|
|
Reflexe politických a společenských událostí na Slovensku v letech 1939-1945 na stránkách románové a povídkové literatury
Šindler, Robert ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato práce je věnována odrazu dějů na Slovensku v letech 1939-1945 na stránkách domácí slovenské prozaické literatury vzniklé v době trvání komunistického režimu. Tato beletristická literatura zastává roli primárních pramenů. Sekundární literatura byla použita především při práci na historickém a literárním úvodu. Snažil jsem se používat především práce z doby po pádu komunistické totality, které se vypořádávají s předchozími dezinterpretacemi anebo přinášejí aktuální poznatky historického bádání. Práce je rozdělena na tři části. V první jsou stručně nastíněny historické události, které se odehrály na Slovensku v době trvání tzv. slovenského štátu - jeho vznik a vývoj, jeho účast na vojenských akcích Hitlerovského Německa, Slovenské národní povstání či postupné osvobozování země a pád Tisova režimu. Druhá kapitola přibližuje jednotlivé etapy vývoje tzv. povstalecké literatury. Obsahem třetí kapitoly jsou rozbory vybraných děl s přihlédnutím k jejich reflexi historické skutečnosti. Z množství děl povstalecké prózy byl vybrán pokud možno reprezentativní vzorek. V rozborech děl je sledován vztah k historické realitě tak, jak se odráží v ději a v charakterech a chování jednotlivých postav.
|
|
|
Srbská menšina v bánském Chorvatsku v letech 1881-1914
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Má práce přibližuje srbskou meněinu v Chorvatsku v období, v němž se postupně formuje jako samostatná politická entita. Podmínky pro rozvoj její národní svébytnosti byly ovlivňovány a determinovány řadou vnějěích i vnitřních faktorů. Ty souvisely s charakterem její sociální struktury i s předpoklady pro rozvoj národního vědomí chorvatských Srbů (které se ve spojení s chorvatským územím vyznačovalo specifickými lokálními rysy). při obraně své národní identity se místní Srbové ocitali v konfliktu s nacionálně uvědomělou částí chorvatského národa. Podmínky srbské národní existence byly přitom do značné míry závislé na přístupu vládních kruhů z Bánského Chorvatska i vlastních Uher,do jejichž kontroly spadala jak politická, tak i sociální sféra. Posouzení významu srbské meněiny v prostoru Bánského Chorvatska tak zahrnuje nejen její celkovou početnost ,rozmístění a sociální strukturu, ale také vazby na vládní kruhy a chorvatskou národní opozici. V korelaci jejich zájmů se zájmy srbské meněiny totiž docházelo k formování předpokladů a záruk pro srbský národní rozvoj.
|
|
|
Evropská politika Velké Británie v letech 1959-1963
Privitzerová, Natália ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Velká Británie zahájením jednání o podmínkách přistoupení do Evropských společenství reagovala na snižování svého vlastního vlivu v Evropě, kde naopak země organizovány a sjednoceny v rámci Společného trhu posilovaly ekonomicky i politicky. Skutečnost, že se k tomuto kroku odhodlala s mnohaletým zpožděním, poukazuje na nepřipravenost britské poválečné politické reprezentace opustit tradiční kurs zahraniční politiky. Byla to zahraniční politika námořní a imperiální velmoci, která do vztahů kontinentální Evropy vstupovala jen jako činitel udržující mocenskou rovnováhu. Po ukončení druhé světové války, která přivodila dalekosáhlé zněny, jakými byly nástup supervelmocí USA a SSSR a následné bipolární rozdělení světa, rozpad koloniálních říší evropských mocností, tato politika ztratila v mnohém na aktuálnosti. Celosvětový válečný konflikt měl významné důsledky i pro kontinentální Evropu. Válka zanechala tento region v ruinách. Fakt, že jeho vyspělé národy připustily, aby se stav naprosté zkázy Kontinentu po dvou desetiletích opakoval, měl vliv na zdejší poválečnou politickou reprezentaci. Její podstatná část začala nahlížet na budoucnost svých zemí skrze sjednocenou Evropu. Velká Británie bylo ochotná se do integračního procesu zapojit jen v omezené formě. Britské poválečné kabinety, jak labouristický, tak...
