|
|
Chinese green concern: analysis of environmental provisions in investment treaties
Řehořová, Lenka ; Lipovský, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat komplexní analýzu nově vznikajícího konceptu environmentálních ustanovení v bilaterálních investičních dohodách, a to zejména ve vztahu k Číně a jejímu zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Práce je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola se zabývá základním problémem environmentálních doložek, tedy střetem dvou na první pohled protichůdných zájmů, jimiž jsou zájem na podporu volného investování a veřejný zájem na ochranu životního prostředí. Následující dvě kapitoly vymezují právní rámec, v němž environmentální doložky fungují, a také jeho hlavní aktéry. Čtvrtá kapitola se zaobírá analýzou materiálních a formálních pramenů čínského vnitrostátního environmentálního a investičního práva, k jejichž úpravě došlo v reakci na dramaticky se zhoršující životní prostředí v zemi a jež vyústily v rozhojnění a tzv. greenization čínských bilaterálních investičních dohod. Pátá kapitola navazuje analýzou environmentálních doložek, jejich genezí, terminologickým vymezením a představením jejich typologií. Šestá kapitola je věnována rozboru postoje Číny k environmentálně zodpovědnému investování. V sedmé kapitole jsou zevrubně vyloženy jednotlivé typy environmentálních doložek, které jsou inkorporovány v čínských bilaterálních investičních dohodách. Tato kapitola je také...
|
|
|
Mezinárodněprávní aspekty ochrany civilního letectví před protiprávními činy
Havlíková, Kateřina ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Mezinárodněprávní aspekty ochrany civilního letectví před protiprávními činy Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá analýzou existujících právních nástrojů, jimiž mezinárodní společenství disponuje za účelem zajištění bezpečné mezinárodní civilní letecké dopravy a její ochrany před protiprávními činy. S ohledem na panující napjatou mezinárodní situaci lze téma ochrany civilní letecké dopravy před protiprávními činy považovat za stále aktuální, neboť z pohledu pachatelů protiprávních činů představují jednotlivé složky infrastruktury letecké dopravy hodnotný cíl. Předkládaná práce analyzuje existující smluvní nástroje a hodnotí především význam normotvorné činnosti mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO za současného zdůraznění přístupu založeného na riziku, jenž by měl doplnit převážně reaktivní přístup zrcadlící se v existujících mezinárodních smlouvách, které se ochranou civilního letectví zabývají, a postupně nad ním také převážit. Předkládaná rigorózní práce je členěna do 7 částí, přičemž v úvodní části je nastíněna geneze protiprávních činů v mezinárodní letecké dopravě za současného zohlednění významu, který tyto činy měly na normativní vývoj letecké security. Druhá část se zabývá vybranými moderními trendy, které formování právního rámce na mezinárodní úrovni významně ovlivňují....
|
|
| |
|
|
The Outer Space Treaty in the Context of 21st Century
Žaludová, Zuzana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
KOSMICKÁ SMLOUVA V KONTEXTU 21. STOLETÍ ABSTRAKT Kosmická smlouva je základním právním dokumentem kosmického práva a tento rok oslavuje 50 let od jejího přijetí. V rámci mezinárodního společenství vyvstávají dotazy o významu této smlouvy v kontextu 21. století, která se v době jejího přijetí potýkala s zcela odlišnými podmínkami než v současnosti. Důvodem pro takovou diskusi je především současný vývoj v oblasti vesmíru a technologie, jenž není součástí Kosmické smlouvy či jiné příslušné závazné úmluvy. Nové možnosti prozkoumání vesmíru se nadále rozšiřují, a to zejména na poli soukromých subjektů, přičemž činnosti se liší vzhledem k jejich povaze, od komerčních až po vojenské. Nicméně, během těchto 50 let tyto nové možnosti také pomalu přispívají k závažným problémům v oblasti životního prostředí, které nebyly natolik prioritní, jako jsou nyní. Mimo jiné je kosmické právo charakterizováno vysokou roztříštěností a neexistencí společného standardu pro vnitrostátní právní předpisy v této oblasti. Vzhledem k těmto výzvám, kterým kosmické právo čelí, specialisté a odborná veřejnost se shoduje, že současná legislativa neposkytuje nezbytný rámec k zajištění mírového využití kosmického prostoru a budoucí bezpečnosti. Otázkou je, jaká tedy čeká budoucnost Kosmickou smlouvu v kontextu těchto okolností? Práce...
