických ploch s ohlazy. Doplňkovou součástí bylo studium historických dokumentů z ložiska Roudný a jejich využití při strukturní analýze. Ve studované oblasti byly vyčleněny minimálně dvě fáze křehké deformace. Starší fáze odpovídá kompresi ve směru V-Z až SZ-JV, mladší fáze extenzi ve směru V-Z až SV-JZ. Ve starší fázi dochází na ložisku Roudný ke vzniku nejstarších křemenných žil typu Q0 až Q2, ve fázi mladší pak vznikají žíly typu Q3. V mladší tektonické fázi rovněž vznikají žíly na Ag-Pb-Zn ložiscích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.