|
|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Hudební skladatelé ve vrcholně barokní Praze
Vokřínek, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Autor analyzuje působení českých i zahraničních skladatelů chrámové, komorní a operní hudby ve vrcholně barokní Praze, čímž navazuje na dosud základní práci Otakara Kampera, zabývající se pražskou hudební kulturou posledních fází baroka a následujícím klasicismem "Hudební Praha v XVIII. věku" z roku 1936. V úvodní části autor vymezuje dobu vrcholného baroka v Praze, pokouší se o její charakteristiku a nastiňuje pražskou hudební kulturu dané doby. Současně se věnuje bohatému pražskému kulturnímu životu. V hlavní části se zaměřuje na působení skladatelských osobností v Praze (včetně těch, kteří komponovali "pro Prahu") v daném období. Ve třetí části krátce srovnává pražské hudební prostředí sledovaného údobí s vídeňským. V závěru posuzuje význam daných skladatelů pro kulturní obraz vrcholně barokní Prahy a vyhodnocuje zmíněné porovnání. Celkově autor dochází k zjištění, že s Prahou daného období bylo spjato množství tvůrců, a oceňuje významný podíl církevních řádů na tomto vývoji. Daní tvůrci plně dotvářeli Gesamtkunstwerk, jakým vrcholně barokní Praha byla. Zároveň vznikl důležitý předpoklad pro další hudební vývoj, který vyvrcholil působením W. A. Mozarta ve městě. Stručné srovnání hudebních prostředí Prahy a Vídně ukázalo, že obě města měla své kvality, byť Vídeň byla skrze panovnický dvůr o něco...
|
|
|
Pád Německého císařství a některé aspekty sociálně-kulturního vývoje Výmarské republiky na stránkách vybrané memoárové literatury (Příspěvek ke studiu německých dějin první poloviny 20. století)
Bříza, Aleš ; Kovář, Martin (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Český akademický svět doposud práci, která by komplexně a ve všech aspektech rozkryla (rozkrývala) složitost německých dějin daného období, postrádá; přitom je ale nutno právě v něm hledat příčiny pozdějšího ztroskotání prvního vážně zamýšleného pokusu o demokratické zřízení v nové německé republice. Rok 1918 znamenal mezník v politických, hospodářských a sociálních dějinách Německa. Pro oblast kulturních dějin to neplatí až tak doslova (viz v první kapitole Předmět práce a úvod do teorie memoárové literatury); ty podléhají jiným vlivům, jsou doménou pouze omezené skupinky lidí, kteří jako nositelé určité tradice, mající hluboké kořeny v minulých dobách, zajišťují kontinuitu mezi minulým, přítomným a budoucím a do jisté míry mohou pomáhat zmírnit sociální, hospodářské a politické otřesy. Pojem "na stránkách vybrané memoárové literatury" neznamená, že bych došel kjiným závěrúm, než jaké je možné najít v seriozní odborné literatuře. Jedná se spíše o metodologický problém; moje analýza vybraných událostí vychází ze zápisú memoárového charakteru, jejichž zastoupení je zde v obráceném poměru, tj. převládá nad odbornou literaturou. Úkolem historické vědy však je hledat nové relevantní postupy, metody a rozšiřovat pramennou základnu.
|
|
|
Severní Irsko v době Troubles, politika a společnost
Řeřicha, David ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Moderní Velká Británie, ač nikdy nemusela na svém území snášet cizí vojska, zažila tak dlouhé a krvavé vnitřní násilí jako málokterý stát.(l) Irsko, které díky své izolované poloze zůstávalo vždy trochu stranou evropskému dění, se stalo pro mnoho utlačovaných národů a národnostních menšin vzorem pro svůj vzdor a neústupnost v boji za sebeurčení.(2) Proto si historie irského terorismu zaslouží zvláštní pozornost. Bylo motivováno bojem o nezávislost zaměřeným proti vnitřnímu kolonialismu ekonomického typu, jehož bylo Irsko obětí. Od počátku 20. století se terorismus uplatňuje jako politická zbraň, což mu v jižním Irsku přineslo nečekaný a rychlý úspěch.(3) Mimo to není bez zajímavosti, že dlouhodobost celého konfliktu, marné hledání kompromisu a fakt, že tento svár se odehrával na území velmoci, jako je Velká Británie. Chceme-li posoudit severoirský konflikt, je nutné položit si tyto otázky: - Jaké byly hlavní konfliktní linie v severoirské společnosti? - Zda a proč docházelo k diskriminaci? - Proč došlo v době Troubles k eskalaci napětí a jak na vzniklou situaci reagovala britská vláda? - Jaké reformy měly vést k urovnání sporu a co skutečně přinesly? Má práce má dvě linie a sice historicky-politickou, druhá část se zabývá společenskými, hospodářskými a kulturními poměry a případnými změnami v tomto období....