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Souhlas k jurisdikci MSD ve sporném řízení se zaměřením na tzv. automatické výhrady
Hátlová, Sára Mirabell ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Kapitoly předkládané diplomové práce "Souhlas k jurisdikci MSD ve sporném řízení se zaměřením na tzv. automatické výhrady" se dají pomyslně rozdělit na obecnou a speciální část. Obecná část představuje a vymezuje jednotlivé způsoby, kterými stát ve sporném řízení může vyslovit souhlas k jurisdikci MSD. V této části práce jsou vysvětleny výhody a zrovna tak i nevýhody jednotlivých způsobů, s hlavním zaměřením na opční prohlášení, neboť ta jsou základem pro následující, specifickou, část práce. Zde je pro účely definice opčních prohlášení podroben analýze článek 36 odstavec 2 Statutu MSD, právní základ opčních prohlášení. Ze všech specifik a charakteristik tohoto způsobu založení jurisdikce MSD je věnována další pozornost výhradám, kterými státy mohou svá prohlášení podmínit. Práce detailněji rozebírá odstavec 3 článku 36 Statutu MSD, představuje nejčastěji užívané výhrady a analyzuje judikaturu MSD dotýkající se tohoto tématu. Tato materie je obsažena v prvních třech kapitolách a slouží jako kontext pro další část práce, která se věnuje pouze automatickým výhradám jakožto nejkontroverznějšímu druhu výhrad k opčním prohlášením. Zde práce nejprve automatické výhrady definuje, poté uvádí jejich nejčastější podoby, jejich znění, a zmiňuje i současný trend jejich užívání. Stěžejní část práce se zabývá...
|
|
|
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi
Gerle, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi Abstrakt Zločin genocidia představuje jeden ze zásadních institutů mezinárodního práva trestního, který směřuje vůči porušování lidských práv v míře, která se dotýká celého mezinárodního společenství. Od ostatních zločinů podle mezinárodního práva se odlišuje svým důrazem na ochranu vybraných skupin osob, specifickým úmyslem pachatele směřujícím k jejich zničení, jakož i dalšími aspekty obsaženými v jeho definici. Zločin genocidia, jakožto odpověď na hrůzy holokaustu a předcházející dějinné události, byl poprvé definován v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia v roce 1948 a právě tato definice byla následně přejata do statutů mezinárodních trestních institucí a je dnes uznávána za kogentní normu mezinárodního práva. Tato práce se zaobírá zločinem genocidia v podobě, do které dospěl právě díky výkladu mezinárodních ad hoc trestních tribunálů OSN a dalších mezinárodních soudních orgánů. Masa judikatury těchto institucí představuje středobod zpracovávané materie umožňující autorovi předložit v rámci daného rozsahu pokud možno celistvý pohled na předmětný institut. Dále autor využívá poznatků soudobé doktríny, které doplňují analýzu recentní rozhodovací praxe zmíněných institucí. Vycházejíc ze stručné expozice vývoje institutu v počáteční části...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Odpovědnost státu za protiprávní jednání v kyberprostoru
Hrdý, Pavel ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Odpovědnost státu za protiprávní jednání v kyberprostoru Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem odpovědnosti státu za protiprávní jednání v kyberprostoru. Předmětem výzkumu je aplikace norem a možnosti odpovědnosti státu v oblasti kolektivní bezpečnosti a lidských práv v kyberprostoru. Diskutována je zejména otázka použití síly, ozbrojeného útoku a agrese. V oblasti lidských práv pak právo na soukromí, svoboda projevu a právo na život. V práci také dochází k vymezení pravidel odpovědnosti státu podle Článků o odpovědnosti státu za protiprávní jednání. Ve vybraných oblastech bylo shledáno, že se mezinárodní právo do určité míry na kyberprostor aplikuje. Dochází zde k častým útokům, které pak mohou porušovat specifické oblasti mezinárodního práva. K zodpovězení otázky odpovědnosti bylo nejdříve řešeno, zda je možné naplnit skutkové podstaty těchto porušení právě v kyberprostoru. V návaznosti na analýzu stávající judikatury a pozice vybraných států došlo k zjištění, že odpovědnost za porušení zákazu použití síly lze aplikovat v kyberprostoru. Tato práce pracuje s povinnostmi souvisejícími s ozbrojeným útokem a agresí a možnosti státu být odpovědný za jejich porušení v kyberprostoru. V této oblasti práce nedochází k závěru, že lze použít agresi v kyberprostoru, ale dochází k závěru, že je zde možnost,...
|
|
|
Zločin agrese v římském statutu mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
host ::
RSS.