|
|
Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek
Malá, Marie ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Mgr. Marie Malá, Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek, rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové, 2014, 67 stran. Rigorózní práce s názvem "Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek" se zabývá Fentonovou reakcí. V tomto případě to znamená, vlivem vybraných flavonoidů a chelatorů na oxidaci kyseliny salicylové v přítomnosti peroxidu vodíku a železnatých iontů. U zkoumaných chelatorů docházelo k inhibici pouze v nízkých koncentracích. U daného flavonoidu genisteinu docházelo k největší inhibici okolo pH 4,15, z toho vyplývá pH optimum v rozmezí 3,3 - 5,91.
|
|
|
Explantátové kultury vyšších rostlin 27
Kostřiba, Jan ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
8. ABSTRAKT Kostřiba J.: Explantátové kultury vyšších rostlin 27. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, 2007, s. 61 Práce byla zaměřena na biotransformaci exogenních prekurzorů arbutinu in vitro kulturou Centella asiatica (L.). Do živného média byly přidávány prekurzory arbutinu (hydrochinon, tyrosin, kyselina p-kumarová, kyselina hydroxybenzoová). Koncentrace prekurzorů byla 200 mg/l a doba působení prekurzorů byla 6, 12, 24, 48 a 168 hodin (1 týden). Pokusy byly prováděny za světla, jak v suspenzních tkáňových kulturách, tak v kulturách kultivovaných v tekutém živném médiu na můstcích z filtračního papíru. Pozitivních výsledků (jak TLC tak HPLC analýzou) v produkci arbutinu bylo získáno u všech suspenzních kultur při použití hydrochinonu. Maximální koncentrace arbutinu v kalusu byla zjištěna při odběru po 48 hodinách kultivace (0,043 %). Po 168 hodinové kultivaci bylo množství arbutinu pouze 0,038 %. V této pokusné variantě byl arbutin uvolňován také do živného média, kde byla naměřena jeho koncentrace 0,096 %. Biotransformační pokusy s dalšími prekurzory arbutinu nebyly úspěšné. Možnost efektivního použití můstkové kultury pro potřeby biotransformace potvrzena nebyla.
|
|
|
Secondary metabolites of plant cultures in vitro II
Pakánová, Alica ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Alica Pakánová Vedúci diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro II Diplomová práca sa zaoberá kalusovými a suspenznými kultúrami Juniperus virginiana 'Glauca', konkrétne stanovením ich produkcie určeného sekundárneho metabolitu. Bol pozorovaný produkovaný obsah podofylotoxínu v priebehu 15 pasáží u oboch typov kultúr. Najvyšší obsah podofylotoxínu (0,060 %) bol preukázaný v 18. pasáži suspenznej kultúry odvodenej z trojročnej kalusovej kultúry a potom pasážovanej v 21dňových intervaloch. Maximálny stanovený obsah podofylotoxínu produkovaný kalusovou kultúrou (0,0515 %) bol zistený v 46. pasáži. To bola zároveň posledná sledovaná pasáž tejto kultúry, ktorá bola pasážovaná v intervale 28 dní. Z výsledkov vyplýva, že so zvyšujúcim sa počtom pasáží nedochádza u kalusovej ani u suspenznej kultúry Juniperus virginiana k zastaveniu produkcie. Kľúčové slová: Suspenzné kultúry, kalusové kultúry, produkcia sekundárnych metabolitov, Juniperus virginiana, podofylotoxín.
|
|
|
Kvalita doplňků stravy s obsahem šišáku bajkalského
Dvořáková, Lenka ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Název práce: Kvalita doplňků stravy s obsahem šišáku bajkalského Autor: Lenka Dvořáková Práce byla zaměřena na stanovení hlavních flavonoidů ze Scutellaria baicalensis a nejčastěji se vyskytujících flavonoidech v dalších drogách, jež byly součástí polykomponentních doplňků stravy analyzovaných v této práci. Ze zkoumaných preparátů byly vždy připraveny tři extrakty, které se lišily koncentrací použitého methanolu a teplotou při přípravě. Z výsledků vyplývá, že vyšší obsah sledovaných látek byl ve většině případů u extraktů připravených pomocí ultrazvuku za nižší teploty. Tyto extrakty byly připraveny z tvrdých tobolek - capsulae durae. Naopak u extraktu získaného z měkkých tobolek - capsulae moles, byly naměřené hodnoty vyšší u extraktu připraveného za pomoci lázně. Mezi firmami byly značné rozdíly v naměřených hodnotách a také informace uváděné na etiketě byly rozdílně obsáhlé.
