|
|
Evoluce karyotypu u pavouků čeledí Atypidae a Pholcidae
Pastuchová, Markéta ; Kočárek, Eduard (oponent) ; Král, Jiří (vedoucí práce)
Evolution of the karyotype in two spider families, Atypidae and Pholcidae (Araneae) Summary From cytogenetic point of view spiders are very diversified group, they exhibit great diversity in diploid chromosome number from 7 Ariadna lateralis (Segestriidae) up to 128 Cyclocosmia siamensis (Ctenizidae). Till recently karyotypes of almost all spiders were supposed to consist exclusively of acrocentric chromosomes including X1X20 sex chromosome system. However, this idea is based mostly on research of an advanced clade - entelegyne lineage of araneomorph spiders. Karyotypes of mygalomorph and haplogyne spiders remain nearly unexplored. Presented study is focused on cytogenetics of eight representatives of the family Pholcidae (Araneomorphae, Haplogyne) and Atypus piceus and A. affinis (Mygalomorphae, fam.Atypidae). Karyotypes, course of meiosis and distribution of nucleolar organizer regions (NOR) have been investigated in selected pholcid species and in one representative of the family Sicariidae (Araneomorphae, Haplogyne). Chromosomes of these groups are mostly biarmed (metacentric or submetacentric) and sex chromosome systems are diversified. Furthermore, distribution of constitutive heterochromatin and NOR has been analysed in A. piceus (2n0' = 41,XO) and A. affinis (2n0' = 14,XY). Key words: Atypidae,...
|
|
| |
|
|
Vyšetření mikrodelečních syndromů metodou FISH
Polejová, Bronislava ; Kočárek, Eduard (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Mikrodeleční syndromy patří k nejčastějším syndromům způsobeným chromozomovými aberacemi. Většina z nich má autozomálně dominantní dědičnost. Podkladem mikrodelečních syndromů jsou většinou tzv. submikroskopické neboli kryptické delece chromozomů. Výzkumy v posledních dvou desetiletích ukázaly, že tyto aberace jsou daleko častější, než se původně předpokládalo. Výskyt každého mikrodelečního syndromu se odhaduje zhruba na 1/10000 novorozenců. Mikrodelece mohou být malého rozsahu, které nejsou zjistitelné běžným cytogenetickým vyšetřením, proto se zpravidla užívá molekulárně biologických nebo molekulárně cytogenetických metod, např. FISR. Diagnostiku mikrodelečních syndromů komplikuje skutečnost, že u většiny z nich pozorujeme výraznou variabilitu fenotypových projevů. Naopak u některých pacientů s typickým fenotypem není mikrodelece chromozomů molekulárně cytogeneticky prokazatelná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.