|
| |
|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla v Hosíně
Brixová, Michaela ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Nektera nova zjisteni teto prace se zdaji byt dulezita pro interpretaci i vnimani vyzdoby interieru puvodniho romanskeho prostoru. Zcela zasadni se zda byt ztotozneni postavy apsidy, puvodne povazovane za sv. PavIa, se sv. Katefinou. Vytlaceni titularnich svetcu z ikonografie vyzdoby, ve spojeni s dosud opomijenym, v Branisove pOplSU zaznamenanym, pruchodem spojujicim romanskou stavbu primo s lodi bYvaleho gotickeho kostela nasvedcuje tomu, ze v dobe vzniku malifske vyzdoby nebyl prostor zakristii, ale soukromou panskou kapli. Tim by byla ospravedlnena i pro zakristie netypicka bohatost VYzdoby. Provedeni maleb je v uzkem vztahu se sakralnim vyznamem daneho prostoru. Na nejcestnejsim miste, vapside, zapliiuji steny vazne, hieraticky pfisne figury, vznesenych gest i postoju. Archaismus pouzitYch pfedloh, zejmena napfiklad v tvafi Boha Otce konstruovane podle byzantskYch malifskYch pfirucek, je zcela zjevny. Zrovna tak uziti v te do be jiz u nas pfekonaneho typu vetvoveho kfize s korpusem Ukfizovaneho. V detailu, zejmena u postav andelu nesoucich draperii, lze vsak jiz tusit to, co je pIne rozvedeno v legendarnich cyklech. Ackoliv motivem stale saknilni, jsou zpracovany ryze svetskYm zpusobem, jehoz vyvrcholeni lze videt ve zcela profannim znazorneni vyjevu pisafe a jeho pomocnika. Soukromou donaci by i tento...
|
|
| |
|
|
Středověké nástěnné malby v děkanském kostele Narození Panny Marie v Písku
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Středověké nástěnné malby v děkanském kostele Narození Panny Marie v Písku RESUMÉ Čtyři nástěnné malby zachované v děkanském kostele Narození Panny Marie v Písku, zobrazující Pannu Marii s Ježíškem, Ukřižování, Snímání z kříže a Krista Trpitele jsou významným dokladem vývoje malířství v Čechách a ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby, dohledat analogie k jednotlivým vyobrazením, dále shrnout literaturu k tématu a tím naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Město Písek bylo v majetku českých králů, ovládané přemyslovským hradem. Tamější nástěnné malby v děkanském kostele Narození Panny Marie - Panna Marie s Ježíškem a Ukřižování, jsou s největší pravděpodobností spjaté právě s dvorským okruhem. Důležitou roli při vzniku obrazů Panny Marie s Ježíškem a Ukřižování hrál pravděpodobně král Přemysl Otakar II., který v Písku velmi často pobýval. Doložené jsou jeho pobyty mezi léty 1260-1264 a pobyt v roce 1274, který byl nejdelší. Je tedy pravděpodobné, že malby aktualizovaly některý z těchto pobytů. Tvárným prvkem těchto maleb byla linie. Malby nejsou vybudované pevnou uzavřenou obrysovou čarou, ale množstvím drobných...
|
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky) Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nalézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji madonu s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie budou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období let 1250-1600. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru bude přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkne také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplní podrobný obrazový katalog zpracovaného nálezového fondu včetně...
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
The Humanists' Portraits in Saxony of the First Half of the 16th Century
Chigladze, Kateřina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Shrnutí Předmětem mého bádání byly portréty učenců z 1. poloviny 16. století v Sasku a nástin jejich ikonografie a ikonologie v dílech nejvýznamnějších německých umělců, jakými byli Albrecht Dürer, Lucas Cranach a Hans Holbein. Portréty učenců vznikaly v malbě, rytině, dřevorytu, ale také na mincích. Díky objevu knihtisku se rychle šířily a stali se záhy velmi oblíbeným způsobem reprezentace vyznamných osobností. Mezi objednavateli byli jak zástupci katolické strany (Kardinál Albrecht von Brandenburg), tak také vznikající protestantské ( Friedrich der Weise). Nejvýznamnějšími učenci Saska byli jistě Melanchthon, Luther a kardinal Albrecht Brandenburský. Výchozím předobrazem pro ikonografii portrétů učenců se stal hlavně sv. Jeroným, který je známý překladem Bible do latiny a je tudíž vzorem učenosti a vzdělanosti. Na portrét sv. Jeronýma ve studovně od Albrechta Dürera z roku 1514 navazují na příklad vyobrazení kardinála Albrechta Brandenburského, kterého mnohokrát maloval Lucas Cranach, ale také portréty Erasma Rotterdamského, který byl v této souvislosti také zařazen do výčtu učenců. Erasma Rotterdamského několikrát portrétoval Quentin Massys, ale také Albrecht Dürer a Hans Holbein. Portréty Martina Luthera vytvořil Lucas Cranach Starší. Nejstarším portrétem je rytina z roku 1520. Všeobecně lze říci, že...
|
host ::
RSS.