|
|
|
Migrace litvaků do jižní Afriky, 1881-1940
Putík, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
V 80. letech 19. století se začíná psát nová kapitola židovských dějin. Pogromy v carském Rusku v reakci na zavraždění cara Alexandra II. roku 1881, tolerované carskými úřady, aktivovaly nemohutnější migrační vlnu v židovských dějinách. V následujících čtyřech desetiletích opustily asi 3 miliony Židů dosavadní demografické centrum světového Židovstva - carské Rusko, východní část c. a k. monarchie a Rumunsko. Založení Rišon Le-Cion, první moderní židovské osady v Palestině, roku 1882 členy Chovevej Cion 1 představuje moment symbolického vzniku nového, sionistického jišuvu;2 uznání Palestiny jako "židovské národní domoviny" Balfourovou deklarací roku 1917 a zavedení britské mandátní správy pak představují zlom ve vývoji alija,3 zprvu opět zejména z východní Evropy. Mnohem masovější však byla migrace na Západ. Přes 2 miliony východoevropských Židů se v letech 1881 - 1924 vystěhovalo do USA; tento příliv byl zastaven až změnou americké imigrační politiky, zpečetěnou vydáním Johnson-Reedova zákona v roce 1924. Důsledkem byla v následujících letech intenzivnější migrace do západní Evropy, Kanady, Latinské Ameriky a do Palestiny. Totéž platí i pro jižní Afriku.4 V rámci masové východoevropské židovské migrace má přitom migrace do Afriky zvláštní postavení: na černý kontinent mířili v klíčovém období 1881 - 1930 z...
|
|
|
Rezoluce OSN o rozdělení Palestiny a konec Britského mandátu (příspěvek ke studiu vzniku státu Izrael v letech 1945-1949)
Kučerová, Markéta ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Na základě vyhlášení rezoluce o rozdělení Palestiny se měly zfonnovat dva samostatné státy - jeden židovský a jeden arabský. Židovský stát v květnu 1948 opravdu vznikl, ale v Palestině již půl roku probíhala občanská válka. Britové do ní nezasahovali, snažili se z oblasti co nejrychleji stáhnout. Konflikt, který se po jejich odchodu naplno rozhořel, vstoupil do izraelské historiografie pod názvem Válka za nezávislost; do palestinské jako al-Nakba - Zkáza. Tisíce arabských obyvatel musely (ať už z vlastní vůle, nebo z nutnosti) židovský stát opustit, většina z těchto uprchlíků a jejich potomků žije i dnes v ubohých podmínkách na jeho hranicích. Ve své diplomové práci jsem se snažila analyzovat hlavní příčiny, které vedly k rozdělení Palestiny a k vytvoření židovského státu. Zabývala jsem se alternativními návrhy na možného řešení problému, také jsem analyzovala život obou komunit v meziválečném období a jejich smýšlení o svých rivalech, případně spoluobčanech. Zhodnotila jsem různící se postoje britských mandátních úředníků i britských vlád k palestinské problematice. Zabývala jsem se i osobními postoji a názory významných představitelů těchto úřadů. Stejným způsobem jsem pak postupovala i v případě Spojených států amerických, u nichž jsem analyzovala Trumanovy motivy k vehementní podpoře rozdělení, bez níž...
|
|
|
Občané Spojených států amerických a vznik "atmosféry strachu" ve 20. století. Příspěvek ke studiu americké společnosti v době přeměny USA na supervelmoc
Ulvr, Michal ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Pro většinu Evropanů nebyl konec čtyřicátých a padesátých let 20. století obdobím, na které by rádi vzpomínali; celý kontinent se jen pozvolna vzpamatovával z válečných roků. Ve Spojených státech amerických byla situace do značné míry odlišná. Jejich území se válka prakticky nedotkla; na východní pobřeží dopadlo jen několik japonských balónových bomb. Rok 1945 pak přinesl vítězství nad fašismem, ale také nezpochybnitelné prvenství USA jako voj enské i ekonomické velmoci světa. V následujících letech zavítalo do amerických domovů bohatství a spokojenost. Pod povrchem se však skrývala společnost vyznávající i nadále rasovou nesnášenlivost a diskriminaci, společnost, jež s hysterickými obavami očekávala, kdy se studená válka změní v "horkou" a jaderné výbuchy smetou města na východním pobřeží z povrchu země. Panický strach z infiltrace vlády, armády i jiných složek společnosti komunisty vedl k procesům, připomínajícím "hony na čarodějnice". Tento strach měl své kořeny již ve třicátých letech, kdy americká společnost vykazovala podobnou náchylnost k panice a všeobecnému strachu v očekávání války s hitlerovským Německem, které vyšly najevo během takzvané "Marťanské paniky" v roce 1938. Rozhlasové vysílání vědeckofantastického pořadu "Válka světů" průkazně způsobilo nejistotu a projevy strachu u obyvatel New...
|
host ::
RSS.