|
|
|
Explantátové kultury vyšších rostlin 29
Faltýnková, Jana ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Faltýnková, J.: Explantátové kultury vy..ích rostlin 29.Diplomová práce,Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 2008 Úkolem mé diplomové práce bylo ov_e_rení biotransforma_cních schopností tká_nové kultury Datura meteloides po p_ridání exogenního prekurzoru arbutinu - hydrochinonu. Studie probíhala paraleln_e jednak s prekurzorem o koncentraci 100 mg/l a jednak 200 mg/l. Doba p usobení obou koncentrací prekurzoru byla 24, 48, 72, 96, 120, 144 a 168 hodin za nem_enn ých podmínek. Pomocí kvalitativní a kvantitativní analýzy byla ve v.ech vzorcích prokázána p_rítomnost studovaného metabolitu arbutinu. Nejv_et.í mno_ství arbutinu bylo získáno po 168 hodinách kultivace s prekurzorem o koncentraci 200 mg/l ( 3,05%). Byla zji.t_ena závislost koncentrace arbutinu na koncentraci prekurzoru a zárove_n na dob_e p usobení prekurzoru.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - X
Maliňáková, Lenka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - X Cílem této práce bylo sledovat vliv abiotické elicitace na produkci flavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench. Na základě stanovení obsahu rutinu metodou HPLC byl sledován efekt iontů ceru, přítomných v kultivačním médiu ve třech různých koncentracích, na produkci tohoto flavonoidu. Buněčné kultury byly kultivovány na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru 2,4-D v koncentraci 10 mg/l živného média. Účinek elicitoru na produkci rutinu byl sledován v šesti časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodin. Bez působení elicitoru buňky kalusové a suspenzní kultury v 22. - 31. pasáži rutin neprodukovaly. Po aplikaci elicitoru v koncentraci c1 (4,057.10-3 mol/l) byl u buněk kalusové kultury, v čase 6 hodin od přídavku elicitoru, zaznamenám staticky významný nárůst produkce rutinu (0,06 %). Buňky suspenzní kultury rutin neprodukovaly, a to ani po přídavku elicitoru.
|
|
|
Antioxidační aktivita plodů různých kultivarů Sambucus nigra L.
Nehybová, Monika ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
7. Abstrakt Plody černého bezu Sambucus nigra L. se jako droga Sambuci fructus používají v terapii jako diaforetikum, diuretikum a laxativum. Vyšlechtěné kulturní odrůdy černého bezu se zkoumají pro využití v potravinářství i ve farmacii. Plody obsahují především antokyany a flavonoidy, které jsou známé svojí antioxidační aktivitou. Cílem této práce je stanovit antioxidační aktivitu plodů druhu Sambucus nigra L., kultivarů Samdal, Mammut, Sambo, Sambu, Sampo, Bohatka, Haschberg, Weihenstephan, Allesö a Samyl a drogy Sambuci fructus. Z plodů se získal antokyanový extrakt postupem založeným na extrakci zmrazeného materiálu okyselenou vodou za tepla a separací na sloupci polymerního neionogenního polystyren-divinylbenzenového sorbentu. Obsah antokyanových barviv v extraktech se stanovil spektrofotometricky modifikovanou pH-diferenční metodou. Absorbance se měřila v rozmezí 350 - 600 nm. Obsah antokyanů se vyjádřil jako mg cyanidin 3-glukosidu v 1 ml extraktu. Pohyboval se v rozmezí 0,33 - 2,76 mg cyanidin 3-glukosidu/ml extraktu. Nejvyšší obsah měl extrakt z plodů kultivaru Samdal a nejnižší kultivaru Mammut. Poté se u suchých alkoholových extraktů stanovovala antioxidační aktivita in vitro metodou stanovení s DPPH . Antioxidační aktivita extraktů se vyjádřila jako IC50 mg suchého extraktu. Aktivitu vykazovaly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - VII
Machačková, Jana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - VII Elicitace je jednou z metod používaných ke zvýšení produkce nebo hromadění sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. Jako kultura byla využita kalusová a suspenzní kultura Silybum marianum (L.) Gaertn. Jako abiotický elicitor byl využit derivát N- fenylpyrazin-2-karboxamid v koncentracích c1=1,159x10-3 mol/l, c2=1,159x10-4 mol/l a c3=1,159x10-5 mol/l. Vliv elicitoru na produkci (flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu) byl hodnocen vždy po 6, 12, 24, 48, 72 a 168h. Kultury byly kultivovány na médiu připraveného dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kys. α-naftyloctové (α-NAA). Pro stanovení obsahu byla zvolena metoda HPLC. Maximální zvýšení obsahu flavonolignanů způsobil elicitor o koncentraci c2=1,159x10-4 po 168h elicitace u kalusové kultury (0,08 %). Nejvyšší obsah silydianinu byl však zaznamenán po aplikaci elicitoru o koncentraci c1=1,159x10-3 (0,11 %) u suspenzní kultury. Maximální obsah flavonoidu taxifolinu byl detekován v roztocích živného média u suspenzních kultur.
|
host ::
RSS.